Začátkem března lidé častěji než v minulosti preferovali investice do ochrany životního prostředí spíše než zvyšování sociálních dávek

V březnovém průzkum dvoutřetinová většina českých občanů (67 %) upřednostňovala investice do ochrany životního prostředí než zvyšování sociálních dávek (33 %). Podle časové řady STEM od roku 1998 byly dříve preference v této otázce poměrně vyrovnané. Mírně nadpoloviční většina lidí (55 %) by spíše podpořila rodiny s dětmi, než by zvyšovala důchody pro staré lidi (45 %). Jasná většina občanů (72 %) požaduje od státu, aby se především zabýval rozšiřováním sociálních služeb namísto zvyšováním finančních dávek (28 %).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 5. až 15. března 2020. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1008 respondentů. Na výzkumu pracovalo 265 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Výzkum se uskutečnil v době od 5. do 15. března 2020, přičemž 87 % všech rozhovorů proběhlo před vyhlášením nouzového stavu. Pro kontext nabízíme velmi stručný přehled postupně přijímaných opatření v boji s epidemií koronaviru COVID-19:

  • Od 11. března byla přerušena výuka na školách.
  • 12. března vláda vyhlásila nouzový stav.
  • Od 14. března byla uzavřena většina obchodů, restaurace, služby.

Mimo dobu sběru následovala tato opatření:

  • Od 16. března začal platit zákaz vycestovat z ČR do zahraničí a zákaz vstupu cizinců na území ČR. Byla zavedena povinná karantény pro osoby vracející se z rizikových zemí.
  • Od 16. března platí omezení volného pohybu osob.

Dopady koronavirové krize na českou společnost budou jistě patrné v různých oblastech, především v ekonomice, ale mohou se promítnout i do sociální politiky. Následující text nabízí pohled české veřejnosti na některé prvky sociální politiky ještě v počátcích koronavirové krize a po přijetí prvních opatření na zamezení šíření nákazy COVID-19. V textu rovněž ukazujeme dlouhodobý vývoj postojů v daných otázkách v časových řadách STEM od roku 1997.

Zajímavý je aktuální vývoj v rozhodování, zda více investovat do ochrany životního prostředí, nebo zvýšit sociální dávky. V minulých průzkumech bylo zastoupení preferencí pro oba přístupy poměrně vyrovnané. V březnu 2020 je ovšem výrazně vyšší podíl těch, kteří upřednostňují investice do ochrany životního prostředí. Je zřejmé, že česká veřejnost citlivě vnímá vývoj v české přírodě, problémy sucha, kůrovcové kalamity atd. a podporuje nutnost do této oblasti zacílit finanční prostředky ze státního rozpočtu. Zopakujme ovšem, že průzkum proběhl v samém začátku koronavirové krize.

„Představte si, že byste měl(a) rozhodnout o tom, zda více investovat do ochrany životního prostředí, či zvýšit různé sociální dávky.

Čemu byste Vy osobně dal(a) přednost?“

Pramen: STEM, Trendy 1998-2020

Postoj k investicím do ochrany životního prostředí nebo zvýšení sociálních dávek je významně podmíněn vzděláním a věkem respondentů. Častěji pro ekologické investice jsou lidé vzdělanější a mladí do 30 let. Je ovšem důležité, že k posílení preferencí investic do životního prostředí došlo v různých vzdělanostních a věkových skupinách. Relativně nejslabší nárůst pozorujeme u lidí se základním vzděláním a lidí ve věku 30 až 44 let.

„Představte si, že byste měl(a) rozhodnout o tom, zda více investovat do ochrany životního prostředí, či zvýšit různé sociální dávky.

Čemu byste Vy osobně dal(a) přednost?“

Preference investic do ochrany životního prostředí podle vzdělání

Pramen: STEM, Trendy 6/2016, 3/2020

„Představte si, že byste měl(a) rozhodnout o tom, zda více investovat do ochrany životního prostředí, či zvýšit různé sociální dávky.

