Naše zjištění
5. 2. 2024

Volební tendence české veřejnosti – leden 2024

Výzkumný ústav STEM připravil další analýzu volebních tendencí české veřejnosti včetně předvolebního modelu. Lednový výzkum proběhl na souboru 1092 dotázaných. Analýza poukazuje na velikost a význam skupiny nerozhodnutých voličů pro výsledek voleb, a tím též při konstrukci modelu. Volební model pak potvrzuje dominantní roli hnutí ANO na české politické scéně. Hnutí SPD se po turbulencích minulého roku opět stabilizuje. Podpora vládních stran v součtu od voleb postupně klesla, v polovině volebního období však nejde o výjimečný jev. Rostoucí tendence vykazuje podpora Pirátské strany a hnutí STAN. U ODS se nepotvrdil propad z listopadu a vrací se na zisky podobné zářijovým. Podpora TOP 09 se stále pohybuje kolem pětiprocentní hranice, u KDU-ČSL pokračuje pokles a nyní by se s velkou pravděpodobností samostatně do Sněmovny nedostala.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden kombinací metody online dotazování (CAWI) na Českém národním panelu a telefonických rozhovorů (CATI) prostřednictvím vyškolených operátorů STEM/MARK na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 18.–27. 1. 2024. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1092 respondentů (z toho 813 CAWI a 279 CATI). U online dotazovaných dochází ke kontrole pozornosti, prověřuje se délka vyplňování a logická vazba odpovědí. Telefonické rozhovory jsou nahrávány a podléhají kontrole délky i kvality. Telefonisty průběžně kontrolují a korigují supervizoři. Statistická chyba činí kolem ± 1 procentní bod u nejmenších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body.

Uváděné preference jsou součástí výzkumné série TRENDY, kterou STEM soustavně provádí od roku 1993. Lednovou analýzu a nový model zpracoval STEM pro CNN Prima News.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. STEM se dotazuje na preference otevřenou otázkou a zaznamenává doslova odpovědi respondentů. Vedle sebe tak uvádíme jmenované strany i nerozhodné či odmítavé odpovědi.

Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

„Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a) do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?“

(údaje za druhou polovinu ledna 2024;
otevřená otázka – bez výběru ze seznamu stran či koalic)

Pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!  Možné rozdíly v součtech do 100 % jsou dány zaokrouhlením.

VOLEBNÍ MOTIVACE

Nejpozději od sněmovních voleb 2013 sledujeme významné změny ve volební strategii různých skupin voličů. Ubývají skalní voliči stran, naopak se zpestřuje nabídka politických stran a hnutí a častěji dochází k přelivům voličské podpory. Zesiluje fluktuace mezi voliči a nevoliči a dynamicky tak roste podíl těch, kteří se o tom, zda a koho budou volit, rozhodují až krátce před volbami. Dosavadním vrcholem těchto jevů byly minulé sněmovní volby, kdy půl roku před volbami neměla o účasti či straně jasno třetina možných voličů.

Nejistota tak při odhadování politických preferencí a přelévání volebních nálad nabývá na významu a v současnosti dává smysl se jí blíže věnovat a analyzovat její roli. Připravili jsme proto přehled rozložení české dospělé populace podle jejich motivace k volební účasti.

Zjišťujeme tak, že českou veřejnost můžeme z hlediska motivace rozčlenit do tří skupin:

  1. Necelá polovina (40–45 %) lidí chodí k volbám stabilně, jejich účast ve sněmovních volbách je velmi pravděpodobná a mají převážně jasno, koho by volili.
  2. Třetina obyvatel (kolem 35 %) si svojí volební účastí není jista, váhá nad svou účastí nebo nemá jasno ve výběru strany.
  3. Pětinu až čtvrtinu tvoří lidé, kteří k volbám nechodí, jejich volební motivace je zanedbatelná.

Lidé s volebním právem podle motivace k volební účasti

Součet podílu Stabilních voličů a Nerozhodnutých (v lednu 78 %) můžeme považovat za teoretickou maximální možnou volební účast, které by v českém prostředí bylo možné dosáhnout. Přehled motivace k volební účasti dále slouží jako výchozí pole pro konstrukci volební účasti a volebního modelu.

