Naše zjištění
24. 6. 2024

Volební tendence české veřejnosti – červen 2024

Analytický ústav STEM připravil další analýzu volebních tendencí české veřejnosti včetně předvolebního modelu. Červnový výzkum proběhl na souboru 1609 dotázaných a zachycuje, jak se ve smýšlení veřejnosti o volbě do Poslanecké sněmovny odrazily nedávné volby do Evropského parlamentu. Volby do EP pozměnily preference pro hypotetické sněmovní volby, hlavní tendence ale zůstávají zachovány. Kdyby se nyní konaly volby, vyhrálo by s velkým náskokem hnutí ANO s dlouhodobě stabilním ziskem bezmála 33 procent hlasů. Na druhém místě by skončila Občanská demokratická strana (ODS), jejíž preference vzrostly oproti konci loňského roku o tři procentní body na aktuálních 14,8 procenta. Celkově strany vládní koalice od sněmovních voleb v součtu ztratily, ale jejich voliči se zatím nepřesouvají k jiným uskupením. Nejméně přijatelnou stranou je dlouhodobě KSČM, jde však o jedno z uskupení, kterým volby do EP nejvíce pomohly.

Shrnutí

„Je důležité vzít na vědomí, že prezentovaný model a další výsledky plně odrážejí nedávné volby do Evropského parlamentu. Některé změny mohou mít trvalejší ráz, u jiných půjde o dočasný otřes. Zřejmým důsledkem voleb do EP a s nimi spojené kampaně je zvýšení zájmu veřejnosti o politické dění, což se v modelu STEM projevuje růstem očekávané účasti,“ vysvětluje analytik STEM Martin Kratochvíl.

Dominantním subjektem na české politické scéně zůstává hnutí ANO, které jako zdaleka jediné dosahuje dlouhodobě zisků přes 30 % voličů s široce rozkročenou voličskou základnou. Na druhém místě skončila ODS, která po loňském poklesu setrvale posiluje na současných 14,8 procenta. Za ní jsou Piráti se ziskem 8,7 procenta hlasů a za nimi SPD se 7,3 %. Nad hranicí pěti procent nutnou pro vstup do Sněmovny se pohybují ještě Starostové s 6,8 procenta a nově KSČM s 5,1 procenta. Těsně pod hranicí pěti procent je nyní TOP 09 s 4,5 procenty a Přísaha s 3,7 %. Mnoho subjektů se pohybuje kolem dvouprocentního zisku: nově Motoristé s 2,7 %, KDU-ČSL a SOCDEM shodně s 2,5 procenty a Svobodní, Zelení PRO i Trikolora na 2 %.

Z vládních stran se výsledky evropských voleb dotkly nejméně ODS a hnutí STAN, které konsolidovaly své předchozí pozice. Ostatní strany koalice SPOLU mírně oslabily, přičemž vážnější je situace KDU-ČSL, které se již delší dobu nedaří dosahovat zisků, jež by dávaly šanci na vstup do Sněmovny. Mezi vládními stranami nejvíce oslabila podpora Pirátů, jejichž výsledek v evropských volbách byl výrazně za očekáváními.

Hnutí SPD pravděpodobně získalo v souvislosti s volbami do EP novou konkurenci pro roli reprezentanta protestních hlasů. Z úrovně kolem 10 % oslabilo v červnu 2024 na cca 7 %. Naopak posiluje strana KSČM, která uspěla v rámci koalice STAČILO! v evropských volbách. Rovněž strana PRO zůstává na svém zisku kolem 2 %.

Nejsilnějším projevem voleb do EP je růst relevance strany Motoristé sobě a posílení možného zisku hnutí Přísaha, které společně výrazně uspěly v evropských volbách.

Struktura voličů je v čase převážně stabilní. Hnutí ANO nachází významnou oporu u občanů bez maturity, a zvláště u lidí starších 60 let. Oproti tomu strany vládní koalice si stojí dobře u lidí s vysokoškolským vzděláním, zatímco u nižších stupňů vzdělání je jejich pozice slabší. Nejpevnější jádro voličů odhodlaných volit svou stranu mají dlouhodobě ODS a hnutí ANO.

„Co se týče přesunů voličů mezi stranami, přinesly evropské volby větší pohyb u hlasů pro opozici a u protestních hlasů. Dosud stabilní a silná podpora protestně naladěných voličů směrem k SPD se více přelila k dalším kriticky laděným stranám, jako jsou KSČM, Motoristé nebo Přísaha. Tyto strany jsou zřejmě atraktivní rovněž pro část potenciálních voličů ANO,“ hodnotí Kratochvíl nejnovější data z politické scény s tím, že fluktuace hlasů probíhá především uvnitř bloku vládních stran, případně uvnitř bloku stran opozičních a přechody mezi těmito bloky jsou spíše vzácné. Strany vládní koalice od sněmovních voleb v součtu ztratily, jejich voliči se však výrazněji nepřesouvají k jiným uskupením, neboť v nich nevidí jasnou alternativu. Pravděpodobně raději zvažují, že by k volbám vůbec nepřišli.

