Hodnocení vztahu českých občanů k vybraným zemím Evropy a světa

Češi mají stabilně nejlepší vztah ke Slovensku. Na druhém místě je Rakousko. Veřejnost výraznou většinou hodnotí pozitivně také Holandsko, Chorvatsko, Francii, Itálii, Švédsko a Dánsko. Nejhůře hodnocenými zeměmi jsou stále Turecko, Čína, Ukrajina, Rusko a Srbsko. Postoje k zemím, u kterých jsme sledovali zhoršení vztahu v důsledku uprchlické krize, se postupně vrací k původním hodnotám, což je zřejmé především v případě Německa. Jedinou výjimkou je vztah k Velké Británii, kde došlo ke slabému snížení podílu pozitivních známek.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 1. až 11. prosince 2017. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor
1027 respondentů.

Již od roku 1994 STEM pravidelně sleduje, jaký mají naši občané vztah k některým zemím v Evropě (včetně všech sousedních zemí) i ke světovým velmocím. Průzkum realizovaný v prosinci 2017 přináší aktuální pohled veřejnosti na různé země a možnost srovnání s předchozími šetřeními.

Čtvrtstoletí po rozdělení Československa můžeme konstatovat, že jednoznačně nejlepší mají Češi vztah ke Slovensku, což je dlouhodobě stabilní skutečnost (89 % dotázaných svůj vztah ke Slovensku oznámkovalo jedničkou nebo dvojkou). Velmi pozitivně lidé dále hodnotí Rakousko (78 % občanů udělilo jedničku nebo dvojku), dále Holandsko, Chorvatsko, Francii, Itálii, Švédsko a Dánsko (cca 70 % občanů jim dalo jedničku nebo dvojku).

Nadpoloviční podíl dotázaných udělil příznivé známky ještě Velké Británii, Belgii, Maďarsku, Slovinsku, Polsku, Japonsku a Německu. Ke Spojeným státům má příznivý vztah reprezentovaný známkami jedna nebo dva polovina občanů.

Nejvíce „špatných“ známek lidé vystavili Turecku. Nízký podíl pozitivních známek zjišťujeme i v hodnocení vztahu k Číně, Ukrajině, Rusku a Srbsku.

V souvislosti s migrantskou krizí jsme v roce 2015 konstatovali významné snížení podílu příznivých známek u některých západoevropských zemí v porovnání s předchozími průzkumy. Ještě v roce 2016 dále oslabovalo pozitivní hodnocení u Německa a Francie. Na základě aktuálních výsledků můžeme sledovat téměř u všech zemí mírně vyšší podíl příznivých známek než v předchozím šetření v roce 2016. Zvláště zřejmý je tento posun v případě Německa, jehož aktuální hodnocení se již téměř blíží hodnotám před rokem 2015. Dále také výrazněji posílily pozitivní postoje k Maďarsku, Polsku a Spojeným státům.

Jedinou zemí v průzkumu, u které je podíl pozitivních známek mírně nižší než v roce 2016, je Velká Británie, v čemž se jistě promítají výsledky brexitu. Velká Británie tak klesla z předních pozic pomyslného žebříčku oblíbenosti zemí, přesto nemůžeme říci, že by tento vývoj znamenal dramatickou změnu postoje české veřejnosti k této zemi (podobnou např. změně vztahu k Německu, kterou jsme sledovali v roce 2015).

Žebříček obliby zemí

„Přečtu Vám jména různých zemí a Vy pomocí školních známek ohodnoťte,

do jaké míry příznivý či nepříznivý vztah k těmto zemím máte.“

Hodnocení v % (školní známkování, jednička=nejlepší vztah, pětka=nejhorší vztah)

Pramen: STEM, Trendy 2017/12, 1027 respondentů

Z následujícího grafu zachycujícího více než dvacetiletou časovou řadu vztahu českých občanů k Německu, Francii, Velké Británii, Spojeným státům a Rusku je jasně zřejmé skokové zhoršení hodnocení těchto zemí (s výjimkou Ruska) v průzkumu 2015, nejvýraznější v případě Německa. Data z prosince 2017 jasně ukazují zlepšení postoje ve vztahu právě k Německu a také Spojeným státům. Podobný náznak je patrný také u Francie, kde propad v roce 2015 nebyl tak silný. Výsledky brexitu pravděpodobně mají vliv na stagnující postoj k Velké Británii. Vztah k Rusku je za posledních deset let poměrně stabilní a podíl jedniček a dvojek je výrazně nižší než u ostatních zemí zobrazených v grafu.

