STEM – VOLEBNÍ PREFERENCE – ZÁŘÍ 2016

Zářijové preference zobrazují změny, které se odehrály během prázdnin. Vládní koalice mírně oslabila, nicméně má pohodlnou ústavní většinu 134 mandátů. Oproti červnu se náskok mezi hnutím ANO na čele žebříčku a druhou ČSSD ve volebním modelu snížil na necelé čtyři procentní body.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden v sérii TRENDY osobními rozhovory face-to-face s využitím kvótního výběru ve dnech 30. 8. – 5. 9. 2016 na reprezentativním souboru obyvatelstva ČR. Dotázáno bylo 1013 osob starších 18 let. Na výzkumu pracovalo 158 tazatelů STEM (PAPI) a 88 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za září 2016; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění. Zářijový model je postaven
na předpokladu volební účasti okolo 56 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – září 2016 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 1/15 3/15 5/15 6/15 9/15 11/15 12/15 01/16 02/16 03/16 05/16 06/16 09/16
ČSSD 20,5 21,7 18,7 21,2 21,7 20,6 21,2 20,7 21,7 19,7 18,5 20,1 18,4 20,7
ANO 18,7 30,7 30,3 27,1 26,7 28,1 26,7 24,2 26,8 29,2 28,2 27,1 29,2 24,6
KSČM 14,9 13,3 14,6 14,9 14,7 13,6 12,8 14,1 14,1 13,6 14,0 14,5 13,6 14,3
TOP 09 12,0 7,7 10,5 8,1 9,6 6,9 9,6 8,9 6,6 6,5 6,3 7,6 5,8 8,4
ODS 7,7 5,6 6,3 6,4 7,8 6,2 8,6 8,6 8,7 7,7 6,8 7,8 7,1 7,0
KDU-ČSL 6,8 7,0 7,7 6,9 6,4 6,4 6,3 6,6 6,2 6,4 6,9 7,1 6,5 6,7
Úsvit 6,9 4,4 2,8 1,7 2,8 2,3 1,3 2,1 2,3 3,7 2,8 2,4 1,6 3,0
SPD 3,7 2,6 2,8 4,4 3,6 4,5 3,4 4,5 2,5
SZ 3,2 1,7 1,8 3,5 3,2 4,4 3,2 1,7 1,4 2,5 2,5 2,0 2,5 2,5
Piráti 2,7 3,1 3,5 3,7 3,3 2,4 3,4 3,2 2,5 1,9 2,8 2,6 4,7 3,0

Hypotetické počty mandátů v září 2016

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne
až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, v němž například nelze zcela přesně a spolehlivě zachytit rozložení politických nálad v našich nejmenších krajích. Odchylka orientačně činí ± 2 mandáty.

Vývoj stranických preferencí STEM – leden 2014 – září 2016 (%)

Kvalitativní charakteristiky příznivců hlavních politických stran

(Poznámka: Dopočet do sta tvoří podíl odpovědí „malý zájem“ či „slabý vztah“)

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. V září 2016 by se do poslanecké sněmovny dostalo šest stran. Koalice by získala 134 mandátů, oproti červnu oslabila, je však nadále velice silná.
  2. Hnutí ANO vede žebříček preferencí. Odstup mezi ANO a druhou ČSSD se ale snížil, ve volebním modelu činí necelé čtyři procentní body. Zatímco v červnu by rozdíl mezi ANO a ČSSD činil 33 mandátů, nyní by to bylo mandátů čtrnáct.
  3. Analýza ukazuje, že ČSSD zaznamenala přírůstek hlasů zejména mezi „vlažnými“ stoupenci. ANO má větší podíl příznivců, kteří k volenému hnutí pociťují silnější vazbu a více se zajímají o politiku.
  4. Silné voličské jádro, s intenzivní vazbou k volené straně, má KSČM, i když zájem o politiku je mezi příznivci komunistů nižší než v minulosti.
  5. Pravicové strany ODS a TOP 09 mají dnes hruba stejně příznivců a jsou celkem bezpečně nad pětiprocentním prahem volitelnosti.
  6. V minulosti TOP 09 ztrácela jak množství příznivců, tak i intenzitu podpory. Jisté oživení možná přináší současná volební kampaň, kdy se na adrese TOP 09 sčítá i podpora hnutí Starostové a nezávislí.
  7. U protestních stran se relativně daří Úsvitu, oslabilo SPD Tomio Okamury.
  8. Předpokládanou účast voličů ve volebním modelu odhadujeme kolem 56 %. Při dotazu, zda se dotázaní chtějí voleb zúčastnit, odpovědělo kladně 58 %, záporně 22 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 20 % dotázaných.

