Začátkem března lidé častěji než v minulosti preferovali investice do ochrany životního prostředí spíše než zvyšování sociálních dávek

V březnovém průzkum dvoutřetinová většina českých občanů (67 %) upřednostňovala investice do ochrany životního prostředí než zvyšování sociálních dávek (33 %). Podle časové řady STEM od roku 1998 byly dříve preference v této otázce poměrně vyrovnané. Mírně nadpoloviční většina lidí (55 %) by spíše podpořila rodiny s dětmi, než by zvyšovala důchody pro staré lidi (45 %). Jasná většina občanů (72 %) požaduje od státu, aby se především zabýval rozšiřováním sociálních služeb namísto zvyšováním finančních dávek (28 %).

Číst dále

Hodnocení stavu životního prostředí v ČR podle názoru české veřejnosti

Nadpoloviční většina českých občanů (57 %) hodnotí stav životního prostředí u nás jako dobrý. Z časové řady výzkumů STEM vyplývá, že v roce 1997 jasně převažoval názor, že životní prostředí v naší zemi není dobré (jen 13 % pozitivních hodnocení). V roce 2007 již ekologii pozitivně hodnotila polovina veřejnosti (50 %). Čtvrtina dotázaných (27 %) uvádí, že se o ekologii aktivně zajímá. Jasná většina občanů (85 %) deklaruje, že ve svém chování bere ohled na ochranu životního prostředí (častější jsou ovšem váhavější odpovědi „spíše ano“: 55 %).

Číst dále

Veřejné mínění o energetice – leden 2015

Otázkami energetiky se STEM zabývá dlouhodobě. V posledních deseti letech byla situace celkem přehledná: velká většina (kolem 70 %) našich obyvatel spoléhala na jadernou energetiku, populární ve vědomí lidí byly i obnovitelné zdroje a uhelná energetika byla na ústupu. Stále hledáme energetickou koncepci a do veřejné debaty se strategické otázky energetické situace dostávají ojediněle a jen útržkovitě. V této situaci se zdá, že někdejší obecně přijímaná stanoviska dnes zůstávají s otazníkem. Osud výstavby nových jaderných kapacit je velmi nejistý. Zaujetí obnovitelnými zdroji po aférách se solární energií poněkud uvadlo. A o uhelných elektrárnách, teplárnách a těžbě uhlí se mluví jen okrajově. Číst dále


Občané o důchodech a sociální politice

Více než polovina lidí (57 %) by spíše podpořila rodiny s dětmi, než by zvyšovala důchody. Podpora rozšiřování sociálních služeb namísto zvyšování sociálních dávek je ještě vyšší (aktuálně ji prosazuje 73 % občanů) a v dlouhodobém pohledu stále roste. Shodné je zastoupení názorů, zda více investovat do ochrany životního prostředí nebo zvýšit různé sociální dávky. Číst dále


Co považují naši občané za skutečný problém České republiky?

K nejzávažnějším problémům lidé řadí problémy právního prostředí v naší zemi (problém dodržování zákonnosti, ochranu občanů před kriminalitou a problém korupce). Druhou skupinu problémů tvoří zajišťování sociálních jistot spolu s problematickou situací ve zdravotnictví. K relativně méně závažným problémům patří otázky ekonomické: nízký export našich výrobků a kontrola svobody trhu a podnikání; dále rovněž problém stavu životního prostředí. Do skupiny méně závažných problémů patří také vstup naší země do Evropské unie. Číst dále


