INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 2/2007
VÍRA V BOHA A NÁZORY NA CÍRKVE V ČESKÉ SPOLEČNOSTI
Citované výsledky pocházejí z výzkumu STEM provedeného na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let, který se uskutečnil ve dnech 1. – 8. února 2007. Respondenti byli vybíráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovídal rozsáhlý soubor 1222 respondentů.
Míru religiozity a místo náboženství v životech lidí v České republice zkoumá společnost STEM od samého začátku svého působení. Kromě přímé otázky na víru v Boha je zjišťováno i náboženské chování, praktikování víry a vztah k církvím jako institucím.
To, zda lidé věří či nevěří v Boha, bylo v aktuálním výzkumu zjišťováno otázkou se škálou „ano“ – „ne“ – „nevím“. Svou víru v Boha na této škále deklaruje více než čtvrtina obyvatel (28 %), naopak v Boha nevěří přibližně polovina (48 %) lidí v České republice. Velmi zajímavý je nerozhodný postoj k víře u zhruba čtvrtiny občanů (24 %). Jak vyplývá z podrobnější analýzy, spíše než nezájem o duchovní hodnoty a víru signalizuje tato nerozhodnost jakýsi prostor mezi ateismem a jasně deklarovanou vírou. Při hodnocení, jaká část české společnosti věří v Boha, je proto správnější konstatování, že přibližně polovina obyvatel v Boha nevěří, než že pouze 28 % v Boha věří. V posledních šestnácti letech přitom zůstává společnost v otázce víry stále stejná a podíl lidí, kteří volí jednotlivé varianty, se příliš nemění.
Pramen: STEM, Trendy 2/2007, 1222 respondentů
„Věříte v Boha?“ (%)
|
91/03 |
93/05 |
93/11 |
03/09 |
06/06 |
07/02 |
Ano
|
33 |
29 |
31 |
35 |
27 |
28 |
Ne |
49 |
50 |
49 |
51 |
56 |
48 |
Nevím |
18 |
21 |
20 |
14 |
17 |
24 |
Pramen: STEM, 1991-2007
Mnohem častěji se za věřící považují ženy než muži (36 % ženy : 20 % muži), přičemž podíl odpovědí „nevím“ je v obou skupinách stejný. U různých věkových skupin má víra v Boha odlišnou podobu. Podíl věřících v nejstarší věkové kategorii nad 60 let je největší ze všech (42 %), podíl nevěřících naopak nejmenší (36 %). U ostatních věkových skupin je výrazně vyšší podíl nevěřících a pohybuje se kolem poloviny. Mladí lidé do 29 let ve srovnání s věkovými skupinami střední generace mají zároveň svůj vztah k víře v Boha o něco méně jasný. Deklarovaných věřících je v této skupině 18 %, ovšem podíl odpovědí „nevím“ je více než čtvrtinový (28 %), tedy největší ze všech. Z hlediska věku a pohlaví projevují největší a nejjasněji deklarovanou víru v Boha ženy nad 60 let. Naopak nejméně věřící jsou mladí muži do 30 let. Zatímco ženy v této nejmladší věkové skupině se deklarovanou vírou neliší od žen ve střední generaci, mladí muži sami sebe výrazně častěji vidí jako ateisty a méně jako věřící.
Pramen: STEM, Trendy 2/2007, 1222 respondentů
Pramen: STEM, Trendy 2/2007, 1222 respondentů
Poměrně očekávané jsou i regionální rozdíly. Největší zastoupení věřících je na Moravě, konkrétně v Jihomoravském a Zlínském kraji. Také mezi lidmi žijícími v menších obcích a městech do 5000 obyvatel je vyšší podíl věřících (34 %) než ve větších sídlech s 5000 a více obyvateli (24 %).
Na to, zda lidé věří nebo nevěří v Boha, má podle výzkumu silný vliv rodinné prostředí a výchova. Lidé vyrůstající v nábožensky založeném prostředí mnohem častěji deklarují víru v Boha (až 80 % u lidí z jednoznačně nábožensky založené rodiny), než ti, kteří vyrostli v prostředí ateistickém. V případě, že lidé pocházejí z rodiny preferující nenáboženskou výchovu, jsou i oni sami ve velké většině (84 %) nevěřící. Stojí za povšimnutí, že mezi lidmi, kteří své rodinné prostředí necharakterizují jako jasně náboženské nebo jasně ateistické, je významný podíl těch, kteří neumí na otázku víry v Boha jednoznačně odpovědět a uchylují se k odpovědi „nevím“.
Pramen: STEM, Trendy 2/2007, 1222 respondentů
Podíl lidí, kteří vnímají svoji rodinu jako nábožensky založenou, se přitom od poloviny 90. let příliš nemění, v aktuálním výzkumu své rodinné prostředí takto označilo 37 % respondentů.