Z detailnějších dat plyne, že největší potenciál přetáhnout si voliče mají strany vládní koalice mezi sebou. Odlišnou pozici má KDU-ČSL, která je nejméně přijatelná pro příznivce ostatních vládních stran.

„Velkou neznámou je samozřejmě to, zda před Sněmovními volbami vzniknou nějaké koalice. Úspěch některých koalic v evropských volbách napovídá, že by se tak stát mohlo. Mimořádně důležitá otázka je to také pro KDU-ČSL, neboť pokud by se nyní konaly volby a strany by do nich šly samostatně, lidovci by ve sněmovně nejspíš chyběli,“ uzavírá Kratochvíl.

Stranické preference

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. STEM se dotazuje na preference otevřenou otázkou a zaznamenává doslova odpovědi respondentů. Vedle sebe tak uvádíme jmenované strany i nerozhodné či odmítavé odpovědi.

Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.


„Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a) do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?“
(údaje za první polovinu června 2024; otevřená otázka – bez výběru ze seznamu stran či koalic)

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, 06/2024, N=1609, CAWI+CATI

Pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek! Možné rozdíly v součtech do 100 % jsou dány zaokrouhlením.

Volební motivace

Nejpozději od sněmovních voleb 2013 sledujeme významné změny ve volební strategii různých skupin voličů. Ubývají skalní voliči stran, naopak se zpestřuje nabídka politických stran a hnutí a častěji dochází k přelivům voličské podpory. Zesiluje fluktuace mezi voliči a nevoliči a dynamicky tak roste podíl těch, kteří se o tom, zda a koho budou volit, rozhodují až krátce před volbami. Dosavadním vrcholem těchto jevů byly minulé sněmovní volby, kdy půl roku před volbami neměla o účasti či straně jasno třetina možných voličů.

Nejistota tak při odhadování politických preferencí a přelévání volebních nálad nabývá na významu a v současnosti dává smysl se jí blíže věnovat a analyzovat její roli. Připravili jsme proto přehled rozložení české dospělé populace podle jejich motivace k volební účasti.

Ukazatel motivace k volební účasti konstruujeme na základě průniku tří otázek:

  1. ochota přijít k nadcházejícím volbám,
  2. obecný zájem o politické dění a
  3. síla případného vztahu k preferované straně či hnutí.

Zjišťujeme tak, že českou veřejnost můžeme z hlediska motivace rozčlenit do tří skupin:

  1. Necelá polovina (40–45 %) lidí chodí k volbám stabilně, jejich účast ve sněmovních volbách je velmi pravděpodobná a mají převážně jasno, koho by volili.
  2. Třetina obyvatel (kolem 35 %) si svojí volební účastí není jista, váhá nad svou účastí nebo nemá jasno ve výběru strany.
  3. Pětinu až čtvrtinu tvoří lidé, kteří k volbám nechodí, jejich volební motivace je zanedbatelná.

Lidé s volebním právem podle motivace k volební účasti

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, 06/2024, N=1609, CAWI+CATI

Součet podílu Stabilních voličů a Nerozhodnutých (v červnu 75 %) můžeme považovat za teoretickou maximální možnou volební účast, které by v českém prostředí bylo možné dosáhnout. Přehled motivace k volební účasti dále slouží jako výchozí pole pro konstrukci volební účasti a volebního modelu.

Ochota volit jednotlivé strany a hnutí

Kromě otevřené výpovědi o přímé podpoře některé straně či hnutí zjišťujeme ve výzkumu též ochotu volit jmenovitě hlavní české politické subjekty. Pro každou stranu a hnutí tak můžeme sledovat její míru přijatelnosti (součet prvních tří odpovědí) a nepřijatelnosti (součet posledních dvou odpovědí).

Ochota volit jednotlivé politické strany a hnutí v červnu 2024 „Kdyby byly dnes volby do Poslanecké sněmovny:“

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, 06/2024, N=1609, CAWI+CATI

Součet prvních tří odpovědí Určitě by volil(a), Spíše by volil(a) a Možná by volil(a) nám dává horní mez reálného růstu podpory dané strany a dále v analýze jej považujeme za maximální možný zisk jednotlivých stran či hnutí.

Volební model

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách, nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod.

