Většina lidí si stále myslí, že stát má střežit ekonomiku

Důvěra ve stát jako „poslední záchranu“ u našich občanů a nechuť k dokončení radikálních liberalizačních kroků přetrvávají. V porovnání s předchozími roky se změnilo jen málo. Zvláště kontrola nad bankami je považována za výsostné pole státu, většina lidí by byla i pro opětovné vyvlastnění špatně privatizovaných podniků. Pouze zhruba třetina lidí považuje deregulaci cen za nezbytnost k řešení energetické situace.

Informace z výzkumu Trendy 4/2001

Většina lidí si stále myslí, že stát má střežit ekonomiku

Citovaný reprezentativní průzkum STEM byl proveden ve dnech 1.-8. dubna 2001. Odpovědělo 1749 respondentů starších 18 let, vybraných metodou kvótního výběru na území celé České republiky.

„Myslíte si, že stát by měl znovu vyvlastnit špatně zprivatizované podniky?“

	98/04	99/04	00/04	01/04
Určitě ano	33 %	26 %	26 %	25 %
Spíše ano	37 %	37 %	39 %	35 %
Spíše ne	20 %	25 %	26 %	27 %
Určitě ne	10 %	12 %	9 %	13 %

Pramen: STEM, Trendy 1998-2001

„Myslíte si, že by si stát měl ponechat kontrolní podíl v největších bankách?“

	98/04	99/04	00/04	01/04
Určitě ano	51 %	40 %	43 %	40 %
Spíše ano	35 %	40 %	39 %	40 %
Spíše ne	10 %	15 %	13 %	14 %
Určitě ne	4 %	5 %	5 %	6 %

Pramen: STEM, Trendy 1998-2001

„Pokládáte deregulaci cen energií za nezbytný krok k důslednému řešení

naší energetické situace?“

	98/04	99/04	00/04	01/04
Určitě ano	8 %	8 %	6 %	7 %
Spíše ano	24 %	26 %	29 %	29 %
Spíše ne	35 %	39 %	43 %	42 %
Určitě ne	33 %	27 %	25 %	22 %

Pramen: STEM, Trendy 1998-2001

Otázka, do jaké míry má stát zasahovat do ekonomiky země, je především otázkou politickou. Totéž platí i o deregulacích cen – i zde o nich rozhoduje stát a stát – či vlastně daňoví poplatníci – hradí částky, které při regulaci cen stát vynakládá. Proto se v názorech na míru státních zásahů do hospodářství výrazně liší lidé s levicovou a pravicovou politickou orientací.

Tři následující grafy mají velmi podobný charakter. Stoupenci stran, které se hlásí k politické pravici, mají pro řídící roli státu mnohem menší pochopení než občané sympatizující s levicí. Velmi dobře jsou vidět i rozdíly uvnitř čtyřkoalice, zejména pak odstup KDU-ČSL od Unie svobody a lidí, kteří jako svou volenou stranu jmenují přímo čtyřkoalici. Je však také vidět, že kmenoví voliči KDU-ČSL jsou – na rozdíl například od přerozdělování daní či poskytování sociálních dávek či podpor – přece jen mírně napravo od sociální demokracie. Za zmínku také stojí značně omezená míra liberalismu u stoupenců stran, které se označují jako pravicové – zhruba polovina příznivců Unie svobody i ODS odmítá důsledné deregulace cen energií a přes 40 % stoupenců těchto stran by neváhalo znovu vyvlastňovat špatně zprivatizované a často nyní bankrotující podniky státem.