Naše zjištění
9. 4. 2024

Volební tendence české veřejnosti – březen 2024

Výzkumný ústav STEM připravil další analýzu volebních tendencí české veřejnosti včetně předvolebního modelu. Březnový výzkum proběhl na souboru 1096 dotázaných. Kdyby se nyní konaly volby, vyhrálo by s velkým náskokem hnutí ANO s dlouhodobě stabilním ziskem bezmála 33 procent hlasů. Na druhém místě by skončila Občanská demokratická strana (ODS), jejíž preference vzrostly oproti konci loňského roku o tři procentní body na aktuálních 14,5 procenta. Celkově strany vládní koalice od sněmovních voleb v součtu mírně ztratily, ale jejich voliči se nepřesouvají k jiným uskupením. Naopak nejméně přijatelnou stranou je nyní KSČM, u níž 67 % voličů uvedlo, že by ji určitě nevolili.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden kombinací metody online dotazování (CAWI) na Českém národním panelu a telefonických rozhovorů (CATI) prostřednictvím vyškolených operátorů STEM/MARK na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 15.–25. 3. 2024. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1096 respondentů (z toho 795 CAWI a 301 CATI). U online dotazovaných dochází ke kontrole pozornosti, prověřuje se délka vyplňování a logická vazba odpovědí. Telefonické rozhovory jsou nahrávány a podléhají kontrole délky i kvality. Telefonisty průběžně kontrolují a korigují supervizoři. Statistická chyba činí kolem ± 1 procentní bod u nejmenších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body.

Uváděné preference jsou součástí výzkumné série TRENDY, kterou STEM soustavně provádí od roku 1993. Březnovou analýzu a nový model zpracoval STEM pro CNN Prima News.

SHRNUTÍ

„Je třeba vzít v potaz, že data sbíráme v polovině volebního období, kdy obecně klesá zájem o politiku. Více lidí by nyní nešlo k volbám a lidé též méně zohledňují možné volební strategie, jako je například kalkulace s pětiprocentní hranicí vstupu do Sněmovny. Prozatím také nebyly ohlášeny žádné koalice pro příští sněmovní volby, ani se nějak výrazně nerozeběhla kampaň před eurovolbami,“ vysvětluje analytik STEM Martin Kratochvíl. Navzdory těmto faktorům je zřejmé, že dominantním subjektem na české politické scéně zůstává hnutí ANO, které jako zdaleka jediné dosahuje dlouhodobě zisků přes 30 % voličů s široce rozkročenou voličskou základnou.

Na druhém místě skončila ODS, která po loňském poklesu, zřejmě způsobeném protivládními protesty a vrcholící špatnou ekonomickou situací domácností v důsledku inflace, posílila od listopadu 2023 o tři procentní body na celkových 14,5 procenta. Za ní jsou Piráti se ziskem 10,5 procenta hlasů a za nimi SPD s 9,3 %. Kolem hranice pěti procent nutné pro vstup do Sněmovny se pohybují Starostové s 6,6 procenta, u nichž by vstup do Sněmovny byl prakticky jistý, a TOP 09 s 5,2 procenta. Těsně pod hranicí pěti procent je nyní KSČM s 4,5 procenty, ČSSD s 3,6 procenty a KDU-ČSL s 3,1 procenty.

Struktura voličů je v čase stabilní. Hnutí ANO nachází významnou oporu u občanů bez maturity, a zvláště u lidí starších 60 let. Oproti tomu strany vládní koalice si stojí dobře u lidí s vysokoškolským vzděláním, zatímco u nižších stupňů vzdělání je jejich pozice slabší. Mladí voliči nejčastěji volí Piráty. Nejpevnější jádro voličů odhodlaných volit svou stranu má ODS a hnutí ANO.

„Co se týče přesunů voličů mezi stranami, tak nepozorujeme větší výkyvy. Hnutí ANO je nadále suverénním lídrem opozice a protestní hlasy stále sbírá především SPD, jehož stabilní pozici kolem 10 procent neohrozila ani relativně nová konkurence v podobě strany PRO,“ hodnotí Kratochvíl nejnovější data z politické scény s tím, že fluktuace hlasů probíhá především uvnitř bloku vládních stran, případně uvnitř bloku stran opozičních a přechody mezi těmito bloky jsou velmi vzácné. Strany vládní koalice sice od sněmovních voleb v součtu mírně ztratily, jejich voliči se však výrazněji nepřesouvají k jiným uskupením, neboť v nich nevidí jasnou alternativu.

