Dubnové preference odrážejí změny na naší politické scéně. Více než rok po počátku koronavirové krize, v období ústupu jednoho z jejích vrcholů a opatrného rozvolňování souvisejících opatření roste podpora nově etablovaným koalicím a posilují také protestní hlasy. Nyní by se do Poslanecké sněmovny dostalo samostatně sedm stran, případně čtyři strany a dvě koalice.
Současné období se vyznačuje nejen výraznými změnami na politické scéně. V důsledku nynějších omezení mezilidských kontaktů se mění i podmínky a metody dotazování ve výzkumu preferencí. Současná výzkumná data STEM jsou tak odlišná od dat minulých nejen politickými přesuny, ale i změnou metodiky.
Dubnová situace je zřejmá: ANO oslabuje a koalice Pirátů se Starosty by jej v modelu STEM dokázala porazit. Třetí by s jistým odstupem skončila konzervativní koalice SPOLU. Protestní hlasy se koncentrují v podpoře sílící SPD. Mezi menšími stranami stojí za pozornost vstup hnutí Přísaha Roberta Šlachty.
Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden kombinací metody online dotazování (CAWI) na Českém národním panelu a telefonických rozhovorů (CATI) prostřednictvím vyškolených tazatelů STEM/MARK na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 7. 4.–13. 4. 2021. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1049 respondentů (z toho 725 CAWI a 324 CATI). U online dotazovaných dochází ke kontrole pozornosti, prověřuje se délka vyplňování a logická vazba odpovědí. Telefonické rozhovory jsou nahrávány a podléhají kontrole délky i kvality. Telefonisty průběžně kontrolují a korigují supervizoři. Statistická chyba činí kolem ± 1 procentní bod u nejmenších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body.
Metodologické upozornění:
Metodologie sběru tohoto výzkumu se – s ohledem na stávající pandemickou situaci – liší od dřívějšího postupu. V časových řadách publikujeme výsledky z dřívějšího stabilního období, kdy všechny výzkumy do září 2020 včetně byly provedeny jednotně formou osobních rozhovorů (CAPI a PAPI).
Dále zveřejňujeme pro ilustraci také výsledky z přechodného období od října 2020 do března 2021, kdy jsme adaptovali a kalibrovali novou metodiku kombinovaného online (CAWI) a telefonického (CATI) dotazování.
Výsledkem testovacího období je pak aktuální výzkum z první poloviny dubna 2021 sbíraný taktéž kombinací online a telefonického dotazování, jehož výstupy považujeme za rozumnou měrou stabilní, a bereme jej za základ nové trendové řady.
Při srovnávání časových řad uvedených v této zprávě je tak třeba postupovat obezřetně. Smysl dává zaměřit se na dlouhodobé trendy, naopak nedoporučujeme přikládat přehnanou váhu změně mezi dvěma výzkumy. Výsledky výzkumů z listopadu 2020, prosince 2020 a února 2021 jsou navíc především indikativní.
Citovaný výzkum je součástí výzkumné série TRENDY, kterou STEM soustavně provádí od roku 1993. Výzkum v této sérii je hrazen jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.
STRANICKÉ PREFERENCE
Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.
„Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a) do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?“
(údaje za duben 2021; otevřená otázka – bez výběru ze seznamu stran)
Pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!
Vývoj STRANICKÝCH preferencí STEM (%)
Březen 2017 až září 2020 vždy osobní rozhovory, od listopadu 2020 vždy kombinace online dotazování a telefonických rozhovorů. Preference vyjádřené přímo koalicím nejsou v grafu zobrazeny, ještě na konci minulého roku byly u obou velkých koalic zanedbatelné. Koalice Pirátů se STAN dosáhla samostatně v únoru na 1,7 % a nyní na 4,9 %. Koalice SPOLU pak zaznamenala 0,5 %, respektive 3,7 %.
Pozor: Vývoj preferencí koaličních stran ovlivňuje od loňského podzimu postupný přeliv podpory směrem k jejich koalicím, opticky tak vykazují nižší podporu.
Od října 2020 do března 2021 probíhala kalibrace nové metodiky sběru dat, výsledky z tohoto období jsou především ilustrativní a mohou obsahovat větší výběrovou či jinou strukturální chybu.
