Hodnocení světových osobností – červen 2019

Výrazně pozitivní postavou zahraniční politiky je podle zjištěných názorů české veřejnosti slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, na kterou má pozitivní názor 71 % Čechů. Názory Čechů na většinu dalších zahraničních státníků jsou stabilní. Více pozitivně než negativně se Češi dívají také na papeže Františka, maďarského premiéra Orbána a čerstvě bývalou britskou premiérku Therese May. Naopak nízká zůstává mezi Čechy popularita Angely Merkelové a Donalda Trumpa.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 30. června 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM. Mezi sledovanými politiky byla zařazena i Therese May, která byla ještě v době sběru dat premiérkou Velké Británie (rezignovala 24. července 2019).

Neziskový ústav STEM se v průzkumu uskutečněném v červnu 2019 vedle hodnocení představitelů české parlamentní politiky zaměřil také na hodnocení zahraničních osobností, prezidentů nebo premiérů vybraných zemí, předsedy Evropské komise a papeže. Celkový přehled uvádí následující graf.

Výrazně nejpopulárnější ze sledovaných veřejných osobností je Zuzana Čaputová, na kterou má příznivý názor 71 % dotázaných (pouze 14 % ji vnímá negativně, 16 % dotázaných uvedlo, že ji nezná). Na druhém místě je papež František, na kterého se dívá pozitivně 63 % dotázaných. Pro srovnání, papeže Benedikta hodnotilo ve výzkumu v roce 2009 pozitivně 52 % dotázaných. Je tedy zřejmé, že ač jsou Češi málo nábožensky založený národ, většinový pohled na papeže není negativní.

Hodnocení zahraničních osobností

„Uveďte, prosím, jaký je Váš názor na následující zahraniční politické osobnosti.“

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů

Představitelé západních velmocí a Ruska

Hodnocení Angely Merkelové a Vladimíra Putina můžeme sledovat v časové řadě již od roku 2008. V časovém srovnání je vidět, že vnímání Putina je velmi stabilní a pozitivní názor na něho má 36 % Čechů. Mírně oblíbenější je Putin u mužů než u žen a u starších občanů.

Angela Merkelová se těšila vysoké popularitě do roku 2013, poté její oblíbenost mezi Čechy prudce klesla vlivem migrační krize. Poslední rok ukazuje na mírný nárůst pozitivních postojů k Merkelové, stále ji však pozitivně vnímá jen 26 % Čechů a Angela Merkelová tak patří mezi nejméně oblíbené politiky ze sledovaného výběru.

Hodnocení Angely Merkelové a Vladimíra Putina v časové řadě STEM

(podíly hodnocení “velmi příznivý” +”spíše příznivý” v %)

Pramen: STEM, Trendy 2008-2019

V případě politiků Velké Británie, Francie a USA můžeme porovnat názory na současné vrcholné politiky daných zemí a jejich předchůdce ve funkcích. Srovnání ukazuje, že názor na představitele Francie mají Češi dost stabilní: jak na Hollanda, tak na Macrona se dívá pozitivně dlouhodobě okolo 40 % občanů.

Názory na čerstvě bývalou premiérku Velké Británie Mayovou (která rezignovala ve funkci 24. 7., tedy po sběru dat v citovaném výzkumu) jsou negativnější než na jejího předchůdce Camerona. I tak ovšem jde o jednu z nejlépe hodnocených osobností zahraniční politiky ze sledovaného výběru, když na Mayovou má pozitivní názor 48 % Čechů.

Opačný je trend v případě čelních představitelů Spojených států amerických. Popularita Obamy sice v čase klesala ze 71 % k 54 % v roce 2016, přesto byla stále výrazně vyšší než oblíbenost současného prezidenta Trumpa. Na Trumpa má pozitivní názor pouze 25 % Čechů. Toto číslo je v čase relativně stabilní a také shodné bez ohledu na věk nebo pohlaví respondentů.

