Výběr dotazovaných je reprezentativní pro českou dospělou populaci a byl proveden kvótní metodou z hlediska pohlaví, věku, vzdělání, kraje a velikosti místa bydliště. Pozornost věnujeme i tomu, aby soubor zohledňoval též volbu v posledních sněmovních volbách v roce 2021 a vážíme na sociálně pracovní postavení, na minulé volební chování ve volbách do PSP 2021 a ve druhém kole prezidentských voleb 2023. Sběr dat metodou online (CAWI) dotazování respondentů a respondentek registrovaných v Českém národním panelu zajišťuje agentura STEM/MARK, která je stejně jako STEM a Český národní panel členem oborové organizace SIMAR a při realizaci projektů postupuje v souladu s jejími standardy.
Čtvrtý volební model série vznikl na základě odpovědí 1 549 respondentů, dotázaných ve třech vlnách v době od 10. do 28. ledna 2025.
Pro co nejkvalitnější výsledky ověřujeme pozornost respondentů, logickou vazbu mezi odpověďmi na jednotlivé otázky a také vyřazujeme dotazníky, které byly vyplněny podezřele rychle. Statistická chyba výběrového souboru činí kolem ± 1,0 procentní bod u nejmenších stran, u větších stran kolem ± 3,0 procentní body.
Uváděné preference a model jsou součástí unikátní výzkumné série Týdenní model, kterou zpracovává STEM pro CNN Prima News. Podrobně metodologii tohoto výzkumu popisujeme na našich stránkách: https://www.stem.cz/?metodologie=tydenni-model-pro-cnn-prima-news-2025
SHRNUTÍ
Analytický ústav STEM ve spolupráci se CNN Prima NEWS nabízí veřejnosti každý týden nový volební model.
Volebnímu modelu, který analytický ústav STEM vytvořil na datech ze druhé poloviny ledna, nadále dominuje hnutí ANO, které v průběhu ledna mírně posílilo na 35 % a po přepočtu by získalo 89 mandátů. Z vládních stran je nejsilnější koalice SPOLU. Do sněmovny by se dostalo ještě hnutí STAN, SPD, Piráti a pravděpodobně též uskupení STAČILO!
Strana Motoristé sobě má výrazný potenciál, ale poměrně malou skupinu přesvědčených voličů, takže by se nyní s asi 4 % zisku do Sněmovny nedostala. „Podpora Přísahy i Motoristů dosud není usazena. Zda se ji podaří stabilizovat a rozšířit své voličské jádro, ukáže až další vývoj,“ dodává Kratochvíl a přibližuje, že Motoristé sobě vykazují vyšší míru podpory mezi nejmladší věkovou skupinou, mezi lidmi s maturitou a rovněž mezi muži.
Hnutí STAČILO! by se ziskem, jaký mu přisuzuje aktuální model, tedy 5,8 %, získalo 12 mandátů. Nedosahuje tak velkého potenciálu jako Motoristé sobě, ale opírá se o pevnější základnu stoupenců. Příznivci STAČILO! se nacházejí zejména ve starších věkových skupinách a mezi lidmi bez vysokoškolského vzdělání.
V oblasti protestních hlasů nadále dominuje hnutí SPD. Aktuálně má podporu necelých 9 procent, což odpovídá 19 mandátům. Po delší době se tak přibližuje svému zisku z minulých sněmovních voleb. Při oslabení některých menších subjektů (Trikolóra, PRO, Přísaha) se tak část protestních hlasů může opět přiklánět k SPD. Hnutí je již tradičně silné mezi lidmi bez maturity.
Koalice SPOLU by ve druhé polovině ledna dosáhla na 18,8 %, což by znamenalo možný zisk 46 mandátů. Průběžný nárůst zaznamenalo v lednu hnutí STAN, které by se ziskem 9,4 % dosáhlo na 24 mandátů. Podpora koalici SPOLU je rovnoměrná podle pohlaví i napříč věkovými skupinami, zatímco hnutí STAN hlavní voličskou základnu nachází mezi mladšími a nejmladšími voliči.
