Naše zjištění
7. 12. 2023

Většině Čechů by nevadilo mít za souseda Vietnamce, život vedle ostatních národností z východu si však představit neumí

Češi mají dlouhodobě velmi příznivý vztah ke Slovákům a cizincům pocházejícím z vyspělých zemí. Podle výzkumu STEM však v posledním desetiletí výrazně narostla i přijatelnost Vietnamců. Kateřina Duspivová, senior analytička STEM, k tomu doplňuje: „Zatímco v roce 2014 by nevadilo mít Vietnamce za souseda 40 % Čechů, v roce 2023 by tuto skutečnost sneslo dobře již 71 % českých obyvatel. Ukazuje se tak, že vietnamská komunita byla většinou české společnosti přijata.“ S postoji Čechů k cizincům zamíchal i konflikt na Ukrajině. Po napadení Ukrajiny ze strany Ruska jsou v očích Čechů Ukrajinci přijatelnějšími sousedy než Rusové – před konfliktem tomu však bylo naopak. Přijatelnost ostatních národností, zejména z východních zemí (typicky Arabů, Syřanů, Afghánců atp.) zůstává dlouhodobě na nízké úrovni.

Vztah české veřejnosti k cizincům zjišťuje STEM dlouhodobě prostřednictvím ochoty lidí mít za sousedy vybrané národnosti či etnika. Aktuální výsledky výzkumné série TRENDY ukazují, že Češi mají dlouhodobě velmi příznivý vztah ke Slovákům (91 % osob) a cizincům pocházejícím z vyspělých zemí, zejména k Angličanům, Američanům, Francouzům či Němcům (viz Graf 1). Relativně velkou náklonnost vyjádřili Češi i k Chorvatům, které by za souseda bez problémů přijalo 71 % osob. Na druhé straně pomyslného žebříčku stojí většinou národnosti, které jsou geograficky i kulturně vzdálené. Život vedle cizinců pocházejících z těchto zemí vnímá většina Čechů jako problematický nebo dokonce nepřijatelný jev. Méně než čtvrtina Čechů si tak dovede představit život vedle Araba, Afghánce, Syřana či Súdánce.

Z dlouhodobého hlediska nedochází na horním ani dolním konci k velkým pohybům podle pořadí preferencí české veřejnosti. Obyvatelé západních zemí i Slovenska tak patří v očích české veřejnosti dlouhodobě mezi přijatelné sousedy, naopak cizinci pocházející ze zemí Blízkého východu či Afriky mezi nejméně přijatelné. To však neznamená, že by ve vztahu k těmto národnostem nedocházelo k výkyvům postojů ze strany Čechů (viz Graf 2). 

K velmi zajímavým posunům však dochází uprostřed žebříčku. V souvislosti s konfliktem na Ukrajině došlo u české veřejnosti k poklesu míry přijatelnosti Rusů jako sousedů, a byl tak přerušen rostoucí trend z předchozího desetiletí. V listopadu 2023 si podle výzkumu STEM dovedlo představit Rusa za souseda jen 36 % Čechů, zatímco v roce 2016 to byl0 50 %. Přijatelnost Rusů se tak začíná v tomto ohledu znovu propadat na úroveň, která byla zaznamenána v průběhu 90. let 20. století, kdy by Rusa za souseda přijala bez problémů pouze přibližně pětina Čechů. U Ukrajinců je patrná opačná tendence. Zatímco na přelomu tisíciletí by přijala Ukrajince za souseda bez problémů pouze desetina Čechů, v listopadu 2023 se přijatelnost Ukrajinců jako sousedů zvýšila na 45 %. Přijatelnost Ukrajinců jako sousedů tak v listopadu 2023 přesáhla o 9 p.b. přijatelnost Rusů (viz Graf 3).

Mezi pomyslné vítěze z hlediska vývoje vzájemného porozumění patří v českém kontextu bezesporu Vietnamci. Ještě v 90. letech 20. století by přijala Vietnamce za souseda necelá desetina Čechů, po 30 letech soužití se však přijatelnost Vietnamců mezi českou veřejností zvýšila a v listopadu 2023 dosáhla hranice 71 % – tedy úrovně, kterou sledujeme zejména u cizinců ze západních zemí. Z pohledu většiny Čechů patří vietnamská komunita mezi relativně dobře integrované menšiny.

Na druhé straně však výzkum STEM ukazuje, že česká veřejnost dlouhodobě zaujímá negativní postoje vůči Romům – jejich přijatelnost za souseda dosáhla v listopadu 2023 hodnoty 24 %, což osciluje kolem přijatelnosti cizinců z arabského světa.

Výzkum TRENDY v listopadu 2023 ukázal i rozdíly v sociální distanci vůči vybraným národnostem podle několika socio-demografických znaků. Ve vztahu k cizincům nebyly ve většině případů prokázány významné rozdíly podle pohlaví, tzn. muži i ženy vnímají danou národnost vždy velmi podobně. Větší rozdíly však byly identifikovány podle věku. Mladí lidé (18-29letí) jsou k cizincům obecně vstřícnější a snesli by většinu národností ve svém sousedství lépe než starší věkové skupiny (viz Graf 4). Výjimkou je zejména vztah k Rusům, které by za souseda sneslo bez problémů 42 % osob 60letých a starších, ale pouze 36 % osob 18-29letých anebo 32 % osob ve věku 30 až ‑59 let. Podobný jev byl identifikován i u Vietnamců, kteří patří – na rozdíl od Rusů – k dobře přijímané národnosti ve všech věkových skupinách Čechů.

Velkou roli ve vztahu českých občanů k různým národnostem hraje i dosažené vzdělání. Vysokoškolsky vzdělaní lidé jsou obecně vstřícnější k většině národností. Jeden z největších rozdílů mezi odpověďmi podle dosaženého vzdělání byl identifikován u Američanů, které by za souseda sneslo bez problémů 90 % vysokoškoláků, ale jen 64 % osob se základním vzděláním. Naopak téměř žádný rozdíl podle vzdělání nebyl identifikován ve vztahu k Romům – ty by za souseda snesla bez problémů pouze zhruba čtvrtina osob ve všech vzdělanostních skupinách (viz Graf 5).

Vztah k cizincům do velké míry ovlivňuje i jazyková (ne)vybavenost Čechů. Lidé, kteří ovládají alespoň jeden západní cizí jazyk, by snesli cizince za souseda častěji než lidé, kteří se žádným západním jazykem nedomluví (viz Graf 6).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 2. až 13. listopadu 2023. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1 021 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Sdílet

My a svět
národnost, soused, vztah k cizincům