Hodnocení politiků Velké Británie, Francie a USA v časové řadě STEM

(podíly hodnocení “velmi příznivý” +”spíše příznivý” v %)

Pramen: STEM, Trendy 2013-2019

Politici Slovenska a Maďarska: velká očekávání od Čaputové

Vztah Čechů k maďarskému premiérovi Orbánovi je v čase stabilní (pozitivně ho vnímá 42 % populace).

Pokud jde o slovenské politiky, v letošním výzkumu jsme již nesledovali popularitu Roberta Fica, která podle posledního zkoumání v roce 2018 výrazně klesla vlivem událostí po vraždě slovenského novináře Jána Kuciaka, které vedly až k demisi Ficovy vlády v březnu 2018. Letos nově ale byla do výzkumu zařazena Zuzana Čaputová. Očekávání jsou vysoká, jelikož dnes k ní má pozitivní postoj 71 % Čechů. Ještě pozitivnější vztah, než by odpovídalo průměru, mají k Čaputové lidé s vysokoškolským vzděláním (30 % z nich uvádí velmi pozitivní vztah, v ostatních vzdělanostních skupinách je podobně pozitivně naladěných 20 až 25 % dotázaných). Podporu má nová slovenská prezidentka podobnou u českých žen i mužů. Pro srovnání prezidenta Kisku vnímalo v roce 2017 pozitivně 67 % Čechů.

Hodnocení Roberta Fica, Viktora Orbána a Zuzany Čaputové
v časové řadě STEM

(podíly hodnocení “velmi příznivý” +”spíše příznivý” v %)

Pramen: STEM, Trendy 2009-2019

Představitel Evropské unie je známější než dřív

Jedním z politiků, kteří se v Česku těší nejnižšímu počtu příznivců z postav sledovaných ve výzkumu STEM, je předseda Evropské komise (dnes těsně před koncem funkčního období) Jean-Claude Juncker. Pouze třetina z těch, kdo ho znají (a čtvrtina celé populace), se na něho dívá pozitivně. V minulých letech bylo jeho postavení výjimečné tím, že nejvíce lidí uvádělo, že ho nezná (37 % v roce 2018). Známost Junckera však letos podstatně vzrostla, zřejmě v souvislosti s květnovými volbami do Evropského parlamentu, se kterými se pojil zvýšený zájem o téma Evropské unie v médiích.

Hodnocení Jeana-Claudea Junckera v časové řadě STEM

„Uveďte, prosím, jaký je Váš názor na následující zahraniční politické osobnosti.“

Pramen: STEM, Trendy 20015-2019


Vztah k zahraničí a hodnocení zahraničních státníků

V dubnovém výzkumu společnosti STEM lidé hodnotili pomocí školního známkování svůj vztah k vybraným zemím. Nejvíce příznivých známek (jedniček a dvojek) získalo Slovensko. K výrazně pozitivně hodnoceným zemím patří dále západoevropské země: Nizozemí, Švédsko, Dánsko a Francie, hned za nimi Belgie, Velká Británie, Itálie a Rakousko. Více než polovinu příznivých známek získalo ještě Chorvatsko, Polsko, Slovinsko, Japonsko, Maďarsko a Německo. Vztah ke Spojeným státům americkým hodnotí příznivě (jedničkou nebo dvojkou) téměř polovina občanů. Nejvíce „špatných“ známek lidé vystavili Srbsku, Rusku, Ukrajině a Číně. Číst dále


Je zahraniční politika ČR správná?

Přesvědčení o správnosti naší zahraniční politiky je vysoké (65 %), v naprosté většině se jedná však o hodnocení opatrné, zdrženlivé. Od ostatní populace se celkově negativním hodnocením naší zahraniční politiky velmi ostře odlišuje „tvrdé jádro“ levice, reprezentované stoupenci KSČM. Zahraniční politika je ve srovnání s vnitropolitickou situací lépe hodnocena zčásti také proto, že je vzdálena každodenním problémům lidí, „nepálí“ je tak jako vnitřní problémy. Zdrojem nespokojenosti se zahraniční politikou může být i určitá nevraživost vůči tomu, že „nepodstatným“ zahraničním otázkám je věnována pozornost na úkor řešení problémů domácích. Číst dále


Kdo je pro naši zemi partnerem v zahraniční politice?

