Volební preference STEM – září 2020

Zářijové preference přinášejí změny na naší politické scéně. Několik týdnů před krajskými a senátními volbami o sobě dávají více vědět malé strany. Nyní by se do Poslanecké sněmovny dostalo devět stran. ANO oslabilo, ale nadále vede s velkým náskokem nad Piráty, následuje ODS. Na čtvrtém místě se ve volebním modelu umístila SPD, úspěch zaznamenali i Starostové. Levici se nedaří.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden metodou osobních rozhovorů (face-to-face) na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 31.8. – 13. 9. 2020. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1027 respondentů. Na výzkumu pracovalo 152 tazatelů STEM (PAPI) a 83 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a) do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za září 2020; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM popisuje předpokládané volební jednání u podsouboru politicky motivovaných občanů. Konkrétně vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Předkládaný model je založen na volební účasti kolem 56%.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – září 2020 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 2017 02/18 04/18 10/18 11/18 01/19 04/19 06/19 10/19 12/19 01/20 03/20 05/20 09/20
ANO 29,6 32,5 32,9 33,4 35,7 31,9 34,0 32,5 33,1 33,6 32,7 30,8 33,7 28,4
Piráti 10,8 13,3 13,5 12,6 13,1 15,7 11,1 15,6 12,2 12,3 13,6 15,2 12,8 12,8
ODS 11,3 11,0 13,7 12,9 12,4 11,0 13,2 13,1 10,5 12,3 9,8 11,8 11,4 10,6
SPD 10,6 9,5 9,0 9,6 6,9 7,7 9,8 7,9 7,5 5,6 8,1 8,6 6,5 8,8
STAN 5,2 4,0 3,9 5,3 4,6 4,0 3,3 3,8 4,3 5,5 4,5 5,7 4,2 7,5
ČSSD 7,3 7,1 7,0 6,7 6,6 8,3 7,8 6,4 6,5 6,4 5,4 7,0 8,9 7,3
KSČM 7,8 8,7 8,5 7,4 7,6 8,5 9,5 7,8 8,4 8,2 7,7 7,4 7,3 7,3
KDU-ČSL 5,8 5,2 5,4 6,4 5,1 6,0 4,9 5,5 5,6 6,4 5,5 5,5 6,1 5,4
TOP 09 5,3 4,6 3,9 2,1 4,9 3,6 3,7 3,7 4,4 5,8 4,1 4,3 3,3 5,3
Trikolora 4,2 0,5 4,8 2,0 3,5 3,4

Volební model STEM – vývoj podpory únor 2018 až září 2020 (%)

Kvalitativní charakteristiky příznivců parlamentních politických stran

Znění otázek:

„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“ (Podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)

„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“

(Podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)

„Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny, šel byste Vy osobně volit?“

(Podíl „ANO“)

HYPOTETICKÉ POČTY MANDÁTŮ V ZÁŘÍ 2020

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích. Hnutí ANO v tomto přepočtu například získává o 16 mandátů více, než by odpovídalo čistému proporčnímu zastoupení. Piráti o 7 více. Malé strany d´Hondovým propočtem oproti čistému celostátnímu proporčnímu zastoupení tratí. Například lidovcům přepočet ubírá 4 mandáty, TOP 09 přichází o sedm, STAN přichází o deset mandátů.

Předpoklad zisku mandátů u jednotlivých politických stran

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. Zářijový výzkum STEM ukazuje situaci několik týdnů před krajskými a senátními volbami v situaci, kdy geometrickou řadou narůstá počet nakažených Covid 19. Vládní strany ANO a ČSSD nezískávají jako v průběhu první vlny epidemie, ale naopak ztrácejí.
  2. Hnutí ANO nadále vede s velkým náskokem. I když zájem o politiku je u příznivců hnutí spíše vlažný, intenzita osobní vazby ke straně je pevná a motivace k účasti ve volbách je na solidní úrovni. Hnutí ANO je navíc široce rozkročené, takže je velmi silné v táboru levice, v politickém středu i na pravici.
  3. Piráti jsou na místě druhém, jejich podpora ale kolísá. Stojí si dobře u mladých voličů, ale jejich motivace k volební účasti je nízká, o politiku se moc nezajímají.
  4. ODS je na místě třetím a vykazuje stabilní charakteristiky co do kvality přízně, dlouhodobě však její podpora mírně klesá.
  5. ČSSD se příliš nedaří. Slabě je na tom zejména z hlediska kvality podpory: nízký zájem o politiku, rozvolněná vazba ke straně i nízká motivace účastnit se voleb.
  6. SPD oproti počátku koronavirové krize získala – posilují nejspíš protestní hlasy, mobilizuje se zájem o politiku i volební motivace.
  7. Před volbami na sebe upozorňují Starostové. I když osobní vazba příznivců k hnutí není silná, získali nyní širší podporu a zdá se, že i motivace k účasti ve volbách je u nich dostatečně pevná.
  8. Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovídá kladně 58 %, záporně 21 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 21 % dotázaných. Jako obvykle před volbami ochota účastnit se voleb mírně posiluje.

VOLEBNÍ PREFERENCE STEM KVĚTEN 2020

Květnové preference ukazují situaci kolem uvolňování opatření souvisejících s koronavirovou krizí. V květnu by se do Poslanecké sněmovny dostalo sedm stran. ANO nadále vede s velkým náskokem nad Piráty, následuje ODS. Na čtvrtém místě se s odstupem umístila ČSSD, která zastavila svůj pokles. TOP 09 i Starostové by se nyní zřejmě do parlamentu nedostali. Přízeň pro Trikoloru zůstává kolísavá.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden metodou osobních rozhovorů (face-to-face) na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 22.5. – 1. 6. 2020. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1086 respondentů. Na výzkumu pracovalo 109 tazatelů STEM (PAPI) a 87 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procent ní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM. Podrobnosti o kontextu dotazování u posledních šetření viz na konci textu.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a) do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za květen 2020; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM popisuje předpokládané volební jednání u podsouboru politicky motivovaných občanů. Konkrétně vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Předkládaný model je založen na volební účasti kolem 56%.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – květen 2020 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 2017 02/18 04/18 10/18 11/18 01/19 04/19 06/19 10/19 12/19 01/20 03/20 05/20
ANO 29,6 32,5 32,9 33,4 35,7 31,9 34,0 32,5 33,1 33,6 32,7 30,8 33,7
Piráti 10,8 13,3 13,5 12,6 13,1 15,7 11,1 15,6 12,2 12,3 13,6 15,2 12,8
ODS 11,3 11,0 13,7 12,9 12,4 11,0 13,2 13,1 10,5 12,3 9,8 11,8 11,4
ČSSD 7,3 7,1 7,0 6,7 6,6 8,3 7,8 6,4 6,5 6,4 5,4 7,0 8,9
KSČM 7,8 8,7 8,5 7,4 7,6 8,5 9,5 7,8 8,4 8,2 7,7 7,4 7,3
SPD 10,6 9,5 9,0 9,6 6,9 7,7 9,8 7,9 7,5 5,6 8,1 8,6 6,5
KDU-ČSL 5,8 5,2 5,4 6,4 5,1 6,0 4,9 5,5 5,6 6,4 5,5 5,5 6,1
STAN 5,2 4,0 3,9 5,3 4,6 4,0 3,3 3,8 4,3 5,5 4,5 5,7 4,2
Trikolora 4,2 0,5 4,8 2,0 3,5
TOP 09 5,3 4,6 3,9 2,1 4,9 3,6 3,7 3,7 4,4 5,8 4,1 4,3 3,3