Někdejší pátý vládní partner, Piráti, zastavili svůj propad, ale jejich podpora nadále nedosahuje dřívějších úrovní, kolísá totiž mezi 6 a 7 %. Nejproblematičtěji stále působí jejich oslabení mezi mladými voliči. Podstatná část jejich někdejších voličů též zřejmě přešla k hnutí STAN či mezi nerozhodnuté voliče.
STRANICKÉ PREFERENCE
Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. STEM se dotazuje na preference otevřenou otázkou a zaznamenává doslova odpovědi respondentů. Vedle sebe tak uvádíme jmenované strany i nerozhodné či odmítavé odpovědi.
Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.
„Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a) do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?“
(údaje za druhou polovinu ledna 2025;
otevřená otázka – bez výběru ze seznamu stran či koalic)
Pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!
Možné rozdíly v součtech do 100 % jsou dány zaokrouhlením.
VOLEBNÍ MOTIVACE
Nejpozději od sněmovních voleb 2013 sledujeme významné změny ve volební strategii různých skupin voličů. Ubývají skalní voliči stran, naopak se zpestřuje nabídka politických stran a hnutí a častěji dochází k přelivům voličské podpory. Zesiluje fluktuace mezi voliči a nevoliči a dynamicky tak roste podíl těch, kteří se o tom, zda a koho budou volit, rozhodují až krátce před volbami. Dosavadním vrcholem těchto jevů byly minulé sněmovní volby, kdy půl roku před volbami neměla o účasti či straně jasno třetina možných voličů.
Nejistota tak při odhadování politických preferencí a přelévání volebních nálad nabývá na významu a v současnosti dává smysl se jí blíže věnovat a analyzovat její roli. Připravili jsme proto přehled rozložení české dospělé populace podle jejich motivace k volební účasti.
Zjišťujeme tak, že českou veřejnost můžeme z hlediska motivace rozčlenit do tří skupin:
- Necelá polovina (40–50 %) lidí chodí k volbám stabilně, jejich účast ve sněmovních volbách je velmi pravděpodobná a mají převážně jasno, koho by volili.
- Třetina obyvatel (kolem 35 %) si svojí volební účastí není jista, váhá nad svou účastí nebo nemá jasno ve výběru strany.
- Pětinu až čtvrtinu tvoří lidé, kteří k volbám nechodí, jejich volební motivace je zanedbatelná.
Lidé s volebním právem podle motivace k volební účasti – ve druhé polovině ledna 2025
Součet podílu Stabilních voličů a Nerozhodnutých (ve druhé polovině ledna 83 %) můžeme považovat za teoretickou maximální možnou volební účast, které by v českém prostředí bylo možné dosáhnout. Přehled motivace k volební účasti dále slouží jako výchozí pole pro konstrukci volební účasti a volebního modelu.
OCHOTA VOLIT JEDNOTLIVÉ STRANY A HNUTÍ
Kromě otevřené výpovědi o přímé podpoře některé straně či hnutí zjišťujeme ve výzkumu též ochotu volit jmenovitě hlavní české politické subjekty. Na sedmibodové škále mohou respondenti vyjádřit míru přijatelnosti každé ze stran, hnutí či koalic.
Ochota volit jednotlivé politické strany a hnutí – ve druhé polovině ledna 2025
„Kdyby byly dnes volby do Poslanecké sněmovny:“
VOLEBNÍ MODEL
Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách, nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod.
Veřejnost se ve výzkumech ráda stylizuje do role odpovědných občanů: přímým dotazem zjišťujeme, že voleb se chce zúčastnit až 70 % voličů, realita je však zpravidla slabší. Klíčem pro volební výsledek i volební modely je tak odhad chování váhajících a nerozhodnutých občanů.
Při konstrukci současného volebního modelu STEM postupujeme ve třech následujících krocích.