Pochopení pro výhrady vůči jaderné elektrárně Temelín má jen třetina občanů

Velká většina (zhruba 70 %) našich občanů výhrady vůči spuštění JE Temelín do provozu odmítá. Nesouhlas s protesty je ostřejší než před rokem. Výhrady z rakouské strany jsou odsuzovány ještě o něco razantněji než protesty ekologických aktivistů. Lidé zpravidla hodnotí obě skupiny protestujících stejně, jen 12 % občanů posuzovalo odlišně přístup ekologických aktivistů a Rakouska. Obavy z toho, že by uvedení jaderné elektrárny Temelín do plného provozu mohlo ohrozit naše přijetí do Evropské unie, má zhruba třetina lidí. Značná část z nich patří ke skupině, která nesouhlasí vůbec s dalším rozvojem jaderné energetiky u nás (z těchto lidí se ohrožení vstupu do EU v důsledku spuštění JE Temelín obává více než polovina). Velká většina (zhruba 70 %) našich občanů výhrady vůči spuštění JE Temelín do provozu odmítá. Nesouhlas s protesty je ostřejší než před rokem. Výhrady z rakouské strany jsou odsuzovány ještě o něco razantněji než protesty ekologických aktivistů. Lidé zpravidla hodnotí obě skupiny protestujících stejně, jen 12 % občanů posuzovalo odlišně přístup ekologických aktivistů a Rakouska. Obavy z toho, že by uvedení jaderné elektrárny Temelín do plného provozu mohlo ohrozit naše přijetí do Evropské unie, má zhruba třetina lidí. Značná část z nich patří ke skupině, která nesouhlasí vůbec s dalším rozvojem jaderné energetiky u nás (z těchto lidí se ohrožení vstupu do EU v důsledku spuštění JE Temelín obává více než polovina). Velká většina (zhruba 70 %) našich občanů výhrady vůči spuštění JE Temelín do provozu odmítá. Nesouhlas s protesty je ostřejší než před rokem. Výhrady z rakouské strany jsou odsuzovány ještě o něco razantněji než protesty ekologických aktivistů. Lidé zpravidla hodnotí obě skupiny protestujících stejně, jen 12 % občanů posuzovalo odlišně přístup ekologických aktivistů a Rakouska. Obavy z toho, že by uvedení jaderné elektrárny Temelín do plného provozu mohlo ohrozit naše přijetí do Evropské unie, má zhruba třetina lidí. Značná část z nich patří ke skupině, která nesouhlasí vůbec s dalším rozvojem jaderné energetiky u nás (z těchto lidí se ohrožení vstupu do EU v důsledku spuštění JE Temelín obává více než polovina). Velká většina (zhruba 70 %) našich občanů výhrady vůči spuštění JE Temelín do provozu odmítá. Nesouhlas s protesty je ostřejší než před rokem. Výhrady z rakouské strany jsou odsuzovány ještě o něco razantněji než protesty ekologických aktivistů. Lidé zpravidla hodnotí obě skupiny protestujících stejně, jen 12 % občanů posuzovalo odlišně přístup ekologických aktivistů a Rakouska. Obavy z toho, že by uvedení jaderné elektrárny Temelín do plného provozu mohlo ohrozit naše přijetí do Evropské unie, má zhruba třetina lidí. Značná část z nich patří ke skupině, která nesouhlasí vůbec s dalším rozvojem jaderné energetiky u nás (z těchto lidí se ohrožení vstupu do EU v důsledku spuštění JE Temelín obává více než polovina). Číst dále


Pro uvedení elektrárny Temelín do plného provozu by se v referendu vyslovilo 75 % lidí

