Informace z výzkumu Trendy 4/2001

Tolerance našich občanů

K příslušníkům menšin se pozvolna zvyšuje

Citovaný výzkum STEM byl proveden na rozsáhlém reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 1.-8. dubna 2001. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo celkem 1749 občanů.

Někteří lidé se vyjadřují v obecné rovině k problematickým záležitostem tolerantně, avšak v okamžiku, kdy se záležitost jich začne bezprostředně dotýkat, svůj názor mění. Mezi takové problematické záležitosti patří také soužití se členy různých národnostních menšin, které se od většinové české populace odlišují svými zvyky, chováním či způsobem života.

V průzkumu se občané vyjadřovali k tomu, že by příslušníky některých národnostních menšin měli za sousedy, a hodnotili případ, že by jejich děti by si přivedly členy těchto menšin jako své životní partnery. Mohli volit odpověď ze čtyř možností („velmi dobře, bez problémů“, „nebylo by mi to příjemné“, „nesl bych to těžce“ a „pokládal bych to za zcela nepřijatelné“), případně uvést „nevím“. Stejný průzkum provedl STEM již v letech 1994 a 2000, a tak je možné výsledky porovnat.

Obecně lze říci, že tolerance veřejnosti k členům menšin se mírně, ale zřetelně zvyšuje. Toto zvýšení není specificky omezeno na příslušníky jen některých menšin, zdá se, že odráží rostoucí hladinu tolerance ve společnosti.

Za jednoznačně bezproblémový lze označit vztah k Čechům či Moravanům a také ke Slovákům. Zřetelně se lepší vztahy k Němcům, pro polovinu lidí zcela nekonfliktní (tolerovali by i rodinné soužití s člověkem německé národnosti). Zhruba na stejné úrovni jako k Němcům jsou vztahy k volyňským a kazašským Čechům a k Židům. Poprvé byl v roce 2001 zařazen vztah k Američanům a Francouzům. Naprostá většina lidí je přijímá velmi dobře, vztahy k Francouzům jsou ještě lepší než k Američanům.

Výrazný odstup až odpor má většina lidí k Rusům a zejména k Vietnamcům a k Romům. V porovnání s rokem 1994 se však i vztah k Romům a Vietnamcům alespoň u části populace zlepšil.

Pramen: STEM, Trendy 4/2001

Pramen: STEM, Trendy 4/2001

Pramen: STEM, Trendy 3/1994, 3/2000, 4/2001

         Pramen: STEM, Trendy 3/1994, 3/2000, 4/2001

Jak tolerantní jsou k příslušníkům národnostních menšin lidé z různých sociodemografických  skupin? Průzkum ukazuje, že mnohé vžité představy se s realitou příliš neshodují.

Pro porovnání byl použit model s otázkou „Jak byste nesl, kdybyste měl za souseda?“. Byl vyhodnocován podíl odpovědí „velmi dobře, bez problémů“, přičemž počet menšin, jichž se otázka týkala, byl 9 (soužití s Čechy a Moravany nebylo hodnoceno). Populace byla na základě tohoto modelu rozdělena do tří „tolerančních pásem“: lidé „bezproblémoví“ (k 7-9 národnostem odpovědi „velmi dobře, bez problémů“), průměrní (4-6 krát „velmi dobře, bez problémů“) a „nesnášenliví“ (ve vztahu jen k 0-3 menšinám odpovídali „velmi dobře, bez problémů“).

Podobné třídění bylo provedeno i v roce 2000. Přímé porovnání není sice možné (sestava menšin se změnila, namísto uprchlíků z bývalé Jugoslávie byli zařazeni Francouzi a Američané, v roce 2001 nebylo hodnoceno sousedství Čechů), ale přesto je v obou letech možné posoudit, které skupiny v populaci jsou více a které méně tolerantní k příslušníkům národnostních menšin.

Základní poznatky podle kategorizace do „tolerančních pásem“:

Rozdíly mezi muži a ženami nejsou významné.

Z věkových skupin se mírně odlišují jen zástupci nejstarší věkové generace (nad 60 let) vyšším podílem lidí velmi málo tolerantních k ostatním.

Lidé z nejmenších sídel (vesnic do 2000 obyvatel) jsou nedůvěřivější, méně tolerantní, naopak nejvíce tolerance projevují občané z velkých měst, kteří také s mnoha menšinami se častěji setkávají (a nikoli pouze s těmi kontroverzními).

Větší tolerancí se od ostatních skupin v populaci zřetelně odlišují absolventi vysokých škol, poněkud příznivější vztah k menšinám než „průměrná populace“ mají i lidé s maturitou.

Lidé, kteří se zařazují k politické pravici (příznivci ODS, US, čtyřkoalice), jsou snášenlivější než lidé inklinující k levici. Zajímavé je, že tolerance stoupenců KDU-ČSL, tedy velmi často osob věřících, je spíše podprůměrná.

Z regionálního pohledu se vyšším podílem „bezproblémových“ jedinců výrazně odlišuje Praha (to je v souladu s tím, jak často potkávají lidi jiných národností), velmi nedůvěřiví jsou lidé z Vysočiny (Jihlavský kraj), což může souviset s venkovským charakterem obyvatelstva.

„Jak byste nesl, kdybyste měl za souseda?“

(kategorizace podle počtu odpovědí „velmi dobře, bez problémů“, údaje v %)

Pramen: STEM, Trendy 3/2000

„Jak byste nesl, kdybyste měl za souseda?“

(kategorizace podle počtu odpovědí „velmi dobře, bez problémů“, údaje v %)

Pramen: STEM, Trendy 3/2000

„Jak byste nesl, kdybyste měl za souseda?“

(kategorizace podle počtu odpovědí „velmi dobře, bez problémů“, údaje v %)

Pramen: STEM, Trendy 4/2001

„Jak byste nesl, kdybyste měl za souseda?“

(kategorizace podle počtu odpovědí „velmi dobře, bez problémů“, údaje v %)

Pramen: STEM, Trendy 4/2001