Kvalitativní charakteristiky příznivců parlamentních politických stran

Znění otázek:

„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“ (Podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)

„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“

(Podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)

„Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny, šel byste Vy osobně volit?“

(Podíl „ANO“)

Vývoj STRANICKÝCH preferencí STEM
Březen 2017 – květen 2020 (%)

HYPOTETICKÉ POČTY MANDÁTŮ V KVĚTNU 2020

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích. Hnutí ANO v tomto přepočtu například získává o 10 mandátů více, než by odpovídalo čistému proporčnímu zastoupení. Piráti o 1 více. Malé strany d´Hondovým propočtem oproti čistému celostátnímu proporčnímu zastoupení tratí. Například lidovcům přepočet ubírá 2 mandáty, SPD přichází o tři.

Předpoklad zisku mandátů u jednotlivých politických stran

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. Květnový výzkum STEM ukazuje situaci na konci měsíce, kdy byla uvolněna některá omezení v souvislosti s epidemií koronaviru. Zároveň je to i období prvního bilancování celé krize. K výrazným změnám ve volebních preferencích zatím nedošlo. Trochu získali ti, kteří byli nejvíce vidět: ANO a ČSSD.
  2. Hnutí ANO nadále vede s velkým náskokem. V průběhu krize posílilo, kvalita jeho podpory je spíše průměrná.
  3. Piráti jsou na místě druhém, ale oproti počátku krize si pohoršili. U politicky motivované části obyvatelstva tolik neztratili, pro širokou veřejnost patrně nejsou příliš srozumitelní.
  4. ODS je na místě třetím a vykazuje stabilní charakteristiky jak co do rozsahu, tak i kvality přízně.
  5. ČSSD si mírně polepšila. Jako součást vládní koalice byla při řešení epidemie více vidět. Vztah ke straně i zájem příznivců sociální demokracie o politiku je však nadále chabý.
  6. SPD ztratila – v průběhu krize nejspíš nenašla silnější protestní téma.
  7. Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 55 %, záporně 26 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 19 % dotázaných. Ochota účastnit se voleb je nižší než obvykle.

Kontext průzkumů:

Březnový výzkum se uskutečnil ještě před vypuknutím koronavirové krize, tedy v době od 5. do 15. března 2020, přičemž 87 % všech rozhovorů proběhlo před vyhlášením nouzového stavu. Teprve po skončení dotazování byl zaveden zákaz vycestovat z ČR do zahraničí a zákaz vstupu cizinců na území ČR a byla přijata další opatření (např. omezení volného pohybu osob).

Květnový výzkum se uskutečnil v době od 22. května do 1. června 2020, tedy již po skončení nouzového stavu a v době uvolňování přijatých opatření. Konkrétně se v době dotazování (od 25.5.) obnovila výuka pro první stupeň ZŠ formou školních skupin, dále se otevřely vnitřní prostory restaurací, hotely a penziony, hrady a zámky, plavecké bazény a jsou umožněny hromadné akce do 300 osob.


Volební preference STEM

konec ledna 2020

Obraz preferencí na přelomu ledna a února ukazuje, jak zranitelná je naše politická scéna. Na konci loňského roku mělká váhavá motivace by do parlamentu vynesla devět stran, nyní jen sedm, z nichž dvě se pohybují u pětiprocentního prahu. ANO vede s velkým náskokem nad Piráty, následuje ODS. Na čtvrtém místě se umístila protestní SPD. ČSSD na tom není dobře, nedaří se ani STAN a TOP 09. Trikolóra zaslouží pozornost: hledá pevnější podporu a její přízeň je zatím kolísavá.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden metodou osobních rozhovorů (face-to-face) na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 24. 1. – 6. 2. 2020. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1062 respondentů. Na výzkumu pracovalo 165 tazatelů STEM (PAPI) a 101 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procent ní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM. Detailní metodické informace najdete na https://www.stem.cz/volebni-model/.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za konec ledna 2020; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL STEM

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM popisuje předpokládané volební jednání u podsouboru politicky motivovaných občanů. Konkrétně vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Předkládaný model předpokládá nižší volební účast kolem 54 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – leden 2020 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 2013 02/16 VOLBY 2017 02/18 04/18 10/18 11/18 01/19 04/19 06/19 10/19 12/19 01/20
ANO 18,7 29,2 29,6 32,5 32,9 33,4 35,7 31,9 34,0 32,5 33,1 33,6 32,7
Piráti 2,7 1,9 10,8 13,3 13,5 12,6 13,1 15,7 11,1 15,6 12,2 12,3 13,6
ODS 7,7 7,7 11,3 11,0 13,7 12,9 12,4 11,0 13,2 13,1 10,5 12,3 9,8
SPD 3,6 10,6 9,5 9,0 9,6 6,9 7,7 9,8 7,9 7,5 5,6 8,1
KSČM 14,9 13,6 7,8 8,7 8,5 7,4 7,6 8,5 9,5 7,8 8,4 8,2 7,7
ČSSD 20,5 19,7 7,3 7,1 7,0 6,7 6,6 8,3 7,8 6,4 6,5 6,4 5,5
KDU-ČSL 6,8 6,4 5,8 5,2 5,4 6,4 5,1 6,0 4,9 5,5 5,6 6,4 5,5
Trikolóra 4,2 0,5 4,8
STAN 5,2 4,0 3,9 5,3 4,6 4,0 3,3 3,8 4,3 5,5 4,5
TOP 09 12,0 6,5 5,3 4,6 3,9 2,1 4,9 3,6 3,7 3,7 4,4 5,8 4,1
SZ 3,2 2,5 1,5 1,1 0,8 1,1 0,8 1,0 1,0 1,9 1,4 1,0 1,5

