Srpnové preference ukazují, výsledek voleb zůstává stále otevřený a nejistý. V období letních dovolených, ve chvíli klidného průběhu koronavirové pandemie a rozvolněných souvisejících opatření, se hlavní vládní strana vrací do jasného vedení. Na jaře favorizovaná koalice Pirátů a STAN naopak ztrácí a na místo druhé se dostává konzervativní koalice SPOLU. Nyní by se do Poslanecké sněmovny dostaly tři strany a dvě koalice, sociální demokracie zůstává na hraně volitelnosti.
Protestní hlasy se stále soustřeďují v podpoře SPD. Mezi menšími stranami se zastavil růst hnutí Přísaha.
Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden kombinací metody online dotazování (CAWI) na Českém národním panelu a telefonických rozhovorů (CATI) prostřednictvím vyškolených tazatelů STEM/MARK na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9. 8.–12. 8. 2021. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1013 respondentů (z toho 713 CAWI a 300 CATI). U online dotazovaných dochází ke kontrole pozornosti, prověřuje se délka vyplňování a logická vazba odpovědí. Telefonické rozhovory jsou nahrávány a podléhají kontrole délky i kvality. Telefonisty průběžně kontrolují a korigují supervizoři. Statistická chyba činí kolem ± 1 procentní bod u nejmenších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body.
Uváděné preference jsou součástí výzkumné série TRENDY, kterou STEM soustavně provádí od roku 1993. Výzkum v této sérii je běžně hrazen jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM. Srpnový model zpracoval STEM pro CNN Prima News.
Metodologické upozornění:
V časových řadách publikujeme výsledky z dřívějšího stabilního období, kdy všechny výzkumy do září 2020 včetně byly provedeny jednotně formou osobních rozhovorů (CAPI a PAPI).
Dále zveřejňujeme pro ilustraci také výsledky z přechodného období od října 2020 do března 2021, kdy jsme adaptovali a kalibrovali novou metodiku kombinovaného online (CAWI) a telefonického (CATI) dotazování.
Při srovnávání časových řad uvedených v této zprávě je tak třeba postupovat obezřetně. Smysl dává zaměřit se na dlouhodobé trendy, naopak nedoporučujeme přikládat přehnanou váhu změně mezi dvěma výzkumy.
STRANICKÉ PREFERENCE
Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. STEM se dotazuje na preference otevřenou otázkou a zaznamenává doslova odpovědi respondentů. Vedle sebe tak uvádíme jmenované strany a výslovně jmenované koalice.
Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.
„Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a) do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?“
(údaje za srpen 2021; otevřená otázka – bez výběru ze seznamu stran či koalic)
Pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!
Vývoj STRANICKÝCH preferencí STEM (%)
Březen 2017 až září 2020 vždy osobní rozhovory, od listopadu 2020 vždy kombinace online dotazování a telefonických rozhovorů.
Preference vyjádřené přímo koalicím nejsou v grafu zobrazeny, ještě na konci minulého roku byly u obou velkých koalic zanedbatelné. Koalice Pirátů se STAN dosáhla samostatně v únoru na 1,7 % a nyní na 4,6 %. Koalice SPOLU pak zaznamenala 0,5 %, respektive 8,0 %.
Pozor: Vývoj preferencí koaličních stran ovlivňuje od loňského podzimu postupný přeliv podpory směrem k jejich koalicím, opticky tak vykazují nižší podporu.
Od října 2020 do března 2021 probíhala kalibrace nové metodiky sběru dat, výsledky z tohoto období jsou především ilustrativní a mohou obsahovat větší výběrovou či jinou strukturální chybu.
VOLEBNÍ MODELY
Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM popisuje předpokládané volební jednání u podsouboru politicky motivovaných občanů. Konkrétně vychází ze stranických preferencí, přičemž zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.
