Naše zjištění
2. 5. 2001

Většina lidí si stále myslí, že stát má střežit ekonomiku

Důvěra ve stát jako „poslední záchranu“ u našich občanů a nechuť k dokončení radikálních liberalizačních kroků přetrvávají. V porovnání s předchozími roky se změnilo jen málo. Zvláště kontrola nad bankami je považována za výsostné pole státu, většina lidí by byla i pro opětovné vyvlastnění špatně privatizovaných podniků. Pouze zhruba třetina lidí považuje deregulaci cen za nezbytnost k řešení energetické situace.

Informace z výzkumu Trendy 4/2001

Většina lidí si stále myslí, že stát má střežit ekonomiku

Citovaný reprezentativní průzkum STEM byl proveden ve dnech 1.-8. dubna 2001. Odpovědělo 1749 respondentů starších 18 let, vybraných metodou kvótního výběru na území celé České republiky.

Důvěra ve stát jako „poslední záchranu“ u našich občanů a nechuť k dokončení radikálních liberalizačních kroků přetrvávají. V porovnání s předchozími roky se změnilo jen málo. Zvláště kontrola nad bankami je považována za výsostné pole státu.

„Myslíte si, že stát by měl znovu vyvlastnit špatně zprivatizované podniky?“

  98/04 99/04 00/04 01/04
Určitě ano 33 % 26 % 26 % 25 %
Spíše ano 37 % 37 % 39 % 35 %
Spíše ne 20 % 25 % 26 % 27 %
Určitě ne 10 % 12 % 9 % 13 %

Pramen: STEM, Trendy 1998-2001

„Myslíte si, že by si stát měl ponechat kontrolní podíl v největších bankách?“

  98/04 99/04 00/04 01/04
Určitě ano 51 % 40 % 43 % 40 %
Spíše ano 35 % 40 % 39 % 40 %
Spíše ne 10 % 15 % 13 % 14 %
Určitě ne 4 % 5 % 5 % 6 %

Pramen: STEM, Trendy 1998-2001

„Pokládáte deregulaci cen energií za nezbytný krok k důslednému řešení

naší energetické situace?“

  98/04 99/04 00/04 01/04
Určitě ano 8 % 8 % 6 % 7 %
Spíše ano 24 % 26 % 29 % 29 %
Spíše ne 35 % 39 % 43 % 42 %
Určitě ne 33 % 27 % 25 % 22 %

Pramen: STEM, Trendy 1998-2001


Otázka, do jaké míry má stát zasahovat do ekonomiky země, je především otázkou politickou. Totéž platí i o deregulacích cen – i zde o nich rozhoduje stát a stát – či vlastně daňoví poplatníci – hradí částky, které při regulaci cen stát vynakládá. Proto se v názorech na míru státních zásahů do hospodářství výrazně liší lidé s levicovou a pravicovou politickou orientací.

Tři následující grafy mají velmi podobný charakter. Stoupenci stran, které se hlásí k politické pravici, mají pro řídící roli státu mnohem menší pochopení než občané sympatizující s levicí. Velmi dobře jsou vidět i rozdíly uvnitř čtyřkoalice, zejména pak odstup KDU-ČSL od Unie svobody a lidí, kteří jako svou volenou stranu jmenují přímo čtyřkoalici. Je však také vidět, že kmenoví voliči KDU-ČSL jsou – na rozdíl například od přerozdělování daní či poskytování sociálních dávek či podpor – přece jen mírně napravo od sociální demokracie. Za zmínku také stojí značně omezená míra liberalismu u stoupenců stran, které se označují jako pravicové – zhruba polovina příznivců Unie svobody i ODS odmítá důsledné deregulace cen energií a přes 40 % stoupenců těchto stran by neváhalo znovu vyvlastňovat špatně zprivatizované a často nyní bankrotující podniky státem.

Pramen: STEM, Trendy 1999-2001, 4K – lidé, kteří jako volenou stranu v otevřené otázce uvádějí čtyřkoalici

Pramen: STEM, Trendy 1999-2001, 4K – lidé, kteří jako volenou stranu v otevřené otázce uvádějí čtyřkoalici

Pramen: STEM, Trendy 1999-2001, 4K – lidé, kteří jako volenou stranu v otevřené otázce uvádějí čtyřkoalici

Soubory ke stažení

Stáhnout celý text

Sdílet

Ekonomika
armáda, ekonomická reforma, podnikání, role státu