Hůř už bylo: Životní úroveň domácností je téměř stejná jako před covidem

30. června 2021

Zatímco z epidemického hlediska covidová krize nejsilněji udeřila v letošním prvním čtvrtletí, hodnocení životní úrovně domácností se od loňska znatelně zlepšilo. Index finanční situace domácností, který dlouhodobě mapuje STEM ve spolupráci s KPMG, je 21 a je tak srovnatelný s hodnotami z roku 2019. Oproti tomu vnímání hospodářské situace Česka se vzhledem k loňskému roku zhoršilo.

Číst dále

Výhledy na budoucnost ekonomiky a životní úroveň domácností

Ve výhledech do budoucna se výrazně snížil podíl odpovědí, že situace u nás bude za pět let horší než dnes (z 57 % v roce 2012 na současných 28 %). Zlepšení ekonomické situace očekává téměř třetina občanů (30 %). Nejčastěji je nyní v populaci zastoupen názor, že hospodářská situace zůstane stejná (42 %). V případě životní úrovně vlastní domácnosti se více než polovina lidí (55 %) domnívá, že k výrazné změně během pěti let nedojde. Podíly vyhraněnějších odpovědí (pozitivních nebo negativních) jsou vyrovnané (22 %, resp. 23 %). Rovněž v tomto ohledu je veřejnost optimističtější než před dvěma lety. Číst dále


Očekávání občanů v pětiletém horizontu

Za pět let bude hospodářská situace v naší zemi horší než dnes – tvrdí to 57 % lidí, což je stejný podíl jako před rokem a jeden z nejvyšších od roku 1993. Jen o něco méně skepticky vidí lidé perspektivy životní úrovně své vlastní domácnosti. Ta se zhorší za příštích pět let podle 44 % osob, zlepší podle 15 %, zbylí neočekávají změnu. Ani toto rozložení se za poslední rok nezměnilo. Číst dále


Kdy ČR dosáhne životní úrovně západoevropských zemí EU?

Podle 19 % lidí dosáhne Česká republika životní úrovně západoevropských zemí do 10 let, třetina občanů (37 %) předpokládá, že se tak stane za déle než 10 let, a 44 % lidí vůbec nepředpokládá, že se to někdy povede. Ve srovnání s předchozími roky se výrazně rozšířil názor, že naše životní úroveň nikdy nedosáhne životní úrovně Západu. Podíl této skupiny je nejvyšší od roku 2003, kdy jsme tuto otázku položili poprvé. Nejvíce vzrostla skepse u mladší střední generace (30-44 let) a u občanů s úplným středním a s vysokoškolským vzděláním. Číst dále


Hodnocení životní úrovně českých domácností

Čtvrtina (26 %) českých rodin si může dovolit i dražší nákupy, případně se vůbec nemusí omezovat. Na druhé straně 20 % rodin říká, že žije od „výplaty k výplatě“. Z dlouhodobé perspektivy přibývá lidí, kteří se svými příjmy nevycházejí, na úkor těch, kteří byli ještě v roce 2009 schopni běžné výdaje ufinancovat bez větších problémů. Číst dále


Kdy u nás dosáhneme průměrné životní úrovně západoevropských zemí EU

Životní úrovně západoevropských zemí dosáhne Česká republika podle 37 % lidí do 10 let. Třetina občanů (35 %) předpokládá, že se tak stane za déle než 10 let, a 28 % lidí vůbec nepředpokládá, že se to někdy povede. Ve srovnání s předchozími roky se letos velmi významně zvýšil podíl lidí, kteří vyrovnání naší životní úrovně a životní úrovně Západu odhadují v horizontu do 10 let. Číst dále


Úroveň důvěry mezi lidmi v ČR

Bezmála dvě třetiny občanů (64 %) si myslí, že se většině lidí nedá důvěřovat. Pocit důvěry významně souvisí jednak s všeobecným přístupem k životu, ale také s aktuální životní situací, s vnímáním vlastní úspěšnosti a v neposlední řadě i s materiálním zajištěním domácnosti. Občané, kteří mají pocit, že se ostatním věřit nedá, se častěji rekrutují z řad lidí, kteří se nepovažují za optimisty a za úspěšné, a z řad občanů špatně materiálně zajištěných. Číst dále