Listopadové volební preference ukazují posílení pozice ANO. Ve volebním modelu oslabují ČSSD a TOP 09, soustavný pokles přízně zažívá Úsvit přímé demokracie. V této situaci mírně narůstá podpora menších stran. Síla vládní koalice je nebývalá, dala by dnes dohromady 144 mandátů. Číst dále
Říjnové volební preference ukazují situaci těsně po komunálních volbách. Potvrzují rozložení sil, které bylo patrné již v září. Nejsilnější ANO i druhá ČSSD posilují, postavení komunistů, lidovců a občanských demokratů je dlouhodobě stabilní, podporu výrazně ztrácí Úsvit. Strany vládní koalice by dnes daly dohromady více než dvoutřetinovou většinu 143 mandátů. Číst dále
Třípětinová většina občanů (60 %) předpokládá, že se zúčastní komunálních voleb, pětina s účastí váhá (21 %). Strategie volby při výběru kandidátů do zastupitelstev měst a obcí není jednoznačná. Polovina veřejnosti (52 %) bude volit osobnosti z jedné kandidátky konkrétní strany nebo sdružení. Téměř polovina lidí (48 %) naopak bude vybírat z kandidátek různých stran a sdružení. Číst dále
V červnovém volebním modelu STEM by se do Poslanecké sněmovny nedostalo hnutí Úsvit, sněmovna by tak byla složena ze šesti stran. Poslední tři měsíce před prázdninami ukazují na stabilizaci hlavních politických sil a ani červnová data nepřinášejí žádnou výraznou změnu. Je otázkou, jak tohoto „klidu na práci“ politické strany využijí. Atmosféra rozladění a pasivního očekávání nadále trvá, ochota zúčastnit se voleb je relativně nízká. Odstup mezi hnutím ANO na prvním místě a ČSSD na místě druhém se snížil a činí teď ve volebním modelu 8 procentních bodů. Číst dále
Květnové volební preference STEM zjišťoval těsně před volbami i po volbách do Evropského parlamentu. Byť vrcholilo volební klání, lidé byli spíše rozladěni, možná unavení a apatičtí. Zaznamenali jsme nejnižší ochotu zúčastnit se voleb do Poslanecké sněmovny od konce roku 2012. Na tuto „lhostejnost“ doplatila nejvíc ČSSD, komunisté oproti tomu mírně získali. Ostatní strany nezaznamenaly výraznější změny. Odstup mezi hnutím ANO na prvním místě a ČSSD na místě druhém se zvýšil a činí teď ve volebním modelu téměř 10 procentních bodů. Číst dále
Dubnové volební preference nepřinášejí žádné větší překvapení. ANO vede žebříček, následuje ČSSD se ztrátou sedmi procentních bodů, třetí KSČM, čtvrtá TOP 09, pátá KDU-ČSL. ODS mírně ztrácí a je na místě šestém, těsně před Úsvitem. Těchto sedm stran by se dostalo v dubnu do parlamentu. Předvolební kampaň do EP trochu oživila Piráty a Svobodné. Číst dále
Únorová data naznačují oproti lednu větší míru nejistoty a váhání. Roste podíl lidí, kteří nevědí, komu dát svůj hlas. Stranické preference tak celkově mírně oslabují. Zvláště protestní náboj ztrácí na intenzitě – zaznamenáváme pokles u hnutí ANO, Úsvitu i KSČM. Tyto okolnosti se promítají i do volebního modelu. Na čele jsou hnutí ANO a ČSSD se stejným ziskem. Následují komunisté, jejichž postavení je stabilní. TOP 09 ve volebním modelu ztrácí, což může souviset i s tím, že ODS po volbě nového předsedy mírně posílila. Číst dále
Více než tři čtvrtiny lidí (78 %), kteří se před dvěma roky zúčastnily voleb, by i dnes hlasovaly stejně. Nejčastěji svého tehdejšího volebního rozhodnutí litují tehdejší voliči Strany zelených (zhruba 40 % z nich), což dokládá nestabilitu voličstva této strany. Ztráty utrpěla také ODS – z jejích voličů z roku 2006 považuje své volební rozhodnutí za chybné více než čtvrtina (28 %). Číst dále
V červencovém šetření STEM zjišťoval kromě rozhodování voličů při volbách do Evropského parlamentu, které proběhly ve dnech 11.-12.6.2004, důvody neúčasti ve volbách a celkové hodnocení voleb občany ČR. Volby do Evropského parlamentu zásadním způsobem ovlivnil nízký zájem voličů, který tyto volby významně odlišil od jiných typů voleb. Pokud však srovnáme postoj ke straně zvolené ve volbách do Evropského parlamentu s volbami do Poslanecké sněmovny, žádné dramatické rozdíly nezjišťujeme. Výsledky červencového výzkumu STEM zároveň ukazují, že hlavním důvodem vysoké míry neúčasti ve volbách do Evropského parlamentu byla obecná skepse a nedůvěra ke smyslu voleb, nechuť volit a nezájem o politiku jako takovou. V názoru na výsledky voleb do Evropského parlamentu není česká veřejnost jednotná. Polovina občanů je s výsledky spokojena, polovina nikoliv. Číst dále
Ochota občanů ČR přijít k prvním volbám do Evropského parlamentu není zvláště vysoká, uvádí ji asi 60 % respondentů, což je zhruba o 8 procentních bodů méně, než bývá obvyklý údaj o subjektivně pociťované ochotě zúčastnit se voleb do Poslanecké sněmovny. Číst dále