Volili lidé opravdu stranu, která odpovídá jejich názorům?

Lidí, kteří ve volbách vhodili lístek s označením strany, která odpovídá plně jejich názorům a zájmům, byla pouhá třetina. Dvě pětiny voličů daly hlas straně „svým názorům blízké“ a zbylých skoro 30 % volilo to nejlepší, co výběr nabízel, přestože ani tato strana se jim příliš nelíbila. Nejvíce hlasů pro „nejpřijatelnější variantu z nevalné nabídky“ přicházelo od voličů, kteří se rozhodovali až v posledních dnech před volbami. Největší podíl pevných, zcela přesvědčených a s myšlenkami strany identifikovaných voličů má tradičně KSČM. Na opačném pólu je Koalice, s níž se plně ztotožnila jen pětina jejích voličů (zřejmě jde o kmenové jádro KDU-ČSL), naopak dvě pětiny hlasů pro Koalici byly hlasy pro nejpřijatelnější z nabízených a nikoli zcela vyhovujících možností. Také většina z lidí, kteří dali hlas malým stranám, volila tyto strany spíše z bezradnosti než z hlubokého přesvědčení, že právě tato strana dokonale splňuje jejich představy. Číst dále


Nejlepší volební kampaň: jednoznačně ČSSD

Letošní přehlídka umění volebních štábů měla jednoznačného premianta: sociální demokracii. Její kampaň působila uceleně, výrazně, oslovila okruh lidí, kteří dávali najevo své alespoň částečné sympatie k ČSSD. Kampaň Lidového domu ocenili i „méně straničtí“ stoupenci ostatních stran, v hodnocení voličů Koalice ČSSD dokonce zvítězila. Za nejlepší ji také považují „neutrálové“ – nevoliči a lidé, kteří volili některou z menších stran. Ostatní hlavní aspiranti na poslanecké mandáty se svou kampaní neuspěli. Porovnáme-li podíly „nejlepších kampaní“ s volebním ziskem stejné strany, nejvíce se propadlo hodnocení volební kampaně Koalice. Důvodem může být i to, že byla „dvojcestná“, a že některým kmenovým stoupencům KDU-ČSL nebo US se tato formálně společná a zároveň nekonzistentní kampaň nelíbila. Číst dále


Nejpilněji kroužkovali vybrané kandidáty voliči ODS a Koalice

V novém volebním zákoně se změnila pravidla pro přidělování preferenčních hlasů. Lidé mohli zakroužkovat sice již jen dva kandidáty, zato se těmto politikům snížila hranice, která je posunuje na kandidátce vpřed. – nemuseli už získat 10 % z preferenčních hlasů odevzdaných pro danou stranu, ale pouze 7 %. Výsledky letošních voleb ukázaly, že tato změna byla významná. Voliči využívali preferenčních hlasů mnohem více než v minulosti (39 % proti 25 % před čtyřmi lety). Nejčastěji kroužkovali vybrané kandidáty lidé, kteří volili ODS a Koalici. Z výsledků voleb můžeme soudit, že práva označovat vybrané kandidáty využívali především stoupenci KDU-ČSL (zejména z voličského jádra této strany), kteří tak v řadě případů eliminovali kandidáty Unie svobody z „postupových“ míst. Číst dále


Před volbami byli nejaktivnější voliči KSČM a ODS

V porovnání s rokem 1998 se letos lidé zřetelně méně účastnili předvolebních shromáždění, ale zhruba stejně důkladně studovali volební programy stran. Voliči KSČM nejčastěji navštěvovali mítinky nebo předvolební schůze a podle vlastních slov i nejdůkladněji studovali volební program aspoň jedné strany. Druhou velmi aktivní skupinou byli – opět v souladu s tím, co před volbami uváděli – voliči ODS. Výrazně nižší účast na předvolebních akcích a menší zájem o volební programy kandidujících stran přiznávali voliči ČSSD, Koalice a neparlamentních uskupení. Lidé, kteří nakonec volit nešli, se účastnili předvolebního dění zcela logicky nejméně (i když i z nich se desetina přišla podívat na nějaký mítink a stejný podíl z nich podle vlastního vyjádření i detailně pročetl nejméně jeden stranický program). Číst dále


