Informace pro novináře, 21. listopadu 2022
Analýza vznikla ve spolupráci s konsorciem České zájmy v EU, které se věnuje českým prioritám v evropské politice.
Česká veřejnost má devět měsíců po začátku ruské invaze na Ukrajinu jasno: Evropská unie by měla postupovat společně a chránit se před působením Ruska. Vyplývá to z výsledků průzkumu sociologického ústavu STEM. Tento postoj převládá napříč společností nezávisle na hodnocení EU samotné. Také společný přístup k ochraně hranic se nadále těší přibližně dvoutřetinové podpoře. Otázka, kdo nese zodpovědnost za nastavení ceny energií a zdanění neočekávaných zisků výrobců a dodavatelů elektřiny, českou veřejnost rozděluje.
Reprezentativní průzkum české populace byl realizován v rámci projektu pro Zastoupení Evropské komise v ČR, a to od 29. září do 10. října 2022. Zúčastnilo se ho 1052 obyvatel ČR starších 18 let. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru a dotázáni v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI).
V české společnosti sílí volání po společné ochraně před působením Ruska. Bezmála tři čtvrtiny (72 %) společnosti vnímají jako garanta před možnou agresí ze strany Moskvy Severoatlantickou alianci, nadpoloviční většina (56 %) tuto jistotu vidí v členství v Evropské unii.
Státy by měly před působením agrese Kremlu postupovat společně v rámci EU, věří 69 % lidí. Samostatný postup si přeje jen pětina Čechů. Podle 64 % by měly státy spolupracovat i na vybavování a výcviku armád. „Bezpečnostní oblast obecně a postoj k Rusku konkrétně se nyní ukazuje jako jeden z důležitých znaků v pohledu na EU,“ míní Martin Kratochvíl, analytik sociologického ústavu STEM. 
Zároveň ve společnosti nesílí podpora ústupkům ruské straně a politice appeasmentu, která by znamenala zásadní hrozbu pro udržení evropské jednoty. „Velmi prorusky orientovaných lidí je v české populaci dlouhodobě jen asi tři až čtyři procenta, a jejich počet se s pokračující válkou nezvyšuje,“ míní Kratochvíl.
Energetika stále prioritou číslo jedna
Bezpečnostní otázky jsou také více než kdy dříve propojeny s oblastí energetiky. Nutnost dosažení energetické soběstačnosti Evropy nyní podporuje 76 % obyvatel, dvě třetiny Češek a Čechů pak žádají rozšiřování obnovitelných zdrojů. „Mezi úkoly z oblasti energetiky na příštích několik let je rozšiřování obnovitelných zdrojů na druhém místě hned po soběstačnosti. Až pak následuje podpora zateplování domácností nebo jádra,“ vysvětluje Helena Truchlá, analytička projektu České zájmy v EU.
Na posledním místě je nyní opatření v podobě zachování uhelných elektráren, jeho podporovatelů nicméně přibylo (pro by bylo 44 % obyvatel oproti 29 % z letošního února). „Je zřejmé, že si Češi kvůli ekonomickým obávám chtějí ponechat v záloze víc alternativních zdrojů elektřiny. V dlouhodobém výhledu ale veřejnost těžbu a spalování uhlí nepodporuje. Čisté zdroje mají jednoznačnou přednost,“ vysvětluje Truchlá.
Více než polovina společnosti je také nyní nakloněna celoevropské koordinaci při nákupech zásob zemního plynu i při stanovování cílů při přechodu na udržitelnější ekonomiku. Přispívá k tomu obecně zvýšený zájem o toto téma zapříčiněný energetickou krizí. „Společné nákupy plynu prosazuje česká vláda již od letošního jara a jako předsednický stát v Radě EU od léta řídí vyjednávání, která by je měla zakotvit v celoevropských pravidlech,“ míní Truchlá. Celkově se nicméně situace v energetice stává pro veřejnost stále více nepřehlednou a také frustrující. „I proto teď z vysokých cen energií Češky a Češi obviňují prakticky všechny včetně dodavatelů, Evropské unie, Ruska a tuzemské vlády,“ dodává Kratochvíl.
Do očekávání spojených s českým předsednictvím v Radě EU se energetická krize promítá naprosto jednoznačně. Řešení sociálních dopadů zdražování energií vnímá drtivá většina Čechů (89 %) jako jeho nejdůležitější prioritu. Tento postoj oproti první polovině letošního roku ještě posílil.
Trvající energetická i geopolitická krize se rovněž promítá do přesvědčení občanů, že by Evropská unie měla snižovat nebezpečnou míru závislosti na dodavatelích surovin a technologií. Tento krok má v současnosti podporu 70 % občanů napříč celou společností. „Evropská unie by v tomto rozhodně neměla zaspat. Po Rusku představuje Čína už nyní další potenciální ekonomickou i geopolitickou hrozbu. Pro všechny členské státy bez ohledu na velikost je strategicky výhodné zaujmout společný pevný postoj,“ míní analytička Truchlá.
Naopak podpora předsednické priority na poválečnou obnovu Ukrajiny od letošního května výrazně poklesla. „Je to logické, jednak válka stále neskončila, a jednak se s ekonomickými obavami pozornost veřejnosti stále víc stáčí k domácí situaci. Důležité ale je, že nadpoloviční většina obyvatel zůstává v otázce konfliktu na Ukrajině na straně Západu a jen menšina věří ruským interpretacím nebo dezinformacím,“ uzavírá sociolog Kratochvíl.
Kontakt:
Helena Truchlá (STEM, České zájmy v EU)
604369722