Veřejnost se ve výzkumech ráda stylizuje do role odpovědných občanů: přímým dotazem zjišťujeme, že voleb se chce zúčastnit až 70 % voličů, realita je však zpravidla slabší. Klíčem pro volební výsledek i volební modely je tak odhad chování váhajících a nerozhodnutých občanů.

Při konstrukci současného volebního modelu STEM postupujeme ve třech následujících krocích. 

Nejprve identifikujeme hlavní skupiny veřejnosti podle jejich motivace k volební účasti, jak jsme popsali v této zprávě výše. Dále již nepracujeme s respondenty identifikovanými jako Nevoliči a u zbylých dvou skupin – Stabilních voličů a Nerozhodnutých – spočítáme, jakou mají pravděpodobnost účasti u hypotetických sněmovních voleb.

Pravděpodobnost účasti u voleb počítáme na základě odpovědí respondenta na otázky spojené s jeho dlouhodobým, minulým a očekávaným volebním chováním:

  1. dlouhodobá tendence chodit k volbám,
  2. účast u minulých sněmovních voleb a
  3. deklarovaná účast v hypotetických sněmovních volbách příští týden.

Tato pravděpodobnost dosahuje hodnot 0 až 1, podle toho, nakolik pevným voličem respondent je. Velikost hlasu každého respondenta potom v modelu odpovídá pravděpodobnosti jeho účasti u voleb.

Aplikací přepočtu pravděpodobnosti účasti u voleb na výchozí skupinu Stabilních voličů získáme novou sadu, kterou označujeme za Loajální voliče. Dále s nimi pracujeme jako se spodní hranicí možné podpory příslušných stran a hnutí. Jde tedy o podporovatele, o které subjekt ve střednědobém horizontu velmi pravděpodobně nepřijde a jimiž může otřást pouze závažná kauza. Loajální voliči též tvoří základ volebního modelu STEM, v němž představují dvě třetiny hlasů. Při modelové účasti 59 % tak přinášejí asi 40 procentních bodů.

Zbylou třetinou hlasů (v červnu asi 19 p. b.) do modelu přispívá skupina Nerozhodnutých voličů. K té vedle přepočtu pravděpodobnosti účasti u voleb přidáme ještě přepočet pravděpodobnosti volby stran, které respondent vážněji zvažuje.

Schéma zařazení respondentů do modelu

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb při modelové účasti 59 % – červen 2024

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, 06/2024, N=1609, CAWI+CATI

Volební model, loajální voliči a maximální možný zisk – červen 2024 (v %)

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, 06/2024, N=1609, CAWI+CATI

Vývoj volebního modelu STEM

Volební model, loajální voliči a maximální možný zisk – leden 2024 až červen 2024 (v %)

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, 06/2024, N=1609, CAWI+CATI

Volební model STEM od posledních voleb do Sněmovny (v %)

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, 2021–2024, vždy kombinace CAWI+CATI a N>1000

Pozn: Přepočet volebního zisku jednotlivých stran tvořících volební koalice (z volebních výsledků v říjnu 2021) jsme provedli za pomoci výzkumu STEM realizovaného těsně po minulých sněmovních volbách.

Volební model podle vybraných ukazatelů

Alespoň indikativně lze zkoumat volební model také podle základních socio-demografických třídění. Je dobré mít na paměti, že s rostoucím počtem kategorií třídění roste též statistická odchylka, a tím nabývá na důležitosti opatrnost při interpretaci těchto dílčích modelů.

Volební model podle základních sociodemografických charakteristik – červen 2024 (v %)

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, 06/2024, N=1609, CAWI+CATI

Překryvy mezi možnými voličskými základnami vybraných stran a hnutí

Model ukazuje současnou sílu stran, do níž se různou měrou promítají loajální i váhající voliči. Pro hlubší porozumění tomu, co se v politice odehrává, je vhodné posoudit relativní blízkost různých stran, tedy to, odkud jednotlivé strany mohou případně získat další podporu.

Překryvy maximálních možných volebních zisků vybraných stran

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, 06/2024, N=1609, CAWI+CATI

Pozn.: Číslo pod názvem strany reprezentuje její maximální možný zisk, čísla v buňkách jsou pak podíly těch, kteří náleží do maximální možné skupiny jak u příslušné strany v řádku, tak u strany ve sloupci.

