V souvislosti s cizími státními příslušníky přetrvávají obavy z bezpečnosti

Vztah české veřejnosti k cizincům zjišťuje STEM dlouhodobě prostřednictvím své výzkumné série TRENDY. Aktuální výsledky z ledna 2025 poukazují do jisté míry na rozpor mezi postoji Čechů a Češek k integraci cizinců a vnímáním bezpečnostních rizik. Nadpoloviční většina (58 %) české veřejnosti se domnívá, že Češi a Češky přistupují k cizím státním příslušníkům s pobytem v ČR s předsudky a zaujatostí. Na druhou stranu si však pouze 38 % osob myslí, že by každý člověk žijící v ČR měl mít právo získat občanství bez ohledu na svoji národnost nebo etnický původ. Obdobný podíl osob (40 %) si myslí, že každá etnická skupina nebo menšina by měla mít možnost žít podle vlastních tradic a zvyků. Podle 63 % populace představují cizí státní příslušníci s pobytem v ČR příliš velké bezpečnostní riziko.

Názory a postoje týkající se cizích státních příslušníků

Zdroj: STEM – Trendy 2025/01 (N = 1 034)

„Cizí státní příslušníci s pobytem v ČR představují příliš velké bezpečnostní riziko.“

Zdroj: STEM – Trendy 2025/01 (N = 1 034)

Vůči cizincům vyjadřují obecně tolerantnější postoje častěji mladší lidé, lidé s vysokoškolským vzděláním a členové dobře zajištěných domácností – ani v těchto skupinách však nejsou projevy tolerance příliš výrazné a výsledky ukazují – zjednodušeně řečeno – podobné tendence napříč sociálními skupinami.

Proměny veřejného mínění v souvislosti s výraznými migračními událostmi ukazují následující obrázky. Obecné názory české veřejnosti většinou odráží postoje vůči jednotlivým národnostem, kterých se daná migrační událost týkala (a to bez ohledu na to, zda daná národnost nebo etnická skupina v ČR žije).

Vývoj názorů a postojů vůči cizím státním příslušníkům (2009-2025)

Zdroj: STEM – Trendy 2009-2025

V roce 2015 v souvislosti s evropskou migrační krizí pozorujeme výrazný pokles ochoty české veřejnosti přiznat právo na občanství každému člověku žijícímu v ČR bez ohledu na jeho národnost nebo etnický původ. Zatímco na začátku tisíciletí by právo na občanství těmto osobám přiznaly přibližně dvě pětiny Čechů a Češek, v roce 2015 klesl tento podíl na 27 %. Vývoj postojů do velké míry zrcadlil skutečnost, že se migrační krize týkala zejména příchozích z Blízkého východu a Afriky – tedy národností a etnických skupin, vůči nimž Češi a Češky vyjadřují dlouhodobě negativní postoje. V roce 2022 zažila ČR v souvislosti se zahájením války na Ukrajině výrazný nárůst počtu cizinců. V tomto případě se však podíl Čechů a Češek, kteří by byli ochotni uznat právo na občanství každému cizinci žijícímu v Čechách, vrátil zpět na dvě pětiny (39 %). Ukrajinští uprchlíci jsou zároveň v posledních letech českou veřejností vnímáni přijatelněji.

Vývoj počtu cizinců v ČR a podílu kladných odpovědí na otázku: „Každý člověk žijící v České republice by měl mít právo získat občanství bez ohledu na svoji národnost a etnický původ.“

Zdroj:           ČSÚ/Ředitelství služby cizinecké policie, Odbor azylové a migrační politiky MV (počet cizinců v ČR), STEM – Trendy 2004-2025

