Srovnávací zkoušky studentů středních škol

Podle názoru více než dvou třetin občanů je úroveň absolventů středních škol velmi rozdílná podle navštěvované školy, jen o málo méně je těch, kteří si myslí, že dokončení jakékoliv střední školy nevytváří pro absolventy stejné výchozí podmínky, a téměř šedesát procent občanů se domnívá, že u nás chybí vyhovující systém pro posuzování kvality dosaženého vzdělání. Jen polovina občanů však vidí tento systém ve státních maturitách a sotva polovina celkově souhlasí s jejich zavedením. Šedesát procent naopak sdílí argumenty jejich odpůrců. Pro zavedení státních maturit se lidé vyslovují tím spíše, čím vyšší je úroveň jejich vzdělání a čím více se…

Systém vzdělávání: vyhovuje nám?

Česká veřejnost zaujímá ke vzdělávacímu systému dvojznačný postoj: vzdělaní si mohou užívat určitých výsad, ale vzdělání by mělo být dostupné všem bez rizika finanční investice. Tento názor má více než třetina populace. Druhým nejčastějším názorem je rovnostářství – vzdělaní si výsady nezasluhují a za vzdělání by se nemělo platit. Zastánců liberálního přístupu (výhody pro vzdělané a placené vzdělání) je necelá čtvrtina. Špatné ekonomické poměry rodiny a vysoké finanční náklady studia na středních a vysokých školách jsou dnes považovány za největší překážku rovných šancí v přístupu ke vzdělání. S názorem, že současný systém školství dává všem lidem stejné šance vzdělání…

Hodnocení výsledku voleb: levice spokojena, pravice rozčarována

S volbami je spokojena polovina populace. Naprostou spokojenost – v souladu s tím, jak interpretují jejich výsledek média a mnozí komentátoři – vyjadřují stoupenci krajní levice a voliči KSČM. Ve velké většině hodnotí jako úspěch výsledek voleb i lidé, kteří volili sociální demokracii. Naproti tomu zklamání je patrné u voličů Koalice a zvláště pak u voličů ODS a u občanů, kteří se zařazují na politické škále jasně k pravici. Spíše negativní pocity mají z výsledku voleb lidé, kteří volili neparlamentní strany, průměru se blíží hodnocení občanů, kteří nevyužili svého práva a volit letos nešli. V souladu s rozložením voličstva…

Volit nešli opět především mladí lidé

Ve volbách do Poslanecké sněmovny v letech 1996 a 1998 se potvrdilo, že menší voličskou disciplínou se vyznačují hlavně mladí lidé, osoby s nižším vzděláním a lidé, kteří sami sebe řadí k politickému středu či „kousek napravo od středu“, tedy do pomyslného těžiště politické orientace české společnosti. Na tomto základním schématu se nic podstatného nezměnilo ani v roce 2002, kdy byla volební účast o více než 15 % nižší než v předchozích volbách. Na první pohled se zdá, že se výrazně změnila orientace nevoličů na škále pravice – levice. Tuto změnu (posun v porovnání s lety 1998 a 1996…

K internetu má přístup téměř polovina ekonomicky aktivních občanů

Podle říjnového průzkumu STEM má k internetu přístup 37 % občanů starších 18 let. Jestliže vyloučíme ze souboru respondentů starobní důchodce, zjistíme, že doma nebo v zaměstnání se může na internet napojit skoro polovina ekonomicky aktivních obyvatel (47 %). Podíl lidí, kteří mají přístup k internetu, se mění výrazně v závislosti na jejich věku a sociálním postavení. Internet může využívat naprostá většina podnikatelů (86 %) a studentů (81 %), naproti tomu jen mizivá část důchodců (6 %). Jednoznačná je také souvislost mezi možností napojit se na internet a společenským postavením člověka. Z lidí, kteří se zařazují k horní nebo…

Sociodemografické profily stoupenců politických stran

Jaké sociodemografické charakteristiky jsou typické pro hlavní politické strany? Příznivci ODS se vyznačují nejvyšší úrovní vzdělání a nejvyšším materiálním statusem, jsou to často podnikatelé a živnostníci. Stranu podporují spíše mladší lidé a obyvatelé Prahy. US nachází těžiště své podpory mezi lidmi mladšími 30 let. Vyšší míru podpory získává mezi obyvateli Prahy. Mezi příznivce častěji patří muži, lidé s vyšším vzděláním, studenti a zaměstnanci, mezi nimž je nadprůměrný podíl odborných pracovníků. KDU-ČSL je stranou žen. Dále se strana opírá o stoupence z obcí do 5 tisíc obyvatel a obyvatele jižní a severní Moravy. K sympatizantům častěji patří lidé…

Vojenského ohrožení našeho státu se občané nyní neobávají

Podíl lidí, kteří se bojí vojenského ohrožení českého státu (20 %), je nejnižší za šest let, kdy STEM tuto otázku pokládá. Válečného konfliktu se přirozeně více bojí ženy než muži (24 % proti 17 %), více lidé staří než mladší a spíše lidé s nižším vzděláním než ti, kteří absolvovali vysokou školu. K těmto rozdílům se přidružuje i politický aspekt. Lidé, kteří vstup České republiky do NATO odmítají, dávají najevo svým souhlasem s tím, že nás ohrožuje válečný konflikt, že Severoatlantická aliance nás před podobným nebezpečím nechrání nebo že nás do válečného nebezpečí dokonce s sebou může zavléci….

Nezaměstnanost neroste, ale zůstává vážným problémem

Nezaměstnanost v České republice neroste, v posledních měsících dokonce mírně klesá, ale obavy občanů z toho, že by se zařadili mezi nezaměstnané, neustupují. Ztráty zaměstnání se bojí téměř dvě třetiny ekonomicky aktivních lidí. Tato úroveň se udržuje od podzimu 1999, tedy od doby, kdy se u nás podíl lidí bez práce přiblížil magické hranici 10 %. Nadále platí, že obavy ze ztráty zaměstnání mají spíše ženy než muži a lidé s nižší kvalifikací, rozdíl mezi osobami se základním vzděláním a lidmi s maturitou nebo absolventy vysokých škol se však v porovnání s loňským rokem zmenšil. Podobně se začínají poněkud…

Životní minimum: kde vidíme hranici chudoby ?

Životní minimum je společensky uznávanou minimální příjmovou kategorií, vymezení hranice chudoby je společensko-politickou konvencí. Otázkou tedy je, zda konstrukce životního minima odpovídá stavu společnosti v daném historickém období. Podstatným zdrojem poznatků jsou vedle statistických dat i „subjektivní“ poznatky z reprezentativních šetření domácností. STEM položil občanům otázku, která zjišťuje hranici chudoby domácností. Uváděné částky jsou velmi rozmanité, průměr – 10890 korun – se však výtečně shoduje s oficiální mírou životního minima pro daný typ rodiny (10830 korun). Na odhadu hranice chudoby se shodují velmi dobře i různé sociodemografické skupiny lidí, což znamená, že hranice chudoby je obecně přijímanou normativní představou…