INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 07/2005

VĚTŠINA OBČANŮ CHCE PROCES SCHVALOVÁNÍ EVROPSKÉ ÚSTAVY BUĎ POZDRŽET NEBO ZCELA ZASTAVIT.

Citovaný výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 3. – 13. července 2005. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl rozsáhlý soubor 1672 respondentů.

Klíčovou otázkou, kterou EU v poslední době řešila, bylo, jak pokračovat, pokud jde o schvalování Evropské ústavy. Neúspěch referend ve Francii a v Nizozemí vedl k tomu, že jen čtvrtina občanů ČR se domnívá, že proces schvalování Evropské ústavy by měl pokračovat, protože všechny členské země mají právo vyjádřit svůj názor. Čtyřicet procent si myslí, že by se tento proces měl pozdržet, protože je třeba srozumitelně vysvětlit výhody ústavy. O málo méně je pak zastoupen názor, že proces schvalování by se měl zcela zastavit, protože je jasné, že ústava nemůže být přijata tak, jak byla předložena.

Pramen: STEM, Trendy 7/2005, 1672 respondentů

Zastoupení názoru, že schvalování by mělo pokračovat, roste se zvyšující se úrovní vzdělání (mezi občany se základním vzděláním zastává tento názor 23 %, mezi vysokoškolsky vzdělanými 34 %).

Z analýzy podle stranických preferencí plyne, že nejčastěji volají po zastavení procesu schvalování příznivci KSČM. Naopak stoupenci KDU-ČSL nejčastěji vyžadují pokračování (spolu se sympatizanty ČSSD a nerozhodnými) a zároveň nejméně často chtějí proces schvalování zcela zastavit.

Pramen: STEM, Trendy 7/2005, 1672 respondentů

Jak dále vyplývá z výsledků výzkumu, naprostá většina občanů soudí, že o přijetí či nepřijetí Evropské ústavy by měli rozhodnout občané v referendu. Od února přitom tento názor posiluje.[1]

Pramen: STEM, Evropská ústava, 2/2005, Trendy, 4/2005 – 6/2005,

Trendy 7/2005, 1672 respondentů

Mínění, že rozhodovat by měl parlament, nepřevažuje u žádné ze sledovaných sociodemografických skupin. Výrazné nejsou ani rozdíly v názorech mezi příznivci různých politických subjektů.

Názory české veřejnosti na to, zda dokument typu Evropské ústavy je pro Evropskou unii a její členy potřebný, nejsou jednoznačné. Přibližně polovina občanů považuje dokument typu Evropské ústavy za potřebný, druhá polovina nikoli.

Pramen: STEM, Trendy 7/2005, 1672 respondentů

O nutnosti vzniku Evropské ústavy jsou nejčastěji přesvědčeni lidé v mladším středním věku (30-44 let) a občané se středním a vysokoškolským vzděláním (shodně 57 % kladných odpovědí). Z hlediska stranických preferencí považují ústavu za potřebnou nejčastěji stoupenci KDU-ČSL, nejméně často sympatizanti KSČM a nevoliči.

Pramen: STEM, Trendy 7/2005, 1672 respondentů