Nejprve identifikujeme hlavní skupiny veřejnosti podle jejich motivace k volební účasti, jak jsme popsali v této zprávě výše. Dále již nepracujeme s respondenty identifikovanými jako Nevoliči a u zbylých dvou skupin – Stabilních voličů a Nerozhodnutých – spočítáme, jakou mají pravděpodobnost účasti u hypotetických sněmovních voleb.
Aplikací přepočtu pravděpodobnosti účasti u voleb na výchozí skupinu Stabilních voličů získáme novou sadu, kterou označujeme za Loajální voliče. Dále s nimi pracujeme jako se spodní hranicí možné podpory příslušných stran a hnutí. Jde tedy o podporovatele, o které subjekt ve střednědobém horizontu velmi pravděpodobně nepřijde a jimiž může otřást pouze závažná kauza. Loajální voliči též tvoří základ volebního modelu STEM, v němž představují dvě třetiny hlasů. Při modelové účasti 61 % tak přinášejí asi 42 procentních bodů.
Zbylou třetinou hlasů (ve druhé polovině ledna asi 19 p. b.) do modelu přispívá skupina Nerozhodnutých voličů. K té vedle přepočtu pravděpodobnosti účasti u voleb přidáme ještě přepočet pravděpodobnosti volby stran, které respondent vážněji zvažuje.
Schéma zařazení respondentů do modelu
Volební model STEM
– simulovaný výsledek voleb při modelové účasti 61 %
– druhá polovina ledna 2025 (v %)
Volební model, loajální voliči a maximální možný zisk
– druhá polovina ledna 2025 (v %)
PŘEPOČET VOLEBNÍHO MODELU STEM NA MANDÁTY
Aplikujeme-li na model STEM zákonná pravidla přepočtu volebních zisků na mandáty a odhadneme-li chování voličů v krajích i celorepublikovou volební účast, můžeme přepočítat volební zisky na odhadovaný počet mandátů, který by náležel jednotlivým subjektům, které by se nyní dostaly do Sněmovny.
Systém přerozdělování mandátů v České republice tradičně zvýhodňuje subjekty s největším ziskem hlasů. Takový „bonus pro vítěze“ bývá tím větší, čím výraznější je rozdíl mezi prvním a ostatními. Výhodu mají rovněž strany s rovnoměrně rozloženou podporou napříč kraji, případně ty, které výrazně uspějí ve čtyřech nejlidnatějších krajích – v Moravskoslezském, Jihomoravském, Středočeském a v Praze – kde se rozděluje téměř polovina (94) všech mandátů.
Ukazuje se, že i nepatrné posuny v modelových ziscích, naprosto v rámci statistické odchylky výzkumu, mohou mít výrazný vliv na interpretaci situace. Podle aktuálního modelu STEM by se do Sněmovny dostalo hnutí STAČILO!, naopak by do ní nepronikla strana Motoristé sobě. Je velmi pravděpodobné, že se síla jednotlivých uskupení ve srovnání s předchozími týdny příliš nezměnila. Rozdílné zisky mandátů pro politické subjekty v jednotlivých měřeních je třeba vnímat jako ukázku z jedné strany nejistoty matematických modelů, ale především toho, že často ve volbách záleží doslova na každém hlasu.
Hnutí ANO si v modelu STEM udržuje zatím výrazný odstup od druhé koalice SPOLU i od dalších stran a hnutí. Navíc se zdá, že má relativně silnou podporu ve všech krajích. Při dělbě mandátů by tak získalo solidní bonus. Mimořádně proměnlivá je naopak situace subjektů blízko nad pětiprocentní hranicí. I malé změny v ziscích a drobné úpravy vzájemného postavení tří menších uskupení znamenají poměrně velké pohyby v počtu mandátů. V případě hnutí STAČILO! a Pirátů se projevují pravidla přepočtu na mandáty, kdy se může stát, že subjekt s nižším procentuálním ziskem v modelu (v tomto případě STAČILO! s 5,8 %) může za určitých okolností získat více mandátů než subjekt s vyšší podporou (Piráti s 6,4 %). Podobná situace nastala v minulých volbách, kdy koalice SPOLU získala nejvíce hlasů, ale nejvíce mandátů připadlo těsně druhému hnutí ANO.
