Veřejnost důvěřuje svým obecním a krajským úřadům více než členům vlády ČR

INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 2/2005

VEŘEJNOST DŮVĚŘUJE SVÝM OBECNÍM
A KRAJSKÝM ÚŘADŮM VÍCE NEŽ ČLENŮM VLÁDY ČR

Citované výzkumy STEM byly provedeny na rozsáhlém reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 1. – 7. února 2005. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovídalo celkem 1625 občanů.

Názory občanů na činnost různých institucí STEM dlouhodobě sleduje ve svých výzkumech. Tato zpráva se zaměřuje na důvěru a názory občanů na tři vybrané instituce výkonné moci: úřady krajů, místní úřady, tj. úřady měst, obcí a městských částí, a členy naší vlády. Důvěryhodnost ministrů vlády ČR je zaznamenávána již delší dobu, (ood roku 1994, zatímco důvěryhodnost krajských, jakož i obecních a městských institucí byla do výzkumné série TRENDY zařazena až po vzniku samostatných krajů.

Porovnáme-li důvěru veřejnosti v představitele výkonné moci na centrální, na regionální a na obecní/městské úrovni, ukazuje se, že nejdůvěryhodnější jsou pro českou veřejnost instituce, které jsou občanovi nejblíže a s nimiž mají občané nejvíce zkušeností. Ze tří srovnávaných institucí veřejnost jednoznačně nejvíce důvěřuje svým místním úřadům (72 %). Svému krajskému úřadu důvěřují dvě třetiny občanů (67 %). Důvěra občanů v členy vlády však za místními a krajskými úřady značně zaostává – v současnosti jim důvěřuje necelá třetina veřejnosti (30 %).

Pramen: STEM, Trendy 2005/2

Významným faktorem, který ovlivňuje míru důvěry ve sledované instituce, jsou politické sympatie. Obecním/městským či krajským úřadům důvěřují stoupenci jak vládních stran – ČSSD a KDU-ČSL, tak opoziční ODS. U důvěry v členy vlády je velmi zřetelný rozdíl mezi přívrženci vládních stran a opozicí. Tradičně nejméně důvěřiví ke všem zmíněným institucím jsou zastánci KSČM. I oni však více než z poloviny důvěřují obecním a krajským úřadům.

Pramen: STEM, Trendy 2005/2

Důvěra v ministry koaliční vlády (tehdy Špidlovy) od posledních parlamentních voleb nejprve rostla, jak je obvyklé s příchodem nových tváří do politiky. Na podzim roku 2002, po úspěšném zásahu při povodních, dosáhla důvěryhodnost ministrů svého vrcholu (55 % důvěřujících). Od té doby kredit ministrů klesal až do května 2004 (23 % důvěřujících). Výsledky zářijového výzkumu po nástupu Grossovy vlády naznačily, že pokles důvěry veřejnosti ve „staronové“ ministry vlády se zastavil a poslední údaje ukazují mírný nárůst důvěryhodnosti členů vlády. Výzkum ovšem probíhal v době, kdy se teprve rozbíhala aféra kolem majetku premiérovy rodiny.

Jak rovněž ukazuje následující graf, důvěra v krajské i obecní a městské úřady osciluje od roku 2003 kolem podobných hodnot.