STEM – VOLEBNÍ PREFERENCE – BŘEZEN 2016

Březnové preference se oproti únoru příliš nezměnily, vládní koalice by v modelu získala 141 mandátů. ANO vede s náskokem žebříček preferencí nad druhou ČSSD a třetí KSČM. Do poslanecké sněmovny by se dostalo šest stran. KDU-ČSL, ODS i TOP 09 by v modelu získaly mezi šesti až sedmi procenty. Celkově se zdá, že zavedené demokratické strany příliš nepřitahují nové voliče. Je možné, že váhající voliči hledají mezi malými stranami a někteří zvažují i protestní volbu.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden v sérii TRENDY osobními rozhovory face-to-face s využitím kvótního výběru ve dnech 16. – 23. března 2016 na reprezentativním souboru obyvatelstva ČR. Dotázáno bylo 1050 osob starších 18 let. Na výzkumu pracovalo 163 tazatelů STEM (PAPI) a 121 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za březen 2016; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění. Březnový model je postaven na předpokladu volební účasti okolo 58 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – březen 2016 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 9/14 11/14 1/15 3/15 5/15 6/15 9/15 11/15 12/15 01/16 02/16 03/16
ČSSD 20,5 21,3 20,0 21,7 18,7 21,2 21,7 20,6 21,2 20,7 21,7 19,7 18,5
ANO 18,7 30,3 32,0 30,7 30,3 27,1 26,7 28,1 26,7 24,2 26,8 29,2 28,2
KSČM 14,9 13,5 13,8 13,3 14,6 14,9 14,7 13,6 12,8 14,1 14,1 13,6 14,0
TOP 09 12,0 7,6 6,9 7,7 10,5 8,1 9,6 6,9 9,6 8,9 6,6 6,5 6,3
ODS 7,7 6,3 7,1 5,6 6,3 6,4 7,8 6,2 8,6 8,6 8,7 7,7 6,8
KDU-ČSL 6,8 5,4 6,0 7,0 7,7 6,9 6,4 6,4 6,3 6,6 6,2 6,4 6,9
Úsvit 6,9 3,9 2,4 4,4 2,8 1,7 2,8 2,3 1,3 2,1 2,3 3,7 2,8
SPD 3,7 2,6 2,8 4,4 3,6 4,5
SZ 3,2 2,0 3,0 1,7 1,8 3,5 3,2 4,4 3,2 1,7 1,4 2,5 2,5
Piráti 2,7 3,1 4,1 3,1 3,5 3,7 3,3 2,4 3,4 3,2 2,5 1,9 2,8

Hypotetické počty mandátů v březnu 2016

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, v němž například nelze zcela přesně a spolehlivě zachytit rozložení politických nálad v našich nejmenších krajích. Odchylka orientačně činí ± 2 mandáty.

Vývoj stranických preferencí STEM – leden 2014 – březen 2016 (%)

Kvalitativní charakteristiky příznivců hlavních politických stran

(Poznámka: Dopočet do sta tvoří podíl odpovědí „malý zájem“ či „slabý vztah“)

