Naše zjištění
12. 3. 2024

V době výročí 25 let od vstupu ČR do NATO vyslovuje souhlas s členstvím v Severoatlantické alianci jasná většina občanů

Míra důvěry českých občanů v NATO je dlouhodobě mírně nadpoloviční. Souhlas se členstvím v NATO vyslovuje dokonce 70 % obyvatel ČR. Tato zjištění plynou z výzkumu z letošního ledna. Zároveň dále ukazujeme časový vývoj postojů k NATO, ze kterého „je patrné posílení míry souhlasu s členstvím v NATO v období krizí, v roce 2015 v případě migrační krize a v roce 2022 po útoku Ruska na Ukrajinu,“ uvádí Jitka Uhrová z analytického ústavu STEM.

STEM dlouhodobě sleduje důvěru v NATO a spokojenost občanů s členstvím v Severoatlantické alianci. Členství v alianci, do které Česko vstoupilo před 25 lety, je podle strategických dokumentů České republiky základem naší obranyschopnosti.

Za dobu, co je Česko členem Severoatlantické aliance, se důvěra Čechů v NATO nikdy nedostala pod 50 %. Aktuálně má důvěru v NATO 53 % českých občanů, což je pro srovnání významně více než například u důvěry v Evropskou unii (37 %). Ovšem v Armádu ČR má důvěru vyšší podíl občanů (62 %).

Zdroj: STEM, Trendy 1994-2024 (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Z časové řady STEM od vstupu České republiky do NATO je patrná trvale většinová podpora členství, která v roce 2001 přesáhla hranici 70 %. V následujících letech se míra souhlasu s členstvím v NATO poměrně stabilně držela právě kolem hranice 70 %. Výkyvem byl rok 2009, kdy pod vlivem prvního českého předsednictví Evropské unii posílily proevropské postoje a nepřímo posílil i vztah k NATO. Zvýšené bezpečnostní napětí v Evropě a obavy z vlny migrantů se pravděpodobně promítly v roce 2015 do vyšší míry souhlasu s naším členstvím v NATO. Poté podíl souhlasných postojů oslaboval a k dalšímu posílení podílu pozitivních postojů k členství v NATO došlo po invazi Ruska na Ukrajinu. Aktuálně je míra souhlasu na úrovni postojů před začátkem konfliktu na Ukrajině.

Zdroj: STEM, Trendy 1998-2024

Souhlas s členstvím v NATO je většinový ve všech sociodemografických skupinách, ovšem mezi mladšími lidmi je mírně vyšší (18-29 let: 76 %, 30-44 let: 78 %, 45-60 let: 65 %, 60 a více let: 65 %). Míra souhlasu se dále jasně zvyšuje s úrovní dosaženého vzdělání. Muži jsou ve vyjádření souhlasu razantnější než ženy, 44 % z nich rozhodně souhlasí s členstvím v alianci (ženy: 31 % odpovědí „určitě ano“).

V souvislosti s postoji české veřejnosti k NATO pak STEM od roku 2007 sleduje také to, zda mají lidé důvěru nejen v NATO jako instituci, ale konkrétně ve schopnosti NATO zajistit vnější bezpečnost naší země. V současné době NATO v tomto ohledu důvěřuje 61 % občanů. Z časové řady se vyděluje rok 2015, kdy oproti předchozím výzkumům došlo k výraznému oslabení důvěry v NATO a v jeho schopnost nás bránit, pravděpodobně v důsledku toho, že tehdy bylo bezpečnostní ohrožení vnímáno především v souvislosti s migrační krizí, která vyžadovala jiné než vojenské řešení.

Zdroj: STEM, Trendy 2007-2024

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 18.‑27. ledna 2024. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo 1 057 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI). Použita jsou i data z dalších výzkumů série Trendy, které jsou realizovány stejnou metodikou, na vzorku cca 1000 respondentů.

Sdílet

My a svět
Armáda ČR, důvěra v NATO, NATO, Severoatlantická aliance, vstup ČR do NATO