Vývoj hodnocení evropských a světových velmocí (1994-2017)

(Hodnocení pomocí školních známek, jednička=nejlepší vztah,

pětka=nejhorší vztah; podíl známek 1 + 2 v %)

Pramen: STEM, série Trendy 1994-2017

Druhý vývojový graf sleduje vývoj vztahu českých občanů k sousedním zemím (již vynecháno Německo), resp. k zemím Visegrádské čtyřky. V posledních více než deseti letech pozorujeme stabilně vysoce pozitivní vztah ke Slovensku a Rakousku. Po propadu hodnocení Polska a Maďarska v letech 2011 a 2012 dochází postupně znovu k zvyšování podílu příznivých známek.

Vývoj hodnocení zemí V4 a Rakouska (1994-2017)

(Hodnocení pomocí školních známek, jednička=nejlepší vztah,

pětka=nejhorší vztah; podíl známek 1 + 2 v %)

Pramen: STEM, série Trendy 1994-2017

Jaký je vztah občanů ČR k různým národům a etnikům?

Občané České republiky mají dlouhodobě velmi příznivý vztah ke Slovákům, dále také k Angličanům, Francouzům, Američanům a Němcům. Z časové řady STEM je patrné pokračující postupné zlepšování vztahu české veřejnosti k Vietnamcům, Rusům a Číňanům. Málo vstřícní jsou lidé k Afgháncům, Čečencům, Romům, Syřanům a Arabům.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 16. až 23. března 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1050 respondentů.

Vztah české veřejnosti k cizincům zjišťuje STEM ve svých výzkumech dlouhodobě. Toleranci a vstřícnost k jednotlivým národům a etnikům, jejichž příslušníci žijí v České republice, zkoumá prostřednictvím ochoty lidí mít je jako sousedy.

Tradičně nejlépe jsou českou veřejností vnímáni Slováci – bezproblémový postoj k nim vyjádřilo 93 % dotázaných. Více než tři čtvrtiny veřejnosti by bez problémů přijaly za souseda Angličana (82 %), Francouze (79 %), Američana (78 %). Mírně nižší podíl lidí by neměl problém žít se sousedem Němcem (73 %). Zhruba dvoutřetinová většina občanů by rovněž bez výhrad snesla sousedství s Židy (66 %) a Chorvaty (63 %). Skupina národností, se kterými nemá většina Čechů žádný problém, je v posledních letech stabilní. Toto zjištění je zajímavé v kontextu vztahu české veřejnosti k zemím Západní Evropy, v průzkumu na konci roku 2015 jsme totiž pozorovali pokles příznivého hodnocení Německa, Francie, Velké Británie. Ve vztahu k obyvatelům těchto zemí však žádné podobné změny nepozorujeme, což ukazuje na rozlišování v postoji k lidem, kteří mají občanství určité země, a k zemím jako celku.

Více než polovina lidí by velmi dobře přijala za sousedy Volyňské a Kazašské Čechy (54 %) a Vietnamce (52 %). Polovina lidí (50 %) by neměla problém mít za souseda ruského občana. Více než dvě pětiny veřejnosti by bez problémů přijaly sousedství Srbů (46 %), Číňanů (45 %), Indů (42 %) a Ukrajinců (41 %).

Mezi zkoumané národnosti byli nově zařazeni Egypťané, Turci a Syřani. S Egypťany by žádný problém neměla třetina dotázaných (33 %). Turci a Syřané se řadí spolu s obecně pojmenovanými Araby, dále Čečenci a Afghánci do skupiny nejméně přijatelných národností. Bez problémů by je přijala pouze zhruba necelá pětina občanů.

