Účast a neúčast u nedávných voleb do Evropského parlamentu

INFORMACE Z VÝZKUMU TRENDY 6/2009

BEZMÁLA POLOVINA LIDÍ, KTEŘÍ NEVOLILI DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU, SE O SVÉ NEÚČASTI ROZHODLA AŽ BĚHEM POSLEDNÍHO TÝDNE.

NEJSILNĚJŠÍM DŮVODEM NEÚČASTI BYLO OBECNÉ ZNECHUCENÍ Z POLITIKY.

Zatímco pro svou účast u evropských voleb se většina voličů rozhodla už alespoň měsíc před volbami a jen necelá třetina v posledním týdnu, nevoliči se častěji rozhodovali až v posledních dnech před volbami. Mezi důvody neúčasti dominuje obecné znechucení z politiky, které je častější zejména u těch nevoličů, kteří se rozhodovali alespoň měsíc před volbami. Ti lidé, kteří se pro neúčast rozhodli v posledním předvolebním týdnu nebo přímo v den voleb, častěji tvrdí, že nevolili, protože se nacházeli mimo své bydliště.

Citované výsledky pocházejí z výzkumu STEM provedeného na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let, který se uskutečnil ve dnech 8. – 15. června 2009. Respondenti byli vybíráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovídal rozsáhlý soubor 1282 respondentů.

Účast ve volbách do Evropského parlamentu byla letos stejně nízká jako před pěti lety – 28 %. Kdy se občané rozhodovali, zda k volbám půjdou nebo se jich nezúčastní?

Ti, kteří k volbám šli, měli z velké části jasno už dávno – z více než třetiny jsou to lidé, kteří chodí ke všem volbám. Další třetina voličů se rozhodla několik měsíců nebo přibližně měsíc před konáním voleb a jen necelá třetina až během posledního týdne. Pro neúčast se lidé rozhodovali spíše později: během posledního týdne či posledních dní se rozhodla téměř polovina nevoličů (42 %).

Kdy se občané rozhodovali o své účasti resp. neúčasti u voleb do EP

Pramen: STEM, Trendy 6/2009, 1282 respondentů starších 18 let

Soubory ke stažení

Stáhnout celý text