Vědí občané, čím se zabývají jednotlivé instituce EU?

Znalost důležitých institucí Evropské unie není příliš mezi občany příliš uspokojivá. Alespoň minimální představu o činnosti hlavních institucí Evropské unie deklaruje přibližně polovina obyvatel ČR. INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 4/2004 Vědí občané, čím se zabývají jednotlivé instituce Evropské unie? Citovaný výzkum STEM byl proveden metodou standardizovaných rozhovorů školenými tazateli STEM na rozsáhlém reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 3.

INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 4/2004

Vědí občané, čím se zabývají jednotlivé instituce Evropské unie?

Citovaný výzkum STEM byl proveden metodou standardizovaných rozhovorů školenými tazateli STEM na rozsáhlém reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 3. – 13. dubna 2004. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo celkem 1819 občanů.

Těsně před vstupem ČR do Evropské unie jsme vybrali důležité instituce EU a položili respondentům otázku, zda vědí nebo alespoň tuší, co mají tyto instituce na starosti, čím se zabývají, jaké plní v rámci EU funkce. Základním zjištěním je, že aktuální situace v tomto směru není příliš uspokojivá – alespoň minimální představu o činnosti hlavních institucí Evropské unie deklaruje přibližně polovina obyvatel ČR. Nejvíce lidí – zhruba šest z deseti se domnívá, že minimálně tuší, čím se zabývá Evropský parlament (60 %) a Evropský soudní dvůr (57 %). O něco méně, ale stále ještě více než polovina si umí představit, co má na starosti Evropská centrální banka (55 %) a Evropský ombudsman (54 %). Necelá polovina má za to, že alespoň přibližně ví, čím se zabývá Rada Evropské unie (46 %) a Evropská investiční banka (45 %). Jen čtyři z deseti, tuší jaké funkce plní v rámci EU Evropská komise (38 %) a méně než dva z deseti jsou sto si představit náplň Účetního dvoru v rámci EU (18 %).

Přehled o náplni činnosti jednotlivých institucí častěji uvádějí muži než ženy – rozdíl je zřejmý především v případě Evropského parlamentu (ženy 55%, muži 66%), Rady Evropské unie (ženy 41%, muži 51%) a Evropské komise (ženy 33%, muži 43%).

S nejméně informacemi o obsahu činnosti evropských orgánů podle předpokladů zjevně disponují lidé starší 60 let. Naopak jako nejinformovanější se v tomto ohledu jeví mladší střední generace, tj. lidé ve věku 30-44 let. Neplatí to ale jednoznačně ve vztahu ke všem institucím. Lepší orientace se týká pouze Evropského soudního dvoru, Evropského ombudsmana, Evropské centrální a Evropské investiční banky.

Jak se dá předpokládat, vyšší obeznámenost vykazují lidé s vyšším vzděláním. Každý vzdělanostní stupeň přináší poměrně vysoký nárůst informovanosti. Zatímco mezi lidmi se základním vzděláním nepřesahuje představa o náplni ani jedné z institucí padesát procent, tři čtvrtiny vysokoškolsky vzdělaných lidí mají představu téměř o všech zkoumaných institucích s výjimkou Účetního dvoru.

Vyšší znalost, kterou občané deklarují, souvisí také s jejich politickou orientací. Výrazně vyšší míru obeznámenosti udávají lidé s pravicovou orientací a lidé, kteří v případě voleb přijdou vhodit svůj hlasovací lístek. Poměrně značně se od většiny ostatních voličů odlišují potenciální voliči ODS – jejich obeznámenost s náplní činnosti většiny hlavních institucí EU je výrazně vyšší.