Tři čtvrtiny české populace požadují, aby naše zahraniční politika byla koordinována se zahraniční politikou Evropské unie. Vzájemnou koordinaci zahraniční politiky s USA předpokládá jen 37 % našich občanů, dokonce i pouze necelá polovina lidí, podle nichž je naše mezinárodní politika v zásadě správná. Mnozí lidé tedy považují naši zahraniční politiku za správnou mimo jiné i proto, že podle nich s kroky Spojených států koordinována není. Koordinace zahraniční politiky s nejsilnější světovou mocností je v naší veřejnosti chápána jako nikoli nezbytná nadstavba nad potřebnou (pro někoho možná i vynucenou) spoluprací s Evropskou unií. Podmínkou dobré spolupráce je však nejen to, aby vzájemný vztah byl dobře koordinován, ale i to, aby některý z partnerů neměl pocit, že je vůči tomu druhému v podřízeném postavení nebo že mu ten druhý zasahuje do jeho vlastních, osobních či vnitřních záležitostí více, než by považoval za správné. Průzkum ukazuje, že právě tyto obavy z „nepřiměřeného ovlivňování“ ze strany našich partnerů jsou u nás velmi silné. Tři pětiny dospělé populace se domnívají, že na naše záležitosti má příliš velký vliv jak Evropská unie, tak i Spojené státy, obavy z dominance Evropské unie jsou přitom silnější než z nepřiměřeného vlivu USA. Číst dále


Mezinárodní postavení ČR se podle mínění většiny občanů upevňuje

Zhruba dvě třetiny našich občanů se domnívají, že zahraniční politika České republiky je v zásadě správná (65% v září 2000). Podle tří pětin lidí se mezinárodní postavení našeho státu dále posiluje. Podíl lidí, podle nichž se mezinárodní kredit českého státu posiluje, se v porovnání s podzimem loňského roku zvýšil více než o 10%. S mezinárodní orientací českého státu a s kroky naší diplomacie se ztotožňují především voliči pravicových stran, lidé mladší a vzdělanější. Odpůrci prozápadního kursu českého státu jsou trvale stoupenci KSČM a lidé hlásící se ke krajní levici. Číst dále


Zahraniční politika ČR má trvalou, ale vlažnou podporu veřejnosti

Souhlas s celkovou koncepcí české zahraniční politiky se v průběhu let měnil nesrovnatelně méně než názor na domácí dění a že i v obdobích hlubokých otřesů na domácí scéně většina lidí zásady zahraniční politiky schvalovala. Vždy však zároveň platilo, že jen minimální podíl lidí se vyjadřoval k zahraniční politice ČR jednoznačně, dominovaly odpovědi „spíše ano“ a „spíše ne“. V názoru na zahraniční politiku se jasně odlišují stoupenci KSČM od demokratických stran, skupina lidí ve věku nad 60 let od mladší populace a lidé s vyšším vzděláním (maturita, VŠ) od osob se vzděláním základním. Míra souhlasu se zásadami české zahraniční politiky roste na politické škále od levice k pravici. Souhlas s celkovou koncepcí české zahraniční politiky se v průběhu let měnil nesrovnatelně méně než názor na domácí dění a že i v obdobích hlubokých otřesů na domácí scéně většina lidí zásady zahraniční politiky schvalovala. Vždy však zároveň platilo, že jen minimální podíl lidí se vyjadřoval k zahraniční politice ČR jednoznačně, dominovaly odpovědi „spíše ano“ a „spíše ne“. V názoru na zahraniční politiku se jasně odlišují stoupenci KSČM od demokratických stran, skupina lidí ve věku nad 60 let od mladší populace a lidé s vyšším vzděláním (maturita, VŠ) od osob se vzděláním základním. Míra souhlasu se zásadami české zahraniční politiky roste na politické škále od levice k pravici. Číst dále