Kvalitativní charakteristiky příznivců parlamentních politických stran

Znění otázek:

„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“(podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)

„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“

(podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)

„Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny, šel byste Vy osobně volit?“

(Podíl „ANO“)

„Myslíte si, že se situace v ČR vyvíjí všeobecně správným směrem, nesprávným směrem či nesměřuje nikam?“ (Podíl varianty „Vyvíjí se správným směrem“)

Vývoj STRANICKÝCH preferencí STEM
leden 2017 – leden 2020 (%)

HYPOTETICKÉ POČTY MANDÁTŮ V LEDNU 2020

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích. Hnutí ANO v tomto přepočtu například získává o 13 mandátů více, než by odpovídalo čistému proporčnímu zastoupení. Piráti dostávají stejně. Všichni ostatní d´Hondovým propočtem oproti čistému celostátnímu proporčnímu zastoupení tratí. Lidovcům a komunistům přepočet ubírá 4 mandáty, SPD tři, ČSSD přichází o dva mandáty.

Předpoklad zisku mandátů u jednotlivých politických stran

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. Na přelomu ledna a února by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pravděpodobně dostalo sedm stran. Na konci roku to bylo devět stran: vysvětlení hledejme ve vlažné, jen podmínečné podpoře, která se v čase snadno mění.
  2. Hnutí ANO vede s velkým náskokem a jeho podpora je stabilní a dostatečně pevná.
  3. Piráti si polepšili a umístili se na druhém místě před ODS. Zájem o politiku u jejich příznivců ale není velký. Udržují si ale kritický a protestní náboj.
  4. ČSSD nadále zvolna ztrácí. Obecně je vnímána celkem příznivě, nedokáže však zaujmout silnějším tématem a motivovat své vlažné příznivce k volební účasti.
  5. U všech malých stran je situace nadále nejistá, odráží váhání a rozpaky. Změny tu mohou být i dost nahodilé. STAN a TOP 09 oscilují kolem 5% hranice. SPD i Trikolóra si polepšily. Jejich podpora se přelévá podle okolností a mediální pozornosti.
  6. Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 57 %, záporně 21 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 22 % dotázaných.

Volební preference – listopad 2019

V listopadu by se do Poslanecké sněmovny dostalo osm politických stran. ANO dominuje politické scéně – jeho podpora je rozsáhlá a vazba příznivců je u něj velmi silná. Piráti a ODS se dělí o druhé a třetí místo. Podpora Pirátů však není pevná a v čase kolísá. Levice nadále mírně oslabuje. S výjimkou KDU-ČSL je u menších stran situace nepřehledná. Nástup Trikolory se v tuto chvíli zastavil a nadějněji nyní vypadá situace u Starostů. Výkyvy nálad tu však mohou být i nahodilé.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden metodou osobních rozhovorů (face-to-face) na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. – 26. listopadu 2019. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1111 respondentů. Na výzkumu pracovalo 169 tazatelů STEM (PAPI) a 93 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM. Detailní metodické informace najdete na  https://www.stem.cz/volebni-model/

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za listopad 2019; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM popisuje předpokládané volební jednání u podsouboru politicky motivovaných občanů. Konkrétně vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Listopadový model zračí určitý rozpor v kvalitě podpory. Mobilizuje ohrožené a protestní strany a znejišťuje strany umírněné. Předkládaný model předpokládá podprůměrnou volební účast.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – listopad 2019 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 2013 02/16 12/16 VOLBY 2017 02/18 04/18 10/18 11/18 01/19 04/19 06/19 10/19 11/19
ANO 18,7 29,2 29,7 29,6 32,5 32,9 33,4 35,7 31,9 34,0 32,5 33,1 34,9
Piráti 2,7 1,9 3,3 10,8 13,3 13,5 12,6 13,1 15,7 11,1 15,6 12,2 10,9
ODS 7,7 7,7 7,5 11,3 11,0 13,7 12,9 12,4 11,0 13,2 13,1 10,5 10,6
SPD 3,6 4,7 10,6 9,5 9,0 9,6 6,9 7,7 9,8 7,9 7,5 9,1
STAN 4,1 5,2 4,0 3,9 5,3 4,6 4,0 3,3 3,8 4,3 7,2
KSČM 14,9 13,6 13,8 7,8 8,7 8,5 7,4 7,6 8,5 9,5 7,8 8,4 7,1
ČSSD 20,5 19,7 16,3 7,3 7,1 7,0 6,7 6,6 8,3 7,8 6,4 6,5 6,4
KDU-ČSL 6,8 6,4 6,9 5,8 5,2 5,4 6,4 5,1 6,0 4,9 5,5 5,6 5,5
TOP 09 12,0 6,5 5,2 5,3 4,6 3,9 2,1 4,9 3,6 3,7 3,7 4,4 3,7
Trikolora 4,2 1,9
SZ 3,2 2,5 1,9 1,5 1,1 0,8 1,1 0,8 1,0 1,0 1,9 1,4 1,0

Kvalitativní charakteristiky příznivců parlamentních politických stran

Znění otázek:

„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“ (podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)

„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“

(podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)

„Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny, šel(šla) byste Vy osobně volit?“

(Podíl „ANO“)

Vývoj STRANICKÝCH preferencí STEM – prosinec 2016 – listopad 2019 (%)

Hypotetické počty mandátů v listopadu 2019

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích. Hnutí ANO v tomto přepočtu například získává o 14 mandátů více, než by odpovídalo čistému proporčnímu zastoupení. Všichni ostatní d´Hondovým propočtem oproti čistému celostátnímu proporčnímu zastoupení tratí. Například Piráti, SPD, ČSSD mají o 2 méně, KDU-ČSL o pět méně.

