Informace z výzkumů STEM Trendy 09/2004 a 10/2004

Většina občanů důvěřuje prezidentu republiky

a pokládá za potřebné, aby se kritIcky vyjadřoval k vládě a politickým stranám

Citované výsledky pocházejí ze dvou výzkumů STEM provedených na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let. První se uskutečnil ve dnech 1. – 10. září 2004, druhý ve dnech 3. – 11. října 2004. Respondenti byli vybíráni metodou kvótního výběru. V září na otázky odpověděl rozsáhlý soubor 1732 respondentů, v říjnu 1671 respondentů.

Důvěra v prezidenta Václava Klause se po půldruhém roce jeho působení v nejvyšší ústavní funkci drží stále na vysoké úrovni. Velmi mírný trend poklesu registrovaný od letošního jara se odehrává v rozmezí od tří čtvrtin důvěřujících (v březnu t.r.) do dvou třetin (zjištěných v září).

Pramen: STEM, Trendy 09/2004

Pramen: STEM, Trendy 04/2003 – 09/2004

Důvěru prezidentu republiky vyjadřují častěji lidé s vyšším vzděláním (se základním vzděláním – 60 %, vyučení – 62 %, středoškolsky vzdělaní s maturitou – 74 %, vysokoškolsky vzdělaní – 75 %). Podstatně více než vzděláním je však důvěra v prezidenta diferencována stranickými preferencemi. Příznivci koaličních stran – ČSSD a KDU-ČSL – ji projevují na průměrné úrovni, zatímco stoupenci ODS důvěřují prezidentovi téměř absolutně (90 %) a přívrženci KSČM naopak méně než z poloviny.

Názory na to, jaký velký vliv má prezident Václav Klaus na českou společnost, jsou od loňského jara, tedy prakticky od nástupu V. Klause do funkce, stabilní. Přibližně dvě třetiny občanů mají za to, že jeho vliv na společnost je přiměřený, zbytek se vcelku rovnoměrně přiklání jak k názoru, že prezidentův vliv je příliš velký, tak k mínění, že je příliš malý.

Většina občanů považuje za potřebné, aby se Václav Klaus kriticky vyjadřoval k činnosti naší vlády a politických stran. Tento názor sdílejí téměř tři čtvrtiny populace, což je ještě o 7 procentních bodů více, než STEM zjistil na sklonku loňského roku. Vzestup šel přitom ve prospěch odpovědí „určitě ano“ – přibylo tedy občanů, kteří jsou pevně přesvědčeni o potřebnosti kritické funkce V. Klause směrem ke vládě a politickým stranám. Je však třeba poznamenat, že volání občanů po prezidentské kritice vlády a stran není v české veřejnosti nové – na podobné úrovni ho STEM indikoval i ve funkčním období V. Havla, v letech 2000 (66 %) a 2001 (73 %).

Zajímavé je, že kritické vyjadřování V. Klause k činnosti vlády a stran nepokládají za potřebné jen ti občané, kteří si myslí, že má malý vliv (mezi nimi je to 77 %), ale i ti, podle nichž je jeho vliv přiměřený (63 %) a příliš velký (58 % z nich).

Stranické preference nemají výrazný vliv ani na mínění o vlivu prezidenta na společnost, ani na vnímání potřeby jeho kritických vyjádření k činnosti vlády a politických stran. Většina (přibližně dvě třetiny) sympatizantů všech čtyř nejsilnějších stran považuje prezidentův vliv za přiměřený a rovněž přibližně dva ze tří příznivců těchto stran považují za potřebné, aby se V. Klaus vyjadřoval kriticky k vládě a politickým stranám; výjimkou jsou jen stoupenci ODS, kteří Klausovu kritiku požadují ještě častěji.