Velká část občanů uvěřila předvolebním útokům na konspiračních serverech, ukazuje nový průzkum

Tisková zpráva STEM a PSSI, 15. 12. 2021Celých 46 % občanů věří alespoň jednomu z vymyšlených politických útoků, které nabízely v posledních měsících před volbami tzv. konspirační servery. Nejvíce se do povědomí dostaly nepravdivé útoky proti Pirátské straně spojené s tématem migrace. Některé nepravdy jsou u veřejnosti podobně známé a důvěryhodné jako vybrané titulky skutečného zpravodajství.Průzkum proběhl ve dvou vlnách, ve dnech 3.-12.

Tisková zpráva STEM a PSSI, 15. 12. 2021

Celých 46 % občanů věří alespoň jednomu z vymyšlených politických útoků, které nabízely v posledních měsících před volbami tzv. konspirační servery. Nejvíce se do povědomí dostaly nepravdivé útoky proti Pirátské straně spojené s tématem migrace. Některé nepravdy jsou u veřejnosti podobně známé a důvěryhodné jako vybrané titulky skutečného zpravodajství.

Průzkum proběhl ve dvou vlnách, ve dnech 3.-12. září na reprezentativním vzorku 1008 osob a ve dnech 15.-25. října na reprezentativním vzorku 1074 osob, v obou případech metodou osobního dotazování. Jde o výzkum z vlastní iniciativy ústavu STEM a Prague Security Studies Institute. Finančně výzkum podpořily nadace National Endowement for Democracy a konsorcium Open Information Partnership.

Misinformace konkurují skutečným zprávám

Celých 46 % občanů rozhodně nebo spíše věří alespoň jednomu z vymyšlených politických útoků, které se šířily v měsících před volbami na konspiračních serverech. Některé vymyšlené útoky konkurují i důvěře ve skutečné klíčové zprávy. Tedy zaznamenalo je a věří jim podobné množství lidí. Testovaná tvrzení vychází z předvolebního monitoringu organizace PSSI, který naleznete zde. Záměrem průzkumu bylo zahrnout nejčastěji šířené nepravdivé zprávy, které míří jak na koaliční, tak i opoziční politické strany.

Nejvíce lidí, polovina populace zaznamenala nepravdivé tvrzení, že „Pirátská strana chce nabízet volné byty a další výhody, aby přilákala více utečenců z Afriky a muslimských zemí“. Podobná misinformace kolovala po internetu více než rok ve formě vymyšleného citátu Olgy Richterové, jež se proti němu bránila podáním trestního oznámení. Této fámě rozhodně anebo spíše věří 29 % populace, především voliči SPD, ANO a ČSSD. O trochu menší množství lidí zaznamenalo a věří také lživé informaci, že tzv. kauza Pandora Papers byla „globalistickou“ konspirací proti premiérovi.

Průzkum obsahoval také některé dlouhodobé dezinformační narativy a starší nepravdivé útoky. Několik z nich ukazuje Graf č. 2.

Graf 1 – Slyšel(a) jste nebo četl(a) jste někde následující zprávy? Řekl(a) byste, že je tato informace pravdivá? (Zdroj: STEM, n=1074)

Graf 2 – Do jaké míry jsou následující věty pravdivé, nebo nepravdivé? (Zdroj: STEM, n=1074)

„Ukázalo se, že nepravdivé útoky jsou v předvolebním boji silná konkurence pro skutečné zpravodajství. Nejvíce se do veřejného mínění dostávají fámy, které zapadají do dlouhodobě budovaných stereotypů. Třeba o tom, jak se nás EU snaží zničit skrze migraci,“ říká psycholog a spoluautor výzkumu Nikola Hořejš z ústavu STEM. „Předvolební boj zvyšuje ochotu věřit čemukoliv, co míří na mého politického oponenta,“ dodává.

„Podobný výzkum je v českém kontextu unikátní a umožňuje nám sledovat dopad misinformací v informačním prostoru na chování občanů. Právě kombinace monitoringu a sociologického šetření umožňuje určit, kdy se z neškodných klepů stává hrozba pro legitimitu demokratických procesů, jako jsou například volby,“ vysvětluje Jonáš Syrovátka, programový manažer Prague Security Studies Institute.

Imunní není žádná skupina

Nepravdivým útokům důvěřují lidé napříč věkovými a socioekonomickými skupinami. Jediná skupina, která je trochu více imunní, jsou mladší lidé s VŠ vzděláním.

Důvěra v nepravdivé zprávy nejvíce souvisí s obecným zklamáním z fungování demokracie, pocitem, že nejsem ve společnosti respektován nebo že mi není nasloucháno.