Mezi málo přijatelnými sousedy jsou také Romové, k nimž má podle časové řady STEM od roku 1994 česká veřejnost dlouhodobě špatný vztah. Podle aktuálního výzkumu by Romy pouze 15 % českých občanů přijalo bez problémů za sousedy, téměř čtvrtině lidí by to nebylo příjemné, čtvrtina by to nesla těžce a více než třetina lidí (35 %) považuje takové soužití za zcela nepřijatelné.

Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů

Jak jsme již uvedli, od průzkumu před rokem se nijak významně nezměnil názor české veřejnosti na nejlépe vnímané národnosti (Slováky, Angličany, Francouze, Američany, Němce atd.). Jen mírně se zlepšil postoj Čechů k Rusům, Vietnamcům a Číňanům, což potvrzuje trend minulých let.

První následující graf podrobně ukazuje postupné zlepšování vztahu české veřejnosti k Vietnamcům a Číňanům. Pro ilustraci je v grafu dále znázorněn vývoj postoje Čechů k Arabům, který se velmi pozvolna zhoršuje. V druhém grafu je možné sledovat, jak se v porovnání se stabilním vztahem české veřejnosti k Američanům a Němcům v posledních letech pozvolna zlepšuje postoj k Rusům.

Pramen: STEM, Trendy 2000-2016

„Jak byste nesl(a), kdybyste měl(a) za souseda:“

Vývoj v letech 2014 až 2016 (podíly odpovědí „velmi dobře, bez problémů“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 3/2014, 3/2015, 3/2016

Vztah českých občanů k různým národnostem je do značné míry ovlivněn úrovní vzdělání. Vysokoškolsky vzdělaní lidé mají tedy častěji bezproblémový vztah k Židům, Vietnamcům, Číňanům, Chorvatům, Srbům, Němcům, Syřanům, Rusům a dalším národnostem (viz následující graf).

„Jak byste nesl(a), kdybyste měl(a) za souseda:“

Podle vzdělání (podíly odpovědí „velmi dobře, bez problémů“ v %,
pouze statisticky významné rozdíly)

Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů

Rozdíly podle věku nejsou tak výrazné. Lidé různého věku se významně odlišují pouze v názoru na Američany a Němce, kdy lidé starší 60 let mají k těmto národnostem mírně horší vztah než lidé mladší, především pod 30 let (84 % osob ve věku 18 až 29 let by bez problémů přijalo za souseda Američana a 79 % Němce, ve věku nad 60 let jsou tyto podíly 74 %, resp. 68 %).

Vztah Čechů k zahraničí

Vztah Čechů k zahraničí letos stagnuje, mírně se zhoršilo hodnocení USA, Ruska, Rakouska, Polska i Slovenska, které však přesto zůstává nejpříznivěji vnímanou zemí. Mezi zahraničními státníky je nejlépe hodnocen Tony Blair a hned za ním Jacques Chirac a Angela Merkelová. Výrazně kritičtější názor mají občané ČR na Vladimíra Putina a George W. Bushe. Číst dále

Vztah k zahraničí a hodnocení zahraničních státníků

V dubnovém výzkumu společnosti STEM lidé hodnotili pomocí školního známkování vybrané země. Nejvíce příznivých známek (jedniček a dvojek) získalo Slovensko a Francie. K zemím, u nichž ještě příznivé hodnocení převažuje, patří Velká Británie, Itálie, Rakousko a Polsko. Naopak nejvíce „špatných“ známek lidé vystavili Ukrajině, Číně a Rusku. Číst dále

Jak se vyvíjí náš vztah k ostatním zemím?

