Srovnávací zkoušky studentů středních škol

Podle názoru více než dvou třetin občanů je úroveň absolventů středních škol velmi rozdílná podle navštěvované školy, jen o málo méně je těch, kteří si myslí, že dokončení jakékoliv střední školy nevytváří pro absolventy stejné výchozí podmínky, a téměř šedesát procent občanů se domnívá, že u nás chybí vyhovující systém pro posuzování kvality dosaženého vzdělání. Jen polovina občanů však vidí tento systém ve státních maturitách a sotva polovina celkově souhlasí s jejich zavedením. Šedesát procent naopak sdílí argumenty jejich odpůrců. Pro zavedení státních maturit se lidé vyslovují tím spíše, čím vyšší je úroveň jejich vzdělání a čím více se o tuto problematiku zajímají. Číst dále


Systém vzdělávání: vyhovuje nám?

Česká veřejnost zaujímá ke vzdělávacímu systému dvojznačný postoj: vzdělaní si mohou užívat určitých výsad, ale vzdělání by mělo být dostupné všem bez rizika finanční investice. Tento názor má více než třetina populace. Druhým nejčastějším názorem je rovnostářství – vzdělaní si výsady nezasluhují a za vzdělání by se nemělo platit. Zastánců liberálního přístupu (výhody pro vzdělané a placené vzdělání) je necelá čtvrtina. Špatné ekonomické poměry rodiny a vysoké finanční náklady studia na středních a vysokých školách jsou dnes považovány za největší překážku rovných šancí v přístupu ke vzdělání. S názorem, že současný systém školství dává všem lidem stejné šance vzdělání získat, souhlasí v současnosti asi polovina lidí. Číst dále


Hodnocení výsledku voleb: levice spokojena, pravice rozčarována

S volbami je spokojena polovina populace. Naprostou spokojenost – v souladu s tím, jak interpretují jejich výsledek média a mnozí komentátoři – vyjadřují stoupenci krajní levice a voliči KSČM. Ve velké většině hodnotí jako úspěch výsledek voleb i lidé, kteří volili sociální demokracii. Naproti tomu zklamání je patrné u voličů Koalice a zvláště pak u voličů ODS a u občanů, kteří se zařazují na politické škále jasně k pravici. Spíše negativní pocity mají z výsledku voleb lidé, kteří volili neparlamentní strany, průměru se blíží hodnocení občanů, kteří nevyužili svého práva a volit letos nešli. V souladu s rozložením voličstva bilancují volby i příslušníci různých sociálních skupin. Za debakl považují letošní volební skóre podnikatelé a studenti, naopak důchodci dávají najevo, že tento výsledek voleb jim vcelku vyhovuje. Číst dále


Volit nešli opět především mladí lidé

Ve volbách do Poslanecké sněmovny v letech 1996 a 1998 se potvrdilo, že menší voličskou disciplínou se vyznačují hlavně mladí lidé, osoby s nižším vzděláním a lidé, kteří sami sebe řadí k politickému středu či „kousek napravo od středu“, tedy do pomyslného těžiště politické orientace české společnosti. Na tomto základním schématu se nic podstatného nezměnilo ani v roce 2002, kdy byla volební účast o více než 15 % nižší než v předchozích volbách. Na první pohled se zdá, že se výrazně změnila orientace nevoličů na škále pravice – levice. Tuto změnu (posun v porovnání s lety 1998 a 1996 směrem k levici) je však třeba opět dát do souvislosti s celkovou strukturou populace. Také ta se totiž v letošních volbách nápadně posunula, a to také směrem k levici. Profily hlavních stran na pravolevé škále se přitom prakticky nezměnily, spíše se v předvolební konfrontaci vyostřily, změnil se však poměr sil hlavních stran – sociální demokracie získala ve volbách výraznou převahu nad ODS a také podíl komunistů dosáhl za poslední dva roky svého maxima. Uvidíme, zda jde o přechodný efekt voleb a volební kampaně, anebo o jev trvalejší. Číst dále


