Životní úroveň domácností –další střípek do mozaiky spokojenosti

Časová řada ukazuje, že krize, do níž se společnost dostala v roce 1997, se projevila i v hodnocení životní úrovně domácností, i když méně výrazně než v hodnocení české ekonomiky či politické scény. Zcela opačný jev můžeme pozorovat nyní. Zlepšené hodnocení životní úrovně domácností zapadá do celkových pocitů, které dnes mezi obyvatelstvem České republiky převažují.

Životní náklady: na co stačí naše příjmy?

Podíl domácností, které hodnotí svou finanční situaci jako obtížnou, se dlouhodobě nemění – je jich asi třetina. Nejvíce je jich mezi nejstarší věkovou skupinou a lidmi s nižším vzděláním. Ve stejných sociodemografických skupinách je nejvíce i rodin, které se samy označují za chudé. Kombinací obou hodnocení můžeme sestavit jednoduchou typologii.

Růst chudoby zatím nehrozí

Ekonomické problémy českého státu a rostoucí počet nezaměstnaných od roku 1998 vytvářely značný tlak na rozpočty mnoha rodin. Hladina nezaměstnanosti se už sice ustálila, ale ekonomické oživení přichází jen zvolna a rezervy se vyčerpávají. Nový rok přinesl navíc další poměrně výrazné zásahy do rodinných rozpočtů v podobě deregulací cen energií, dopravy, někde i nájmů.

Současný a minulý režim: šance versus jistoty

V lednu 2001 označilo v této otázce současný režim za lepší 54 % lidí, podle 20 % jsou oba stejné a 26 % lidí si myslí, že lepší byl režim před rokem 1989. Naprostá většina lidí uznává, že současný režim je lepší než předlistopadový v nabídce a kvalitě služeb a zboží a že poskytuje více svobody.

Jak si lidé představují svůj život ve stáří a jeho finanční zabezpečení?

Vnímání důchodové reformy českou veřejností je nutně ovlivněno také tím, jak si lidé představují stáří, jaké pocity a očekávání v nich tato životní etapa vyvolává. Je stáří univerzálně vnímáno jako nepříjemné období, jehož je nutno se obávat? Z výsledků výzkumu „Současnost a budoucnost důchodového systému v ČR“ vyplývá, že taková univerzální představa není české veřejnosti vlastní. Někteří lidé se stáří obávají, jiní nikoliv.