Nápadným rysem vývoje názorů veřejnosti na ostatní země je vzrůst příznivých hodnocení. Tento trend považujeme za příznak pozvolného překonávání českého sklonu k národní uzavřenosti. Zvlášť výrazné je zlepšování vztahu ke Slovensku a také k Polsku a Maďarsku. Nejpříznivěji hodnocenou zemí je Slovensko, dále k nejoblíbenějším zemím patří Švédsko, Kanada, Francie, Holandsko, Španělsko, Itálie, Dánsko, Belgie. Západní velmoci, Velká Británie a USA, jsou méně oblíbené než země, které velmocenský status nemají. USA je také jedinou zemí, jejíž obliba se od roku 1994 zřetelně horšila. Rakousko i Německo v porovnání s jinými zeměmi západní Evropy patří k méně oblíbeným zemím, přesto jsou i tyto dvě země celkově hodnoceny převážně příznivě. V případě Německa se dokonce podíl příznivých hodnocení zřetelně zvýšil. Číst dále

Jaké máme vztahy k jiným zemím?

Vztahy našich občanů k Rusku a Německu nesou historické stopy. Starší generace je vstřícnější k Rusku, naopak cítí odpor k Německu, většina populace však hodnotí Německo lépe než Rusko. Generačně jsou ovlivněny i vztahy ke Spojeným státům, po roce 1990 hodnoceným výrazně pozitivně, nyní již poněkud rozporněji. Trvale dobrý vztah mají naši občané k většině západoevropských zemí, zejména k Francii, Nizozemsku, Belgii, Švédsku i Velké Británii. Výrazně se zlepšují vztahy se sousedními zeměmi, především se Slovenskem, které je nyní nejlépe hodnocenou zemí vůbec. K jistému ochlazení došlo v posledních dvou letech ve vztahu s Rakouskem – to je důsledek sporů kolem Temelína a nově i dalších požadavků vznášených z rakouské strany. Číst dále

Pochopení pro výhrady vůči jaderné elektrárně Temelín má jen třetina občanů

Velká většina (zhruba 70 %) našich občanů výhrady vůči spuštění JE Temelín do provozu odmítá. Nesouhlas s protesty je ostřejší než před rokem. Výhrady z rakouské strany jsou odsuzovány ještě o něco razantněji než protesty ekologických aktivistů. Lidé zpravidla hodnotí obě skupiny protestujících stejně, jen 12 % občanů posuzovalo odlišně přístup ekologických aktivistů a Rakouska. Obavy z toho, že by uvedení jaderné elektrárny Temelín do plného provozu mohlo ohrozit naše přijetí do Evropské unie, má zhruba třetina lidí. Značná část z nich patří ke skupině, která nesouhlasí vůbec s dalším rozvojem jaderné energetiky u nás (z těchto lidí se ohrožení vstupu do EU v důsledku spuštění JE Temelín obává více než polovina). Velká většina (zhruba 70 %) našich občanů výhrady vůči spuštění JE Temelín do provozu odmítá. Nesouhlas s protesty je ostřejší než před rokem. Výhrady z rakouské strany jsou odsuzovány ještě o něco razantněji než protesty ekologických aktivistů. Lidé zpravidla hodnotí obě skupiny protestujících stejně, jen 12 % občanů posuzovalo odlišně přístup ekologických aktivistů a Rakouska. Obavy z toho, že by uvedení jaderné elektrárny Temelín do plného provozu mohlo ohrozit naše přijetí do Evropské unie, má zhruba třetina lidí. Značná část z nich patří ke skupině, která nesouhlasí vůbec s dalším rozvojem jaderné energetiky u nás (z těchto lidí se ohrožení vstupu do EU v důsledku spuštění JE Temelín obává více než polovina). Velká většina (zhruba 70 %) našich občanů výhrady vůči spuštění JE Temelín do provozu odmítá. Nesouhlas s protesty je ostřejší než před rokem. Výhrady z rakouské strany jsou odsuzovány ještě o něco razantněji než protesty ekologických aktivistů. Lidé zpravidla hodnotí obě skupiny protestujících stejně, jen 12 % občanů posuzovalo odlišně přístup ekologických aktivistů a Rakouska. Obavy z toho, že by uvedení jaderné elektrárny Temelín do plného provozu mohlo ohrozit naše přijetí do Evropské unie, má zhruba třetina lidí. Značná část z nich patří ke skupině, která nesouhlasí vůbec s dalším rozvojem jaderné energetiky u nás (z těchto lidí se ohrožení vstupu do EU v důsledku spuštění JE Temelín obává více než polovina). Velká většina (zhruba 70 %) našich občanů výhrady vůči spuštění JE Temelín do provozu odmítá. Nesouhlas s protesty je ostřejší než před rokem. Výhrady z rakouské strany jsou odsuzovány ještě o něco razantněji než protesty ekologických aktivistů. Lidé zpravidla hodnotí obě skupiny protestujících stejně, jen 12 % občanů posuzovalo odlišně přístup ekologických aktivistů a Rakouska. Obavy z toho, že by uvedení jaderné elektrárny Temelín do plného provozu mohlo ohrozit naše přijetí do Evropské unie, má zhruba třetina lidí. Značná část z nich patří ke skupině, která nesouhlasí vůbec s dalším rozvojem jaderné energetiky u nás (z těchto lidí se ohrožení vstupu do EU v důsledku spuštění JE Temelín obává více než polovina). Číst dále