K internetu má přístup téměř polovina ekonomicky aktivních občanů

Podle říjnového průzkumu STEM má k internetu přístup 37 % občanů starších 18 let. Jestliže vyloučíme ze souboru respondentů starobní důchodce, zjistíme, že doma nebo v zaměstnání se může na internet napojit skoro polovina ekonomicky aktivních obyvatel (47 %). Podíl lidí, kteří mají přístup k internetu, se mění výrazně v závislosti na jejich věku a sociálním postavení. Internet může využívat naprostá většina podnikatelů (86 %) a studentů (81 %), naproti tomu jen mizivá část důchodců (6 %). Jednoznačná je také souvislost mezi možností napojit se na internet a společenským postavením člověka. Z lidí, kteří se zařazují k horní nebo vyšší střední společenské vrstvě, má přístup k internetu skoro 70 %, kdežto z občanů, kteří o sobě tvrdí, že jsou v zásadě chudí, pouze 6 %. Podle říjnového průzkumu STEM má k internetu přístup 37 % občanů starších 18 let. Jestliže vyloučíme ze souboru respondentů starobní důchodce, zjistíme, že doma nebo v zaměstnání se může na internet napojit skoro polovina ekonomicky aktivních obyvatel (47 %). Podíl lidí, kteří mají přístup k internetu, se mění výrazně v závislosti na jejich věku a sociálním postavení. Internet může využívat naprostá většina podnikatelů (86 %) a studentů (81 %), naproti tomu jen mizivá část důchodců (6 %). Jednoznačná je také souvislost mezi možností napojit se na internet a společenským postavením člověka. Z lidí, kteří se zařazují k horní nebo vyšší střední společenské vrstvě, má přístup k internetu skoro 70 %, kdežto z občanů, kteří o sobě tvrdí, že jsou v zásadě chudí, pouze 6 %. Podle říjnového průzkumu STEM má k internetu přístup 37 % občanů starších 18 let. Jestliže vyloučíme ze souboru respondentů starobní důchodce, zjistíme, že doma nebo v zaměstnání se může na internet napojit skoro polovina ekonomicky aktivních obyvatel (47 %). Podíl lidí, kteří mají přístup k internetu, se mění výrazně v závislosti na jejich věku a sociálním postavení. Internet může využívat naprostá většina podnikatelů (86 %) a studentů (81 %), naproti tomu jen mizivá část důchodců (6 %). Jednoznačná je také souvislost mezi možností napojit se na internet a společenským postavením člověka. Z lidí, kteří se zařazují k horní nebo vyšší střední společenské vrstvě, má přístup k internetu skoro 70 %, kdežto z občanů, kteří o sobě tvrdí, že jsou v zásadě chudí, pouze 6 %. Číst dále


Sociodemografické profily stoupenců politických stran

Jaké sociodemografické charakteristiky jsou typické pro hlavní politické strany? Příznivci ODS se vyznačují nejvyšší úrovní vzdělání a nejvyšším materiálním statusem, jsou to často podnikatelé a živnostníci. Stranu podporují spíše mladší lidé a obyvatelé Prahy. US nachází těžiště své podpory mezi lidmi mladšími 30 let. Vyšší míru podpory získává mezi obyvateli Prahy. Mezi příznivce častěji patří muži, lidé s vyšším vzděláním, studenti a zaměstnanci, mezi nimž je nadprůměrný podíl odborných pracovníků. KDU-ČSL je stranou žen. Dále se strana opírá o stoupence z obcí do 5 tisíc obyvatel a obyvatele jižní a severní Moravy. K sympatizantům častěji patří lidé starší, s nižším vzděláním. Čtyřkoalice nemá zcela jednoznačný vzdělanostní a socioprofesní profil. Častěji ji podporují lidé vzdělanější, mladší, obyvatelé Prahy. Z hlediska majetkového zázemí je mírně nadprůměrná. V řadách stoupenců ČSSD je vysoký podíl lidí s výučním listem, častěji zastoupeni dělníci. KSČM je „stranou důchodů“. Základ její podpory tvoří lidé starší 60 let, lidé se základním vzděláním nebo vyučení, se socioprofesním statusem „důchodce“, s nižším finančním zajištěním domácnosti. Nadprůměrně jsou mezi stoupenci této strany zastoupeni obyvatelé severních Čech. Číst dále


