S členstvím České republiky v Evropské unii je dnes spokojena polovina našich občanů. Téměř tři čtvrtiny našich obyvatel cítí sounáležitost s Evropou a cítí se být Evropany. Obě charakteristiky jsou v čase na vzestupu. Z druhé strany vládne skepse k praktickým politikám EU a mnohé pochybnosti. Otázkou nevyjasněnou, která dělí občany na dvě stejné části, je otázka, zda naše národní zájmy jsou v rozporu se zájmy Evropské unie.
Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na kvótně reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 19. až 29. dubna 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky průzkumu odpověděl soubor 1046 respondentů. Na výzkumu pracovalo246 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.
STEM již téměř dvacet let pravidelně sleduje názory veřejnosti na problematiku českého členství v Evropské unii. Názory na Evropskou unii se výrazně v čase proměňují, přičemž tyto pohyby souvisejí jak se situací na mezinárodní, tak i domácí politické scéně. Podle letošního dubnového průzkumu se zdá, že překonáváme šestiletý pokles spokojenosti a vracíme se k příznivému hodnocení EU od poloviny naší populace. Většinou však jde o váhavější odpovědi „spíše ano“. Při tomto dotazu i v odpovědích na další otázky se ukazuje, že tábor rozhodných odpůrců Evropské unie čítá nějakých dvacet procent naší dospělé populace.
„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“
Pramen: STEM, Trendy 4/2018, 1046 respondentů starších 18 let
Časová řada STEM, která zachycuje vývoj spokojenosti občanů s členstvím v Evropské unii po vstupu do EU, ukazuje, že povlovné oslabování míry spokojenosti bylo přerušeno českým předsednictvím v roce 2009, které přineslo výrazné posílení pozitivních pocitů. Následně se však míra spokojenosti opět začala snižovat až na úroveň dvou pětin v dubnu 2012. Nástup nové Sobotkovy vlády s jasným proevropským stanoviskem podporu EU oživil. V souvislosti s migrační krizí však pozitivní hodnocení Evropské unie dále výrazně pokleslo. Současných 50% nás vrací k dříve obvyklým hodnotám. Je ovšem otázkou, zda se jedná o trvalejší trend či jen o dočasný výsledek.
„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“
(podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)
Prameny: STEM, Evropská ústava, 2/2005, STEGA, Komunikace o evropských záležitostech, 10/2005 – 6/2006, STEM, Trendy 2006-2018
Dlouhodobě se ukazuje, že s členstvím naší země v Evropské unii jsou častěji spokojeni lidé s vyšším vzděláním, lidé žijící v příznivé materiální a finanční situaci, studenti, podnikatelé a živnostníci. Naopak nižší míra spokojenosti je charakteristická pro občany se základním vzděláním, osoby starší 60 let, resp. důchodce. Následující grafy ukazují jak rozdíly v míře spokojenosti mezi různými věkovými a vzdělanostními kategoriemi, tak změny v těchto kategoriích v čase. Vidíme, že s Evropskou unií jsou spokojeni mladí lidé častěji než lidé starší. V letech 2013 a 2016 docházelo k postupnému srovnávání rozdílů mezi lidmi různého věku. Výrazná je diferenciace podle vzdělání, spokojenost s EU s dosaženým vzděláním výrazně roste.
„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“
Podle věku (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)
Pramen: STEM, Trendy 1/2010, 9/2013, 10/2016, 4/2018
„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“
Podle vzdělání (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)
Pramen: STEM, Trendy 1/2010, 9/2013, 10/2016, 4/2018
Všimněme si, že zkoumaná otázka se ptala na celkovou spokojenost s naším členstvím v Evropské unii, směřovala k zachycení souhrnné bilance kladů a záporů našeho členství. Položíme-li otázku na evropskou spolupráci ještě obecněji a ptáme-li se na pocit sounáležitosti s Evropou, dostaneme kladnou odpověď od téměř tří čtvrtin našich obyvatel. I tento ukazatel prodělal v minulých letech dílčí změny, s dynamikou podobnou vývoji celkové spokojenosti s naším členstvím v EU
„Cítíte Vy osobně sounáležitost s Evropou, cítíte se být Evropanem?“
(podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)
Pramen: STEM, Trendy 2009 – 2018
Zamyslíme-li se nad těmito dvěma ukazateli, zdá se, že obecné hodnotové předpoklady pro posílení vztahu k EU u nás existují. Z druhé strany víme z předchozích výzkumů, že lidé jsou kritičtí k mnoha praktickým opatřením EU a ke konkrétním výkonům jejího aparátu. Evropská unie jim připadá těžkopádná, málo efektivní, nedostatečně demokratická a především málo srozumitelná. Domníváme se, že do budoucna je při úvahách o vztahu našich obyvatel k Evropské unii třeba rozlišovat mezi hodnotovým zakotvením integračních procesů ve vědomí lidí a tím, jak hodnotí praktiky jejich naplňování.
Přes určité zlepšení vztahu našich obyvatel k Evropské unii v současné době nelze podcenit skutečnost, že v problémovém období let 2010 až 2016 se hojně hovořilo o tom, že musíme vůči EU bránit své národní zájmy a že naše národní zájmy jsou se zájmy Evropské unie v rozporu. Takový názor zastává polovina našich obyvatel, o něco méně než před dvěma roky. Bylo by jistě zajímavé se diskusi o tom, co vlastně jsou naše národní zájmy a jak je naplňovat, věnovat v médiích, občanských diskusích i v činnosti politických stran konkrétně a více do hloubky.
„Myslíte si, že naše národní zájmy jsou v rozporu se zájmy Evropské unie?“
Pramen: STEM, Trendy 2009 – 2018
Jak vidí Evropskou unii tábory příznivců politických stran? Na jedné straně tu jsou odpůrci a skeptici, které reprezentují hlavně SPD a komunisté. Z druhé strany nachází EU výraznou podporu mezi menšími stranami. Zajímavá je i vysoká podpora EU mezi příznivci ODS. Postoj elektorátu ČSSD je vůči Evropské unii zdrženlivější než postoj elektorátu hnutí ANO.
Postoje k Evropské unii
Podle stranických preferencí (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)
Pramen: STEM, Trendy 4/2018. Údaje za KDU-ČSL, STAN a TOP 09 jsou vzhledem k nižším četnostem respondentů ve výběrovém souboru jen orientační.