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. V březnu 2016 by se do poslanecké sněmovny dostalo šest stran. Koalice by získala 141 mandátů, o jeden více než minulý měsíc.
  2. Hnutí ANO vede žebříček preferencí. Odstup mezi ANO a druhou ČSSD ve volebním modelu činí necelých 10 bodů.
  3. Srovnáme-li stranické preference a volební model u dvou nejsilnějších stran, potvrzuje se, že ve srovnání s hnutím ANO má ČSSD více nejistých voličů a váhavých příznivců.
  4. KSČM má stabilní postavení. Její stoupenci obdobně jako v únoru potvrzují „skalní“ charakter podpory, který byl pro komunisty v minulosti typický.
  5. Také KDU-ČSL se může opřít o pevné jádro voličů – vazba příznivců ke straně i ochota jít volit je u ní silná.
  6. Podpora pravicových stran ODS a TOP 09 mírně oslabuje.
  7. Současná rozjitřená politická situace posiluje výrazně profilované malé strany: Svobodné, DSSS, Piráty a zejména SPD. Formace Tomio Okamury se podle volebního modelu nalézá nedaleko pětiprocentního prahu.
  8. Předpokládanou účast voličů ve volebním modelu odhadujeme kolem 58 %. Při dotazu, zda se dotázaní chtějí voleb zúčastnit, odpovědělo kladně 56 %, záporně 19 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 25 % dotázaných.

STEM – VOLEBNÍ PREFERENCE – ÚNOR 2016

V únoru 2016 hnutí ANO posílilo vedoucí pozici v žebříčku volebních preferencí před druhou ČSSD. Potvrzuje se, že příznivci ANO mají ke své straně silnější vztah a více se zajímají o politiku, než tomu je u ČSSD. Komunisté jsou na třetím místě. Na pravici nepozorujeme žádné oživení. Kromě hnutí ANO se daří SPD a Úsvitu – tyto formace zřejmě získávají protestní hlasy vázané na okolnosti migrační krize. Oproti lednu vykazují únorová data vyšší míru nejistoty.

Ve volebním modelu by koalice v únoru postavila velmi silnou ústavní většinu 140 mandátů.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden v sérii TRENDY osobními rozhovory face-to-face s využitím kvótního výběru ve dnech 9. – 16. února 2016 na reprezentativním souboru obyvatelstva ČR. Dotázáno bylo 1014 osob starších 18 let. Na výzkumu pracovalo 175 tazatelů STEM (PAPI) a 129 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za únor 2016; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění. Únorový model je postaven
na předpokladu volební účasti okolo 58 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – únor 2016 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 9/14 10/14 11/14

12/14

1/15 3/15 5/15 6/15 9/15 11/15 12/15 01/16 02/16
ČSSD 20,5 21,3 22,2 20,0 18,1 21,7 18,7 21,2 21,7 20,6 21,2 20,7 21,7 19,7
ANO 18,7 30,3 31,0 32,0 32,8 30,7 30,3 27,1 26,7 28,1 26,7 24,2 26,8 29,2
KSČM 14,9 13,5 13,4 13,8 14,0 13,3 14,6 14,9 14,7 13,6 12,8 14,1 14,1 13,6
TOP 09 12,0 7,6 8,6 6,9 8,3 7,7 10,5 8,1 9,6 6,9 9,6 8,9 6,6 6,5
ODS 7,7 6,3 6,4 7,1 7,0 5,6 6,3 6,4 7,8 6,2 8,6 8,6 8,7 7,7
KDU-ČSL 6,8 5,4 6,3 6,0 5,7 7,0 7,7 6,9 6,4 6,4 6,3 6,6 6,2 6,4
Úsvit 6,9 3,9 2,4 2,4 3,2 4,4 2,8 1,7 2,8 2,3 1,3 2,1 2,3 3,7
SPD 3,7 2,6 2,8 4,4 3,6
SZ 3,2 2,0 1,5 3,0 3,0 1,7 1,8 3,5 3,2 4,4 3,2 1,7 1,4 2,5
Piráti 2,7 3,1 3,4 4,1 4,5 3,1 3,5 3,7 3,3 2,4 3,4 3,2 2,5 1,9

Hypotetické počty mandátů v únoru 2016

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, v němž například nelze zcela přesně a spolehlivě zachytit rozložení politických nálad v našich nejmenších krajích. Odchylka orientačně činí ± 2 mandáty.