Z detailnějších dat plyne, že největší potenciál přetáhnout si voliče mají strany vládní koalice mezi sebou. Odlišnou pozici má KDU-ČSL, která je nejméně přijatelná pro příznivce ostatních vládních stran. Zároveň je vidět postupný nárůst překryvu voličů vládních stran s některými mimoparlamentními stranami, především se Zelenými. V opozici je potenciál hnutí ANO silně svázán s potenciálem strany SPD a dále se v omezené míře váže na potenciály mimoparlamentních levicových (SOCDEM, KSČM) a protestních (PRO) stran.

„Velkou neznámou je samozřejmě to, zda před volbami vzniknou nějaké koalice. Pro KDU-ČSL je to mimořádně důležitá otázka, neboť pokud by se nyní konaly volby a strany by do nich šly samostatně, lidovci by ve sněmovně nejspíš chyběli,“ uzavírá Kratochvíl.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. STEM se dotazuje na preference otevřenou otázkou a zaznamenává doslova odpovědi respondentů. Vedle sebe tak uvádíme jmenované strany i nerozhodné či odmítavé odpovědi.

Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

„Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a) do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?“

(údaje za druhou polovinu března 2024;
otevřená otázka – bez výběru ze seznamu stran či koalic)

Pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek! Možné rozdíly v součtech do 100 % jsou dány zaokrouhlením.

 

VOLEBNÍ MOTIVACE

Nejpozději od sněmovních voleb 2013 sledujeme významné změny ve volební strategii různých skupin voličů. Ubývají skalní voliči stran, naopak se zpestřuje nabídka politických stran a hnutí a častěji dochází k přelivům voličské podpory. Zesiluje fluktuace mezi voliči a nevoliči a dynamicky tak roste podíl těch, kteří se o tom, zda a koho budou volit, rozhodují až krátce před volbami. Dosavadním vrcholem těchto jevů byly minulé sněmovní volby, kdy půl roku před volbami neměla o účasti či straně jasno třetina možných voličů.

Nejistota tak při odhadování politických preferencí a přelévání volebních nálad nabývá na významu a v současnosti dává smysl se jí blíže věnovat a analyzovat její roli. Připravili jsme proto přehled rozložení české dospělé populace podle jejich motivace k volební účasti.

Zjišťujeme tak, že českou veřejnost můžeme z hlediska motivace rozčlenit do tří skupin:

  1. Necelá polovina (40–45 %) lidí chodí k volbám stabilně, jejich účast ve sněmovních volbách je velmi pravděpodobná a mají převážně jasno, koho by volili.
  2. Třetina obyvatel (kolem 35 %) si svojí volební účastí není jista, váhá nad svou účastí nebo nemá jasno ve výběru strany.
  3. Pětinu až čtvrtinu tvoří lidé, kteří k volbám nechodí, jejich volební motivace je zanedbatelná.

Lidé s volebním právem podle motivace k volební účasti

Součet podílu Stabilních voličů a Nerozhodnutých (v březnu 77 %) můžeme považovat za teoretickou maximální možnou volební účast, které by v českém prostředí bylo možné dosáhnout. Přehled motivace k volební účasti dále slouží jako výchozí pole pro konstrukci volební účasti a volebního modelu.

OCHOTA VOLIT JEDNOTLIVÉ STRANY A HNUTÍ

Kromě otevřené výpovědi o přímé podpoře některé straně či hnutí zjišťujeme ve výzkumu též ochotu volit jmenovitě hlavní české politické subjekty. Pro každou stranu a hnutí tak můžeme sledovat její míru přijatelnosti (součet prvních tří odpovědí) a nepřijatelnosti (součet posledních dvou odpovědí).

Ochota volit jednotlivé politické strany a hnutí v březnu 2024
„Kdyby byly dnes volby do Poslanecké sněmovny:“

Součet prvních tří odpovědí Určitě by volil(a), Spíše by volil(a) a Možná by volil(a) nám dává horní mez reálného růstu podpory dané strany a dále v analýze jej považujeme za maximální možný zisk jednotlivých stran či hnutí.

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách, nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod.