Češi mají dlouhodobě příznivý vztah ke Slovákům a cizincům z vyspělých zemí

Vztah české veřejnosti k cizincům zjišťuje STEM i prostřednictvím ochoty lidí mít za sousedy vybrané národnosti či etnika. Aktuální výsledky výzkumné série TRENDY ukazují, že Češi mají dlouhodobě velmi příznivý vztah ke Slovákům (93 % osob) a cizincům pocházejícím z vyspělých zemí, zejména k Angličanům, Američanům, Francouzům či Němcům (viz následující grafy). Relativně velkou náklonnost vyjádřili Češi i k Chorvatům, které by za souseda bez problémů přijalo 73 % osob. Na druhé straně pomyslného žebříčku stojí většinou národnosti, které jsou geograficky i kulturně vzdálené. Život vedle cizinců pocházejících z těchto zemí vnímá většina Čechů jako problematický nebo dokonce nepřijatelný jev. Méně než čtvrtina Čechů si tak dovede představit život vedle Araba, Afghánce, Syřana či Súdánce.

Z dlouhodobého hlediska nedochází na horním ani dolním konci k velkým pohybům podle pořadí preferencí české veřejnosti. Obyvatelé západních zemí i Slovenska tak patří v očích české veřejnosti dlouhodobě mezi přijatelné sousedy, naopak cizinci pocházející z arabského světa či Afriky mezi nejméně přijatelné. Ke změnám v postojích však dochází zejména uprostřed pomyslného žebříčku. V souvislosti s konfliktem na Ukrajině došlo u české veřejnosti k poklesu míry přijatelnosti Rusů jako sousedů, a byl tak přerušen rostoucí trend z předchozího desetiletí. V lednu 2025 si podle výzkumu STEM dovedlo představit Rusa za souseda jen 35 % Čechů, zatímco v roce 2016 to bylo dokonce 50 %. Přijatelnost Rusů se tak začíná v tomto ohledu znovu propadat na úroveň, která byla zaznamenána v průběhu 90. let 20. století, kdy by Rusa za souseda přijala bez problémů pouze přibližně pětina Čechů. U Ukrajinců je patrná opačná tendence. Zatímco na přelomu tisíciletí by přijala Ukrajince za souseda bez problémů pouze desetina Čechů, v lednu 2025 se přijatelnost Ukrajinců jako sousedů zvýšila na 46 %. Přijatelnost Ukrajinců jako sousedů tak v lednu 2025 přesáhla o 11 p.b. přijatelnost Rusů.

„Jak byste nesl(a), kdybyste měl(a) za souseda:“

Zdroj: STEM – Trendy 2025/01 (N = 1 034)

Mezi pomyslné vítěze z hlediska vývoje vzájemného porozumění patří v českém kontextu bezesporu Vietnamci. Ještě v 90. letech 20. století by přijala Vietnamce za souseda necelá desetina Čechů, po 30 letech soužití se však přijatelnost Vietnamců mezi českou veřejností zvýšila a v lednu 2025 dosáhla hranice 71 % – tedy úrovně, kterou sledujeme zejména u cizinců ze západních zemí. Z pohledu většiny Čechů tak patří vietnamská komunita mezi relativně dobře adaptované menšiny.

Na druhé straně však výzkum STEM ukazuje, že česká veřejnost dlouhodobě zaujímá negativní postoje vůči Romům – jejich přijatelnost za souseda dosáhla v lednu 2025 hodnoty 24 %, což osciluje kolem přijatelnosti cizinců z arabského světa.

„Jak byste nesl(a), kdybyste měl(a) za souseda:“
Podíl odpovědí „Velmi dobře, bez problémů“ podle země původu cizince

Zdroj: STEM – Trendy 1994-2025

„Jak byste nesl(a), kdybyste měl(a) za souseda:“
Podíl odpovědí „Velmi dobře, bez problémů“ podle země původu cizince

Zdroj: STEM – Trendy 2005-2025

Citovaný výzkum analytického ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním výběrovém souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 16.–25. ledna 2025. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Výběrový soubor byl dále dovážen na kvóty a minulé volební chování. Na otázky odpovědělo 1 034 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI). Použita jsou i data ze starších výzkumů série Trendy, které jsou realizovány stejnou metodikou, na vzorku větším než 1 000 respondentů. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.