Naši občané si myslí, že jsme připraveni na vstup do EU jako Polsko či Maďarsko

Podle naší veřejnosti se v připravenosti na vstup do EU řadíme nyní „kousek za Maďarsko, ale kousek před Polsko“. V porovnání s loňským rokem je to mírné zlepšení. Velmi vyrovnaný je v současnosti i poměr lidí, kteří hodnotí připravenost našeho státu na vstup do EU jako horší než Polska i Maďarska, a těch, kteří nás řadí před oba tyto visegrádské partnery. Třicet procent populace řadí všechny tři uchazeče do jedné linie (a je třeba přiznat, že naprostá většina ostatních lidí používá mírnějších porovnání „o trochu lépe“, „o trochu hůře“). Z toho ovšem nepřímo vyplývá, že si rozhodně troufáme na „první vlnu“, a že tedy i odsunutí do skupiny pozdějších čekatelů považujeme za nespravedlivé. Podle naší veřejnosti se v připravenosti na vstup do EU řadíme nyní „kousek za Maďarsko, ale kousek před Polsko“. V porovnání s loňským rokem je to mírné zlepšení. Velmi vyrovnaný je v současnosti i poměr lidí, kteří hodnotí připravenost našeho státu na vstup do EU jako horší než Polska i Maďarska, a těch, kteří nás řadí před oba tyto visegrádské partnery. Třicet procent populace řadí všechny tři uchazeče do jedné linie (a je třeba přiznat, že naprostá většina ostatních lidí používá mírnějších porovnání „o trochu lépe“, „o trochu hůře“). Z toho ovšem nepřímo vyplývá, že si rozhodně troufáme na „první vlnu“, a že tedy i odsunutí do skupiny pozdějších čekatelů považujeme za nespravedlivé. Podle naší veřejnosti se v připravenosti na vstup do EU řadíme nyní „kousek za Maďarsko, ale kousek před Polsko“. V porovnání s loňským rokem je to mírné zlepšení. Velmi vyrovnaný je v současnosti i poměr lidí, kteří hodnotí připravenost našeho státu na vstup do EU jako horší než Polska i Maďarska, a těch, kteří nás řadí před oba tyto visegrádské partnery. Třicet procent populace řadí všechny tři uchazeče do jedné linie (a je třeba přiznat, že naprostá většina ostatních lidí používá mírnějších porovnání „o trochu lépe“, „o trochu hůře“). Z toho ovšem nepřímo vyplývá, že si rozhodně troufáme na „první vlnu“, a že tedy i odsunutí do skupiny pozdějších čekatelů považujeme za nespravedlivé. Podle naší veřejnosti se v připravenosti na vstup do EU řadíme nyní „kousek za Maďarsko, ale kousek před Polsko“. V porovnání s loňským rokem je to mírné zlepšení. Velmi vyrovnaný je v současnosti i poměr lidí, kteří hodnotí připravenost našeho státu na vstup do EU jako horší než Polska i Maďarska, a těch, kteří nás řadí před oba tyto visegrádské partnery. Třicet procent populace řadí všechny tři uchazeče do jedné linie (a je třeba přiznat, že naprostá většina ostatních lidí používá mírnějších porovnání „o trochu lépe“, „o trochu hůře“). Z toho ovšem nepřímo vyplývá, že si rozhodně troufáme na „první vlnu“, a že tedy i odsunutí do skupiny pozdějších čekatelů považujeme za nespravedlivé. Číst dále