Veřejnost se ve výzkumech ráda stylizuje do role odpovědných občanů: přímým dotazem zjišťujeme, že voleb se chce zúčastnit až 70 % voličů, realita je však zpravidla slabší. Klíčem pro volební výsledek i volební modely je tak odhad chování váhajících a nerozhodnutých občanů.

Při konstrukci současného volebního modelu STEM postupujeme ve třech následujících krocích.  

Nejprve identifikujeme hlavní skupiny veřejnosti podle jejich motivace k volební účasti, jak jsme popsali v této zprávě výše. Dále již nepracujeme s respondenty identifikovanými jako Nevoliči a u zbylých dvou skupin – Stabilních voličů a Nerozhodnutých – spočítáme, jakou mají pravděpodobnost účasti u hypotetických sněmovních voleb.

Aplikací přepočtu pravděpodobnosti účasti u voleb na výchozí skupinu Stabilních voličů získáme novou sadu, kterou označujeme za Loajální voliče. Dále s nimi pracujeme jako se spodní hranicí možné podpory příslušných stran a hnutí. Jde tedy o podporovatele, o které subjekt ve střednědobém horizontu velmi pravděpodobně nepřijde a jimiž může otřást pouze závažná kauza. Loajální voliči též tvoří základ volebního modelu STEM, v němž představují dvě třetiny hlasů. Při modelové účasti 57 % tak přinášejí asi 37 procentních bodů.

Zbylou třetinou hlasů (v březnu asi 20 p. b.) do modelu přispívá skupina Nerozhodnutých voličů. K té vedle přepočtu pravděpodobnosti účasti u voleb přidáme ještě přepočet pravděpodobnosti volby stran, které respondent vážněji zvažuje.

Schéma zařazení respondentů do modelu

Volební model STEM
– simulovaný výsledek voleb při modelové účasti 57 % – březen 2024

Volební model, loajální voliči a maximální možný zisk
– březen 2024 (v %)

VÝVOJ VOLEBNÍHO MODELU STEM

Volební model, loajální voliči a maximální možný zisk
– listopad 2023 až březen 2024 (v %)

Volební model STEM od posledních voleb do Sněmovny (v %)

Pozn: Přepočet volebního zisku jednotlivých stran tvořících volební koalice (z volebních výsledků v říjnu 2021) jsme provedli za pomoci výzkumu STEM realizovaného těsně po minulých sněmovních volbách.

VOLEBNÍ MODEL PODLE VYBRANÝCH UKAZATELŮ

Alespoň indikativně lze zkoumat volební model také podle základních socio-demografických třídění. Je dobré mít na paměti, že s rostoucím počtem kategorií třídění roste též statistická odchylka, a tím nabývá na důležitosti opatrnost při interpretaci těchto dílčích modelů.

Volební model podle základních sociodemografický charakteristik
– březen 2024 (v %)

PŘEKRYVY MEZI MOŽNÝMI VOLIČSKÝMI ZÁKLADNAMI VYBRANÝCH STRAN A HNUTÍ

Model ukazuje současnou sílu stran, do níž se různou měrou promítají loajální i váhající voliči. Pro hlubší porozumění tomu, co se v politice odehrává, je vhodné posoudit relativní blízkost různých stran, tedy to, odkud jednotlivé strany mohou případně získat další podporu.

Překryvy maximálních možných volebních zisků vybraných stran

Pozn.: Číslo pod názvem strany reprezentuje její maximální možný zisk, čísla v buňkách jsou pak podíly těch, kteří náleží do maximální možné skupiny jak u příslušné strany v řádku, tak u strany ve sloupci.