Čemu byste Vy osobně dal(a) přednost?“

Preference investic do ochrany životního prostředí podle věku

Pramen: STEM, Trendy 6/2016, 3/2020

V březnovém průzkumu byla rovněž otázka cílená na sociální politiku ve prospěch důchodců či rodin s dětmi. Z více než dvacetileté časové řady průzkumů STEM vyplývá, že česká veřejnost se od druhé poloviny 90. let výrazně vyslovovala pro to, aby se v sociální oblasti pomáhalo spíše rodinám s dětmi než důchodcům. O deset let později se začala část lidí přiklánět k názoru, že důchodci jsou na tom hůře. Hlasy pro podporu rodin nicméně stále převažovaly nad zvyšováním důchodů. Březnový průzkum naznačuje změnu v tendenci mírného posilování důrazu na pomoc starým lidem.

„Představte si, že byste měl(a) rozhodnout o tom, zda zvýšit důchody pro staré lidi, nebo rozšířit finanční pomoc poskytovanou rodinám s dětmi. Pro které z následujících řešení byste se rozhodl(a)?“

Pramen: STEM, Trendy 1997-2020

Jakým způsobem provádět sociální politiku: nabízet více služeb, anebo zvyšovat finanční dávky? Před rokem 2000 bylo zastoupení obou názorů vyrovnané, poté se začal zvyšovat podíl lidí, kteří se domnívají, že systém státní sociální politiky by měl spíše spočívat v rozšiřování sociálních služeb než ve zvyšování dávek. Převaha tohoto názoru v dlouhodobé časové řadě stále rostla. Tento růst se však v roce 2016 již zastavil a podobně je i letos na úrovni cca 70 %.

„Opatření státní sociální politiky spočívají ve dvou základních oblastech, ve finančních dávkách a v sociálních službách. Kterou z těchto dvou oblastí by se měl stát u nás zabývat především?“

Pramen: STEM, Trendy 1997-2020

Postoje k sociální politice jsou do značné míry podmíněny politickými sympatiemi. Takže například pozorujeme, že sympatizanti STAN, TOP 09 a ODS častěji upřednostňují investice do životního prostředí před navyšováním sociálních dávek. Naopak pro zvýšení sociálních dávek je polovina přívrženců KSČM a necelá polovina stoupenců ČSSD.

Rozdíly v názorech sympatizantů stran na to, zda by preferovali zvyšování důchodů nebo pomoc rodinám s dětmi, jsou do značné míry dány věkovým profilem elektorátů jednotlivých politických stran. I proto jsou pro pomoc rodinám nejméně stoupenci KSČM, kteří patří věkem ke starším. Naopak podpora rodin s dětmi zaznívá nejčastěji od příznivců Pirátů, TOP 09 a STAN.

Názor, že by se měly spíše rozšiřovat sociální služby než navyšovat finanční dávky, zastávají většinově stoupenci všech parlamentních stran (i když sympatizanti KSČM a ČSSD v nižší míře než ostatní).

Názory na sociální politiku
Podle stranických preferencí, podíly souhlasících v %

Pramen: STEM, Trendy 3/2020

Pozn.: Údaje za stoupence KDU-ČSL, TOP 09 a STAN jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru pouze orientační.


Hodnocení stavu životního prostředí v ČR podle názoru české veřejnosti

Nadpoloviční většina českých občanů (57 %) hodnotí stav životního prostředí u nás jako dobrý. Z časové řady výzkumů STEM vyplývá, že v roce 1997 jasně převažoval názor, že životní prostředí v naší zemi není dobré (jen 13 % pozitivních hodnocení). V roce 2007 již ekologii pozitivně hodnotila polovina veřejnosti (50 %). Čtvrtina dotázaných (27 %) uvádí, že se o ekologii aktivně zajímá. Jasná většina občanů (85 %) deklaruje, že ve svém chování bere ohled na ochranu životního prostředí (častější jsou ovšem váhavější odpovědi „spíše ano“: 55 %).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 19. až 30. listopadu 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1034 respondentů. Na výzkumu pracovalo 248 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

V listopadovém průzkumu se STEM zaměřil rovněž na hodnocení stavu životního prostředí v České republice z pohledu veřejného mínění.

