Ve veřejném mínění převažuje nespokojenost s výsledky voleb do PS a obavy z politické nestability, ovšem podobně lidé hodnotili i výsledky voleb v roce 2013

S výsledky říjnových voleb do Poslanecké sněmovny jsou spokojeny dvě pětiny občanů (43 %), podobně jako v roce 2013 je tedy podíl nespokojených vyšší než podíl spokojených. Necelá třetina veřejnosti (31 %) si s volebními výsledky identifikuje perspektivu politické stability. Občané naší země se neshodují v představách, kdy budeme mít novou vládu, třetina (31 %) čeká, že se tak stane do konce roku, třetina (31 %) sestavení vlády datuje do ledna či února, ale nejvíce lidí (38 %) se obává, že se tak stane ještě později či dokonce vůbec vláda nevznikne a budou předčasné volby.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 30. října až 9. listopadu 2017. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1022 respondentů.

Jak veřejnost hodnotila výsledky voleb do Poslanecké sněmovny zhruba dva týdny po konání voleb? Průzkum STEM ukazuje, že mezi občany převažuje spíše nespokojenost s volebními výsledky (57 %). Pokud však srovnáme aktuální stav se situací po předchozích volbách do Poslanecké sněmovny, zjišťujeme, že současná povolební nálada se v tomto ohledu zásadně neliší od roku 2013, kdy byl rovněž podíl nespokojených vyšší než podíl spokojených (59 % : 41 %).

Pramen: STEM, Trendy 11/2017, 1022 respondentů starších 18 let

Lidé, kteří k volbám do Poslanecké sněmovny přišli, jsou v hodnocení výsledků voleb rozděleni do dvou naprosto vyrovnaných táborů. Mezi nevoliči jasně převažuje nespokojenost s výsledky voleb. Analýza dat neukazuje významné rozdíly v závislosti na pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště.

Pramen: STEM, Trendy 11/2017, 1022 respondentů starších 18 let

Více než dvoutřetinová většina občanů (69 %) se nedomnívá, že výsledky voleb přinesou naší zemi politickou stabilitu. Po volbách v roce 2013 byla skepse u veřejnosti na podobné úrovni (72 %).

Pramen: STEM, Trendy 11/2017, 1022 respondentů starších 18 let

Lidé, kteří vyjádřili spokojenost s výsledky voleb do Poslanecké sněmovny, většinou očekávají politickou stabilitu v zemi, přesto i mezi nimi je nezanedbatelný podíl (39 %) těch, kteří si budoucím stabilním vývojem nejsou jisti. Mezi občany s výsledky nespokojenými je naprosto jednoznačná obava z politické nestability. Celkově můžeme shrnout, že polovina veřejnosti (52 %) je nespokojena s výsledkem voleb a neočekává politickou stabilitu, naopak čtvrtina (27 %) je spokojena a věří ve stabilitu. Téměř pětina občanů (17 %) je sice s výsledkem voleb spokojena, ale obává se, že volby nebudou znamenat pro naši zemi stabilitu do budoucna.

Pramen: STEM, Trendy 11/2017, 1022 respondentů starších 18 let

Na konci října prezident Miloš Zeman pověřil Andreje Babiše jako předsedu vítězné strany jednáním o sestavení vlády. Jak veřejnost hodnotí jeho perspektivy? Vůbec ne jednoznačně. Necelá třetina občanů (31 %) předpokládá, že budeme mít novou vládu do konce roku. Třetina lidí (31 %) čeká, že vláda bude sestavena někdy v lednu či únoru. Ovšem značný podíl lidí (38 %) se obává, že se tak stane ještě později či dokonce se vládu nepodaří sestavit vůbec a bude nutné vyhlásit nové volby. V porovnání s rokem 2013 je veřejnost poněkud skeptičtější, sestavení vlády Bohuslava Sobotky do konce roku 2013 čekaly dvě pětiny občanů (39 %), zhruba třetina měla reálný odhad na leden či únor a „pouze“ 29 % se obávalo, že vláda bude sestavena později než v únoru nebo dokonce budou nové volby.

Pramen: STEM, Trendy 11/2013, 11/2017

Lidé, kteří jsou s výsledky říjnových voleb spokojeni, jsou podle očekávání optimističtější v předpovídání vývoje ohledně sestavení nové vlády. Téměř polovina z nich (45 %) dokonce čeká, že by vláda mohla být již do konce roku. Přesto i mezi nimi najdeme skeptiky: desetina se kvůli zablokovanému povolebnímu vyjednávání obává předčasných voleb, desetina předpokládá dlouhodobé sestavování vlády.

Pramen: STEM, Trendy 11/2017, 1022 respondentů starších 18 let