V hodnocení veřejnosti ministr Pavel Mertlík obstál

Pavel Mertlík odchází jako poměrně velmi oblíbený a respektovaný ministr. Podíl lidí, kteří jej hodnotí kladně, se stabilně pohybuje nad 40 %. Jeho hodnocení se začalo zlepšovat v období, kdy vláda jako celek byla velmi silně kritizována, Mertlík byl spolu s Vladimírem Špidlou ministrem, jehož hodnocení šlo proti tomuto sestupnému trendu.

Informace z výzkumu Trendy

V hodnocení veřejnosti ministr Pavel Mertlík obstál

Citované výzkumy STEM v sérii Trendy jsou prováděny v měsíčních intervalech na rozsáhlém reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let, zpravidla v první dekádě měsíce. Respondenti jsou vybíráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovídá vždy nejméně 1600 občanů.

Pavel Mertlík nastoupil do Zemanovy vlády jako její nejmladší člen v roli místopředsedy pro hospodářskou politiku. Křeslo ministra financí převzal po Ivo Svobodovi v roce 1999, kdy se jeho předchůdce dostal do podezření z nezákonných finančních transakcí. Pavel Mertlík nepatřil zpočátku k příliš známým ministrům (neznala jej více než čtvrtina lidí), v průběhu roku 1999, pro vládu ČSSD zřejmě kritického, se však společně s Vladimírem Špidlou vypracoval mezi nejlépe hodnocené členy menšinového Zemanova kabinetu. Od počátku roku 2000 se podíl lidí, kteří jej hodnotili kladně, stabilizoval nad 40 %, necelá desetina občanů Pavla Mertlíka nezná.

Na rozdíl od premiéra Zemana byl ministr financí Pavel Mertlík poměrně dobře hodnocen i stoupenci jiných stran než vlastní ČSSD. Pohled na další grafy ukazuje, že Pavel Mertlík je vcelku příznivě hodnocen i lidmi středové i mírně pravicové orientace (podobně jako například Miloš Kužvart či Stanislav Gross). Na opačném pólu setrvává ministr Grégr, jehož oceňují výrazně levicoví občané, stoupenci KSČM dokonce více než vlastní voliči ČSSD.

Mertlík odchází jako poměrně velmi oblíbený a respektovaný ministr. Je to již druhý podobný případ – z podobných pohnutek jako Pavel Mertlík – neschopnosti prosadit své záměry – rezignoval i jediný nestraník ve vládě, Otakar Motejl. Všichni ostatní ministři, kteří „vládu sebevrahů“ předčasně opustili, tak učinili v době, kdy se jejich obliba u veřejnosti propadla hluboko dolů. Za takové situace došlo k odvolání Egona Lánského, Antonína Peltráma, Jaromíra Bašty, Jaromíra Císaře, Ivana Davida i Václava Grulicha. Jediným ministrem, který „přežil“ krajní nedůvěru veřejnosti, je tak (nepočítáme-li poměrně čerstvé členy vlády Petra Lachnita a Jaromíra Schlinga) současný ministr průmyslu Miroslav Grégr – tedy protivník právě té skupiny politiků ČSSD, k nimž patří například Pavel Mertlík či Miloš Kužvart.