Vojenského ohrožení našeho státu se občané nyní neobávají

Podíl lidí, kteří se bojí vojenského ohrožení českého státu (20 %), je nejnižší za šest let, kdy STEM tuto otázku pokládá. Válečného konfliktu se přirozeně více bojí ženy než muži (24 % proti 17 %), více lidé staří než mladší a spíše lidé s nižším vzděláním než ti, kteří absolvovali vysokou školu. K těmto rozdílům se přidružuje i politický aspekt. Lidé, kteří vstup České republiky do NATO odmítají, dávají najevo svým souhlasem s tím, že nás ohrožuje válečný konflikt, že Severoatlantická aliance nás před podobným nebezpečím nechrání nebo že nás do válečného nebezpečí dokonce s sebou může zavléci. Podíl lidí, kteří se bojí vojenského ohrožení českého státu (20 %), je nejnižší za šest let, kdy STEM tuto otázku pokládá. Válečného konfliktu se přirozeně více bojí ženy než muži (24 % proti 17 %), více lidé staří než mladší a spíše lidé s nižším vzděláním než ti, kteří absolvovali vysokou školu. K těmto rozdílům se přidružuje i politický aspekt. Lidé, kteří vstup České republiky do NATO odmítají, dávají najevo svým souhlasem s tím, že nás ohrožuje válečný konflikt, že Severoatlantická aliance nás před podobným nebezpečím nechrání nebo že nás do válečného nebezpečí dokonce s sebou může zavléci. Číst dále


Nezaměstnanost neroste, ale zůstává vážným problémem

Nezaměstnanost v České republice neroste, v posledních měsících dokonce mírně klesá, ale obavy občanů z toho, že by se zařadili mezi nezaměstnané, neustupují. Ztráty zaměstnání se bojí téměř dvě třetiny ekonomicky aktivních lidí. Tato úroveň se udržuje od podzimu 1999, tedy od doby, kdy se u nás podíl lidí bez práce přiblížil magické hranici 10 %. Nadále platí, že obavy ze ztráty zaměstnání mají spíše ženy než muži a lidé s nižší kvalifikací, rozdíl mezi osobami se základním vzděláním a lidmi s maturitou nebo absolventy vysokých škol se však v porovnání s loňským rokem zmenšil. Podobně se začínají poněkud stírat rozdíly mezi mírou obav lidí s levicovou a pravicovou politickou orientací. Příliš velké nejsou ani rozdíly regionální – jsou mnohem méně výrazné než skutečné rozdíly v míře nezaměstnanosti. Číst dále


Životní minimum: kde vidíme hranici chudoby ?

Životní minimum je společensky uznávanou minimální příjmovou kategorií, vymezení hranice chudoby je společensko-politickou konvencí. Otázkou tedy je, zda konstrukce životního minima odpovídá stavu společnosti v daném historickém období. Podstatným zdrojem poznatků jsou vedle statistických dat i „subjektivní“ poznatky z reprezentativních šetření domácností. STEM položil občanům otázku, která zjišťuje hranici chudoby domácností. Uváděné částky jsou velmi rozmanité, průměr – 10890 korun – se však výtečně shoduje s oficiální mírou životního minima pro daný typ rodiny (10830 korun). Na odhadu hranice chudoby se shodují velmi dobře i různé sociodemografické skupiny lidí, což znamená, že hranice chudoby je obecně přijímanou normativní představou a že její odhad je v české veřejnosti velmi realistický. V textu jsou dále obsaženy hodnoty „hranice chudoby“ v porovnání s oficiálně stanovenými dávkami životního minima u různých typů domácností.Životní minimum je společensky uznávanou minimální příjmovou kategorií, vymezení hranice chudoby je společensko-politickou konvencí. Otázkou tedy je, zda konstrukce životního minima odpovídá stavu společnosti v daném historickém období. Podstatným zdrojem poznatků jsou vedle statistických dat i „subjektivní“ poznatky z reprezentativních šetření domácností. STEM položil občanům otázku, která zjišťuje hranici chudoby domácností. Uváděné částky jsou velmi rozmanité, průměr – 10890 korun – se však výtečně shoduje s oficiální mírou životního minima pro daný typ rodiny (10830 korun). Na odhadu hranice chudoby se shodují velmi dobře i různé sociodemografické skupiny lidí, což znamená, že hranice chudoby je obecně přijímanou normativní představou a že její odhad je v české veřejnosti velmi realistický. V textu jsou dále obsaženy hodnoty „hranice chudoby“ v porovnání s oficiálně stanovenými dávkami životního minima u různých typů domácností. Číst dále