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. V listopadu 2019 by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dostalo osm stran.
  2. Hnutí ANO vede s velkým náskokem žebříček preferencí. I když výzkum proběhl v období kolem listopadové demonstrace na Letné, ale ještě před rozhodnutím nejvyššího státního zástupce v kauze Čapího hnízda a závěrečnou auditní zprávou EK, stranické preference ANO o něco poklesly, v modelu však naopak ANO získalo. Tento rozpor ukazuje na proces aktivizace a mobilizace mezi příznivci hnutí.
  3. Podpora Pirátů, kteří jsou na druhém místě, je naopak dosti kolísavá a nepříliš silná. Jejich mladí voliči se o politiku moc nezajímají a ani jejich ochota jít volit není vysoká.
  4. Těsně na místě třetím je ODS. Její podpora trochu poklesla po založení Trikolory, nyní však už zůstává stabilní.
  5. Opakovaně také zjišťujeme, že komunisté již nejsou tak „skalní“ stranou, navíc již nejsou jediným adresátem protestních hlasů. ČSSD jeví známky stagnace a útlumu.
  6. U malých stran je situace nejistá. Zdá se, že vlažná vazba stoupenců malých stran k preferované straně celkově odráží váhání a rozpaky. Změny tu mohou být i dost nahodilé. Výjimkou je KDU-ČSL, jejíž kvalitativní podpora je velmi silná.
  7. Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 60 %, záporně 22 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 18 % dotázaných.

Volební preference – Říjen 2019

V říjnu by se do Poslanecké sněmovny dostalo sedm politických stran. ANO dominuje politické scéně a jeho postavení je stabilní. Úspěch zaznamenala Trikolora, která se v modelu blíží pětiprocentní hranici, stejně jako STAN a TOP 09. Piráti jsou na místě druhém, jejich podpora však není pevná a v čase kolísá. ODS oproti červnu ztratila a hypoteticky přichází o pět mandátů. Levice naopak mírně posílila a zastavila tak svůj propad.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden metodou osobních rozhovorů (face-to-face) na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 11. – 25. října 2019. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1002 respondentů. Na výzkumu pracovalo 150 tazatelů STEM (PAPI) a 75 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM. Detailní metodické informace najdete na  https://www.stem.cz/volebni-model/

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a) do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za říjen 2019; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Říjnový model odráží nerozhodnost a váhání voličů, je postaven na předpokladu spíše nižší volební účasti kolem 57 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – říjen 2019 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 2013 02/16 12/16 06/17 VOLBY 2017 11/17 02/18 04/18 06/18 10/18 11/18 01/19 04/19 06/19 10/19
ANO 18,7 29,2 29,7 32,8 29,6 30,9 32,5 32,9 32,0 33,4 35,7 31,9 34,0 32,5 33,1
ODS 7,7 7,7 7,5 9,6 11,3 12,0 11,0 13,7 15,5 12,9 12,4 11,0 13,2 13,1 10,5
Piráti 2,7 1,9 3,3 3,8 10,8 10,4 13,3 13,5 10,2 12,6 13,1 15,7 11,1 15,6 12,2
SPD 3,6 4,7 4,4 10,6 10,0 9,5 9,0 8,6 9,6 6,9 7,7 9,8 7,9 7,5
KSČM 14,9 13,6 13,8 12,7 7,8 8,3 8,7 8,5 9,1 7,4 7,6 8,5 9,5 7,8 8,4
ČSSD 20,5 19,7 16,3 11,4 7,3 8,2 7,1 7,0 7,9 6,7 6,6 8,3 7,8 6,4 6,5
KDU-ČSL 6,8 6,4 6,9 7,4 5,8 6,1 5,2 5,4 6,3 6,4 5,1 6,0 4,9 5,5 5,6
STAN 4,1 0,9 5,2 3,9 4,0 3,9 2,7 5,3 4,6 4,0 3,3 3,8 4,3
TOP 09 12,0 6,5 5,2 5,5 5,3 4,6 4,6 3,9 4,9 2,1 4,9 3,6 3,7 3,7 4,4
Trikolora 4,2
SZ 3,2 2,5 1,9 2,3 1,5 1,5 1,1 0,8 0,6 1,1 0,8 1,0 1,0 1,9 1,4

Kvalitativní charakteristiky příznivců parlamentních politických stran

Znění otázek:

„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“(podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)

„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“

(podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)

„Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny, šel byste Vy osobně volit?“

(Podíl „ANO“)

Vývoj STRANICKÝCH preferencí STEM – prosinec 2016 – říjen 2019 (%)

Hypotetické počty mandátů v říjnu 2019

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích. Hnutí ANO v tomto přepočtu například získává o 11 mandátů více, než by odpovídalo čistému proporčnímu zastoupení. Piráti mají stejně, ODS o jeden mandát navíc. Všichni ostatní d´Hondovým propočtem tratí oproti čistému celostátnímu proporčnímu zastoupení. Nejméně výhodný je přepočet pro KDU-ČSL (o šest mandátů méně).

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. V říjnu 2019 by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dostalo sedm stran. TOP 09 a Starostové zůstávají delší dobu pod pětiprocentním prahem, na jejich úroveň se jako nová formace dotáhla Trikolora, která v červnu ještě měla v datech STEM pouhých 0,5%.
  2. Hnutí ANO vede s velkým náskokem žebříček preferencí. Postavení ANO je stabilní a při daném rozložení podpory ostatních stran ANO výrazně získává na mandátech. Pokud by volby dopadly podobně jako náš výzkum, mohlo by si ANO pro dvoustrannou koalici vybírat z pěti stran, s Piráty by dokonce dosáhlo na ústavní většinu.
  3. Podpora Pirátů, kteří jsou na druhém místě, je dosti kolísavá a nepříliš silná.
  4. Těsně na místě třetím je ODS. Její podpora o něco poklesla a je otázkou, zda to může souviset s výrazným nástupem Trikolory.
  5. Zatímco ODS oslabila, ale jádro jejích příznivců je ve své volbě pevné a odhodlané, ČSSD jeví známky stagnace a útlumu. Opakovaně také zjišťujeme, že komunisté již nejsou tak „skalní“ stranou, jako kdysi bývali.
  6. Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 60 %, záporně 23 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 17 % dotázaných. Volební motivace se oproti červnu o něco zlepšila.