Mírně nadpoloviční většina občanů (57 %) považuje současný stav životního prostředí v naší zemi za dobrý (ovšem jde především o hodnocení „spíše dobrý“). Z časového srovnání je zřejmé, že v roce 1997 jasná většina populace (87 %) byla v hodnocení stavu životního prostředí kritická (téměř třetina jej dokonce označila jako „velice špatný“). Ovšem ve výzkumu o deset let později již názor na ekologii v ČR českou veřejnost rozděloval do dvou vyrovnaných skupin. Pozitivní výkyv v roce 2017 (65 % příznivých hodnocení) se aktuálním výzkumem nepotvrdil.

Pramen: STEM, Trendy 1997-2018

V názorech na stav životního prostředí nejsou v české veřejnosti významné rozdíly podle sociodemografických charakteristik. Určité rozdíly vidíme pouze mezi muži a ženami, kdy mezi muži je vyšší podíl pozitivních názorů než u žen a navíc v případě mužů míra příznivých hodnocení vzrostla od roku 2007 výrazněji než u žen.

Pramen: STEM, Trendy 2007/5 a 2018/11

Pro doplnění kontextu hodnocení stavu životního prostředí českou veřejností dodejme, že stav životního prostředí podle mínění veřejnosti nepatří mezi nejpalčivější problémy naší společnosti. A dále také pouze zhruba čtvrtina občanů (27 %) prohlašuje, že informace z oblasti ekologie a životního prostředí aktivně vyhledává. Tento podíl je v čase celkem stabilní. Pouze můžeme upozornit na současný mírně vyšší podíl odpovědí „určitě nevyhledávám“ oproti roku 1997.

Pramen: STEM, Trendy 1997-2018

Je ovšem zajímavé, že mezi lidmi se zájmem o problematiku životního prostředí se od roku 2007 výrazněji zvýšil podíl těch, kteří hodnotí stav životního prostředí pozitivně. Obecně ale platí, že mezi těmi, kteří se profilují jako aktivní zájemci o stav životního prostředí, je podíl pozitivních hodnocení mírně nižší než mezi lidmi, kteří informace v této oblasti aktivně nevyhledávají.

Pramen: STEM, Trendy 2007/5 a 2018/11

Podle vlastního vyjádření jasná většina české populace (85 %) ve svém chování dbá na ochranu životního prostředí. Je ovšem třeba upozornit, že jde pouze o deklaraci neprokázanou dalšími odpověďmi na konkrétní chování. Navíc odpovědí „určitě ano“ je menšina (30 %).

Pramen: STEM, Trendy 2018/11, 1034 respondentů

Deklarovaná aktivita při vyhledávání informací o stavu životního prostředí znamená také radikálnější postoj k ekologickým návykům. Podíl těch, kteří určitě dbají na ekologický dopad svého chování, je mezi aktivně vyhledávajícími téměř dvojnásobný oproti těm, kteří informace o stavu životního prostředí aktivně nevyhledávají.

Pramen: STEM, Trendy 2018/11, 1034 respondentů

Vyjádření o chování s ohledem na ekologický dopad není významně ovlivněno vzděláním nebo pohlavím respondentů. V případě věku nejsou rozdíly zásadní, data pouze naznačují mírně častější deklaraci ekologicky zodpovědného chování u starších lidí.

