Informace z výzkumu Trendy 6/2002

Více než pětina lidí se rozhodla až v posledním týdnu před volbami

Citovaný výzkum STEM byl proveden na rozsáhlém reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 19.-24. června 2002, tedy krátce po volbách do Poslanecké sněmovny. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo celkem 1609 občanů.

Kdy se lidé definitivně rozhodují pro volbu určité strany? To je otázka, kterou často analytikům pokládají novináři i lidé, kteří se zajímají obecně o politické dění či přímo se podílejí na volebních kampaních. Průzkum, který STEM provedl těsně po letošních parlamentních volbách, rekapituluje, kdy, jak a podle čeho se lidé u nich rozhodovali. 

„Kdy jste se definitivně rozhodl(a), kterou stranu budete volit?“

(z lidí, kteří se zúčastnili voleb)

Pramen: STEM, Trendy 6/2002

Polovina voličů (nebo přesněji – těch, kteří šli skutečně volit) se tedy o svém hlasu v letošních volbách do Poslanecké sněmovny definitivně rozhodla řádově v posledním měsíci, téměř čtvrtina dokonce až v posledním týdnu před otevřením volebních místností. Na polovinu voličů tedy mohla působit předvolební kampaň, vystoupení a diskuse politiků a události posledního měsíce.

Podíváme-li se podrobněji na strukturu skupin voličů podle doby, kdy se o své volbě definitivně rozhodli, potvrdí se očekávání, že dlouho před volbami mají jasno spíše lidé, kteří se trvale zajímají o politiku, a že tito „dávno rozhodnutí“ lidé volí stranu, která je v souladu s jejich názory a zájmy. Naopak mezi lidmi, kteří se rozhodují až těsně před volbami, se mnohem častěji objevuje „volba nejmenšího zla“ – tito voliči neodevzdávají hlas pro určitou stranu proto, že by jim plně vyhovovala, ale jen proto, že ji považují za přijatelnější, než jsou strany ostatní.

Pramen: STEM, Trendy 6/2002

    Pramen: STEM, Trendy 6/2002

Jak si vedly v různých obdobích před volbami hlavní politické strany? Na úvod této rekapitulace zdůrazněme, že odpovědi na otázku „Kdy jste se definitivně rozhodl(a), kterou stranu budete volit?“ ukazují je polovinu obrazu. Jsou pouze vyjádřením zisků stran, toho, jak velký podíl přitáhli k sobě z voličů, kteří zůstali jako dosud nerozhodnutí ve hře. Z toho nemůžeme ještě určit, zda určité období před volbami bylo pro některou stranu celkově přínosem či ztrátou, protože nevíme, kolik lidí v té době strana ze svých potenciálních voličů ztratila či je svými kroky odradila. Některé poznatky jsou ovšem i z této „poloviční bilance“ zcela zjevné.

Především je vidět, jak velký tah na branku (nebo vlastně na poslanecké mandáty) si až do konce předvolebního období uchovala sociální demokracie. Mimořádně velký podíl hlasů přitáhla v posledním měsíci i v posledním týdnu. To svědčí jak o tom, že tato strana má jako „vcelku přijatelná“ široké zázemí, tak o tom, že její kampaň dokázala oslovit početné váhající a dlouho nerozhodnuté voliče.

Hodně z lidí, kteří se rozhodovali až na poslední chvíli, hlasoval také pro malé neparlamentní strany (skoro třetina). Příčiny můžeme hledat ve dvou věcech. Jednak je zřejmé, že rozmanité malé strany mohou být přijatelnou volbou pro lidi, kteří se příliš o politiku nezajímají, nemají na jednotlivé strany vyhraněný názor, ale jsou přesvědčeni, že by měli uplatnit své občanské právo a dát hlas někomu, kdo budí alespoň jejich sympatie. Druhým zdrojem pro malé strany mohli být také zklamaní voliči stran větších, lidé, kteří třeba ještě tři týdny před volbami „měli jasno“, ale které „jejich strana“ svým předvolebním chováním nakonec odradila. Tito lidé pak hledali nějakou alternativu a spíše než protivníkovi mohli dát hlas relativně neutrální malé straně, třeba i s vědomím, že tento hlas v parlamentní matematice propadne.

Velmi malý podíl volných hlasů získaly na svou stranu v poslední fázi předvolebního boje KSČM a ODS (jen kolem 10 %). To potvrzuje, že tyto strany těžily ze svého pevného voličského jádra, ale nedokáží oslovit další voliče. O tom, do jaké míry to poznamenalo jejich volební výsledky, můžeme usuzovat jen nepřímo z vývoje preferencí před volbami. Komunisté zřejmě před volbami ztráceli ze svých stoupenců jen minimálně, naopak klesají trend preferencí ODS dává tušit, že ztráty převážily nad zisky, že v posledních týdnech před volbami ODS víc lidí opouštělo, než byla schopna svou kampaní přitáhnout.

Ze stejného důvodu jako u ODS je třeba velmi opatrně hodnotit i relativně vysoký podíl voličů, kteří se rozhodovali až v posledním týdnu a rozhodli se pro Koalici. Také u této volební strany, která má na rozdíl od KSČM a ODS slabší voličské jádro (tvořené vlastně jen kmenovými stoupenci KDU-ČSL), se podle vývoje preferencí spíše zdá, že zisky voličů v poslední fázi kampaně nevyvážily ztráty způsobené odpadnutím stoupenců, které chování Koalice před volbami zklamalo.

Pramen: STEM, Trendy 6/2002