STEM – volební preference – leden 2019

Výzkum STEM z přelomu ledna a února ukázal, že do parlamentu by se dostalo sedm stran, těsně pod pěti procentním prahem by opět zůstala TOP 09 a STAN. Zdá se, že vypjatá atmosféra konce loňského roku se zklidnila a navázat na novou konstelaci se nejlépe podařilo Pirátům. Zvýšení ochoty sympatizantů stran nad pětiprocentním prahem účastnit se voleb, vedlo u většiny k zlepšení výsledku ve volebním modelu a to především na úkor hnutí ANO, kde volební účast sympatizantů zůstala beze změny. Hnutí ANO je přes pokles v modelu i počtu mandátů nadále suverénem domácí politické scény. Opakuje se listopadová změna pořadí na druhé a třetím místě v případě Pirátů a ODS. Piráti v šetření dosáhli jak v preferencích, tak ve volebním modelu svého nejlepšího dosavadního výsledku.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 25. ledna – 6. února 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1084 respondentů. Na výzkumu pracovalo 161 tazatelů STEM (PAPI) a 85 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za leden 2019; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Lednový model je proto postaven na předpokladu volební účasti okolo 53 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – leden 2019 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 2013 02/16 05/16 12/16 03/17 06/17 10/17 VOLBY 2017 11/17 02/18 04/18 06/18 10/18 11/18 01/19
ANO 18,7 29,2 27,1 29,7 27,0 32,8 26,7

29,6

30,9 32,5 32,9 32,0 33,4 35,7 31,9
Piráti 2,7 1,9 2,6 3,3 5,5 3,8 8,1 10,8 10,4 13,3 13,5 10,2 12,6 13,1 15,7
ODS 7,7 7,7 7,8 7,5 7,3 9,6 8,2 11,3 12,0 11,0 13,7 15,5 12,9 12,4 11,0
KSČM 14,9 13,6 14,5 13,8 13,9 12,7 12,5 7,8 8,3 8,7 8,5 9,1 7,4 7,6 8,5
ČSSD 20,5 19,7 20,1 16,3 15,5 11,4 9,4 7,3 8,2 7,1 7,0 7,9 6,7 6,6 8,3
SPD 3,6 3,4 4,7 4,0 4,4 12,9 10,6 10,0 9,5 9,0 8,6 9,6 6,9 7,7
KDU-ČSL 6,8 6,4 7,1 6,9 7,6 7,4 5,8 5,8 6,1 5,2 5,4 6,3 6,4 5,1 6,0
STAN 4,1 2,2 0,9 3,7 5,2 3,9 4,0 3,9 2,7 5,3 4,6 4,0
TOP 09 12,0 6,5 7,6 5,2 6,7 5,5 5,7 5,3 4,6 4,6 3,9 4,9 2,1 4,9 3,6
SZ 3,2 2,5 2,0 1,9 2,6 2,3 2,5 1,5 1,5 1,1 0,8 0,6 1,1 0,8 1,0

Kvalitativní charakteristiky příznivců parlamentních politických stran

Znění otázek:

„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“(podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)

„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“ (podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)

„Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny, šel byste Vy osobně volit?“(Podíl „ANO“)

Vývoj STRANICKÝCH preferencí STEM – prosinec 2016 – leden 2019 (%)

Hypotetické počty mandátů v lednu 2019

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích. Hnutí ANO v tomto přepočtu například získává o 10 mandátů více, KDU-ČSL o 4 méně, než by odpovídalo celostátnímu proporčnímu zastoupení.

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. Koncem ledna a začátkem února 2019 by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dostalo, stejně jako v listopadu 2018, sedm stran. Starostové i TOP 09 zůstali pod pětiprocentním prahem. Jelikož se nacházejí v pásmu statistické chyby, není možné jednoznačně určit, zda by se do parlamentu dostali, či nikoliv.
  2. Zdá se, že listopadová nižší ochota účastnit se voleb v případě sympatizantů hlavních konkurentů ANO pominula. Za této situace by v přepočtu hnutí ANO ztratilo 13 mandátů a naopak o 10 mandátů více by získali Piráti. V počtu mandátů by mírně posílily všechny strany nad pětiprocentním prahem vyjma KSČM a SPD.
  3. Druhé místo v pořadí potvrdila Pirátská strana, ODS na třetím místě od poloviny loňského roku mírně ztrácí. Piráti v šetření na přelomu ledna a února 2019 dosáhli jak v preferencích, tak ve volebním modelu svého nejlepšího dosavadního výsledku.
  4. Ve volebním modelu mírně posílila jak ČSSD, tak KSČM. Z hlediska vývoje stranických preferencí je ČSSD již ve druhém šetření mírně nad preferencemi KSČM. Pokles preferencí od voleb 2017 je u KSČM povlovný, ale systematický.
  5. Počátek roku přinesl SPD mírné zlepšení jak z hlediska preferencí, tak volebního modelu, v obou ukazatelích také mírně posílila KDU-ČSL.
  6. Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 57 %, záporně 24 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 19 % dotázaných. Volební motivace ve srovnání s listopadem velice mírně, ale posiluje.

 


STEM – volební preference – listopad 2018

Listopadový výzkum STEM probíhal více než týden po zveřejnění reportáže o synovi
A. Babiše a ve dnech před i po hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Data ukazují, že nedávné události aktivizovaly a posílily tábor příznivců hnutí ANO. Své postavení posílili rovněž Piráti a v preferencích i volebním modelu zaujali druhé místo, i když jejich podpora je dosud nepevná. ODS následuje v těsném odstupu na místě třetím. Do sněmovny by se v listopadu nejspíš dostalo jen sedm stran, STAN a TOP 09 zůstali těsně pod pětiprocentním prahem. Přepočet na mandáty ještě zdůraznil současnou dominanci ANO. Motivace k volební účasti oslabila.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 19. – 30. listopadu 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1034 respondentů. Na výzkumu pracovalo 167 tazatelů STEM (PAPI) a 81 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za listopad 2018; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Listopadový model zračí váhání voličů, je proto postaven na předpokladu volební účasti nižší než 55 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – listopad 2018 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 2013 02/16 05/16 12/16 03/17 06/17 10/17 VOLBY 2017 11/17 12/17 02/18 04/18 06/18 10/18 11/18
ANO 18,7 29,2 27,1 29,7 27,0 32,8 26,7 29,6 30,9 33,0 32,5 32,9 32,0 33,4 35,7
Piráti 2,7 1,9 2,6 3,3 5,5 3,8 8,1 10,8 10,4 12,2 13,3 13,5 10,2 12,6 13,1
ODS 7,7 7,7 7,8 7,5 7,3 9,6 8,2 11,3 12,0 9,6 11,0 13,7 15,5 12,9 12,4
KSČM 14,9 13,6 14,5 13,8 13,9 12,7 12,5 7,8 8,3 8,8 8,7 8,5 9,1 7,4 7,6
SPD 3,6 3,4 4,7 4,0 4,4 12,9 10,6 10,0 8,7 9,5 9,0 8,6 9,6 6,9
ČSSD 20,5 19,7 20,1 16,3 15,5 11,4 9,4 7,3 8,2 8,0 7,1 7,0 7,9 6,7 6,6
KDU-ČSL 6,8 6,4 7,1 6,9 7,6 7,4 5,8 5,8 6,1 5,4 5,2 5,4 6,3 6,4 5,1
TOP 09 12,0 6,5 7,6 5,2 6,7 5,5 5,7 5,3 4,6 4,4 4,6 3,9 4,9 2,1 4,9
STAN 4,1 2,2 0,9 3,7 5,2 3,9 5,2 4,0 3,9 2,7 5,3 4,6
SZ 3,2 2,5 2,0 1,9 2,6 2,3 2,5 1,5 1,5 0,9 1,1 0,8 0,6 1,1 0,8