VOLEBNÍ MODELY
Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM popisuje předpokládané volební jednání u podsouboru politicky motivovaných občanů. Konkrétně vychází ze stranických preferencí, přičemž zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.
Sestavování volebního modelu dále zesložiťují pohyby před letošními volbami. Jsou ohlášeny tři relevantní volební koalice, ale při spontánní otázce se podpora veřejnosti prozatím rozkládá mezi tyto koalice a jejich členské strany. Vzhledem k neustálené, přechodové povaze voličské podpory zveřejňujeme dva volební modely. První model zachycuje výsledek hypotetických dubnových voleb, v nichž by se utkaly všechny strany samostatně, a druhý model pak zachycuje výsledek takových hypotetických voleb, kterých by se účastnily všechny ohlášené koalice.
Oba předkládané modely jsou založeny na podsouboru politicky motivovaných občanů a odpovídají volební účasti do 60 %.
Stranické preference se pro jednotlivé modely rozpočítávají podle následujících klíčů. Jejich konstrukci a dalším problematickým místům sestavování modelů v současné situaci se v detailu budeme věnovat v samostatné zprávě.
Schéma převodu stranických preferencí na preference pro model STEM se stranami samostatně
Schéma převodu stranických preferencí na preference pro model STEM s ohlášenými koalicemi
Volební model STEM s ohlášenými koalicemi – simulovaný výsledek voleb – duben 2021 (v %)
Volební model STEM se stranami samostatně – simulovaný výsledek voleb – duben 2021 (v %)
Pozor: Rozdíly v zisku stran, které netvoří koalice, mezi modelem se samostatnými stranami a modelem s ohlášenými koalicemi jsou způsobeny mírně odlišným počtem možných voličů jednotlivých stran/koalic, kteří do modelů vstupují (viz schémata preferencí pro tyto modely).
Volební model STEM se stranami samostatně (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran,
Únor 2018 až září 2020 vždy osobní rozhovory, od listopadu 2020 vždy kombinace online dotazování a telefonických rozhovorů
|
Strana |
VOLBY 2017 |
02/18 |
10/18 |
04/19 |
06/19 |
10/19 |
01/20 |
03/20 |
09/20 |
11/20 |
12/20 |
02/21 |
04/21 |
|
ANO |
29,6 |
32,5 |
33,4 |
34,0 |
32,5 |
33,1 |
32,7 |
30,8 |
28,4 |
24,9 |
30,7 |
29,8 |
23,8 |
|
Piráti |
10,8 |
13,3 |
12,6 |
11,1 |
15,6 |
12,2 |
13,6 |
15,2 |
12,8 |
18,1 |
17,4 |
18,2 |
18,6 |
|
ODS |
11,3 |
11,0 |
12,9 |
13,2 |
13,1 |
10,5 |
9,8 |
11,8 |
10,6 |
8,5 |
11,5 |
7,0 |
8,7 |
|
SPD |
10,6 |
9,5 |
9,6 |
9,8 |
7,9 |
7,5 |
8,1 |
8,6 |
8,8 |
11,3 |
10,5 |
9,5 |
12,9 |
|
STAN |
5,2 |
4,0 |
5,3 |
3,3 |
3,8 |
4,3 |
4,5 |
5,7 |
7,5 |
10,1 |
7,3 |
8,6 |
11,0 |
|
ČSSD |
7,3 |
7,1 |
6,7 |
7,8 |
6,4 |
6,5 |
5,4 |
7,0 |
7,3 |
5,2 |
4,1 |
4,2 |
6,6 |
|
KSČM |
7,8 |
8,7 |
7,4 |
9,5 |
7,8 |
8,4 |
7,7 |
7,4 |
7,3 |
5,0 |
3,8 |
6,1 |
5,1 |
|
KDU-ČSL |
5,8 |
5,2 |
6,4 |
4,9 |
5,5 |
5,6 |
5,5 |
5,5 |
5,4 |
3,1 |
3,3 |
3,2 |
3,5 |
|
TOP 09 |
5,3 |
4,6 |
2,1 |
3,7 |
3,7 |
4,4 |
4,1 |
4,3 |
5,3 |
5,4 |
5,7 |
4,2 |
4,1 |
|
Trikolóra |
4,2 |
4,8 |
2,0 |
3,4 |
2,6 |
2,0 |
2,1 |
1,1 | |||||
|
Přísaha |
2,4 |
Pozor: Od října 2020 do března 2021 probíhala kalibrace nové metodiky sběru dat, výsledky z tohoto období jsou především ilustrativní a mohou obsahovat větší výběrovou či jinou strukturální chybu.