Český systém přepočtu na mandáty je zjevně díky svým pravidlům citlivý i na drobné rozdíly v procentuálním zisku blízko nad pětiprocentní hranicí. Citlivý je rovněž na počet stran se ziskem mírně nad 5 %.
Odhad počtu mandátů, pokud by volby dopadly podle modelu STEM
– druhá polovina ledna 2025
VÝVOJ VOLEBNÍHO MODELU STEM
Volební model STEM od posledních voleb do Sněmovny (v %)
Pozn: Přepočet volebního zisku jednotlivých stran tvořících volební koalice (z volebních výsledků v říjnu 2021) jsme provedli za pomoci výzkumu STEM realizovaného těsně po minulých sněmovních volbách.
**Do listopadu 2024 jako KSČM.
***Zisk koalice SPOLU je do října 2024 počítán jako prostý součet modelových zisků koaličních stran.
VOLEBNÍ MODEL PODLE VYBRANÝCH UKAZATELŮ
Alespoň indikativně lze zkoumat volební model také podle základních socio-demografických třídění. Je dobré mít na paměti, že s rostoucím počtem kategorií třídění roste též statistická odchylka, a tím nabývá na důležitosti opatrnost při interpretaci těchto dílčích modelů.
Volební model podle základních sociodemografický charakteristik
– druhá polovina ledna 2025 (v %)
PŘEKRYVY MEZI MOŽNÝMI VOLIČSKÝMI ZÁKLADNAMI VYBRANÝCH STRAN A HNUTÍ
Model ukazuje současnou sílu stran, do níž se různou měrou promítají loajální i váhající voliči. Pro hlubší porozumění tomu, co se v politice odehrává, je vhodné posoudit relativní blízkost různých stran, tedy to, odkud jednotlivé strany mohou případně získat další podporu.
Pozn.: Číslo pod názvem strany reprezentuje její potenciál, čísla v buňkách jsou pak podíly těch, kteří náleží do potenciálu jak u příslušné strany v řádku, tak u strany ve sloupci.
ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ
- STEM přináší sněmovní volební model konstruovaný metodikou, která zohledňuje zvýšenou míru nejistoty a váhavosti voličů.
- Cca pětina veřejnosti se řadí mezi obvyklé Nevoliče, dvě pětiny až polovina naopak obvykle volí a má zpravidla jasno, koho podpoří. Zbylá třetina si svojí volební účastí není jista, váhá nad svou účastí nebo nemá jasno ve výběru strany. Právě tato skupina a odhad jejího volebního chování jsou klíčové pro volební modely i volební výsledek.
- Model zachycuje současnou náladu voličů a možné rozložení sil, které by vzešlo z hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny, pokud by se konaly ve druhé polovině ledna. Strany a hnutí postupně startují své kampaně do voleb a specifikují své záměry. Část již ohlásila společný postup a možná dojde ještě k dalšímu slučování či spojování.
- Model ukazuje současnou sílu stran, do níž se různou měrou promítají loajální i váhající voliči.
- Pozor: předvolební model nepředpovídá, jak dopadnou skutečné volby, ale zachycuje současnou náladu a odhaduje, jak by mohly dopadnout volby, pokud by se konaly nyní. Předvolební rok se dosud vždy nesl ve znamení dynamického vývoje a před všemi dosavadními sněmovními volbami došlo v posledním období k velkým změnám v preferencích.
- Na české politické scéně je dlouhodobě nejsilnější hnutí ANO, které jako jediné dosahuje možných zisků nad 30 %. V týdenním modelu STEM od začátku roku mírně posiluje. Hnutí zůstává neohroženo v pozici lídra opozičních hlasů se široce rozkročenou voličskou základnou. Hnutí ANO nachází významnou oporu u občanů bez maturity a u lidí starších 60 let, častěji by jej volily ženy než muži. U žádné sociodemografické skupiny ale vyloženě nepropadá.