Kvalitativní charakteristiky příznivců parlamentních politických stran

Znění otázek:

„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“(podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)

„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“ (podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)

„Můžete říci, že se vyznáte v současném politickém dění?“ (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“)

„Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny, šel byste Vy osobně volit?“(Podíl „ANO“)

Vývoj STRANICKÝCH preferencí STEM – září 2016 – listopad 2018 (%)

Hypotetické počty mandátů v listopadu 2018

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne
až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích. Hnutí ANO v tomto přepočtu například získává o 13 mandátů více, KDU-ČSL o 5 méně, než by odpovídalo celostátnímu proporčnímu zastoupení. V tomto přepočtu vycházíme z předpokladu, že by TOP 09 a STAN zůstali pod pětiprocentní hranicí.

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. V listopadu 2018 by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dostalo sedm stran. Starostové, TOP 09 a KDU-ČSL se pohybují těsně kolem pětiprocentního prahu. Jelikož se nacházejí v pásmu statistické chyby, není jisté, zda by se do parlamentu dostali.
  2. Za této situace by v přepočtu na mandáty výrazně získalo hnutí ANO. Oproti minulému měsíci hnutí ANO posílilo v modelu o dva procentní body a zdá se, že nedávné rozbroje na naší politické scéně posílily volební odhodlání příznivců ANO, zároveň znejistily volební motivaci příznivců ostatních stran. V listopadu by ANO snadno složilo jakoukoli dvojčlennou koalici.
  3. Druhá v pořadí je Pirátská strana. ODS na třetím místě získávala v první půlce roku přízeň voličů, nyní se ale tento trend zastavil.
  4. Levici se nadále nedaří. Pokles preferencí u KSČM je povlovný, ale systematický. Oproti říjnu ČSSD trochu získala ve stranických preferencích, její podpora je ale mělká a váhavá.
  5. SPD zaznamenala ztrátu a letošní rok se jí příliš nedaří. Ztrátu zaznamenala i KDU-ČSL a zůstává okolo pětiprocentního prahu volitelnosti.
  6. Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 55 %, záporně 28 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 17 % dotázaných. Volební motivace je v dlouhodobém srovnání spíše slabší.

STEM – VOLEBNÍ PREFERENCE – ŘÍJEN 2018

Říjnový výzkum STEM probíhal po komunálních volbách a částečně za voleb senátních. Volební kampaň i výsledky voleb se do určité míry odrazily na říjnových preferencích do Poslanecké sněmovny. Získal STAN, který překonal pětiprocentní hranici – do sněmovny by se tak dostalo osm stran. Hnutí ANO nadále jasně vede a ve volebním modelu vykazuje od voleb do PS vyrovnané výsledky. ODS a Piráti na místě druhém a třetím mají téměř shodný výsledek. Každá z nich by s hnutím ANO dosáhla na většinovou dvojstrannou koalici. Levicové strany KSČM a ČSSD nadále mírně ztrácejí. Nedaří se TOP 09.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9. až 24. října 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1011 respondentů. Na výzkumu pracovalo 142 tazatelů STEM (PAPI) a 82 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za říjen 2018; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

Pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Říjnový model je postaven na předpokladu volební účasti okolo 57 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – říjen 2018 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 2013 02/16 05/16 12/16 03/17 06/17 10/17 VOLBY 2017 11/17 12/17 02/18 04/18 06/18 10/18
ANO 18,7 29,2 27,1 29,7 27,0 32,8 26,7 29,6 30,9 33,0 32,5 32,9 32,0 33,4
ODS 7,7 7,7 7,8 7,5 7,3 9,6 8,2 11,3 12,0 9,6 11,0 13,7 15,5 12,9
Piráti 2,7 1,9 2,6 3,3 5,5 3,8 8,1 10,8 10,4 12,2 13,3 13,5 10,2 12,6
SPD 3,6 3,4 4,7 4,0 4,4 12,9 10,6 10,0 8,7 9,5 9,0 8,6 9,6
KSČM 14,9 13,6 14,5 13,8 13,9 12,7 12,5 7,8 8,3 8,8 8,7 8,5 9,1 7,4
ČSSD 20,5 19,7 20,1 16,3 15,5 11,4 9,4 7,3 8,2 8,0 7,1 7,0 7,9 6,7
KDU-ČSL 6,8 6,4 7,1 6,9 7,6 7,4 5,8 5,8 6,1 5,4 5,2 5,4 6,3 6,4
STAN 4,1 2,2 0,9 3,7 5,2 3,9 5,2 4,0 3,9 2,7 5,3
TOP 09 12,0 6,5 7,6 5,2 6,7 5,5 5,7 5,3 4,6 4,4 4,6 3,9 4,9 2,1
SZ 3,2 2,5 2,0 1,9 2,6 2,3 2,5 1,5 1,5 0,9 1,1 0,8 0,6 1,1

Kvalitativní charakteristiky příznivců parlamentních politických stran

Znění otázek:

„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“(podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)

„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“ (podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)

„Můžete říci, že se vyznáte v současném politickém dění?“ (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“)

 

Vývoj STRANICKÝCH preferencí STEM – září 2016 – říjen 2018 (%)

Hypotetické počty mandátů v říjnu 2018

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne
až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích. Hnutí ANO v tomto přepočtu například získává o 12 mandátů více, STAN o 6 méně, než by odpovídalo celostátnímu proporčnímu zastoupení.

