Názor, že po vstupu do EU budou české zvyky a způsob života zanikat, vyslovují častěji odpůrci našeho členství v EU. Mezi stoupenci členství mírně převládá názor, že po vstupu do EU se podaří rozvíjet český způsob života. Číst dále
Česká republika se na vstup do Evropské unie připravuje v době, kdy takové hodnoty jako je demokracie a svoboda už dávno ztratily svoji motivační sílu a rozhodujícím kritériem posuzování stavu ve společnosti se stalo ekonomické hledisko a každodenní problémy lidí. V takové atmosféře není nijak překvapující, že naprostá většina veřejnosti označuje za nejdůležitější změny, které nám členství v Evropské unii přinese, dopady na životní úroveň lidí. Postoje veřejnosti k Evropské unii se zatím nacházejí ve fázi, kdy rozhodujícím hlediskem chápání smysluplnosti našeho členství je především akceptování faktu, že Česká republika je součástí světa, jehož vývoji se nemůže bránit a zůstat stranou. Je ale třeba očekávat, že nastane období, kdy ekonomické hledisko a každodenní zájmy lidí budou hodnocení situace ovlivňovat podstatně razantněji než dnes. Pro bilancování smysluplnosti našeho členství v EU pak bude otázkou, na jakém stupni vývoje bude životní úroveň a v jaké konstelaci ostatních oblastí všedního života se bude nacházet. Zatím jsou očekávání dopadů na životní úroveň mírně optimistická. Jsou ale také hodně nejistá a je v nich mnoho pochybností o tom, zda naděje na zvýšení životní úrovně jsou skutečně reálné. Číst dále
Jak se po vstupu do EU změní podle názoru občanů životní úroveň jejich domácnosti? Spíše se zlepší. Postoj veřejnosti však není jednoznačný, populace se rozděluje do tří zhruba vyrovnaných skupin. Číst dále
Téměř polovina občanů očekává, že do deseti let po vstupu do EU dosáhneme v naší zemi průměrné životní úrovně členských států EU. Číst dále
Nejvíce se lidé zajímají o změny v sociální oblasti, chtějí vědět, jaký vliv bude mít vstup do EU na životní úroveň, zdravotní péči a důchodové zabezpečení. Číst dále
Tři čtvrtiny občanů se domnívají, že ČR je na tom v přípravě na vstup do EU lépe nebo stejně jako Polsko. Nejvíce lidí zastává názor, že náš stát je v přípravě _x000B_na integraci na stejné úrovni jako Maďarsko. Nejvíce občanů soudí, že přípravy všech tří zkoumaných kandidátských zemí na vstup do EU jsou zhruba vyrovnané. Číst dále
Naprostá většina lidí (90 %) se domnívá, že postiženým záplavami se od obyvatel z ostatních částí republiky dostalo účinné pomoci. Jen třetina občanů je však přesvědčena, že i za půl roku budou ještě lidé ochotni obětovat ve prospěch postižených povodněmi část svých příjmů či přijmout pokles životní úrovně. Dvě pětiny lidí jsou ochotny platit vyšší daně, aby byly pokryty škody způsobené povodněmi. Větší ochotu projevují lidé s maturitou a vysokoškolským vzděláním. Číst dále
Velmi důležitou roli v hodnocení životní úrovně hraje relativní hledisko poměřování kvality vlastní životní úrovně s kvalitou životní úrovně jiných jednotlivců a rodin. Právě toto relativní hledisko je zřejmě jedním z podstatných momentů, kterými lze vysvětlit, proč navzdory všem údajům o růstu ekonomiky a soukromé spotřeby se názory na kvalitu životní úrovně v posledních letech vůbec nezměnily. Současných 54 % obyvatel, považujících životní úroveň své domácnosti za dobrou, představuje míru stabilní již od roku 1997. Sociodemografické charakteristiky jistou váhu v hodnocení životní úrovně mají, nejsou ovšem tím nejdůležitějším faktorem. Ve srovnání s celou populací hodnotí svoje materiální podmínky hůře lidé odkázaní na jeden příjem. Slabý vliv má i samotný věk. Podstatným zjištěním je neexistence „fatální“ závislosti kvality životní úrovně na přítomnosti nezaopatřených dětí v rodině. Mnohem silněji než od demografických charakteristik je subjektivní vnímání materiálních podmínek života odvozeno od socioprofesního statusu. Rozhodující rozdíly ve spokojenosti s životní úrovní jsou patrné tam, kde převažují příjmy z činností vyžadujících větší aktivitu a větší úsilí, a tam, kde jsou domácnosti odkázány na sociální příjmy a důchody. Od celospolečenského průměru se tudíž nejvíce odlišují podnikatelé a živnostníci se zřetelně pozitivním postojem k vlastní životní úrovni (za dobrou ji označuje 82 % živnostníků a 93 % podnikatelů). Na opačném pólu se pak pohybují rodiny důchodců a žen na mateřské dovolené nebo v domácnosti (spokojených s životním