„Pocházíte z nábožensky založené rodiny?“ (%)
|
95/10 |
95/12 |
97/02 |
97/12 |
99/02 |
99/12 |
01/02 |
01/12 |
02/12 |
05/12 |
07/02 |
Určitě ano
|
17 |
20 |
17 |
18 |
16 |
16 |
18 |
18 |
17 |
16 |
15 |
Spíše ano |
21 |
22 |
20 |
21 |
22 |
24 |
22 |
23 |
23 |
24 |
22 |
Spíše ne |
23 |
25 |
24 |
26 |
24 |
27 |
25 |
27 |
28 |
28 |
27 |
Určitě ne |
39 |
33 |
39 |
35 |
38 |
33 |
35 |
32 |
32 |
32 |
36 |
Pramen: STEM, Trendy 1995-2007
Zajímavé výsledky ukazuje také otázka, zda návštěva kostela patří k vánočním zvykům v rodinách respondentů. Zhruba dvě pětiny lidí na tuto otázku od roku 1995, kdy je ve výzkumech pokládána, odpovídají kladně.
„Patří k vánočním zvykům ve Vaší rodině návštěva kostela?“ (%)
|
95/12 |
97/12 |
99/12 |
01/12 |
02/12 |
05/12 |
07/02 |
Určitě ano
|
23 |
22 |
21 |
21 |
18 |
19 |
17 |
Spíše ano |
22 |
23 |
23 |
25 |
23 |
25 |
21 |
Spíše ne |
20 |
24 |
26 |
25 |
28 |
26 |
28 |
Určitě ne |
35 |
31 |
30 |
29 |
31 |
30 |
34 |
Pramen: STEM, Trendy 1995-2007
Když se podíváme blíž, zjistíme, že nejenom věřící, ale i ateisté a lidé s nevyhraněným vztahem k Bohu tento vánoční zvyk často dodržují. Nejvýznamnější je tento rodinný zvyk pochopitelně u lidí věřících, více než tři čtvrtiny (79 %) z nich v tuto dobu kostel navštěvují, ale i pro skupinu nerozhodných, ve které kolem třetiny (35 %) respondentů označuje vánoční návštěvu kostela za rodinný zvyk. V tomto kontextu je velmi zajímavý 16 % podíl nevěřících, v jejichž rodinách je zvykem o vánočních svátcích navštěvovat kostel. To naznačuje, že tato vánoční zvyklost je nejen náboženským, ale do jisté míry i kulturním fenoménem.
Pramen: STEM, Trendy 2/2007, 1222 respondentů
Podobně jako se v rodinném prostředí předává víra, předává se v rámci rodiny i náboženské chování a praktikování víry. V době Vánoc patří návštěva kostela ke zvykům především u lidí, kteří pocházejí z nábožensky založených rodin (72 %). Ale i tady se ukazuje, že vánoční návštěva kostela je součástí tradic – do kostela chodí o Vánocích i téměř pětina (18 %) lidí z nábožensky nezaložených rodin.
Pramen: STEM, Trendy 2/2007, 1222 respondentů
Víra je však i u věřících chápána spíše jako vnitřní prožitek, bez nutnosti pravidelně se účastnit obřadů. Vánoční svátky jsou jednou z příležitostí, kdy se náboženských obřadů a návštěv kostela účastní i lidé bez pevné víry, ovšem každodenní praktikování víry je záležitostí pouze menšiny věřících. Zhruba třetina věřících (32 %) se ve svém každodenním životě s jistou pravidelností (alespoň jednou měsíčně) zúčastňuje bohoslužeb. Ani u lidí deklarujících víru nejsou ritualizace a institucionalizace náboženského cítění a prožitků nutné a samozřejmé.
Pramen: STEM, Trendy 2/2007, 1222 respondentů
Pravidelná účast na bohoslužbách se v průběhu třinácti let příliš nezměnila. Pouze mezi lety
„Jak často se účastníte bohoslužeb?“ (%)
|
94/04 |
94/11 |
95/07 |
96/01 |
96/04 |
96/05 |
97/12 |
99/12 |
01/12 |
02/12 |
05/12 |
07/02 |
Častěji než jednou týdně
|
2 |
1 |
2 |
2 |
2 |
2 |
1 |
2 |
2 |
2 |
1 |
1 |
Jednou týdně
|
5 |
5 |
5 |
5 |
4 |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
4 |
5 |
Jednou až třikrát v měsíci
|
3 |
3 |
3 |
4 |
3 |
2 |
5 |
5 |
5 |
3 |
4 |
3 |
Několikrát do roka |
12 |
12 |
11 |
10 |
11 |
11 |
14 |
13 |
14 |
14 |
13 |
11 |
Méně často |
25 |
24 |
22 |
24 |
24 |
24 |
32 |
33 |
30 |
30 |
34 |
27 |
Nikdy |
53 |
55 |
57 |
55 |
56 |
56 |
43 |
42 |
44 |
46 |
44 |
53 |
Pramen: STEM, Trendy 1994-2007
Skutečnost, že se ani lidé věřící často neúčastní náboženského života, se projevuje i ve vztahu k církvím. Ten lze v české společnosti označit za stabilně poměrně rezervovaný. Jak dlouhodobě vyplývá z výzkumů STEM, v názoru na užitečnost církví jako institucí je veřejnost rozdělena a kladné názory lidí kolísají od dvoupětinového k nadpolovičnímu podílu. Podobné to je v otázce navrácení majetku, kde mírná většina lidí myšlenku navrácení bývalého majetku církvím trvale odmítá.[1]
[1] Výzkum STEM z února 2007 ohledně názorů lidí na užitečnost církví a vrácení jejich bývalého majetku se uskutečnil před zveřejněním rozsudku Nejvyššího soudu ohledně vlastnických sporů státu a římskokatolické církve v případě katedrály sv. Víta.