- Koalice SPOLU dosahuje v lednu souhrnného zisku necelých 19 %. Ve srovnání s loňskými modely STEM by šlo o mírné oslabení podpory, zároveň jde o nejlepší lednový výsledek. Podpora koalici SPOLU je rovnoměrná podle pohlaví i napříč věkovými skupinami.
- Hnutí STAN, jako zbývajícímu subjektu vládní koalice, se daří udržet zvýšenou úroveň podpory oproti dřívějšku – v modelu STEM má podporu kolem 11 %. Hnutí stále nejspíše částečně těží z propadu podpory Pirátů i z úspěchu v krajských volbách. Hlavní voličskou základnu STAN nachází mezi mladšími a nejmladšími voliči.
- Vládní strany i Piráti si stojí dobře u lidí s vysokoškolským vzděláním či s maturitou, u lidí bez maturity je jejich pozice slabší.
- Strany vládní koalice a Piráti dosahují v součtu na horší výsledek než v minulých sněmovních volbách. Ani v lednu však nesledujeme systematický přesun voličů původní pětikoalice k jiným uskupením.
- Hnutí SPD se nadále utkává o roli hlavního reprezentanta protestních hlasů. V aktuálním modelu STEM má podporu téměř 9 % a po delší době se tak přibližuje svému zisku z minulých sněmovních voleb. Při oslabení některých menších subjektů (Trikolóra, PRO, Přísaha) se tak část protestních hlasů může opět přiklánět k SPD. Hnutí je již tradičně silné mezi lidmi bez maturity.
- Piráti v lednu oproti podzimu loňského roku částečně zkonsolidovali svoji podporu, jejich oslabení z předchozích krizí však trvá. Oproti začátku ledna mírně oslabili a dosahují na výsledek nad 6 %. Nejproblematičtěji stále působí jejich oslabení mezi mladými voliči.
- Hnutí STAČILO! se v lednových vlnách modelu STEM pohybuje těsně kolem pětiprocentní hranice, nyní by se do Sněmovny pravděpodobně dostalo. Příznivci STAČILO! se nacházejí zejména ve starších věkových skupinách a mezi lidmi bez maturity.
- Motoristé sobě ve čtvrté lednové vlně modelu STEM zopakovali výsledek kolem 4 %. Mají vysoký potenciál, který navíc stále roste. Zjevně tak dále roste povědomí o této straně a buduje se pole lidí ochotných ji volit. Prozatím však mají málo pevných, přesvědčených příznivců (ačkoliv i tento podíl dosud zvolna roste). Pro stabilnější výsledky nad 5% hranicí budou muset dobudovat jádro svých stoupenců. Motoristé sobě vykazují vyšší míru podpory mezi nejmladší věkovou skupinou a rovněž mezi muži.
- U strany SOCDEM i u hnutí Přísaha zaznamenáváme mírné oslabení podpory. Obě uskupení by se v současných modelech STEM do Sněmovny pravděpodobně nedostaly. SOCDEM se delší dobu nedaří zaujmout své dřívější podporovatele či oslovit nové. Hnutí Přísaha pak nedokázalo navázat na solidní výsledek z loňských voleb do Evropského parlamentu.
- Strana zelených představuje pro podporovatele vlády či Pirátů dlouhodobě stranu druhé až třetí volby, má tak jen nízkou realizovanou podporu a nepevnou základnu. Zůstává otázkou, jestli by v případě skutečných voleb dokázala překonat svůj výsledek z roku 2021.
- Možná chyba výběru je u menších stran +/- 1 procentní bod, u největších +/- 3,0 p. b. Výsledky ukazují nálady v době sběru dat, tedy ve druhé polovině ledna 2025.