V hypotetickém referendu o uvedení temelínské elektrárny do provozu by byla zřejmě vysoká účast – přišly by asi tři čtvrtiny lidí. Podíl lidí, kteří by se v hypotetickém referendu vyslovili pro spuštění temelínské elektrárny a její uvedení do plného provozu, se dlouhodobě pohybuje kolem 70 %. Jestliže by se referenda zúčastnili skutečně jen ti lidé, kteří svou účast „přislíbili“, pak by převaha stoupenců uvedení JE Temelín do plného provozu byla ještě výraznější – zhruba tříčtvrtinová. Nejrozhodněji by pro plné spuštění elektrárny hlasovali lidé s vysokoškolským vzděláním, muži jsou pro uvedení JE Temelín do plného provozu častěji než ženy. Poněkud slabší podporu má uvedení elektrárny do provozu mezi lidmi, kteří by v parlamentních volbách dali hlas některé ze stran tvořících čtyřkoalici. Rozdíly však nejsou velké a i mezi „protitemelínskými“ skupinami populace je převaha těch, kteří by se v referendu vyslovili pro spuštění JE Temelín, naprosto přesvědčivá. V hypotetickém referendu o uvedení temelínské elektrárny do provozu by byla zřejmě vysoká účast – přišly by asi tři čtvrtiny lidí. Podíl lidí, kteří by se v hypotetickém referendu vyslovili pro spuštění temelínské elektrárny a její uvedení do plného provozu, se dlouhodobě pohybuje kolem 70 %. Jestliže by se referenda zúčastnili skutečně jen ti lidé, kteří svou účast „přislíbili“, pak by převaha stoupenců uvedení JE Temelín do plného provozu byla ještě výraznější – zhruba tříčtvrtinová. Nejrozhodněji by pro plné spuštění elektrárny hlasovali lidé s vysokoškolským vzděláním, muži jsou pro uvedení JE Temelín do plného provozu častěji než ženy. Poněkud slabší podporu má uvedení elektrárny do provozu mezi lidmi, kteří by v parlamentních volbách dali hlas některé ze stran tvořících čtyřkoalici. Rozdíly však nejsou velké a i mezi „protitemelínskými“ skupinami populace je převaha těch, kteří by se v referendu vyslovili pro spuštění JE Temelín, naprosto přesvědčivá. V hypotetickém referendu o uvedení temelínské elektrárny do provozu by byla zřejmě vysoká účast – přišly by asi tři čtvrtiny lidí. Podíl lidí, kteří by se v hypotetickém referendu vyslovili pro spuštění temelínské elektrárny a její uvedení do plného provozu, se dlouhodobě pohybuje kolem 70 %. Jestliže by se referenda zúčastnili skutečně jen ti lidé, kteří svou účast „přislíbili“, pak by převaha stoupenců uvedení JE Temelín do plného provozu byla ještě výraznější – zhruba tříčtvrtinová. Nejrozhodněji by pro plné spuštění elektrárny hlasovali lidé s vysokoškolským vzděláním, muži jsou pro uvedení JE Temelín do plného provozu častěji než ženy. Poněkud slabší podporu má uvedení elektrárny do provozu mezi lidmi, kteří by v parlamentních volbách dali hlas některé ze stran tvořících čtyřkoalici. Rozdíly však nejsou velké a i mezi „protitemelínskými“ skupinami populace je převaha těch, kteří by se v referendu vyslovili pro spuštění JE Temelín, naprosto přesvědčivá. V hypotetickém referendu o uvedení temelínské elektrárny do provozu by byla zřejmě vysoká účast – přišly by asi tři čtvrtiny lidí. Podíl lidí, kteří by se v hypotetickém referendu vyslovili pro spuštění temelínské elektrárny a její uvedení do plného provozu, se dlouhodobě pohybuje kolem 70 %. Jestliže by se referenda zúčastnili skutečně jen ti lidé, kteří svou účast „přislíbili“, pak by převaha stoupenců uvedení JE Temelín do plného provozu byla ještě výraznější – zhruba tříčtvrtinová. Nejrozhodněji by pro plné spuštění elektrárny hlasovali lidé s vysokoškolským vzděláním, muži jsou pro uvedení JE Temelín do plného provozu častěji než ženy. Poněkud slabší podporu má uvedení elektrárny do provozu mezi lidmi, kteří by v parlamentních volbách dali hlas některé ze stran tvořících čtyřkoalici. Rozdíly však nejsou velké a i mezi „protitemelínskými“ skupinami populace je převaha těch, kteří by se v referendu vyslovili pro spuštění JE Temelín, naprosto přesvědčivá. V hypotetickém referendu o uvedení temelínské elektrárny do provozu by byla zřejmě vysoká účast – přišly by asi tři čtvrtiny lidí. Podíl lidí, kteří by se v hypotetickém referendu vyslovili pro spuštění temelínské elektrárny a její uvedení do plného provozu, se dlouhodobě pohybuje kolem 70 %. Jestliže by se referenda zúčastnili skutečně jen ti lidé, kteří svou účast „přislíbili“, pak by převaha stoupenců uvedení JE Temelín do plného provozu byla ještě výraznější – zhruba tříčtvrtinová. Nejrozhodněji by pro plné spuštění elektrárny hlasovali lidé s vysokoškolským vzděláním, muži jsou pro uvedení JE Temelín do plného provozu častěji než ženy. Poněkud slabší podporu má uvedení elektrárny do provozu mezi lidmi, kteří by v parlamentních volbách dali hlas některé ze stran tvořících čtyřkoalici. Rozdíly však nejsou velké a i mezi „protitemelínskými“ skupinami populace je převaha těch, kteří by se v referendu vyslovili pro spuštění JE Temelín, naprosto přesvědčivá. Číst dále