Vojensky nás ohrožuje Rusko, ekonomickou hrozbou je podle občanů Německo

Lidé odlišují zřetelně nebezpečí vojenské od hrozby nadvlády mocenské, ať už politické nebo ekonomické. Symbolem prvního druhu nebezpečí pro naši zemi je pro nejpočetnější skupinu našich občanů Rusko, poměrně často je zmiňována také oblast Balkánu, představa touhy ovládnout nás ekonomicky a politicky je spojována nejčastěji s Německem, pro určitou část veřejnosti jsou takovou mocenskou hrozbou pro naši republiku Spojené státy. V názorech na mezinárodní ohrožení České republiky se liší zejména lidé s různou politickou orientací, ale také osoby s různou úrovní vzdělání a lidé různého stáří. Lidé odlišují zřetelně nebezpečí vojenské od hrozby nadvlády mocenské, ať už politické nebo ekonomické. Symbolem prvního druhu nebezpečí pro naši zemi je pro nejpočetnější skupinu našich občanů Rusko, poměrně často je zmiňována také oblast Balkánu, představa touhy ovládnout nás ekonomicky a politicky je spojována nejčastěji s Německem, pro určitou část veřejnosti jsou takovou mocenskou hrozbou pro naši republiku Spojené státy. V názorech na mezinárodní ohrožení České republiky se liší zejména lidé s různou politickou orientací, ale také osoby s různou úrovní vzdělání a lidé různého stáří. Číst dále

Vztahy našich občanů k Německu se zřetelně zlepšují

Již sedm let STEM pravidelně sleduje, jaký vztah mají naši občané k jiným zemím. Trvale dobré vztahy mají naši občané zejména k Francii a Velké Británii. Příznivě hodnotí naši občané i menší země západní Evropy. Stále dobré, i když až do roku 1999 se mírně horšící, je hodnocení USA, naopak vztahy k Rakousku se od roku 1999 poměrně citelně zhoršily. V celém sledovaném období se postupně vylepšuje mínění našich občanů na sousední země. Nejnápadnější je to v případě Slovenska, ale také Polsko a Maďarsko posuzujeme nyní příznivěji než před šesti lety. Významnou skutečností je, že se od roku 1998 pozvolna, ale zřetelně zlepšují i naše vztahy k největšímu sousedovi – k Německu. Výrazně negativní názor mají Češi a Moravané na Rusko, Ukrajinu a na Čínu. Již sedm let STEM pravidelně sleduje, jaký vztah mají naši občané k jiným zemím. Trvale dobré vztahy mají naši občané zejména k Francii a Velké Británii. Příznivě hodnotí naši občané i menší země západní Evropy. Stále dobré, i když až do roku 1999 se mírně horšící, je hodnocení USA, naopak vztahy k Rakousku se od roku 1999 poměrně citelně zhoršily. V celém sledovaném období se postupně vylepšuje mínění našich občanů na sousední země. Nejnápadnější je to v případě Slovenska, ale také Polsko a Maďarsko posuzujeme nyní příznivěji než před šesti lety. Významnou skutečností je, že se od roku 1998 pozvolna, ale zřetelně zlepšují i naše vztahy k největšímu sousedovi – k Německu. Výrazně negativní názor mají Češi a Moravané na Rusko, Ukrajinu a na Čínu. Číst dále