Vývoj stranických preferencí STEM – leden 2014 – únor 2016 (%)

Kvalitativní charakteristiky příznivců hlavních politických stran

(Poznámka: Dopočet do sta tvoří podíl odpovědí „malý zájem“ či „slabý vztah“)

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. V únoru 2016 by se do poslanecké sněmovny dostalo šest stran. Koalice by získala 140 mandátů.
  2. Hnutí ANO vede žebříček preferencí. Náskok ANO na druhou ČSSD se ve volebním modelu zvýšil na 9 procentních bodů.
  3. Druhá ČSSD v průběhu loňského roku stáhla náskok hnutí ANO. Současná situace jí však příliš nesvědčí. Problémem je i to, že ČSSD má hodně „vlažných“ voličů a váhavých příznivců.
  4. KSČM má stabilní postavení. Její stoupenci v únoru potvrzují „skalní“ charakter podpory, který byl pro komunisty v minulosti typický.
  5. KDU-ČSL se může opřít o pevné jádro voličů, pohybuje se však dlouhodobě těsně nad prahem zvolitelnosti.
  6. Zdá se, že podpora ODS se upevňuje, strana však neláká nové příznivce.
  7. Příznivci TOP 09 mají poměrně vysoký zájem o politiku. Jsou to patrně nároční voliči, kteří nad svými politickými sympatiemi dosti váhají.
  8. V situaci strachu z přílivu uprchlíků se relativně daří oběma formacím vzniklým z Úsvitu přímé demokracie, přesto je ve volebním modelu jejich podpora stále pod pětiprocentní hranicí.
  9. Předpokládanou účast voličů ve volebním modelu odhadujeme kolem 58 %. Při dotazu, zda se dotázaní chtějí voleb zúčastnit, odpovědělo kladně 57 %, záporně 19 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 24 % dotázaných.

STEM – VOLEBNÍ PREFERENCE – PROSINEC 2015

Prosincový výzkum přináší jen dílčí posuny volebních preferencí. Nadále vede hnutí ANO, druhá ČSSD však stáhla svůj odstup na 3,5 procentního bodu. Za poslední rok ANO vykazuje klesající podporu, postavení ČSSD se oproti tomu mírně zlepšuje. U ostatních stran nevidíme výraznější pohyb. Hlubší analýza naznačuje, že volební výsledky budou záviset především na tom, jak se stranám podaří přetvořit vlažné sympatie v aktivní podporu a reálnou volební účast. Ve volebním modelu koalice ztratila, stále má ale silnou ústavní většinu 131 mandátů.

Citovaný výzkum STEM byl proveden v sérii TRENDY osobními rozhovory face-to-face s využitím kvótního výběru ve dnech 3. – 11. prosince 2015 na reprezentativním souboru ČR. Dotázáno bylo 1014 osob starších 18 let. Na výzkumu pracovalo 173 tazatelů STEM (PAPI) a 122 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba se pohybuje kolem ± 2 procentních bodů u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentních bodů. Výzkumná série TRENDY je hrazena výhradně z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za prosinec 2015; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně
i zájem o politické dění. Prosincový model je postaven na předpokladu volební účasti okolo 54 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – prosinec 2015 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 6/14 9/14 10/14 11/14 12/14 1/15 3/15 5/15 6/15 9/15 11/15 12/15
ČSSD 20,5 19,1 21,3 22,2 20,0 18,1 21,7 18,7 21,2 21,7 20,6 21,2 20,7
ANO 18,7 27,1 30,3 31,0 32,0 32,8 30,7 30,3 27,1 26,7 28,1 26,7 24,2
KSČM 14,9 13,4 13,5 13,4 13,8 14,0 13,3 14,6 14,9 14,7 13,6 12,8 14,1
TOP 09 12,0 9,6 7,6 8,6 6,9 8,3 7,7 10,5 8,1 9,6 6,9 9,6 8,9
ODS 7,7 6,6 6,3 6,4 7,1 7,0 5,6 6,3 6,4 7,8 6,2 8,6 8,6
KDU-ČSL 6,8 6,3 5,4 6,3 6,0 5,7 7,0 7,7 6,9 6,4 6,4 6,3 6,6
Úsvit 6,9 4,8 3,9 2,4 2,4 3,2 4,4 2,8 1,7 2,8 2,3 1,3 2,1
SPD 3,7 2,6 2,8
SZ 3,2 2,6 2,0 1,5 3,0 3,0 1,7 1,8 3,5 3,2 4,4 3,2 1,7
Piráti 2,7 4,1 3,1 3,4 4,1 4,5 3,1 3,5 3,7 3,3 2,4 3,4 3,2

Hypotetické počty mandátů v prosinci 2015

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne
až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, v němž například nelze zcela přesně
a spolehlivě zachytit rozložení politických nálad v našich nejmenších krajích. Odchylka orientačně činí
± 2 mandáty.

