Tři pětiny voličů v senátních volbách měly o svých favoritech vždycky jasno

Senát byl s rozpaky přijímán již v době svého vzniku a jeho vznik většina lidí považovala za zbytečnost či přímo omyl. Tři čtvrtiny lidí by v současnosti, stejně jako před dvěma lety, raději horní komoru parlamentu zrušily. Argumentem pro zrušení Senátu je hlavně jeho nadbytečnost, která je důsledkem slabého postavení vůči Poslanecké sněmovně.

Informace z výzkumu Trendy 12/2000

Tři pětiny voličů v senátních volbách měly o svých favoritech vždycky jasno

Citovaný výzkum STEM byl proveden na rozsáhlém reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 4.-11. prosince 2000. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo celkem 1613 občanů.

Kdy se o své volbě rozhodovali lidé v senátních volbách? Měli o své volbě jasno dávno před zahájením prvního kola, anebo se rozhodovali na poslední chvíli? Ohlédnutí za senátními volbami ukazuje, že většina těch, kteří skutečně k senátním volbám přišli, byla už delší dobu před volbami přesvědčena o svém favoritovi na senátní křeslo, ale přece jen nezanedbatelná část lidí se rozhoduje až v posledních dvou dnech. V prvním kole letošních senátních voleb byla těchto „voličů posledního okamžiku“ čtvrtina, v kole druhém dokonce 35%.

„Rozhodl(a) jste se pro kandidáta, kterému jste dal(a) svůj hlas, až těsně před prvním kolem voleb (jeden nebo dva dny)?“

Ano	25 %
Ne	75 %

Pramen: STEM, Trendy 12/2000

„Rozhodl(a) jste se pro kandidáta, kterému jste dal(a) svůj hlas, až těsně před druhým kolem voleb (jeden nebo dva dny)?“

Ano	35 %
Ne	65 %

Pramen: STEM, Trendy 12/2000

Získat hlasy „na poslední chvíli“ dokázali jen kandidáti některých stran. Z lidí, kteří volili uchazeče z řad čtyřkoalice nebo ODS, se zhruba třetina přiklonila na jejich stranu až v posledních dvou dnech, zatímco kandidáti ČSSD a zejména KSČM se v prvním kole senátních voleb opírali téměř výhradně o své stabilní, již dříve rozhodnuté stoupence. Ve druhém kole se podíl „hlasů na poslední chvíli“ u kandidátů různých stran vyrovnal.

Druhý graf naznačuje, jak velký podíl lidí se rozhodoval v posledních dvou dnech v prvním i druhém kole (asi desetina), ostatní se rozhodovali těsně před volbou buď jen v kole prvním, nebo jen v kole druhém a 56% účastníků obou kol voleb mělo dávno jasno a svůj názor neměnilo. Údaje jsou ovšem jen ilustrativní, vzhledem k slabé účasti byly soubory voličů poměrně malé (cca 200 dotázaných).