Informace o práci českých europoslanců sleduje se zájmem necelá třetina občanů
Sotva pětina občanů v současnosti vyjadřuje s určitostí svou ochotu jít k volbám do Evropského parlamentu. Nadprůměrnou ochotu volit do EP projevují příznivci ODS. Jen necelá třetina občanů sleduje se zájmem informace o práci českých poslanců v EP. Většina si přitom myslí, že česká média informují o jednání EP a práci českých zástupců v něm nedostatečně.
Vývoj zájmu veřejnosti o záležitosti EU
Na počátku května se zájem veřejnosti o otázky spojené s Evropskou unií mírně zvýšil. Podle výsledků STEM tedy projevuje zájem o EU 80% občanů. Míra informovanosti o tom, co bude vyžadovat náš vstup do EU, se na počátku května podobně jako v předchozích výzkumech pohybovala na hranici padesáti procent.
Povědomí o podpisu Smlouvy o přistoupení k EU
Součástí otázky referenda o vstupu do EU je odkaz na Smlouvu o přistoupení k EU. Více než třetina občanů se však o tuto smlouvu zajímat nebude. Jde však především o ty občany, kteří s účastí v referendu příliš nepočítají.
Letošní parlamentní volby zájem lidí o politiku nezvýšily
Necelá polovina lidí se podle vlastního vyjádření o politiku zajímá aspoň „středně“, jen malá část (stabilně je to kolem 6-7 %) „velmi mnoho“. Z dlouhodobého pohledu je vidět, že letošní předvolební kampaň a boj o poslanecké mandáty – na rozdíl od předvolebního období před čtyřmi lety – příliš zájem o politiku nezvýšily.
Téměř dvě třetiny současných stoupenců KSČM byly v minulosti členy KSČ
STEM již od roku 1994 pokládá lidem otázku, zda někdy v minulosti byli členy KSČ. V porovnání s druhou polovinou 90. let podíl lidí bývalých členů komunistické strany mírně klesá, což odráží postupnou generační výměnu v populaci. Téměř polovina z bývalých členů KSČ by dala hlas straně, která na předlistopadovou komunistickou stranou navazuje.
Spokojenost s politickou situací se jen pomalu zvyšuje
Letošní lednový výzkum tedy potvrdil velmi pozvolný trend zvyšování spokojenosti, který začal od počátku roku 2000. Se současnou politikou je dnes spokojena téměř třetina dotázaných občanů. Vyšší podíl lidí spokojených s politickou situací byl pouze v období před krizovým rokem 1997. S politickou situací jsou výrazně častěji spokojeni stoupenci vládní ČSSD a jejího opozičního partnera ODS.
Vztah voličů ke stranám slábne – jen ODS a KSČM mají věrné stoupence
Často se říká, že naše společnost je „přepolitizovaná“, ale jen o málo více než 50 % lidí souhlasí s tím, že je důležité, co se děje na české politické scéně. Podíl těchto „politicky aktivních“ lidí v posledních letech klesá.
Vztah voličů ke stranám slábne – jen ODS a KSČM mají věrné stoupence
Zájem lidí o politiku v mezivolebním období spíše klesá. Mnohem výrazněji se však oslabuje vztah lidí k politickým stranám. Aktuální dění se projevuje v názorech stoupenců jednotlivých politických stran. Na jednom pólu jsou příznivci KSČM – pevně spojení se svou stranou, nyní však vcelku rezignující na veřejné dění.
Krajské a senátní volby nezvýšily zájem lidí o politiku
Podzimní volby se – na rozdíl od posledních voleb do Poslanecké sněmovny – nijak neprojevily v intenzitě zájmu lidí o politické dění. O politiku se podle vlastních slov zajímá „velmi mnoho“ nebo „středně“ necelá polovina lidí, přičemž ovšem podíl lidí se skutečně silným zájmem („velmi mnoho“) je nepatrný (v listopadu 2000 pouze 6%).
Komunisté a ODS mají pevné a dobře informované stoupence
Výsledek voleb je vždy ovlivněn dvěma základními faktory: ochotou potenciálních stoupenců přijít k volbám a pevností rozhodnutí, že budou volit právě tu stranu, k níž se před volbami hlásí. Stoupenci KSČM a ODS mají ke svým stranám mnohem silnější vztah než příznivci ČSSD nebo Unie svobody.