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. V říjnu 2018 by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dostalo osm stran. Starostové by v povolební situaci překonali pětiprocentní hranici. TOP 09 se naopak pětiprocentní hranici vzdálila.
  2. V průběhu prvního letošního pololetí ODS získávala postupně přízeň voličů. Nyní se tento trend zastavil. Zdá se, že posílila kádr kmenových voličů, ale přišla o část vlažné přízně.
  3. U Pirátů je tomu naopak než u ODS. Dokáží shromáždit třeba i váhavé příznivce, ale není pro stranu snadné je přivést k volebním urnám.
  4. Levici se příliš nedaří. Pokles preferencí u ČSSD je dlouhodobý a v menší intenzitě pokles zaznamenáváme také u komunistů.
  5. SPD svoji pozici stabilizovala. Stabilní výsledky vykazuje také KDU-ČSL.
  6. Za rok od voleb tak po přepočtu na mandáty u hlavních stran vidíme jen dílčí změny, žádné velké zvraty. Mandáty TOP 09 šly nejvíce ve prospěch ANO a Pirátů.
  7. Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 57 %, záporně 26 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 17 % dotázaných.

STEM – volební preference – červen 2018

Červnový výzkum STEM ukázal, že do parlamentu by se dostalo jen sedm stran, těsně pod pěti procentním prahem by zůstala TOP 09 a hlouběji STAN. Zdá se, že protestní nálada, která charakterizovala loňské poslanecké volby, uvadá. Posílila ODS, své postavení upevnila ČSSD, ztratili Piráti a SPD. Hnutí ANO je nadále nejmocnějším činitelem na naší politické scéně a podle modelu by mělo více šancí stvořit ze současného výsledku dvojstrannou koalici. Ve vztahu k politickým stranám je na prahu okurkové sezóny veřejnost váhavá a dost nejistá.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 13. až 27. června 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1007 respondentů. Na výzkumu pracovalo 161 tazatelů STEM (PAPI) a 92 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za červen 2018; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference neVYJADŘUJÍ volební výsledEk!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Červnový model je vzhledem k váhavosti velké části voličů postaven na předpokladu volební účasti okolo 55 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – červen 2018 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 2013 02/16 05/16 12/16 03/17 06/17 10/17 VOLBY 2017 11/17 12/17 02/18 04/18 06/18
ANO 18,7 29,2 27,1 29,7 27,0 32,8 26,7 29,6 30,9 33,0 32,5 32,9 32,0
ODS 7,7 7,7 7,8 7,5 7,3 9,6 8,2 11,3 12,0 9,6 11,0 13,7 15,5
Piráti 2,7 1,9 2,6 3,3 5,5 3,8 8,1 10,8 10,4 12,2 13,3 13,5 10,2
KSČM 14,9 13,6 14,5 13,8 13,9 12,7 12,5 7,8 8,3 8,8 8,7 8,5 9,1
SPD 3,6 3,4 4,7 4,0 4,4 12,9 10,6 10,0 8,7 9,5 9,0 8,6
ČSSD 20,5 19,7 20,1 16,3 15,5 11,4 9,4 7,3 8,2 8,0 7,1 7,0 7,9
KDU-ČSL 6,8 6,4 7,1 6,9 7,6 7,4 5,8 5,8 6,1 5,4 5,2 5,4 6,3
TOP 09 12,0 6,5 7,6 5,2 6,7 5,5 5,7 5,3 4,6 4,4 4,6 3,9 4,9
STAN 4,1 2,2 0,9 3,7 5,2 3,9 5,2 4,0 3,9 2,7
SZ 3,2 2,5 2,0 1,9 2,6 2,3 2,5 1,5 1,5 0,9 1,1 0,8 0,6

Kvalitativní charakteristiky příznivců parlamentních politických stran

Znění otázek:

„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“(podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)

„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“ (podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)

„Můžete říci, že se vyznáte v současném politickém dění?“ (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“)

Vývoj STRANICKÝCH preferencí STEM – únor 2016 – červen 2018 (%)

Hypotetické počty mandátů v červnu 2018

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne
až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích. Hnutí ANO v tomto přepočtu například získává o 12 mandátů více, KDU-ČSL o 6 méně, než by odpovídalo celostátnímu proporčnímu zastoupení.

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. V červnu 2018 by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dostalo sedm stran. Starostové by nepřekonali pětiprocentní hranici a těsně pod ní by v modelu STEM zůstala i TOP 09.
  2. Celkově se dá říci, že se trochu navrací přízeň klasickým zavedeným stranám, a že strany protestního typu mírně ztrácejí. Někdejší vyhrocená situace uvadá, politická scéna působí dost unaveně a rezignovaně.
  3. Hnutí ANO posílilo po volbách, nyní se jeho pozice v široké veřejnosti oslabuje. Má ale skupinu odhodlaných a aktivních příznivců, takže do modelového volebního výsledku by se oslabení ANO u široké veřejnosti zatím nepromítlo.
  4. Nadále se daří ODS. Ta již řadu měsíců posiluje a v modelu má o dvanáct mandátů více než získala ve volbách.
  5. Piráti zůstávají po ANO a ODS třetí stranou v pořadí preferencí. Oproti minulému měsíci však v modelu ztratili tři procentní body. Udržují si své věrné protestní voliče, kteří se však o politiku příliš nezajímají.
  6. ČSSD již neoslabuje a vykazuje v posledních měsících mírné zlepšení. Její nová vládní role ukáže, zda bude mít pozitivní vliv na její obraz ve veřejnosti
  7. Postavení KSČM je celkem stabilní, avšak v současnosti již nemá lepší pozici než ČSSD.
  8. SPD nadále mírně ztrácí. Ve volebním modelu by SPD nyní získala o čtyři mandáty méně než ve volbách.
  9. KDU-ČSL posílila a pohybuje se jistěji nad pětiprocentním prahem. Po období váhavosti se opět vrací mezi „skalní“ strany se silným voličským jádrem.
  10. Skutečnost, že v červnu propadli STAN a TOP 09 pod pětiprocentní hranici, se silně projevila v přepočtu mandátů. Vzhledem k velkým rozdílům procent mezi jednotlivými stranami šel zisk mandátů téměř výhradně za hnutím ANO.
  11. Hnutí ANO by se na základě současných výsledků naskytlo několik možností, jak vytvořit dvoustrannou volební koalici. Nejsilnější by bylo spojení hnutí ANO a ODS – získalo by ústavní většinu 120 mandátů. Dále by byla možná dvoustranná koalice s Piráty, která by dala dohromady 105 mandátů. Početně by šlo realizovat i koalici s SPD – ta by měla těsnou většinu 101 mandátu.
  12. Duhovou koalici proti hnutí ANO by nešlo složit bez účasti SPD.
  13. Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 58 %, záporně 22 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 20 % dotázaných. Pro mnoho lidí je současná situace nejasná a nepřehledná.