Pramen: STEM, Trendy 2018/11, 1034 respondentů

Zřetelnější rozdíly jsou mezi lidmi v různé finanční situaci, kdy lidé z domácností dobře materiálně zajištěných častěji kategoricky tvrdí, že při svých činnostech určitě berou ohled na ochranu životního prostředí.

Pramen: STEM, Trendy 2018/11, 1034 respondentů

 


Veřejné mínění o energetice – leden 2015

Otázkami energetiky se STEM zabývá dlouhodobě. V posledních deseti letech byla situace celkem přehledná: velká většina (kolem 70 %) našich obyvatel spoléhala na jadernou energetiku, populární ve vědomí lidí byly i obnovitelné zdroje a uhelná energetika byla na ústupu. Stále hledáme energetickou koncepci a do veřejné debaty se strategické otázky energetické situace dostávají ojediněle a jen útržkovitě. V této situaci se zdá, že někdejší obecně přijímaná stanoviska dnes zůstávají s otazníkem. Osud výstavby nových jaderných kapacit je velmi nejistý. Zaujetí obnovitelnými zdroji po aférách se solární energií poněkud uvadlo. A o uhelných elektrárnách, teplárnách a těžbě uhlí se mluví jen okrajově. Číst dále


Občané o důchodech a sociální politice

Více než polovina lidí (57 %) by spíše podpořila rodiny s dětmi, než by zvyšovala důchody. Podpora rozšiřování sociálních služeb namísto zvyšování sociálních dávek je ještě vyšší (aktuálně ji prosazuje 73 % občanů) a v dlouhodobém pohledu stále roste. Shodné je zastoupení názorů, zda více investovat do ochrany životního prostředí nebo zvýšit různé sociální dávky. Číst dále


Co považují naši občané za skutečný problém České republiky?

K nejzávažnějším problémům lidé řadí problémy právního prostředí v naší zemi (problém dodržování zákonnosti, ochranu občanů před kriminalitou a problém korupce). Druhou skupinu problémů tvoří zajišťování sociálních jistot spolu s problematickou situací ve zdravotnictví. K relativně méně závažným problémům patří otázky ekonomické: nízký export našich výrobků a kontrola svobody trhu a podnikání; dále rovněž problém stavu životního prostředí. Do skupiny méně závažných problémů patří také vstup naší země do Evropské unie. Číst dále