Graf 3 – Zranitelnost vůči dezinformacím a pocit, že nemám uznání ve společnosti

(Součet více proměnných, zdroj: STEM, n=1074)

Schopnost rozlišit skutečné a smyšlené zprávy se liší u voličů jednotlivých stran. Nejméně je od sebe umí rozpoznat voliči anti-systémových stran, například SPD, nejvíce potom voliči KDU-ČSL či koalice Pirátů a STAN. To se týká jak předvolebních titulků, tak i dlouhodobě přítomných misinformací o migraci, EU, Covid-19 a Rusku. Obojí ovšem souvisí s tím, že většina nepravdivých útoků z konspiračních serverů se dlouhodobě zaměřuje právě na strany s tzv. prozápadním směřováním.

„Nepravdám a konspiracím nepodléhá jen jedna konkrétní skupina společnosti. Náš výzkum sice potvrzuje, že všichni máme tendenci věřit zprávám, které souzní s naším světonázorem, ale ukazuje, že voliči některých stran jsou méně kritičtí a tyto strany toho mohou zneužívat,“ říká Sarah Komasová, analytička STEM a spoluautorka výzkumu. „Nedůvěra ofciálním zprávám souvisí silně s pocitem, že demokracie pro mne nefunguje,“ dodává.

Rizikem je všeobecná nedůvěra

Studie se pokusila o odhad, jak velký mohl být vliv těchto lživých útoků na volební chování. Z dat vyplývá, že lidé, kteří nejméně rozlišují skutečné a lživé zprávy, se voleb účastnili, i když o trochu méně než ostatní skupiny.

Předvolebním nepravdivým útokům očekávaně nejvíce důvěřují lidé z opačného politického tábora, než na koho je útok mířen. Nepravdy měly ale jistý vliv i na ty, kteří dotčenou politickou stranu zvažovali v posledním roce, ale nezvolili ji, nebo na ty, které strana již v dřívější době zklamala. Například mezi „zklamanými“ voliči Pirátů věřilo fámě o migraci zhruba 35 % lidí. Fámě o Petrovi Fialovi věřilo 32 % voličů, které SPOLU „zklamalo“. To je významně více, než nakolik jim důvěřují samotní voliči strany či průměrný občan. Na druhou stranu část zklamaných voličů důvěřuje i smyšleným tvrzením, která se na konspiračních serverech neobjevovala. Tedy část efektu můžeme přisoudit i ochotě věřit všemu negativnímu o konkrétní straně.

„Krátkodobý efekt nepravdivých útoků může mít vliv na odlivy a přílivy voličů, ale půjde spíše o dva tři procentní body v celkovém výsledku strany,“ shrnuje odhad z analýzy jeden z jejích autorů, Nikola Hořejš z ústavu STEM. „Větší efekt můžeme pozorovat spíše dlouhodobě, když se podobné zprávy opakují, protože vidíme, že neubývá lidí, kteří se v informacích ztrácí a ničemu nedůvěřují,“ dodává.

Velká část populace pochybuje o důvěryhodnosti skutečných zpráv. Například téměř 3 z 10 občanů nedůvěřují žádným nebo skoro žádným skutečným zprávám, které proběhly v běžných médiích. Je zde také až 30 až 40 % občanů, kteří odpovídají, že neví, či se neumí rozhodnout, zda jsou vybrané útoky z konspiračních serverů pravdivé či nikoliv.

Jen pětina lidí se dozvěděla, jak se bránit

Výzkum se také zaměřil na to, jaké kroky mohou pomoci pro snížením šíření nepravdivých útoků na sociálních sítích a v emailech. Podle autorů není zatím veřejnost s fenoménem dezinformací dostatečně seznámena. Například jen 23 % lidí zmiňuje, že se setkalo s článkem, jak rozpoznat podvržené zprávy, jen 9 % navštívilo stránku, která podobné fámy vyvrací či analyzuje.

„I přestože v České republice existuje řada zajímavých iniciativ zabývajících se problematikou dezinformací, výzkum ukazuje, že povědomí veřejnosti o jejich činnosti je stále nízké. Tato skutečnost představuje pro odbornou komunity velkou výzvu, které lze překonat lepší koordinací mezi jednotlivými aktéry a konsistentní snahou vstupovat do veřejné debaty s cílem seznámit veřejnost s nejnovějšími poznatky o této oblasti,“ věří Syrovátka.

Graf 4 – Povědomí o jednotlivých krocích proti nepravdivým útokům (% souhlasu s tvrzením), Zdroj: STEM, n=1074