STEM – VOLEBNÍ PREFERENCE – DUBEN 2018

Dubnový výzkum STEM oproti výzkumu únorovému nenaznačuje žádný dramatický zvrat. Po drobných krůčcích se však naše politická scéna proměňuje. Mírně posilují ANO i ODS a opírají se o dostatečně intenzivní podporu. Z nových parlamentních stran se daří Pirátům, naopak SPD oslabuje. Pod hranici pěti procent se dostaly STAN a TOP 09, což výrazně mění podíly hypotetických mandátů.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 19. až 29. dubna 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1046 respondentů. Na výzkumu pracovalo 151 tazatelů STEM (PAPI) a 95 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za duben 2018; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

POZOR: STRANICKÉ PREFERENCE NEVYJADŘUJÍ VOLEBNÍ VÝSLEDEK!

 

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Dubnový model je postaven na předpokladu volební účasti okolo 58 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – duben 2018 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 2013 02/16 05/16 12/16 03/17 06/17 10/17 VOLBY 2017 11/17 12/17 02/18 04/18
ANO 18,7 29,2 27,1 29,7 27,0 32,8 26,7 29,6 30,9 33,0 32,5 32,9
ODS 7,7 7,7 7,8 7,5 7,3 9,6 8,2 11,3 12,0 9,6 11,0 13,7
Piráti 2,7 1,9 2,6 3,3 5,5 3,8 8,1 10,8 10,4 12,2 13,3 13,5
SPD 3,6 3,4 4,7 4,0 4,4 12,9 10,6 10,0 8,7 9,5 9,0
KSČM 14,9 13,6 14,5 13,8 13,9 12,7 12,5 7,8 8,3 8,8 8,7 8,5
ČSSD 20,5 19,7 20,1 16,3 15,5 11,4 9,4 7,3 8,2 8,0 7,1 7,0
KDU-ČSL 6,8 6,4 7,1 6,9 7,6 7,4 5,8 5,8 6,1 5,4 5,2 5,4
TOP 09 12,0 6,5 7,6 5,2 6,7 5,5 5,7 5,3 4,6 4,4 4,6 3,9
STAN 4,1 2,2 0,9 3,7 5,2 3,9 5,2 4,0 3,9
SZ 3,2 2,5 2,0 1,9 2,6 2,3 2,5 1,5 1,5 0,9 1,1 0,8

 

Kvalitativní charakteristiky příznivců parlamentních politických stran

Znění otázek:

„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“(podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)

„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“ (podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)

„Můžete říci, že se vyznáte v současném politickém dění?“ (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“)

„Někteří lidé říkají, že si dnes těžko vyberou stranu, které by chtěli dát svůj hlas. Patříte Vy osobně k těmto lidem?“ (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“).

 

Vývoj STRANICKÝCH preferencí STEM – únor 2016 – duben 2018 (%)

 

Hypotetické počty mandátů v dubnu 2018

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne
až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích. Hnutí ANO v tomto přepočtu získává o 8 mandátů více, KDU-ČSL o 5 méně, než by odpovídalo celostátnímu proporčnímu zastoupení.

 

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. V dubnu 2018 by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dostalo sedm stran. STAN a TOP 09 by nepřekonaly pětiprocentní hranici.
  2. Hnutí ANO po volbách posílilo a udržuje si vysokou podporu i v letošním roce. Díky pevné podpoře příznivců ve volebním modelu dosahuje téměř 33 procent.
  3. Daří se ODS. Ta posílila v poslední době a v modelu má zřetelně lepší výsledek než ve volbách.
  4. Daří se také Pirátům. Krůček po krůčku od voleb soustavně posilují svoji pozici
    a jsou nyní po ANO a ODS třetí nejsilnější stranou.
  5. Poněkud si pohoršila ČSSD a její volební výsledek by dnes nebyl příliš odlišný
    od voleb.
  6. Postavení KSČM je stabilní a po celé povolební období si udržuje mírný náskok nad ČSSD.
  7. SPD mírně ztrácí. Ve volebním modelu to není příliš znát, jelikož stoupenci Tomio Okamury mají dost pevné volební přesvědčení, které pramení z protestního charakteru strany.
  8. KDU-ČSL se pohybuje těsně nad pětiprocentním prahem. Data naznačují, že její volební jádro již není tak pevné, jak bývalo.
  9. Podíváme-li se na kvalitu podpory jednotlivých stran, vidíme skupinu rozpačitých voličů, kteří se příliš nezajímají o politiku, v politice se moc nevyznají a kteří těžko hledají stranu, které by dali svůj hlas. Typicky jsou to voliči Pirátů, ale i voliči ČSSD.
  10. Proti skupině rozpačitých stojí skupina odhodlaných, kteří se o politiku zajímají
    a kteří mají ke své straně dost silný vztah. Patří sem hnutí ANO a ODS, tedy dvě hlavní strany, které spolu vedou výrazný politický zápas. Přibližují se jim stoupenci SPD, kteří se však v politice příliš neorientují.
  11. Skalní stranou zůstávají komunisté. Mají ke své KSČM zdaleka nejsilnější vztah
    ze všech voličských obcí.
  12. Skutečnost, že v dubnu propadli STAN a TOP 09 pod pětiprocentní hranici, silně zamíchala počtem mandátů.
  13. V současné době by levice reprezentovaná KSČM a ČSSD dala dohromady jen 30 mandátů, pravice zastoupená ODS a SPD necelých 50 mandátů. Zbývajících 120 mandátů připadá na formace politického středu.
  14. Hnutí ANO by na základě současných výsledků mělo několik možností, jak vytvořit dvoustrannou volební koalici. Koalice s krajními politickými stranami (KSČM nebo SPD) by byla jen velmi těsná a nejspíš by nebyla funkční. Koalice ANO a ODS
    by dala dohromady 117 mandátů, koalice ANO a Pirátů 114 mandátů.
  15. Početně schůdnou koalici proti hnutí ANO by musely vytvořit buď všechny ostatní strany, případně všechny strany bez lidovců.
  16. Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 62 %, záporně 19 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 18 % dotázaných. Z těchto údajů se zdá, že motivace přijít k volbám je nadprůměrná.