standardem je 41 % důchodců a 38 % žen na mateřské dovolené/v domácnosti). Velmi důležitou roli v hodnocení životní úrovně hraje relativní hledisko poměřování kvality vlastní životní úrovně s kvalitou životní úrovně jiných jednotlivců a rodin. Právě toto relativní hledisko je zřejmě jedním z podstatných momentů, kterými lze vysvětlit, proč navzdory všem údajům o růstu ekonomiky a soukromé spotřeby se názory na kvalitu životní úrovně v posledních letech vůbec nezměnily. Současných 54 % obyvatel, považujících životní úroveň své domácnosti za dobrou, představuje míru stabilní již od roku 1997. Sociodemografické charakteristiky jistou váhu v hodnocení životní úrovně mají, nejsou ovšem tím nejdůležitějším faktorem. Ve srovnání s celou populací hodnotí svoje materiální podmínky hůře lidé odkázaní na jeden příjem. Slabý vliv má i samotný věk. Podstatným zjištěním je neexistence „fatální“ závislosti kvality životní úrovně na přítomnosti nezaopatřených dětí v rodině. Mnohem silněji než od demografických charakteristik je subjektivní vnímání materiálních podmínek života odvozeno od socioprofesního statusu. Rozhodující rozdíly ve spokojenosti s životní úrovní jsou patrné tam, kde převažují příjmy z činností vyžadujících větší aktivitu a větší úsilí, a tam, kde jsou domácnosti odkázány na sociální příjmy a důchody. Od celospolečenského průměru se tudíž nejvíce odlišují podnikatelé a živnostníci se zřetelně pozitivním postojem k vlastní životní úrovni (za dobrou ji označuje 82 % živnostníků a 93 % podnikatelů). Na opačném pólu se pak pohybují rodiny důchodců a žen na mateřské dovolené nebo v domácnosti (spokojených s životním standardem je 41 % důchodců a 38 % žen na mateřské dovolené/v domácnosti). Číst dále
Jen 12 % lidí uvádí, že jejich rodina žije „od výplaty k výplatě“, ale pouze 30 % domácností má podle vlastního doznání takové příjmy, že si může pořídit i nákladnější věci. Zároveň však roste podíl domácností, jimž se podařilo v posledních měsících „něco uspořit“ – je jich zhruba polovina. Naprostá většina lidí říká, že v domácnosti hospodaří uvážlivě a že zejména větší výdaje dopředu plánuje. Šetrný přístup (odepřeme si zbytečnosti) je vlastní i vyšším příjmovým skupinám obyvatelstva. Nejméně jsou ochotní se uskrovnit svobodní lidé. O větších výdajích, půjčkách, pojištění, ale i o trávení víkendů a dovolených zpravidla rozhodují v úplných domácnostech manželé společně. Žena má rozhodující slovo zpravidla při běžném hospodaření s penězi, při nákupech dárků a oblečení.Jen 12 % lidí uvádí, že jejich rodina žije „od výplaty k výplatě“, ale pouze 30 % domácností má podle vlastního doznání takové příjmy, že si může pořídit i nákladnější věci. Zároveň však roste podíl domácností, jimž se podařilo v posledních měsících „něco uspořit“ – je jich zhruba polovina. Naprostá většina lidí říká, že v domácnosti hospodaří uvážlivě a že zejména větší výdaje dopředu plánuje. Šetrný přístup (odepřeme si zbytečnosti) je vlastní i vyšším příjmovým skupinám obyvatelstva. Nejméně jsou ochotní se uskrovnit svobodní lidé. O větších výdajích, půjčkách, pojištění, ale i o trávení víkendů a dovolených zpravidla rozhodují v úplných domácnostech manželé společně. Žena má rozhodující slovo zpravidla při běžném hospodaření s penězi, při nákupech dárků a oblečení. Číst dále
Pořadí „nejzávažnějších problémů k řešení“ uvádějí stabilně kriminalita a zdravotnictví. Postavení těchto dvou oblastí je ovšem trochu exkluzivní – obě se bezprostředně dotýkají života lidí a mimořádný důraz na ně je proto samozřejmý. V popředí žebříčku se hned za těmito dvěma oblastmi objevují dvě skupiny problémů. První z nich spojuje motiv životní úrovně a sociálních jistot, pro druhou skupinu jsou základními tématy morálka, poctivost, odpovědnost, právo. V porovnání s rokem 1999 se poněkud oslabil důraz na problém nezaměstnanosti, naproti tomu trvá silný požadavek na řešení problémů životní úrovně a důchodového zabezpečení. Do sféry morálky patří nejen korupce a morálka v obecném smyslu, ale také nepoctivé zisky z privatizace a odpovědnost politiků vůči voličům. K této oblasti můžeme přiřadit i sílící požadavek po zlepšení práce soudů. Veřejnost citlivěji než před dvěma roky registruje potřebu zabývat se případy rasismu, tento jev je vnímán silněji než speciální „problém Rómů“. Malou důležitost přisuzují naši občané stále problému vstupu do EU. Číst dále