Informace z výzkumu Trendy 9/2000

Ubývá odpůrců členství v NATO, ale nesílí podpora – lidé se spíše s členstvím smiřují

Citovaný reprezentativní průzkum STEM byl proveden ve dnech 1.-11. září  2000. Dotázáno bylo 1657 občanů starších 18 let na území celé České republiky. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru.

V názoru na naše členství v NATO se změnilo jen málo. Na jedné straně můžeme sledovat, jak v porovnání s rokem 1999 se zřetelně oslabil tábor odpůrců členství České republiky v Alianci, na straně druhé je patrné, že ubývá i jednoznačných stoupenců našeho členství. Vztah k NATO, který byl dříve „otázkou života a smrti“, se přesunuje z kategorií „určitě ano“ a „určitě ne“ na „spíše ano“ a „spíše ne“, případně k vyhýbavému „nevím“.

„Souhlasíte s členstvím České republiky v NATO?“*

Pramen: STEM, Trendy 1998-2000 *- do 98/12 otázka „se vstupem…“

Nic to ovšem nic nemění na tom, že stoupenci pravice, lidé mladší, vzdělanější jsou převážně stoupenci našeho členství v NATO, zatímco lidé z opačných skupin populace naši přítomnost v NATO odmítají. Podrobnější analýza ukazuje, kde k tomuto posunu za poslední rok došlo. Názory stoupenců ODS a KSČM se téměř vůbec nezměnily, v řadách příznivců US se mírně oslabil podíl rozhodných obhájců členství v NATO.

Výraznější je ovšem posun v řadách voličů ČSSD a KDU-ČSL. Stoupenci vládní strany se dále pevněji ztotožňují se svou reprezentací a berou za svou i jejich jednoznačně vstřícnou orientaci směrem k Evropské unii a NATO, zatímco u stoupenců KDU-ČSL lze pozorovat trend opačný. Blíží se tak skupině lidí, kteří říkají, že nevědí, koho by do Poslanecké sněmovny volili.

Pramen: STEM, Trendy 9/1999

Pramen: STEM, Trendy 9/2000

Ve shodě s tím, že se oslabuje podíl lidí, kteří nesouhlasí s členstvím našeho státu v Severoatlantické alianci, přibývá mírně lidí, kteří považují NATO za nejlepší záruku naší bezpečnostní situace a kteří hodnotí tuto organizaci jako hlavního garanta mezinárodní bezpečnosti. Posuny jsou to ovšem nepatrné a odehrávají se téměř výlučně ve skupině „spíše ano“, tedy přibývá lidí, kteří o těchto věcech nejsou příliš pevně přesvědčeni.

Pramen: STEM, Trendy 1997-2000

„V současné době je NATO hlavní zárukou mezinárodní bezpečnosti.“

Pramen: STEM, Trendy 9/1999, 9/2000

Lidé, kteří považují NATO za hlavní záruku mezinárodní bezpečnosti, ale nikoli za nejlepší řešení naší bezpečnosti, nejsou většinou stoupenci našeho členství v Alianci (z této skupiny souhlasí s naším členstvím jen 21% lidí, 56% je proti a poměrně hodně, 23% osob, neví). Můžeme to interpretovat tak, že prostě berou mocenskou roli NATO jako fakt, neznamená to však, že by Aliance měla jejich sympatie. Nejednotná je ale i nepočetná skupina lidí, podle nichž je NATO nejlepším řešením naší bezpečnosti, nikoli hlavním garantem pro svět, i když v ní  stoupenci našeho členství v NATO převládají (je jich 68%, 19% je proti našemu členství, 13% neví).

Roste také podíl lidí, kteří považují naše členství v NATO za zbytečné a kteří se domnívají, že jako nový členský stát nebudeme hrát v NATO rovnocennou roli.

„Naše členství v NATO je zbytečné, protože malá země, jako jsme my,

nakonec stejně podlehne zájmům velmocí.“

Pramen: STEM, Trendy 1997-2000

„Nové státy těžko ovlivní NATO svým hlasováním, budou v podřadném postavení.“

Pramen: STEM, Trendy 1997-2000

Všechny tyto zdánlivě protichůdné trendy mají společné a vcelku logické vysvětlení. Stali jsme se členy NATO, nelze na tom nic změnit. Část dřívějších odpůrců našeho vstupu se s tímto faktem smířila, rozhodně však k Alianci nechová žádné sympatie. Také část stoupenců členství je ve svém názoru poněkud zviklána. Lze proto konstatovat, že ubylo lidí, kteří jsou pevně proti našemu členství v NATO, nelze však tvrdit, že přibývá opravdových stoupenců členství. Spíše je více lidí, podle nichž můžeme v NATO, třeba jako člen druhé kategorie, přežívat.