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. STEM přináší sněmovní volební model konstruovaný metodikou, která zohledňuje zvýšenou míru nejistoty a váhavosti voličů.
  2. Pětina až čtvrtina veřejnosti se řadí mezi obvyklé Nevoliče, dvě pětiny až polovina naopak obvykle volí a má zpravidla jasno, koho podpoří. Zbylá třetina si svojí volební účastí není jista, váhá nad svou účastí nebo nemá jasno ve výběru strany. Právě tato skupina a odhad jejího volebního chování jsou klíčové pro volební modely i volební výsledek.
  3. Model zachycuje současnou náladu voličů a možné rozložení sil, které by vzešlo z hypotetických voleb, pokud by se konaly nyní. Nacházíme se však v polovině volebního období a též ve volebním mezidobí, kdy zvolna startuje volební kampaň k volbám do Evropského parlamentu. Veřejnost tak stále věnuje volbám a politice menší pozornost, více lidí uvádí, že by nešli k volbám, a lidé též méně zohledňují možné volební strategie, jako je kalkulace s pětiprocentní hranicí vstupu do Sněmovny. Prozatím také nebyly ohlášeny žádné koalice pro příští sněmovní volby.
  4. Nejsilnější míru přijatelnosti vykazuje hnutí ANO, když jej zvažuje až 36 % české veřejnosti (varianty 1+2+3). Nadále dokáže oslovit rozmanité skupiny voličů.
  5. Vysoký maximální možný zisk vykazuje též hnutí SPD s 23 %. SPD pro voliče nadále nese silný kritický náboj.
  6. Politická scéna je stále výrazně rozpolcená na podporovatele stran vládních a opozičních. Fluktuace hlasů probíhá uvnitř bloku vládních stran i uvnitř bloku stran opozičních. Přechody mezi bloky jsou velmi vzácné.
  7. U vládních stran je patrná silná vazba mezi všemi stranami. Odlišnou pozici má KDU-ČSL – je relativně nejméně přijatelná pro příznivce ostatních vládních stran.
  8. Strany vládní koalice od sněmovních voleb v součtu postupně ztratily, ztráta se však již nadále neprohlubuje. Nesledujeme rovněž systematický přesun jejich voličů k jiným uskupením, spíše se uchylují mezi nerozhodnuté voliče, případně nevoliče.
  9. V březnovém modelu se na prvním místě umisťuje hnutí ANO. Vedle pravděpodobného zisku až 33 % má toto hnutí mimořádně velkou skupinu loajálních voličů – v současnosti kolem 25 %.
  10. U druhé ODS sledujeme od listopadového propadu pozvolný růst podpory. Zřejmě šlo spíše o vychýlení v souvislosti s podzimními protivládními protesty. Výsledek ODS se nadále opírá o silnější skupinu loajálních voličů a její zisk se vrátil na 14 %.
  11. Třetí místo obsazují Piráti s 10,5 %, od minulých voleb průběžně pomalu sílí a zároveň drží pozici druhé nejsilnější vládní strany.
  12. Hnutí SPD dlouhodoběji konsolidovalo svůj možný zisk na úrovni 10 % a je nyní čtvrté. Přestože mu od minulého podzimu přibyla konkurence obdobného rázu, zejména ve straně PRO, dokázalo svou podporu stabilizovat a stále nejsilněji reprezentuje protestní hlasy.
  13. Hnutí STAN se dlouhodobě nachází jednoznačně nad pětiprocentní hranicí. Pro mnoho voličů zůstává stranou druhé až třetí volby, což vede k relativně vysokému maximálnímu možnému zisku (až 21 %).
  14. TOP 09 se pohybuje kolem hranice vstupu do Sněmovny, v březnovém měření by se do Sněmovny těsně dostala. Naopak u KDU-ČSL sledujeme klesající trend. Pokud by se volby konaly nyní a pokud by do nich šla samostatně, do Sněmovny by se velmi pravděpodobně nedostala.
  15. Žádná z nynějších mimoparlamentních stran od posledních voleb pětiprocentní hranici v modelu STEM nepřekročila. Nejblíže vstupu do Sněmovny je nyní KSČM, která zřejmě posiluje v souvislosti se zřetelnou kampaní před volbami do Evropského parlamentu.
  16. Hnutí ANO nachází významnou oporu u lidí bez maturity, a především pak u voličů starších 60 let. Mladí voliči nacházejí útočiště nejčastěji u Pirátů.
  17. Vládní strany si stojí dobře u lidí s vysokoškolským vzděláním, u nižších stupňů vzdělání je jejich pozice slabší.
  18. Nad volební účastí nejvíce váhají lidé ve věku 45–59 let. Pevné je odhodlání u voličů ODS i u voličů hnutí ANO. U ODS i ANO zaznamenáváme poměrně silnou osobní vazbu k volené straně.
  19. Možná chyba výběru je u menších stran +/- 1 procentní bod, u největších +/- 3,0 p. b. Výsledky ukazují nálady v době sběru dat, tedy v polovině března 2024.

Sdílet

Domácí politika / Stranické preference
stranické preference, volební model