OCHOTA VOLIT JEDNOTLIVÉ STRANY A HNUTÍ

Kromě otevřené výpovědi o přímé podpoře některé straně či hnutí zjišťujeme ve výzkumu též ochotu volit jmenovitě hlavní české politické subjekty. Pro každou stranu a hnutí tak můžeme sledovat její míru přijatelnosti (součet prvních tří odpovědí) a nepřijatelnosti (součet posledních dvou odpovědí).

Ochota volit jednotlivé politické strany a hnutí v lednu 2024
„Kdyby byly dnes volby do Poslanecké sněmovny:“

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách, nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod.

Veřejnost se ve výzkumech ráda stylizuje do role odpovědných občanů: přímým dotazem zjišťujeme, že voleb se chce zúčastnit až 70 % voličů, realita je však zpravidla slabší. Klíčem pro volební výsledek i volební modely je tak odhad chování váhajících a nerozhodnutých občanů.

Při konstrukci současného volebního modelu STEM postupujeme ve třech následujících krocích.  

Nejprve identifikujeme hlavní skupiny veřejnosti podle jejich motivace k volební účasti, jak jsme popsali v této zprávě výše. Dále již nepracujeme s respondenty identifikovanými jako Nevoliči a u zbylých dvou skupin – Stabilních voličů a Nerozhodnutých – spočítáme, jakou mají pravděpodobnost účasti u hypotetických sněmovních voleb.

Aplikací přepočtu pravděpodobnosti účasti u voleb na výchozí skupinu Stabilních voličů získáme novou sadu, kterou označujeme za Loajální voliče. Dále s nimi pracujeme jako se spodní hranicí možné podpory příslušných stran a hnutí. Jde tedy o podporovatele, o které subjekt ve střednědobém horizontu velmi pravděpodobně nepřijde a jimiž může otřást pouze závažná kauza. Loajální voliči též tvoří základ volebního modelu STEM, v němž představují dvě třetiny hlasů. Při modelové účasti 60 % tak přinášejí asi 39 procentních bodů.

Zbylou třetinou hlasů (v lednu asi 21 p. b.) do modelu přispívá skupina Nerozhodnutých voličů. K té vedle přepočtu pravděpodobnosti účasti u voleb přidáme ještě přepočet pravděpodobnosti volby stran, které respondent vážněji zvažuje.

Schéma zařazení respondentů do modelu

Volební model STEM
– simulovaný výsledek voleb při modelové účasti 60 % – leden 2024

Volební model, loajální voliči a maximální možný zisk
– leden 2024 (v %)

VOLEBNÍ MODEL PODLE VYBRANÝCH UKAZATELŮ

Alespoň indikativně lze zkoumat volební model také podle základních socio-demografických třídění. Je dobré mít na paměti, že s rostoucím počtem kategorií třídění roste též statistická odchylka, a tím nabývá na důležitosti opatrnost při interpretaci těchto dílčích modelů.

Volební model podle základních sociodemografický charakteristik
– leden 2024 (v %)

PŘEKRYVY MEZI MOŽNÝMI VOLIČSKÝMI ZÁKLADNAMI VYBRANÝCH STRAN A HNUTÍ

Model ukazuje současnou sílu stran, do níž se různou měrou promítají loajální i váhající voliči. Pro hlubší porozumění tomu, co se v politice odehrává, je vhodné posoudit relativní blízkost různých stran, tedy to, odkud jednotlivé strany mohou případně získat další podporu.

Překryvy maximálních možných volebních zisků vybraných stran

Pozn.: číslo pod názvem strany reprezentuje její maximální možný zisk, čísla v buňkách jsou pak podíly těch, kteří náleží do maximální možné skupiny jak u příslušné strany v řádku, tak u strany ve sloupci.

