Hodnocení vztahu českých občanů k vybraným zemím Evropy a světa

Češi mají stabilně nejlepší vztah ke Slovensku. Na druhém místě je Rakousko. Veřejnost výraznou většinou hodnotí pozitivně také Holandsko, Chorvatsko, Francii, Itálii, Švédsko a Dánsko. Nejhůře hodnocenými zeměmi jsou stále Turecko, Čína, Ukrajina, Rusko a Srbsko. Postoje k zemím, u kterých jsme sledovali zhoršení vztahu v důsledku uprchlické krize, se postupně vrací k původním hodnotám, což je zřejmé především v případě Německa. Jedinou výjimkou je vztah k Velké Británii, kde došlo ke slabému snížení podílu pozitivních známek.

Číst dále

Jaký je vztah občanů ČR k různým národům a etnikům?

Občané České republiky mají dlouhodobě velmi příznivý vztah ke Slovákům, dále také k Angličanům, Francouzům, Američanům a Němcům. Z časové řady STEM je patrné pokračující postupné zlepšování vztahu české veřejnosti k Vietnamcům, Rusům a Číňanům. Málo vstřícní jsou lidé k Afgháncům, Čečencům, Romům, Syřanům a Arabům.

Číst dále

Vztah Čechů k zahraničí

Vztah Čechů k zahraničí letos stagnuje, mírně se zhoršilo hodnocení USA, Ruska, Rakouska, Polska i Slovenska, které však přesto zůstává nejpříznivěji vnímanou zemí. Mezi zahraničními státníky je nejlépe hodnocen Tony Blair a hned za ním Jacques Chirac a Angela Merkelová. Výrazně kritičtější názor mají občané ČR na Vladimíra Putina a George W. Bushe. Číst dále

Vztah k zahraničí a hodnocení zahraničních státníků

V dubnovém výzkumu společnosti STEM lidé hodnotili pomocí školního známkování vybrané země. Nejvíce příznivých známek (jedniček a dvojek) získalo Slovensko a Francie. K zemím, u nichž ještě příznivé hodnocení převažuje, patří Velká Británie, Itálie, Rakousko a Polsko. Naopak nejvíce „špatných“ známek lidé vystavili Ukrajině, Číně a Rusku. Číst dále

Jak se vyvíjí náš vztah k ostatním zemím?

Nápadným rysem vývoje názorů veřejnosti na ostatní země je vzrůst příznivých hodnocení. Tento trend považujeme za příznak pozvolného překonávání českého sklonu k národní uzavřenosti. Zvlášť výrazné je zlepšování vztahu ke Slovensku a také k Polsku a Maďarsku. Nejpříznivěji hodnocenou zemí je Slovensko, dále k nejoblíbenějším zemím patří Švédsko, Kanada, Francie, Holandsko, Španělsko, Itálie, Dánsko, Belgie. Západní velmoci, Velká Británie a USA, jsou méně oblíbené než země, které velmocenský status nemají. USA je také jedinou zemí, jejíž obliba se od roku 1994 zřetelně horšila. Rakousko i Německo v porovnání s jinými zeměmi západní Evropy patří k méně oblíbeným zemím, přesto jsou i tyto dvě země celkově hodnoceny převážně příznivě. V případě Německa se dokonce podíl příznivých hodnocení zřetelně zvýšil. Číst dále

Jaké máme vztahy k jiným zemím?

Vztahy našich občanů k Rusku a Německu nesou historické stopy. Starší generace je vstřícnější k Rusku, naopak cítí odpor k Německu, většina populace však hodnotí Německo lépe než Rusko. Generačně jsou ovlivněny i vztahy ke Spojeným státům, po roce 1990 hodnoceným výrazně pozitivně, nyní již poněkud rozporněji. Trvale dobrý vztah mají naši občané k většině západoevropských zemí, zejména k Francii, Nizozemsku, Belgii, Švédsku i Velké Británii. Výrazně se zlepšují vztahy se sousedními zeměmi, především se Slovenskem, které je nyní nejlépe hodnocenou zemí vůbec. K jistému ochlazení došlo v posledních dvou letech ve vztahu s Rakouskem – to je důsledek sporů kolem Temelína a nově i dalších požadavků vznášených z rakouské strany. Číst dále

