INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 10/2004

Veřejnost důvěřuje svým obecním
či městským zastupitelstvům více než ministrům vlády ČR

Citované výzkumy STEM byly provedeny na rozsáhlém reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 1. – 10. září a 3. – 11. října 2004. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovídalo v září celkem 1732 občanů a v říjnu 1671 občanů ČR.

Názory občanů na činnost různých institucí STEM dlouhodobě sleduje ve svých výzkumech. V souvislosti s oživením krajské problematiky před krajskými volbami a po krajských volbách se tato zpráva zaměřuje na důvěru a názory občanů na tři vybrané instituce: zastupitelstva a úřady krajů, zastupitelstva a úřady měst a obcí a na ministry naší vlády. Důvěryhodnost ministrů vlády ČR je zaznamenávána již delší dobu (ood roku 1994, zatímco důvěryhodnost krajských, jakož i obecních a městských institucí byla do výzkumné série TRENDY zařazena až po vzniku samostatných krajů.

Porovnáme-li důvěru veřejnosti v představitele výkonné moci na centrální, na regionální
a na obecní/městské úrovni, ukazuje se, že nejdůvěryhodnější jsou pro českou veřejnost instituce, které jsou občanovi nejblíže a s nimiž mají občané nejvíce zkušeností. Ze tří srovnávaných institucí veřejnost jednoznačně nejvíce důvěřuje zastupitelstvům měst a obcí (64 %). Krajským zastupitelstvům ještě důvěřuje každý druhý občan (55 %). Důvěra občanů
v ministry vlády však za obecními/městskými a krajskými zastupitelstvy značně zaostává – v současnosti jim důvěřuje jen čtvrtina veřejnosti.

Pramen: STEM, Trendy 2004/9

Významným faktorem, který ovlivňuje míru důvěry ve sledované instituce, jsou politické sympatie. Obecním/městským či krajským zastupitelstvům důvěřují stoupenci jak vládních stran – ČSSD a KDU-ČSL, tak opoziční ODS. U důvěry v ministry vlády je velmi zřetelný rozdíl mezi přívrženci vládních stran a opozicí. Tradičně nejméně důvěřiví ke všem zmíněným institucím jsou zastánci KSČM.

Pramen: STEM, Trendy 2004/9

Je třeba zmínit, že takto nízkou úroveň důvěry v ministry vlády již výzkumy STEM zaznamenaly. Od posledních parlamentních voleb důvěra v ministry Špidlovy vlády nejprve rostla, jak je obvyklé s příchodem nových tváří do politiky. Na podzim roku 2002, po úspěšném zásahu při povodních, dosáhla důvěryhodnost ministrů svého vrcholu (55 % důvěřujících). Od té doby kredit ministrů klesal až do května 2004 (23 % důvěřujících).  Výsledky zářijového výzkumu po nástupu Grossovy vlády naznačují, že pokles důvěry veřejnosti ve „staronové“ ministry vlády se zatím zastavil.

Pramen: STEM, Trendy 1997/4 – 2004/10, * 97/12, 98/03, 98/12 vláda ČR

Hodnocení vlivu jednotlivých institucí na život v České republice zjišťuje STEM od roku 1994. Mezi sledovanými institucemi jsou ministři opakovaně považováni za skupinu s příliš velkým vlivem více než třetinou respondentů. Obecní a městské úřady jsou téměř dvěma třetinami obyvatel označovány za instituce s vlivem přiměřeným. Zhruba čtvrtina veřejnosti se domnívá, že krajské, ale i obecní a městské úřady mají příliš malý vliv. Ve srovnání
s výsledky výzkumu z října minulému roku došlo k mírnému posunu v hodnocení vlivu krajských úřadů. V současnosti se lidé častěji domnívají, že krajské úřady mají příliš malý vliv na život v ČR..[1] Je možné, že tato změna ve vnímání vlivu krajů byla vyvolána intenzivnější medializací jak regionálních otázek, tak představitelů regionální politiky před krajskými volbami. Zda je pocit, že kraje mají příliš malý vliv na život v ČR, počátkem trendu vnímání krajů jako nezbytné součásti státní správy širší veřejností, ukáží až další výzkumy.

Obecně se ukazuje, že instituce považované nejčastěji za příliš vlivné patří zároveň k institucím nejméně důvěryhodným. Srovnáme-li úvodní a následující graf, tento předpoklad se potvrzuje – přílišný vliv je přisuzován právě ministrům vlády, kteří zároveň mají nejmenší míru důvěry, opačně je tomu u obecních/městských a krajských úřadů.

Nejčastěji přisuzují příliš velký vliv ministrům a obecním/městským úřadům občané považující se za nedostatečně materiálně zajištěné. Vedle toho jsou obecní a městské úřady častěji považovány za příliš vlivné občany ze středně velkých měst od 5 do 20 tisíc obyvatel. Politická orientace se do posuzování vlivu studovaných institucí nepromítá. Hodnocení vlivu krajů na život v ČR je univerzální; mezi jednotlivými sociodemografickými skupinami nejsou významné odlišnosti.

Pramen: STEM, Trendy 2004/10 a 2003/10