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. Situace na počátku prosince ukazuje na další pokles u hnutí ANO a na stabilitu u ČSSD a na mírné posílení u KDU-ČSL. Celkově vládní koalice mírně oslabila, je však nadále velice silná – má ústavní většinu 131 mandátů.
  2. Komunisté si ve volebním modelu oproti posledním měsícům polepšili.
  3. Sledujeme-li trend za poslední rok, pozorujeme u volebních preferencí celkem systematický pokles u hnutí ANO a zlepšující se trend u ČSSD. Mírný pokles vidíme u komunistů, ale také u TOP 09, mírné zlepšení u ODS.
  4. Při pohledu dva roky nazpět zaujme výrazný nárůst a pokles u hnutí ANO, u zbývajících stran se projevuje spíše kolísání podpory.
  5. Současnou situaci charakterizuje váhání a nerozhodnost části voličů. Předpokládaná účast voličů by byla nižší, ve volebním modelu ji odhadujeme kolem 53 %. Při dotazu, zda se dotázaní chtějí voleb zúčastnit, odpovědělo kladně 54 %, záporně 24 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 22 % dotázaných.
  6. Na naší politické scéně na začátku prosince nevidíme žádný výrazný zvrat ani podstatné změny. Tendence poklesu u hnutí ANO i částečný vzestup u ČSSD jsou zřetelné, jejich vzájemné postavení se sbližuje. Klíč k budoucímu vývoji u těchto stran ale spočívá v intenzitě podpory jejich stoupenců. Mnoho lidí má vlažné sympatie k ČSSD, nestojí jim však často za to, donést své sympatie k volebním urnám. U příznivců ANO tomu donedávna bylo jinak, ANO se těšilo aktivní podpoře – ta však v poslední době ochabuje.
  7. Nepochybně se nacházíme ve složitém období nejistot nejen vnitropolitických, ale také evropských a mezinárodně bezpečnostních. Jsme v období mezi volbami, veřejnost si trochu tápavě klade otázky kudy a kam. Na jedné straně budoucí výzvy, na druhé straně váhání, rozpaky a bezradnost.

Vývoj stranických preferencí STEM – listopad 2013 – prosinec 2015 (%)


Stranické preference únor 2014

Únorová data naznačují oproti lednu větší míru nejistoty a váhání. Roste podíl lidí, kteří nevědí, komu dát svůj hlas. Stranické preference tak celkově mírně oslabují. Zvláště protestní náboj ztrácí na intenzitě – zaznamenáváme pokles u hnutí ANO, Úsvitu i KSČM. Tyto okolnosti se promítají i do volebního modelu. Na čele jsou hnutí ANO a ČSSD se stejným ziskem. Následují komunisté, jejichž postavení je stabilní. TOP 09 ve volebním modelu ztrácí, což může souviset i s tím, že ODS po volbě nového předsedy mírně posílila. Číst dále


Stranické preference – prosinec 2004

Výsledky výzkumu, provedeného koncem listopadu a v prvním prosincovém týdnu, potvrdily posílení pozice ODS. Přinesly ale také náznak zlepšení u ČSSD, kterou nyní od druhé KSČM dělí je nepatrný rozdíl. U KDU-ČSL, US-DEU, skupin nezávislých a mimoparlamentních stran zaznamenáváme stabilní situaci. Celkově lze říci, že v prosinci preference přinesly jen dílčí posuny a v zásadě odpovídají těsně povolební situaci. Číst dále


Stranické preference – listopad 2004

Výsledky listopadového výzkumu, provedeného těsně po volbách do krajských zastupitelstev, potvrdily zvrat politických sympatií, na který ukázaly výsledky voleb. ODS výrazně v období kolem voleb posílila a sociální demokracie ztratila. Výsledek voleb tak odpovídá názorům celé populace naší republiky. Padá argument, že výsledek voleb vyjádřil jen názor úzké, politicky motivované skupiny obyvatel. Číst dále