Hodnocení světových osobností – červen 2019

Výrazně pozitivní postavou zahraniční politiky je podle zjištěných názorů české veřejnosti slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, na kterou má pozitivní názor 71 % Čechů. Názory Čechů na většinu dalších zahraničních státníků jsou stabilní. Více pozitivně než negativně se Češi dívají také na papeže Františka, maďarského premiéra Orbána a čerstvě bývalou britskou premiérku Therese May. Naopak nízká zůstává mezi Čechy popularita Angely Merkelové a Donalda Trumpa.

Číst dále

Vztah k zahraničí a hodnocení zahraničních státníků

V dubnovém výzkumu společnosti STEM lidé hodnotili pomocí školního známkování svůj vztah k vybraným zemím. Nejvíce příznivých známek (jedniček a dvojek) získalo Slovensko. K výrazně pozitivně hodnoceným zemím patří dále západoevropské země: Nizozemí, Švédsko, Dánsko a Francie, hned za nimi Belgie, Velká Británie, Itálie a Rakousko. Více než polovinu příznivých známek získalo ještě Chorvatsko, Polsko, Slovinsko, Japonsko, Maďarsko a Německo. Vztah ke Spojeným státům americkým hodnotí příznivě (jedničkou nebo dvojkou) téměř polovina občanů. Nejvíce „špatných“ známek lidé vystavili Srbsku, Rusku, Ukrajině a Číně. Číst dále


Je zahraniční politika ČR správná?

Přesvědčení o správnosti naší zahraniční politiky je vysoké (65 %), v naprosté většině se jedná však o hodnocení opatrné, zdrženlivé. Od ostatní populace se celkově negativním hodnocením naší zahraniční politiky velmi ostře odlišuje „tvrdé jádro“ levice, reprezentované stoupenci KSČM. Zahraniční politika je ve srovnání s vnitropolitickou situací lépe hodnocena zčásti také proto, že je vzdálena každodenním problémům lidí, „nepálí“ je tak jako vnitřní problémy. Zdrojem nespokojenosti se zahraniční politikou může být i určitá nevraživost vůči tomu, že „nepodstatným“ zahraničním otázkám je věnována pozornost na úkor řešení problémů domácích. Číst dále


Kdo je pro naši zemi partnerem v zahraniční politice?

Tři čtvrtiny české populace požadují, aby naše zahraniční politika byla koordinována se zahraniční politikou Evropské unie. Vzájemnou koordinaci zahraniční politiky s USA předpokládá jen 37 % našich občanů, dokonce i pouze necelá polovina lidí, podle nichž je naše mezinárodní politika v zásadě správná. Mnozí lidé tedy považují naši zahraniční politiku za správnou mimo jiné i proto, že podle nich s kroky Spojených států koordinována není. Koordinace zahraniční politiky s nejsilnější světovou mocností je v naší veřejnosti chápána jako nikoli nezbytná nadstavba nad potřebnou (pro někoho možná i vynucenou) spoluprací s Evropskou unií. Podmínkou dobré spolupráce je však nejen to, aby vzájemný vztah byl dobře koordinován, ale i to, aby některý z partnerů neměl pocit, že je vůči tomu druhému v podřízeném postavení nebo že mu ten druhý zasahuje do jeho vlastních, osobních či vnitřních záležitostí více, než by považoval za správné. Průzkum ukazuje, že právě tyto obavy z „nepřiměřeného ovlivňování“ ze strany našich partnerů jsou u nás velmi silné. Tři pětiny dospělé populace se domnívají, že na naše záležitosti má příliš velký vliv jak Evropská unie, tak i Spojené státy, obavy z dominance Evropské unie jsou přitom silnější než z nepřiměřeného vlivu USA. Číst dále


Mezinárodní postavení ČR se podle mínění většiny občanů upevňuje

Zhruba dvě třetiny našich občanů se domnívají, že zahraniční politika České republiky je v zásadě správná (65% v září 2000). Podle tří pětin lidí se mezinárodní postavení našeho státu dále posiluje. Podíl lidí, podle nichž se mezinárodní kredit českého státu posiluje, se v porovnání s podzimem loňského roku zvýšil více než o 10%. S mezinárodní orientací českého státu a s kroky naší diplomacie se ztotožňují především voliči pravicových stran, lidé mladší a vzdělanější. Odpůrci prozápadního kursu českého státu jsou trvale stoupenci KSČM a lidé hlásící se ke krajní levici. Číst dále


Zahraniční politika ČR má trvalou, ale vlažnou podporu veřejnosti

Souhlas s celkovou koncepcí české zahraniční politiky se v průběhu let měnil nesrovnatelně méně než názor na domácí dění a že i v obdobích hlubokých otřesů na domácí scéně většina lidí zásady zahraniční politiky schvalovala. Vždy však zároveň platilo, že jen minimální podíl lidí se vyjadřoval k zahraniční politice ČR jednoznačně, dominovaly odpovědi „spíše ano“ a „spíše ne“. V názoru na zahraniční politiku se jasně odlišují stoupenci KSČM od demokratických stran, skupina lidí ve věku nad 60 let od mladší populace a lidé s vyšším vzděláním (maturita, VŠ) od osob se vzděláním základním. Míra souhlasu se zásadami české zahraniční politiky roste na politické škále od levice k pravici. Souhlas s celkovou koncepcí české zahraniční politiky se v průběhu let měnil nesrovnatelně méně než názor na domácí dění a že i v obdobích hlubokých otřesů na domácí scéně většina lidí zásady zahraniční politiky schvalovala. Vždy však zároveň platilo, že jen minimální podíl lidí se vyjadřoval k zahraniční politice ČR jednoznačně, dominovaly odpovědi „spíše ano“ a „spíše ne“. V názoru na zahraniční politiku se jasně odlišují stoupenci KSČM od demokratických stran, skupina lidí ve věku nad 60 let od mladší populace a lidé s vyšším vzděláním (maturita, VŠ) od osob se vzděláním základním. Míra souhlasu se zásadami české zahraniční politiky roste na politické škále od levice k pravici. Číst dále