Předloňských voleb do poslanecké sněmovny se zúčastnilo přes 62 % oprávněných voličů. Asi dvě třetiny z nich (65 %) stále svou volbu hodnotí jako správnou, 30 % nikoli. Výzkum zjistil také vysoký podíl lidí, kteří si dnes jen těžko vybírají stranu, které by dali hlas. V současnosti tvoří skoro dvě třetiny (64 %) oprávněných voličů, což je nejvíc od roku 2001, kdy STEM začal tuto otázku sledovat. Číst dále
Příznivci pravicových stran ODS a TOP 09 jako hlavní důvod své volby uvádějí nejčastěji strategii do budoucna úsilí o reformy, stoupenci KSČM vyzdvihují schopnost strany naslouchat lidem a zachovávat klid, řád, tradice. Mezi stoupenci ČSSD jsou důvody vyvážené – uvádějí skoro stejně často důvěryhodné představitele, schopnost naslouchat lidem a strategii do budoucna. Číst dále
Po dvou třetinách volebního období zůstalo takřka beze ztrát voličstvo komunistů a sociální demokracie. ODS ztratila skoro čtvrtinu svých voličů z června 2006 a Strana zelených polovinu. Porovnáme-li aktuální výsledky se situací před půl rokem, pak je vidět částečná regenerace KDU-ČSL, a naopak pokračující rozklad voličstva Strany zelených. Číst dále
Analýza přesunů voličské přízně na české politické scéně rok po volbách do Poslanecké sněmovny ukazuje: 1. rozpad voličské podpory ČSSD, která má nejslabší zázemí „věrných“ voličů; 2. rozpad volebního seskupení Koalice, přičemž jednoznačnou většinu hlasů voličů Koalice získává KDU-ČSL; 3. zisky ODS a KSČM, které jsou založeny na stabilitě voličské přízně jejich stoupenců a na úspěšném oslovování zklamaných voličů ČSSD. Potenciál volných hlasů nyní nabízejí ČSSD a Koalice. Číst dále
Z dlouhodobého pohledu je zřejmé, že vztah lidí k politickým stranám se po posledních volbách mírně oslabil a v posledních zhruba dvou letech stagnuje. Mezi věrností příznivců parlamentních stran jsou však výrazné rozdíly. Nejpevnější stoupence má KSČM. Z pohledu stranických preferencí má tedy „svých deset procent jistých“. Velmi disciplinované příznivce měla i ODS. Nyní se jejich vztah k volené straně poněkud oslabil, což může souviset s novými hlasy z rozpadající se Čtyřkoalice i s celkovým neklidem na pravé straně politického spektra. Třetí stranou s tradičně věrnými stoupenci je KDU-ČSL. Ve zcela opačné situaci je Unie svobody. Neměla pevné voličské jádro nikdy v minulosti a ani pět procent zbylých příznivců nemůže považovat za jistý zisk. Číst dále
Nejpevnější voličské jádro má KSČM. Ztratila pouhých 6 % stoupenců z roku 1998. Naproti tomu z lidí, kteří před třemi lety hlasovali pro ČSSD, více než třetina svou přízeň změnila a dala by hlas některému jinému subjektu. Naopak nejvíce nových sil získala Čtyřkoalice – plnou polovinu jejích současných stoupenců tvoří posily. Nejvíce jich pochází z řad lidí, kteří v červnu 1998 nevolili (hlavně mladých lidí, z nichž mnozí budou volit poprvé). Plných 20 % svých současných příznivců odčerpala Čtyřkoalice od stran opoziční smlouvy. Číst dále