Základní zjištění

  1. STEM přináší sněmovní volební model konstruovaný metodikou, která zohledňuje zvýšenou míru nejistoty a váhavosti voličů.
  2. Pětina až čtvrtina veřejnosti se řadí mezi obvyklé Nevoliče, dvě pětiny až polovina naopak obvykle volí a má zpravidla jasno, koho podpoří. Zbylá třetina si svojí volební účastí není jista, váhá nad svou účastí nebo nemá jasno ve výběru strany. Právě tato skupina a odhad jejího volebního chování jsou klíčové pro volební modely i volební výsledek.
  3. Model zachycuje současnou náladu voličů a možné rozložení sil, které by vzešlo z hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny, pokud by se konaly nyní. Prozatím nebyly ohlášeny žádné koalice pro příští sněmovní volby, ale je velmi pravděpodobné, že se před volbami koalice zformují a svůj společný postup deklarují.
  4. Volby do EP pozměnily preference pro hypotetické sněmovní volby, hlavní tendence ale zůstávají zachovány.
  5. Politická scéna je stále výrazně rozpolcená na podporovatele stran vládních a opozičních. Fluktuace hlasů probíhá uvnitř bloku vládních stran i uvnitř bloku stran opozičních. Přechody mezi bloky jsou velmi vzácné.
  6. U vládních stran je patrná silná vazba mezi všemi stranami. Odlišnou pozici má KDU-ČSL – je relativně nejméně přijatelná pro příznivce ostatních vládních stran.
  7. Strany vládní koalice od sněmovních voleb v součtu postupně ztratily. Nesledujeme rovněž systematický přesun jejich voličů k jiným uskupením, spíše se uchylují mezi nerozhodnuté voliče, případně nevoliče.
  8. V červnovém modelu se na prvním místě umisťuje hnutí ANO. Vedle pravděpodobného zisku až 33 % má toto hnutí mimořádně velkou skupinu loajálních voličů – v současnosti kolem 25 %.
  9. U druhé ODS pokračuje konsolidace podpory nad 14 %. Z vládních stran se jí výsledky evropských voleb dotkly nejméně.
  10. Piráti s 8,7 % mezi vládními stranami nejvíce oslabili – jejich výsledek v evropských volbách byl výrazně za očekáváními. Zejména poklesla jejich dosud silná podpora mezi nejmladší věkovou skupinou.
  11. Hnutí SPD pravděpodobně získalo v souvislosti s volbami do EP novou konkurenci pro roli reprezentanta protestních hlasů. Z úrovně kolem 10 % oslabilo v červnu 2024 na cca 7 %.
  12. Hnutí STAN upevňuje svou podporu kolem 7 %, volby do EP mu pro Sněmovnu neuškodily, ani nepomohly. Pro mnoho voličů zůstává stranou druhé až třetí volby, což vede k relativně vysokému maximálnímu možnému zisku (až 21 %).
  13. Ostatní strany koalice SPOLU mírně oslabily, přičemž vážnější je situace KDU-ČSL, jíž se již delší dobu nedaří dosahovat zisků, které by dávaly šanci na vstup do Sněmovny.
  14. Pod vlivem voleb do EP obecně posílily mimoparlamentní strany – KSČM je nyní na hraně toho, že by se v případě voleb dostala do Sněmovny. Dalších sedm mimoparlamentních uskupení se pohybuje kolem hranice 2procentního zisku.
  15. Nejsilnějším projevem voleb do Evropského parlamentu je růst relevance strany Motoristé sobě a posílení možného zisku hnutí Přísaha, které společně výrazně uspěly v evropských volbách.
  16. Hnutí ANO nachází významnou oporu u lidí bez maturity, a především pak u voličů starších 60 let.
  17. Vládní strany si stojí dobře u lidí s vysokoškolským vzděláním, u nižších stupňů vzdělání je jejich pozice slabší.
  18. Nad volební účastí nejvíce váhají lidé ve věku 45–59 let. Pevné je odhodlání u voličů ODS i u voličů hnutí ANO. U ODS i ANO zaznamenáváme poměrně silnou osobní vazbu k volené straně.
  19. Možná chyba výběru je u menších stran +/- 1 procentní bod, u největších +/- 3,0 p. b. Výsledky ukazují nálady v době sběru dat, tedy v polovině června 2024.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden kombinací metody online dotazování (CAWI) na Českém národním panelu a telefonických rozhovorů (CATI) prostřednictvím vyškolených operátorů STEM/MARK na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 10.–17. 6. 2024. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1609 respondentů (z toho 1308 CAWI a 301 CATI). U online dotazovaných dochází ke kontrole pozornosti, prověřuje se délka vyplňování a logická vazba odpovědí. Telefonické rozhovory jsou nahrávány a podléhají kontrole délky i kvality. Telefonisty průběžně kontrolují a korigují supervizoři. Statistická chyba činí kolem ± 1 procentní bod u nejmenších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Uváděné preference jsou součástí výzkumné série TRENDY, kterou STEM soustavně provádí od roku 1993. Červnovou analýzu a nový model zpracoval STEM pro CNN Prima News.

Sdílet

Domácí politika / Stranické preference
politické strany, volební model