Sestavování volebního modelu dále zesložiťují pohyby před letošními volbami. Jsou registrovány dvě relevantní volební koalice, ale při spontánní otázce se podpora veřejnosti prozatím rozkládá mezi tyto koalice a jejich členské strany. Vzhledem k neustálené, přechodové povaze voličské podpory stále zveřejňujeme dva volební modely. První model zachycuje výsledek hypotetických srpnových voleb, v nichž by se utkaly všechny strany samostatně, a druhý model pak zachycuje hypotetický výsledek s ohlášenými koalicemi.
Oba předkládané modely jsou založeny na podsouboru politicky motivovaných občanů a odpovídají volební účasti do 60 %.
Stranické preference se pro jednotlivé modely rozpočítávají podle následujících klíčů.
Schéma převodu stranických preferencí na preference pro model STEM se stranami samostatně
Schéma převodu stranických preferencí na preference pro model STEM s ohlášenými koalicemi
Volební model STEM s ohlášenými koalicemi – simulovaný výsledek voleb – srpen 2021 (v %)
Volební model STEM se stranami samostatně – simulovaný výsledek voleb – srpen 2021 (v %)
Pozor: Rozdíly v zisku stran, které netvoří koalice, mezi modelem se samostatnými stranami a modelem s ohlášenými koalicemi jsou způsobeny mírně odlišným počtem možných voličů jednotlivých stran/koalic, kteří do modelů vstupují (viz schémata preferencí pro tyto modely).
Volební model STEM s ohlášenými koalicemi (%) – vývoj podpory nejsilnějších subjektů,
Leden 2020 až září 2020 vždy osobní rozhovory, od listopadu 2020 vždy kombinace online dotazování a telefonických rozhovorů
Pozor: Od října 2020 do března 2021 probíhala kalibrace nové metodiky sběru dat, výsledky z tohoto období jsou především ilustrativní a mohou obsahovat větší výběrovou či jinou strukturální chybu. Výsledky koalic v roce 2020 vznikly prostým součtem výsledků koaličních stran.
Volební model STEM s ohlášenými koalicemi – vývoj podpory leden 2020 až srpen 2021 (%),
Leden 2020 až září 2020 vždy osobní rozhovory, od listopadu 2020 vždy kombinace online dotazování a telefonických rozhovorů
Pozor: Od října 2020 do března 2021 probíhala kalibrace nové metodiky sběru dat, výsledky z tohoto období jsou především ilustrativní a mohou obsahovat větší výběrovou či jinou strukturální chybu. Výsledky koalic v roce 2020 vznikly prostým součtem výsledků koaličních stran.
Volební model STEM se stranami samostatně (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran,
Únor 2018 až září 2020 vždy osobní rozhovory, od listopadu 2020 vždy kombinace online dotazování a telefonických rozhovorů
Pozor: Od října 2020 do března 2021 probíhala kalibrace nové metodiky sběru dat, výsledky z tohoto období jsou především ilustrativní a mohou obsahovat větší výběrovou či jinou strukturální chybu.
Volební model STEM se stranami samostatně – vývoj podpory únor 2018 až srpen 2021 (%),
Únor 2018 až září 2020 vždy osobní rozhovory, od listopadu 2020 vždy kombinace
online dotazování a telefonických rozhovorů
Pozor: Od října 2020 do března 2021 probíhala kalibrace nové metodiky sběru dat, výsledky z tohoto období jsou především ilustrativní a mohou obsahovat větší výběrovou či jinou strukturální chybu.
Kvalitativní charakteristiky příznivců parlamentních politických stran a dvou hlavních oznámených koalic
Znění otázek:
„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“ (Podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)
„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“ (Podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)
„Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny, šel(šla) byste Vy osobně volit?“(Podíl „Ano“)
Deklarované volební rozhodování
Znění otázky:
„Mezi který typ voličů se nejspíše řadíte?“
Přibližně polovina lidí tvrdí, že je dlouhodobě konzistentní ve svém volebním chování – ať už volí stále stejnou stranu (32 %), nebo zpravidla k volbám vůbec nechodí (18 %). Čtvrtina občanů si utvořila představu o tom, koho bude v letošních volbách podporovat, teprve nedávno a poslední čtvrtina zatím ještě nemá jasno. Uvedené ilustruje, že nejistota kolem výsledku voleb je v srpnu stále značná a závěrečná kampaň může ovlivnit desítky procent možných voličů. Povolební výzkumy z minulých let ukazují, že podíl voličů, kteří své rozhodnutí změní v posledních dvou týdnech před volbami je ve výsledku vyšší, než odpovídá současné deklaraci.
ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ
- Srpnový výzkum STEM ukazuje situaci ve druhé polovině letních prázdnin. Jde o období klidnějšího průběhu nákazy Covid-19, za současného průběžného očkování proti této nemoci a omezených protipandemických opatření. Předvolební kampaně jsou již v běhu, jejich ostrá fáze nás však ještě čeká.
- V dlouhodobém horizontu sledujeme do značné míry návrat k rozložení sil před pandemií COVID-19.
- Vládní hnutí ANO obrátilo klesající vývoj z první poloviny roku a vrací se na úroveň kolem 30 %. V obou modelech tak s přehledem drží první místo.
- Hnutí ANO je široce rozkročené, silně se opírá o voliče ve věku 60 či více let. Jeho možní voliči mají průměrný zájem o politiku, intenzita osobní vazby ke straně je u nich pevná, pouze motivace k účasti ve volbách je na podprůměrné úrovni.
- Koalice ODS, KDU-ČSL a TOP 09 (SPOLU) by se v modelu se zohledněnými koalicemi dostala na místo druhé a překonala by tak poprvé druhou opoziční koalici. Vykazuje stabilní a silné charakteristiky co do kvality přízně.
- Koalice Pirátů se STAN je na místě třetím, jejich podpora během léta prozatím výrazně oslabila. Stojí si stále dobře u mladých voličů, naopak mezi lidmi ve středním a zejména vyšším věku ztrácí. Motivace jejích potenciálních voličů k volební účasti, jejich zájem o politiku i vztah ke koalici či jejím stranám jsou průměrné či podprůměrné.
- Podpora SPD se stabilizovala na úrovni kolem 11 % a v modelu s koalicemi jí náleží čtvrté místo. SPD se pravděpodobně stále nejlépe daří těžit z protestních hlasů. U možných voličů SPD se mobilizuje především ochota k volební účasti, zájem o politiku zůstává podprůměrný.
- Poslední stranou, která by se v srpnu dostala do Sněmovny, je KSČM, jejíž podpora se stabilizuje těsně nad 5 %. Příznivci komunistické strany vykazují průměrnou ochotu přijít k volbám i vztah ke straně, slabší je jejich zájem o politiku.
- ČSSD se dále nedaří, v aktuálním měření se dostává pod pětiprocentní hranici a její vstup do Sněmovny zůstává otevřený. Oslabený okruh příznivců ČSSD vyjadřuje nadprůměrnou ochotu přijít k volbám a průměrný zájem o politiku, varovným ukazatelem je pak slabší vazba ke straně.
- Hnutí Přísaha Roberta Šlachty v modelu STEM mírně kleslo a v srpnu by se do Sněmovny pravděpodobně nedostalo. Stále se však jedná o pohyb na úrovni výběrové odchylky a překonání pětiprocentní hranice u něj nemůžeme vyloučit. Kvalitativní charakteristiky jeho příznivců jsou zatím proměnlivé, v srpnu vykazují průměrné až podprůměrné hodnoty.
- Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovídá kladně 67 %, záporně 14,5 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 18,5 % dotázaných. Jako obvykle před volbami ochota účastnit se voleb mírně posiluje. Pokud by vydrželo současné odhodlání respondentů, můžeme očekávat o něco vyšší volební účast než v minulých volbách do Sněmovny.
- Přepočet na mandáty pomocí nové metody vychází v srpnovém modelu následovně: ANO 76, SPOLU 50, Piráti a STAN 43, SPD 22 a KSČM 9. Tyto hypotetické zisky se však – především s ohledem na množství stran kolem pětiprocentní hranice – mohou významně proměnit.