Pochopení pro výhrady vůči jaderné elektrárně Temelín má jen třetina občanů

Velká většina (zhruba 70 %) našich občanů výhrady vůči spuštění JE Temelín do provozu odmítá. Nesouhlas s protesty je ostřejší než před rokem. Výhrady z rakouské strany jsou odsuzovány ještě o něco razantněji než protesty ekologických aktivistů. Lidé zpravidla hodnotí obě skupiny protestujících stejně, jen 12 % občanů posuzovalo odlišně přístup ekologických aktivistů a Rakouska. Obavy z toho, že by uvedení jaderné elektrárny Temelín do plného provozu mohlo ohrozit naše přijetí do Evropské unie, má zhruba třetina lidí. Značná část z nich patří ke skupině, která nesouhlasí vůbec s dalším rozvojem jaderné energetiky u nás (z těchto lidí se ohrožení vstupu do EU v důsledku spuštění JE Temelín obává více než polovina). Velká většina (zhruba 70 %) našich občanů výhrady vůči spuštění JE Temelín do provozu odmítá. Nesouhlas s protesty je ostřejší než před rokem. Výhrady z rakouské strany jsou odsuzovány ještě o něco razantněji než protesty ekologických aktivistů. Lidé zpravidla hodnotí obě skupiny protestujících stejně, jen 12 % občanů posuzovalo odlišně přístup ekologických aktivistů a Rakouska. Obavy z toho, že by uvedení jaderné elektrárny Temelín do plného provozu mohlo ohrozit naše přijetí do Evropské unie, má zhruba třetina lidí. Značná část z nich patří ke skupině, která nesouhlasí vůbec s dalším rozvojem jaderné energetiky u nás (z těchto lidí se ohrožení vstupu do EU v důsledku spuštění JE Temelín obává více než polovina). Velká většina (zhruba 70 %) našich občanů výhrady vůči spuštění JE Temelín do provozu odmítá. Nesouhlas s protesty je ostřejší než před rokem. Výhrady z rakouské strany jsou odsuzovány ještě o něco razantněji než protesty ekologických aktivistů. Lidé zpravidla hodnotí obě skupiny protestujících stejně, jen 12 % občanů posuzovalo odlišně přístup ekologických aktivistů a Rakouska. Obavy z toho, že by uvedení jaderné elektrárny Temelín do plného provozu mohlo ohrozit naše přijetí do Evropské unie, má zhruba třetina lidí. Značná část z nich patří ke skupině, která nesouhlasí vůbec s dalším rozvojem jaderné energetiky u nás (z těchto lidí se ohrožení vstupu do EU v důsledku spuštění JE Temelín obává více než polovina). Velká většina (zhruba 70 %) našich občanů výhrady vůči spuštění JE Temelín do provozu odmítá. Nesouhlas s protesty je ostřejší než před rokem. Výhrady z rakouské strany jsou odsuzovány ještě o něco razantněji než protesty ekologických aktivistů. Lidé zpravidla hodnotí obě skupiny protestujících stejně, jen 12 % občanů posuzovalo odlišně přístup ekologických aktivistů a Rakouska. Obavy z toho, že by uvedení jaderné elektrárny Temelín do plného provozu mohlo ohrozit naše přijetí do Evropské unie, má zhruba třetina lidí. Značná část z nich patří ke skupině, která nesouhlasí vůbec s dalším rozvojem jaderné energetiky u nás (z těchto lidí se ohrožení vstupu do EU v důsledku spuštění JE Temelín obává více než polovina). Číst dále


Pro uvedení elektrárny Temelín do plného provozu by se v referendu vyslovilo 75 % lidí

