Informace o práci českých europoslanců sleduje se zájmem necelá třetina občanů

Sotva pětina občanů v současnosti vyjadřuje s určitostí svou ochotu jít k volbám do Evropského parlamentu. Nadprůměrnou ochotu volit do EP projevují příznivci ODS. Jen necelá třetina občanů sleduje se zájmem informace o práci českých poslanců v EP. Většina si přitom myslí, že česká média informují o jednání EP a práci českých zástupců v něm nedostatečně. Ani mezi lidmi, kteří mají sledují informace o práci našich europoslanců se zájmem, nepřevažuje spokojenost s informační aktivitou českých médií. (Pokračování textu…)

Letošní parlamentní volby zájem lidí o politiku nezvýšily

Necelá polovina lidí se podle vlastního vyjádření o politiku zajímá aspoň „středně“, jen malá část (stabilně je to kolem 6-7 %) „velmi mnoho“. Z dlouhodobého pohledu je vidět, že letošní předvolební kampaň a boj o poslanecké mandáty – na rozdíl od předvolebního období před čtyřmi lety – příliš zájem o politiku nezvýšily. Výsledkem byla mimo jiné i nízká volební účast, která se v porovnání s volbami v roce 1998 propadla o plných 16 % (ze 74 na 58 %). Nejintenzivněji prožívali volební období lidé, kteří dali hlas ODS. V celém předchozím období se však stabilně o politiku nejvíce…

Téměř dvě třetiny současných stoupenců KSČM byly v minulosti členy KSČ

STEM již od roku 1994 pokládá lidem otázku, zda někdy v minulosti byli členy KSČ. V porovnání s druhou polovinou 90. let podíl lidí bývalých členů komunistické strany mírně klesá, což odráží postupnou generační výměnu v populaci. Téměř polovina z bývalých členů KSČ by dala hlas straně, která na předlistopadovou komunistickou stranou navazuje. Čtvrtina z bývalých členů KSČ by volila v současnosti sociální demokracii, asi desetina ODS a desetina některou ze stran tvořících Čtyřkoalici. Z lidí, kteří jsou dnes stoupenci KSČM, bylo v předlistopadové komunistické straně 63 %. Bývalí členové KSČ patří k politicky aktivní části populace: 62…

Spokojenost s politickou situací se jen pomalu zvyšuje

Letošní lednový výzkum tedy potvrdil velmi pozvolný trend zvyšování spokojenosti, který začal od počátku roku 2000. Se současnou politikou je dnes spokojena téměř třetina dotázaných občanů. Vyšší podíl lidí spokojených s politickou situací byl pouze v období před krizovým rokem 1997. S politickou situací jsou výrazně častěji spokojeni stoupenci vládní ČSSD a jejího opozičního partnera ODS. Pro příznivce ODS je charakteristická dlouhodobá spokojenost s politikou. Naopak postoje stoupenců ČSSD se výrazně proměnily až po vzniku sociálně demokratické vlády. Tradičně pevní jsou ve svém názoru příznivci KSČM, kteří stabilně na politickém dění neshledávají vůbec nic dobrého. S tím, jak lidé…

Vztah voličů ke stranám slábne – jen ODS a KSČM mají věrné stoupence

Často se říká, že naše společnost je „přepolitizovaná“, ale jen o málo více než 50 % lidí souhlasí s tím, že je důležité, co se děje na české politické scéně. Podíl těchto „politicky aktivních“ lidí v posledních letech klesá. Důležitost, kterou lidé přikládají dění na politické scéně, se promítá do jejich ochoty účastnit se voleb a souvisí také s tím, jak pevný vztah mají lidé ke straně, kterou by v příštích volbách do Poslanecké sněmovny chtěli dát hlas. Také podíl lidí, kteří k volené straně mají velmi silný nebo poměrně silný vztah, v dlouhodobém pohledu mírně klesá, i…

Vztah voličů ke stranám slábne – jen ODS a KSČM mají věrné stoupence

Zájem lidí o politiku v mezivolebním období spíše klesá. Mnohem výrazněji se však oslabuje vztah lidí k politickým stranám. Aktuální dění se projevuje v názorech stoupenců jednotlivých politických stran. Na jednom pólu jsou příznivci KSČM – pevně spojení se svou stranou, nyní však vcelku rezignující na veřejné dění. Pevný vztah k volené straně je typický také pro sympatizanty ODS, pro něž je však příznačný vysoký zájem o veřejný život. Nejmenší zájem o věci veřejné mají ze stoupenců nejsilnějších stran lidé, kteří se hlásí ke KDU-ČSL, kteří jsou ke své straně však poutáni poměrně pevnými, byť nepolitickými zájmy. Velmi…

Krajské a senátní volby nezvýšily zájem lidí o politiku

Podzimní volby se – na rozdíl od posledních voleb do Poslanecké sněmovny – nijak neprojevily v intenzitě zájmu lidí o politické dění. O politiku se podle vlastních slov zajímá „velmi mnoho“ nebo „středně“ necelá polovina lidí, přičemž ovšem podíl lidí se skutečně silným zájmem („velmi mnoho“) je nepatrný (v listopadu 2000 pouze 6%). Nadále platí, že nejvíce jsou vtaženi do politického dění stoupenci ODS a KSČM a nejslabší vztah k politice projevují příznivci KDU-ČSL. Volby do krajských zastupitelstev a do Senátu se svou nezřetelnou a nevýraznou kampaní nijak nepřispěly voličům ani v orientaci na české politické scéně. Politická…

Komunisté a ODS mají pevné a dobře informované stoupence

Výsledek voleb je vždy ovlivněn dvěma základními faktory: ochotou potenciálních stoupenců přijít k volbám a pevností rozhodnutí, že budou volit právě tu stranu, k níž se před volbami hlásí. Stoupenci KSČM a ODS mají ke svým stranám mnohem silnější vztah než příznivci ČSSD nebo Unie svobody. Věrnost a „spolehlivost“ stoupenců ODS a KSČM dokládá i druhý test, v němž STEM zjišťoval, do jaké míry se stoupenci jednotlivých stran zajímají o dění ve straně, kterou by volili. V tomto hodnocení se úplně na konec propadá KDU-ČSL, což odráží celkově malý zájem těchto lidí o politiku. Jejich vztah ke straně…