Současný a minulý režim: šance a svobody versus jistoty a klid

V současné době (duben a shodně červen 2001) označilo v této otázce současný režim za lepší 55 % lidí, podle 21 % jsou oba stejné a 24 % lidí si myslí, že lepší byl režim před rokem 1989. Naprostá většina lidí uznává, že současný režim je lepší než předlistopadový v nabídce a kvalitě služeb a zboží, v tom, že umožňuje cestování po světě a že poskytuje obecně více svobody. Příznivě pro současný režim vyznívá i srovnání možností využít svých schopností. Jen mírně se podle mínění veřejnosti zlepšila životní úroveň a nevalnou, vyrovnanou bilanci má dostupnost práva. Naopak sociální jistoty, poctivost a morálka jsou podle výrazné většiny občanů nyní horší, než byly před rokem 1989. Současný režim je hodnocen poněkud hůře i z hlediska volného času, napětí a stresu. To však není hodnocení režimu, ale do značné míry změn, které přináší civilizace. Číst dále


Životní náklady: na co stačí naše příjmy?

Podíl domácností, které hodnotí svou finanční situaci jako obtížnou, se dlouhodobě nemění – je jich asi třetina. Nejvíce je jich mezi nejstarší věkovou skupinou a lidmi s nižším vzděláním. Ve stejných sociodemografických skupinách je nejvíce i rodin, které se samy označují za chudé. Kombinací obou hodnocení můžeme sestavit jednoduchou typologii. Polovina českých domácností je podle ní „bez finančních obtíží“ (neoznačují se za chudé, neoctly se ve finančních potížích), naproti tomu čtvrtina jsou „chudé“ domácnosti (samy se tak označují a byly ve vážných finančních potížích). Zhruba 15 % domácností je „ohrožených“ – samy se označují za chudé, ale vážné finanční problémy v loňském roce neměly a konečně desetina domácností má finanční problémy, ale nepovažuje se za chudé. Na co stačí domácnostem peníze? Třem ze čtyř na dobrou stravu, více než 40 % na kvalitní bydlení, třetině i na kulturu a sport. Téměř polovině domácností se podařilo v uplynulých třech měsících něco uspořit.Podíl domácností, které hodnotí svou finanční situaci jako obtížnou, se dlouhodobě nemění – je jich asi třetina. Nejvíce je jich mezi nejstarší věkovou skupinou a lidmi s nižším vzděláním. Ve stejných sociodemografických skupinách je nejvíce i rodin, které se samy označují za chudé. Kombinací obou hodnocení můžeme sestavit jednoduchou typologii. Polovina českých domácností je podle ní „bez finančních obtíží“ (neoznačují se za chudé, neoctly se ve finančních potížích), naproti tomu čtvrtina jsou „chudé“ domácnosti (samy se tak označují a byly ve vážných finančních potížích). Zhruba 15 % domácností je „ohrožených“ – samy se označují za chudé, ale vážné finanční problémy v loňském roce neměly a konečně desetina domácností má finanční problémy, ale nepovažuje se za chudé. Na co stačí domácnostem peníze? Třem ze čtyř na dobrou stravu, více než 40 % na kvalitní bydlení, třetině i na kulturu a sport. Téměř polovině domácností se podařilo v uplynulých třech měsících něco uspořit. Číst dále


Růst chudoby zatím nehrozí

Ekonomické problémy českého státu a rostoucí počet nezaměstnaných od roku 1998 vytvářely značný tlak na rozpočty mnoha rodin. Hladina nezaměstnanosti se už sice ustálila, ale ekonomické oživení přichází jen zvolna a rezervy se vyčerpávají. Nový rok přinesl navíc další poměrně výrazné zásahy do rodinných rozpočtů v podobě deregulací cen energií, dopravy, někde i nájmů. Nehrozí, že se stále větší podíl lidí začne propadat sociálním sítem ? Nerozšiřuje se okruh osob, které považují sebe nebo svou rodinu za chudé ? Odpovědi můžeme najít v databázi průzkumů STEM, zejména pak v údajích z šetření provedeného v listopadu 2000. Číst dále


Současný a minulý režim: šance versus jistoty

V lednu 2001 označilo v této otázce současný režim za lepší 54 % lidí, podle 20 % jsou oba stejné a 26 % lidí si myslí, že lepší byl režim před rokem 1989. Naprostá většina lidí uznává, že současný režim je lepší než předlistopadový v nabídce a kvalitě služeb a zboží a že poskytuje více svobody. Příznivě pro současný režim vyznívá i srovnání perspektiv pro příští generaci a možností využít svých schopností a být za ně oceněn. Jen mírně se podle mínění veřejnosti zlepšila životní úroveň a kvalita a dostupnost vzdělání a stejná je situace ve zdravotnictví a možnostech dovolat se práva soudní cestou. Naopak sociální jistoty, pořádek ve společnosti a morálka jsou podle výrazné většiny občanů nyní horší, než byly před rokem 1989. V lednu 2001 označilo v této otázce současný režim za lepší 54 % lidí, podle 20 % jsou oba stejné a 26 % lidí si myslí, že lepší byl režim před rokem 1989. Naprostá většina lidí uznává, že současný režim je lepší než předlistopadový v nabídce a kvalitě služeb a zboží a že poskytuje více svobody. Příznivě pro současný režim vyznívá i srovnání perspektiv pro příští generaci a možností využít svých schopností a být za ně oceněn. Jen mírně se podle mínění veřejnosti zlepšila životní úroveň a kvalita a dostupnost vzdělání a stejná je situace ve zdravotnictví a možnostech dovolat se práva soudní cestou. Naopak sociální jistoty, pořádek ve společnosti a morálka jsou podle výrazné většiny občanů nyní horší, než byly před rokem 1989. Číst dále


Jak si lidé představují svůj život ve stáří a jeho finanční zabezpečení?

Vnímání důchodové reformy českou veřejností je nutně ovlivněno také tím, jak si lidé představují stáří, jaké pocity a očekávání v nich tato životní etapa vyvolává. Je stáří univerzálně vnímáno jako nepříjemné období, jehož je nutno se obávat? Z výsledků výzkumu „Současnost a budoucnost důchodového systému v ČR“ vyplývá, že taková univerzální představa není české veřejnosti vlastní. Někteří lidé se stáří obávají, jiní nikoliv. Nabízí se tedy otázka, kterými faktory může být postoj ke stáří ovlivněn. Číst dále