Vztah většiny české populace k zahraniční politice našeho státu by bylo možno charakterizovat třemi slovy: stabilní, souhlasný, vlažný. V názoru na zahraniční politiku se především jasně odlišují stoupenci KSČM od ostatní populace. Od roku 1998, kdy se ČSSD stala stranou vládní, se míra souhlasu s českou zahraniční politikou u jejích příznivců velmi přiblížila stoupencům ostatních demokratických stran. Navzdory tomu, že se však nezměnil celkový názor na naši zahraniční politiku, silně poklesl v porovnání s rokem 2000 podíl lidí, kteří hodnotí příznivě vývoj mezinárodní prestiže našeho státu. K poklesu došlo napříč celou populací. Vztah většiny české populace k zahraniční politice našeho státu by bylo možno charakterizovat třemi slovy: stabilní, souhlasný, vlažný. V názoru na zahraniční politiku se především jasně odlišují stoupenci KSČM od ostatní populace. Od roku 1998, kdy se ČSSD stala stranou vládní, se míra souhlasu s českou zahraniční politikou u jejích příznivců velmi přiblížila stoupencům ostatních demokratických stran. Navzdory tomu, že se však nezměnil celkový názor na naši zahraniční politiku, silně poklesl v porovnání s rokem 2000 podíl lidí, kteří hodnotí příznivě vývoj mezinárodní prestiže našeho státu. K poklesu došlo napříč celou populací.
Informace z výzkumu Trendy 3/2001
V názoru na naši zahraniční politiku se jasně odlišují komunisté od demokratických stran
Citovaný výzkum STEM byl proveden na rozsáhlém reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 5.-12. března 2001. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo celkem 2075 občanů.
Vztah české populace k zahraniční politice našeho státu by bylo možno charakterizovat třemi slovy: stabilní, souhlasný, vlažný. Tyto charakteristiky nejsou v rozporu. První graf ukazuje, že souhlas s celkovou koncepcí české zahraniční politiky se v průběhu let měnil nesrovnatelně méně než názor na domácí dění a že i v obdobích hlubokých otřesů na domácí scéně většina lidí zásady zahraniční politiky schvalovala. Vždy však zároveň platilo, že jen minimální podíl lidí se vyjadřoval k zahraniční politice ČR jednoznačně, převážná většina občanů uvádí odpovědi „spíše ano“ a „spíše ne“. Například v čerstvém průzkumu z března 2001 uvedlo na otázku „Myslíte si, že zahraniční politika ČR je v zásadě správná?“ odpověď „určitě ano“ 8 % lidí, 56 % „spíše ano“, 30 % „spíše ne“ a 6 % „určitě ne“. To nepřímo vypovídá o tom, jak nevelkou důležitost lidé mezinárodním otázkám přisuzují, a že konkrétní znalosti zahraničního dění jsou u naší veřejnosti nehluboké a zlomkovité.
Podrobnější pohled na názory různých skupin ve společnosti ukazuje, že v názoru na zahraniční politiku se především jasně odlišují stoupenci KSČM od ostatní populace. Od roku 1998, kdy se ČSSD stala stranou vládní, se míra souhlasu s českou zahraniční politikou u jejích příznivců velmi přiblížila stoupencům ostatních demokratických stran.
Jedním ze základních cílů naší zahraniční politiky je integrace do Evropské unie. Shoda v názorech na vstup do EU a na zahraniční politiku jako celek však není dokonalá. Z lidí, kteří považují naši zahraniční politiku v zásadě za správnou, by hlasovalo v referendu o vstupu do EU pro vstup 77 %, zatímco z občanů, kteří s českou zahraniční politikou nesouhlasí, necelé dvě pětiny.
Pramen: STEM, Trendy 1993-2001
Pramen: STEM, Trendy 12/1998, 9/2000, 3/2001
Navzdory tomu, že se však nezměnil celkový názor na naši zahraniční politiku, silně poklesl v porovnání s loňským rokem podíl lidí, kteří hodnotí příznivě vývoj mezinárodní prestiže našeho státu.
„Jaké je podle Vás mezinárodní postavení České republiky? Řekl byste, že se mezinárodní vážnost naší republiky posiluje,nebo se naopak naše vážnost na mezinárodním poli oslabuje?“
99/09 | 00/09 | 00/10 | 01/03 | |
Určitě se posiluje | 10 % | 12 % | 10 % | 7 % |
Spíše se posiluje | 39 % | 46 % | 52 % | 42 % |
Spíše se oslabuje | 41 % | 35 % | 31 % | 43 % |
Určitě se oslabuje | 10 % | 7 % | 7 % | 8 % |
Pramen: STEM, Trendy 1999-2001
Hůře než před půl rokem hodnotí vývoj mezinárodní prestiže České republiky stoupenci všech významných politických stran. To ukazuje, že příčiny nespokojenosti jsou asi u různých lidí rozdílné. Pravice negativně hodnotí některé mezinárodní kroky oficiální české diplomacie, levice zase naopak odsuzuje misi Ivana Pilipa a Jana Bubeníka na Kubě.
Pramen: STEM, Trendy 10/2000, 3/2001
Většina lidí posuzuje obě otázky v souladu. Nejčetněji jsou proto v populaci zastoupeny obě krajní skupiny – na jedné straně optimisté, kteří jsou přesvědčeni o správnosti naší celkové zahraniční koncepce a kteří se zároveň domnívají, že se naše mezinárodní postavení zlepšuje, na straně druhé pak skeptici, podle nichž naše zahraniční politika není správná a naše mezinárodní prestiž se oslabuje. Nejsilněji jsou zastoupeni tito skeptici v řadách stoupenců KSČM, kde výrazně převažují nad optimisty (64 % proti 13 %). Zcela opačný je poměr obou krajních skupin mezi příznivci ODS (13 % skeptiků a 65 % optimistů), ale skeptici jsou v menšině i ve vládní ČSSD (21 % proti 46 % optimistů).
Pramen: STEM, Trendy 3/2001
Pramen: STEM, Trendy 3/2001
Pramen: STEM, Trendy 3/2001