Pochopení pro výhrady vůči jaderné elektrárně Temelín má jen třetina občanů

Velká většina (zhruba 70 %) našich občanů výhrady vůči spuštění JE Temelín do provozu odmítá. Nesouhlas s protesty je ostřejší než před rokem. Výhrady z rakouské strany jsou odsuzovány ještě o něco razantněji než protesty ekologických aktivistů. Lidé zpravidla hodnotí obě skupiny protestujících stejně, jen 12 % občanů posuzovalo odlišně přístup ekologických aktivistů a Rakouska. Obavy z toho, že by uvedení jaderné elektrárny Temelín do plného provozu mohlo ohrozit naše přijetí do Evropské unie, má zhruba třetina lidí. Značná část z nich patří ke skupině, která nesouhlasí vůbec s dalším rozvojem jaderné energetiky u nás (z těchto lidí se ohrožení vstupu do EU v důsledku spuštění JE Temelín obává více než polovina). Velká většina (zhruba 70 %) našich občanů výhrady vůči spuštění JE Temelín do provozu odmítá. Nesouhlas s protesty je ostřejší než před rokem. Výhrady z rakouské strany jsou odsuzovány ještě o něco razantněji než protesty ekologických aktivistů. Lidé zpravidla hodnotí obě skupiny protestujících stejně, jen 12 % občanů posuzovalo odlišně přístup ekologických aktivistů a Rakouska. Obavy z toho, že by uvedení jaderné elektrárny Temelín do plného provozu mohlo ohrozit naše přijetí do Evropské unie, má zhruba třetina lidí. Značná část z nich patří ke skupině, která nesouhlasí vůbec s dalším rozvojem jaderné energetiky u nás (z těchto lidí se ohrožení vstupu do EU v důsledku spuštění JE Temelín obává více než polovina). Velká většina (zhruba 70 %) našich občanů výhrady vůči spuštění JE Temelín do provozu odmítá. Nesouhlas s protesty je ostřejší než před rokem. Výhrady z rakouské strany jsou odsuzovány ještě o něco razantněji než protesty ekologických aktivistů. Lidé zpravidla hodnotí obě skupiny protestujících stejně, jen 12 % občanů posuzovalo odlišně přístup ekologických aktivistů a Rakouska. Obavy z toho, že by uvedení jaderné elektrárny Temelín do plného provozu mohlo ohrozit naše přijetí do Evropské unie, má zhruba třetina lidí. Značná část z nich patří ke skupině, která nesouhlasí vůbec s dalším rozvojem jaderné energetiky u nás (z těchto lidí se ohrožení vstupu do EU v důsledku spuštění JE Temelín obává více než polovina). Velká většina (zhruba 70 %) našich občanů výhrady vůči spuštění JE Temelín do provozu odmítá. Nesouhlas s protesty je ostřejší než před rokem. Výhrady z rakouské strany jsou odsuzovány ještě o něco razantněji než protesty ekologických aktivistů. Lidé zpravidla hodnotí obě skupiny protestujících stejně, jen 12 % občanů posuzovalo odlišně přístup ekologických aktivistů a Rakouska. Obavy z toho, že by uvedení jaderné elektrárny Temelín do plného provozu mohlo ohrozit naše přijetí do Evropské unie, má zhruba třetina lidí. Značná část z nich patří ke skupině, která nesouhlasí vůbec s dalším rozvojem jaderné energetiky u nás (z těchto lidí se ohrožení vstupu do EU v důsledku spuštění JE Temelín obává více než polovina). Číst dále

Naši občané si myslí, že jsme připraveni na vstup do EU jako Polsko či Maďarsko

Podle naší veřejnosti se v připravenosti na vstup do EU řadíme nyní „kousek za Maďarsko, ale kousek před Polsko“. V porovnání s loňským rokem je to mírné zlepšení. Velmi vyrovnaný je v současnosti i poměr lidí, kteří hodnotí připravenost našeho státu na vstup do EU jako horší než Polska i Maďarska, a těch, kteří nás řadí před oba tyto visegrádské partnery. Třicet procent populace řadí všechny tři uchazeče do jedné linie (a je třeba přiznat, že naprostá většina ostatních lidí používá mírnějších porovnání „o trochu lépe“, „o trochu hůře“). Z toho ovšem nepřímo vyplývá, že si rozhodně troufáme na „první vlnu“, a že tedy i odsunutí do skupiny pozdějších čekatelů považujeme za nespravedlivé. Podle naší veřejnosti se v připravenosti na vstup do EU řadíme nyní „kousek za Maďarsko, ale kousek před Polsko“. V porovnání s loňským rokem je to mírné zlepšení. Velmi vyrovnaný je v současnosti i poměr lidí, kteří hodnotí připravenost našeho státu na vstup do EU jako horší než Polska i Maďarska, a těch, kteří nás řadí před oba tyto visegrádské partnery. Třicet procent populace řadí všechny tři uchazeče do jedné linie (a je třeba přiznat, že naprostá většina ostatních lidí používá mírnějších porovnání „o trochu lépe“, „o trochu hůře“). Z toho ovšem nepřímo vyplývá, že si rozhodně troufáme na „první vlnu“, a že tedy i odsunutí do skupiny pozdějších čekatelů považujeme za nespravedlivé. Podle naší veřejnosti se v připravenosti na vstup do EU řadíme nyní „kousek za Maďarsko, ale kousek před Polsko“. V porovnání s loňským rokem je to mírné zlepšení. Velmi vyrovnaný je v současnosti i poměr lidí, kteří hodnotí připravenost našeho státu na vstup do EU jako horší než Polska i Maďarska, a těch, kteří nás řadí před oba tyto visegrádské partnery. Třicet procent populace řadí všechny tři uchazeče do jedné linie (a je třeba přiznat, že naprostá většina ostatních lidí používá mírnějších porovnání „o trochu lépe“, „o trochu hůře“). Z toho ovšem nepřímo vyplývá, že si rozhodně troufáme na „první vlnu“, a že tedy i odsunutí do skupiny pozdějších čekatelů považujeme za nespravedlivé. Podle naší veřejnosti se v připravenosti na vstup do EU řadíme nyní „kousek za Maďarsko, ale kousek před Polsko“. V porovnání s loňským rokem je to mírné zlepšení. Velmi vyrovnaný je v současnosti i poměr lidí, kteří hodnotí připravenost našeho státu na vstup do EU jako horší než Polska i Maďarska, a těch, kteří nás řadí před oba tyto visegrádské partnery. Třicet procent populace řadí všechny tři uchazeče do jedné linie (a je třeba přiznat, že naprostá většina ostatních lidí používá mírnějších porovnání „o trochu lépe“, „o trochu hůře“). Z toho ovšem nepřímo vyplývá, že si rozhodně troufáme na „první vlnu“, a že tedy i odsunutí do skupiny pozdějších čekatelů považujeme za nespravedlivé. Číst dále