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. STEM přináší sněmovní volební model konstruovaný metodikou, která zohledňuje zvýšenou míru nejistoty a váhavosti voličů.
  2. Pětina až čtvrtina veřejnosti se řadí mezi obvyklé Nevoliče, dvě pětiny až polovina naopak obvykle volí a má zpravidla jasno, koho podpoří. Zbylá třetina si svojí volební účastí není jista, váhá nad svou účastí nebo nemá jasno ve výběru strany. Právě tato skupina a odhad jejího volebního chování jsou klíčové pro volební modely i volební výsledek.
  3. Model zachycuje současnou náladu voličů a možné rozložení sil, které by vzešlo z hypotetických voleb, pokud by se konaly nyní. Nacházíme se však v polovině volebního období Poslanecké sněmovny a též ve volebním mezidobí, kdy se sice blíží volby do Evropského parlamentu, ale neprobíhá žádná intenzivní volební kampaň. Veřejnost tak věnuje volbám a politice menší pozornost, více lidí by nešlo k volbám a lidé též méně zohledňují možné volební strategie, jako je kalkulace s pětiprocentní hranicí vstupu do Sněmovny. Prozatím také nebyly ohlášeny žádné koalice pro příští sněmovní volby.
  4. Nejsilnější míru přijatelnosti vykazuje hnutí ANO, když jej zvažuje až 41 % české veřejnosti (varianty 1+2+3). Nadále dokáže oslovit rozmanité skupiny voličů.
  5. Vysoký maximální možný zisk vykazuje též hnutí SPD s 21 %. SPD pro voliče nadále nese silný kritický náboj.
  6. Politická scéna je stále výrazně rozpolcená na podporovatele stran vládních a opozičních. Fluktuace hlasů probíhá uvnitř bloku vládních stran i uvnitř bloku stran opozičních. Přechody mezi bloky jsou velmi vzácné.
  7. U vládních stran je patrná silná vazba mezi všemi stranami. Odlišnou pozici má KDU-ČSL – je relativně nejméně přijatelná pro příznivce ostatních vládních stran.
  8. Strany vládní koalice od sněmovních voleb v součtu postupně ztrácí, nesledujeme však systematický přesun jejich voličů k jiným uskupením, spíše se uchylují mezi nerozhodnuté voliče, případně nevoliče.
  9. V lednovém modelu se na prvním místě umisťuje hnutí ANO. Vedle pravděpodobného zisku až 33 % má toto hnutí mimořádně velkou skupinu loajálních voličů – v současnosti kolem 25 %.
  10. Na druhém místě je ODS se 13,2 % a stále jde o nejsilnější z vládních stran. Nepotvrdil se pokles podpory, který jsme zaznamenali v listopadu. Zřejmě šlo spíše o vychýlení v souvislosti s podzimními protivládními protesty.
  11. Třetí místo obsazují Piráti s 11,3 %, od minulých voleb průběžně pomalu sílí a zároveň drží pozici druhé nejsilnější vládní strany.
  12. Hnutí SPD dlouhodoběji konsolidovalo svůj možný zisk na 10 % a je nyní čtvrté. Přestože mu od minulého podzimu přibyla konkurence obdobného rázu, zejména ve straně PRO, dokázalo svou podporu stabilizovat a vrací se ke svým historicky nejlepším výsledkům.
  13. Hnutí STAN se dlouhodobě nachází jednoznačně nad pětiprocentní hranicí. Pro mnoho voličů zůstává stranou druhé až třetí volby, což vede k relativně vysokému maximálnímu možnému zisku (až 21 %).
  14. TOP 09 se pohybuje kolem hranice vstupu do Sněmovny, v lednovém měření by se do Sněmovny těsně dostala. Naopak u KDU-ČSL sledujeme klesající trend. Pokud by se volby konaly nyní a pokud by do nich šla samostatně, do Sněmovny by se velmi pravděpodobně nedostala.
  15. Žádná z nynějších mimoparlamentních stran od posledních voleb pětiprocentní hranici v modelu STEM nepřekročila. Nejblíže vstupu do Sněmovny je nyní KSČM.
  16. Hnutí ANO nachází významnou oporu u lidí bez maturity, a především pak u voličů starších 60 let. Mladí voliči nacházejí útočiště u Pirátů, STAN a také TOP 09.
  17. Vládní strany si stojí dobře u lidí s vysokoškolským vzděláním, u nižších stupňů vzdělání je jejich pozice slabší.
  18. Nad volební účastí nejvíce váhají lidé ve věku 45–59 let. Pevné je odhodlání u voličů ODS i u voličů hnutí ANO. U ODS i ANO zaznamenáváme poměrně silnou osobní vazbu k volené straně.
  19. Možná chyba výběru je u menších stran +/- 1 procentní bod, u největších +/- 3,0 p. b. Výsledky ukazují nálady v době sběru dat, tedy v polovině lednu 2024.

Sdílet

Stranické preference
politické strany, stranické preference, volebhní model, volební motivace