Volební model STEM se stranami samostatně – vývoj podpory únor 2018 až duben 2021 (%),
Únor 2018 až září 2020 vždy osobní rozhovory, od listopadu 2020 vždy kombinace
online dotazování a telefonických rozhovorů
Pozor: Od října 2020 do března 2021 probíhala kalibrace nové metodiky sběru dat, výsledky z tohoto období jsou především ilustrativní a mohou obsahovat větší výběrovou či jinou strukturální chybu.
Kvalitativní charakteristiky příznivců parlamentních politických stran a dvou hlavních oznámených koalic
Znění otázek:
„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“ (Podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)
„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“ (Podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)
„Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny, šel(šla) byste Vy osobně volit?“(Podíl „Ano“)
ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ
- Dubnový výzkum STEM ukazuje situaci v období kolem stranického sjezdu ČSSD, zhruba týden před zveřejněním detailů vrbětického případu. Zároveň jde o období postupného zklidňování aktuální vlny nákazy Covid-19, za současného průběžného očkování proti této nemoci a prvního menšího rozvolňování protipandemických opatření.
- Hlavní vládní strana ANO nezískává jako v průběhu loňské první vlny epidemie, ale naopak ztrácí. Přestože oslabuje, v modelu se samostatnými stranami hnutí ANO stále udržuje vedení. V modelu s ohlášenými koalicemi mu náleží druhé místo za koalicí Pirátu se Starosty.
- Hnutí ANO je stále široce rozkročené, posiluje dále v táboru levice, oslabení sledujeme v politickém středu a na pravici. Od ANO se odklánějí převážně voliči se slabší vazbou k tomuto hnutí. Zbývající voliči jsou tak motivovanější a oddanější – mají obstojný zájem o politiku, intenzita osobní vazby ke straně je u nich pevná a motivace k účasti ve volbách je na solidní úrovni.
- Piráti jsou na místě druhém, jejich podpora roste a zpevňuje. Stojí si dobře u mladých voličů a získávají i příznivce ve středním a vyšším věku. Motivace jejich potenciálních voličů k volební účasti je sice podprůměrná, zájem o politiku i vztah ke straně však zesílil.
- SPD potvrzuje růstový trend trvající od počátku koronavirové krize, v modelu se samostatnými stranami obsazuje třetí místo. SPD dovede nejspíš nejlépe těžit z rostoucího počtu protestních hlasů. U možných voličů SPD se mobilizuje především volební motivace, vztah ke straně zůstává volnější.
- Starostové využívají svůj dlouhodobě vysoký potenciál a dále sílí. Jako samostatná strana by skončili na čtvrtém místě. Podstatně zesilují všechny kvalitativní ukazatele jejich příznivců – osobní vazba k hnutí, zájem o politiku i motivace k účasti ve volbách.
- ODS je v samostatném klání stran na místě pátém a dlouhodobě její podpora klesá, vykazuje však stabilní a silné charakteristiky co do kvality přízně.
- ČSSD se dlouhodobě příliš nedaří, v aktuálním měření, které se realizovalo v době zvýšeného mediálního zájmu o tuto stranu, však sledujeme její mírné posílení. Na potvrzení případné změny trendu budeme muset počkat na výsledky dalších výzkumů. Příznivci ČSSD vyjadřují průměrnou ochotu přijít k volbám a průměrný zájem o politiku, varovným ukazatelem je pak slabší vazba ke straně.
- Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovídá kladně 62 %, záporně 20 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 17 % dotázaných. Jako obvykle před volbami ochota účastnit se voleb mírně posiluje.