Vojensky nás ohrožuje Rusko, ekonomickou hrozbou je podle občanů Německo

Lidé odlišují zřetelně nebezpečí vojenské od hrozby nadvlády mocenské, ať už politické nebo ekonomické. Symbolem prvního druhu nebezpečí pro naši zemi je pro nejpočetnější skupinu našich občanů Rusko, poměrně často je zmiňována také oblast Balkánu, představa touhy ovládnout nás ekonomicky a politicky je spojována nejčastěji s Německem, pro určitou část veřejnosti jsou takovou mocenskou hrozbou pro naši republiku Spojené státy. V názorech na mezinárodní ohrožení České republiky se liší zejména lidé s různou politickou orientací, ale také osoby s různou úrovní vzdělání a lidé různého stáří. Lidé odlišují zřetelně nebezpečí vojenské od hrozby nadvlády mocenské, ať už politické nebo ekonomické. Symbolem prvního druhu nebezpečí pro naši zemi je pro nejpočetnější skupinu našich občanů Rusko, poměrně často je zmiňována také oblast Balkánu, představa touhy ovládnout nás ekonomicky a politicky je spojována nejčastěji s Německem, pro určitou část veřejnosti jsou takovou mocenskou hrozbou pro naši republiku Spojené státy. V názorech na mezinárodní ohrožení České republiky se liší zejména lidé s různou politickou orientací, ale také osoby s různou úrovní vzdělání a lidé různého stáří. Číst dále

Vztahy našich občanů k Německu se zřetelně zlepšují

Již sedm let STEM pravidelně sleduje, jaký vztah mají naši občané k jiným zemím. Trvale dobré vztahy mají naši občané zejména k Francii a Velké Británii. Příznivě hodnotí naši občané i menší země západní Evropy. Stále dobré, i když až do roku 1999 se mírně horšící, je hodnocení USA, naopak vztahy k Rakousku se od roku 1999 poměrně citelně zhoršily. V celém sledovaném období se postupně vylepšuje mínění našich občanů na sousední země. Nejnápadnější je to v případě Slovenska, ale také Polsko a Maďarsko posuzujeme nyní příznivěji než před šesti lety. Významnou skutečností je, že se od roku 1998 pozvolna, ale zřetelně zlepšují i naše vztahy k největšímu sousedovi – k Německu. Výrazně negativní názor mají Češi a Moravané na Rusko, Ukrajinu a na Čínu. Již sedm let STEM pravidelně sleduje, jaký vztah mají naši občané k jiným zemím. Trvale dobré vztahy mají naši občané zejména k Francii a Velké Británii. Příznivě hodnotí naši občané i menší země západní Evropy. Stále dobré, i když až do roku 1999 se mírně horšící, je hodnocení USA, naopak vztahy k Rakousku se od roku 1999 poměrně citelně zhoršily. V celém sledovaném období se postupně vylepšuje mínění našich občanů na sousední země. Nejnápadnější je to v případě Slovenska, ale také Polsko a Maďarsko posuzujeme nyní příznivěji než před šesti lety. Významnou skutečností je, že se od roku 1998 pozvolna, ale zřetelně zlepšují i naše vztahy k největšímu sousedovi – k Německu. Výrazně negativní názor mají Češi a Moravané na Rusko, Ukrajinu a na Čínu. Číst dále