V hypotetickém referendu o uvedení temelínské elektrárny do provozu by byla zřejmě vysoká účast – přišly by asi tři čtvrtiny lidí. Podíl lidí, kteří by se v hypotetickém referendu vyslovili pro spuštění temelínské elektrárny a její uvedení do plného provozu, se dlouhodobě pohybuje kolem 70 %. Jestliže by se referenda zúčastnili skutečně jen ti lidé, kteří svou účast „přislíbili“, pak by převaha stoupenců uvedení JE Temelín do plného provozu byla ještě výraznější – zhruba tříčtvrtinová. Nejrozhodněji by pro plné spuštění elektrárny hlasovali lidé s vysokoškolským vzděláním, muži jsou pro uvedení JE Temelín do plného provozu častěji než ženy. Poněkud slabší podporu má uvedení elektrárny do provozu mezi lidmi, kteří by v parlamentních volbách dali hlas některé ze stran tvořících čtyřkoalici. Rozdíly však nejsou velké a i mezi „protitemelínskými“ skupinami populace je převaha těch, kteří by se v referendu vyslovili pro spuštění JE Temelín, naprosto přesvědčivá. V hypotetickém referendu o uvedení temelínské elektrárny do provozu by byla zřejmě vysoká účast – přišly by asi tři čtvrtiny lidí. Podíl lidí, kteří by se v hypotetickém referendu vyslovili pro spuštění temelínské elektrárny a její uvedení do plného provozu, se dlouhodobě pohybuje kolem 70 %. Jestliže by se referenda zúčastnili skutečně jen ti lidé, kteří svou účast „přislíbili“, pak by převaha stoupenců uvedení JE Temelín do plného provozu byla ještě výraznější – zhruba tříčtvrtinová. Nejrozhodněji by pro plné spuštění elektrárny hlasovali lidé s vysokoškolským vzděláním, muži jsou pro uvedení JE Temelín do plného provozu častěji než ženy. Poněkud slabší podporu má uvedení elektrárny do provozu mezi lidmi, kteří by v parlamentních volbách dali hlas některé ze stran tvořících čtyřkoalici. Rozdíly však nejsou velké a i mezi „protitemelínskými“ skupinami populace je převaha těch, kteří by se v referendu vyslovili pro spuštění JE Temelín, naprosto přesvědčivá. V hypotetickém referendu o uvedení temelínské elektrárny do provozu by byla zřejmě vysoká účast – přišly by asi tři čtvrtiny lidí. Podíl lidí, kteří by se v hypotetickém referendu vyslovili pro spuštění temelínské elektrárny a její uvedení do plného provozu, se dlouhodobě pohybuje kolem 70 %. Jestliže by se referenda zúčastnili skutečně jen ti lidé, kteří svou účast „přislíbili“, pak by převaha stoupenců uvedení JE Temelín do plného provozu byla ještě výraznější – zhruba tříčtvrtinová. Nejrozhodněji by pro plné spuštění elektrárny hlasovali lidé s vysokoškolským vzděláním, muži jsou pro uvedení JE Temelín do plného provozu častěji než ženy. Poněkud slabší podporu má uvedení elektrárny do provozu mezi lidmi, kteří by v parlamentních volbách dali hlas některé ze stran tvořících čtyřkoalici. Rozdíly však nejsou velké a i mezi „protitemelínskými“ skupinami populace je převaha těch, kteří by se v referendu vyslovili pro spuštění JE Temelín, naprosto přesvědčivá. V hypotetickém referendu o uvedení temelínské elektrárny do provozu by byla zřejmě vysoká účast – přišly by asi tři čtvrtiny lidí. Podíl lidí, kteří by se v hypotetickém referendu vyslovili pro spuštění temelínské elektrárny a její uvedení do plného provozu, se dlouhodobě pohybuje kolem 70 %. Jestliže by se referenda zúčastnili skutečně jen ti lidé, kteří svou účast „přislíbili“, pak by převaha stoupenců uvedení JE Temelín do plného provozu byla ještě výraznější – zhruba tříčtvrtinová. Nejrozhodněji by pro plné spuštění elektrárny hlasovali lidé s vysokoškolským vzděláním, muži jsou pro uvedení JE Temelín do plného provozu častěji než ženy. Poněkud slabší podporu má uvedení elektrárny do provozu mezi lidmi, kteří by v parlamentních volbách dali hlas některé ze stran tvořících čtyřkoalici. Rozdíly však nejsou velké a i mezi „protitemelínskými“ skupinami populace je převaha těch, kteří by se v referendu vyslovili pro spuštění JE Temelín, naprosto přesvědčivá. V hypotetickém referendu o uvedení temelínské elektrárny do provozu by byla zřejmě vysoká účast – přišly by asi tři čtvrtiny lidí. Podíl lidí, kteří by se v hypotetickém referendu vyslovili pro spuštění temelínské elektrárny a její uvedení do plného provozu, se dlouhodobě pohybuje kolem 70 %. Jestliže by se referenda zúčastnili skutečně jen ti lidé, kteří svou účast „přislíbili“, pak by převaha stoupenců uvedení JE Temelín do plného provozu byla ještě výraznější – zhruba tříčtvrtinová. Nejrozhodněji by pro plné spuštění elektrárny hlasovali lidé s vysokoškolským vzděláním, muži jsou pro uvedení JE Temelín do plného provozu častěji než ženy. Poněkud slabší podporu má uvedení elektrárny do provozu mezi lidmi, kteří by v parlamentních volbách dali hlas některé ze stran tvořících čtyřkoalici. Rozdíly však nejsou velké a i mezi „protitemelínskými“ skupinami populace je převaha těch, kteří by se v referendu vyslovili pro spuštění JE Temelín, naprosto přesvědčivá. Číst dále