Sociální jistoty, ekonomika, evropská integrace – hlavní témata voleb

Žebříček důležitosti témat letošní volební kampaně potvrzuje, jak významnými tématy byly otázky sociálních jistot, ekonomického rozvoje i jeho odvrácené stránky (korupce státních úředníků) a jak vzrostl význam integrace naší země do Evropské unie. Každá skupina voličů akcentovala ty stránky života společnosti, které ji přirozeně nejvíce v každodenním životě zajímají. Pro voliče ODS byly ústředním tématem daně, vstup do Evropské unie a rozvoj ekonomiky, pro stoupence stran Koalice evropská integrace (ale i sociální jistoty), pro voliče ČSSD a KSČM sociální jistoty. Voliči KSČM jsou specifičtí i tím, že přece jen poněkud větší důraz dávají na naše (negativně vnímané) vztahy s Německem a naopak je nezajímá (opět negativně vnímaný) vstup naší země do Evropské unie. Číst dále


Hodnocení výsledku voleb: levice spokojena, pravice rozčarována

S volbami je spokojena polovina populace. Naprostou spokojenost – v souladu s tím, jak interpretují jejich výsledek média a mnozí komentátoři – vyjadřují stoupenci krajní levice a voliči KSČM. Ve velké většině hodnotí jako úspěch výsledek voleb i lidé, kteří volili sociální demokracii. Naproti tomu zklamání je patrné u voličů Koalice a zvláště pak u voličů ODS a u občanů, kteří se zařazují na politické škále jasně k pravici. Spíše negativní pocity mají z výsledku voleb lidé, kteří volili neparlamentní strany, průměru se blíží hodnocení občanů, kteří nevyužili svého práva a volit letos nešli. V souladu s rozložením voličstva bilancují volby i příslušníci různých sociálních skupin. Za debakl považují letošní volební skóre podnikatelé a studenti, naopak důchodci dávají najevo, že tento výsledek voleb jim vcelku vyhovuje. Číst dále


Více než pětina lidí se rozhodla až v posledním týdnu před volbami

Polovina voličů (nebo přesněji – těch, kteří šli skutečně volit) se o svém hlasu v letošních volbách do Poslanecké sněmovny definitivně rozhodla řádově v posledním měsíci, téměř čtvrtina dokonce až v posledním týdnu před otevřením volebních místností. Dlouho před volbami mají jasno spíše lidé, kteří se trvale zajímají o politiku, a že tito „dávno rozhodnutí“ lidé volí stranu, která je v souladu s jejich názory a zájmy. Naopak mezi lidmi, kteří se rozhodují až těsně před volbami, se mnohem častěji objevuje „volba nejmenšího zla“ – tito voliči neodevzdávají hlas pro určitou stranu proto, že by jim plně vyhovovala, ale jen proto, že ji považují za přijatelnější, než jsou strany ostatní. Až do konce předvolebního období získávala hlasy sociální demokracie. Mimořádně velký podíl hlasů přitáhla v posledním měsíci i v posledním týdnu. Hodně z lidí, kteří se rozhodovali až na poslední chvíli, hlasoval také pro malé neparlamentní strany (skoro třetina). Malé strany mohou být přijatelnou volbou pro lidi, kteří se příliš o politiku nezajímají, ale i pro zklamané příznivce větších stran. Velmi malý podíl volných hlasů získaly na svou stranu v poslední fázi předvolebního boje KSČM a ODS (jen kolem 10 %). To potvrzuje, že tyto strany těžily ze svého pevného voličského jádra, ale nedokáží oslovit další voliče. Číst dále


Letošní parlamentní volby zájem lidí o politiku nezvýšily

Necelá polovina lidí se podle vlastního vyjádření o politiku zajímá aspoň „středně“, jen malá část (stabilně je to kolem 6-7 %) „velmi mnoho“. Z dlouhodobého pohledu je vidět, že letošní předvolební kampaň a boj o poslanecké mandáty – na rozdíl od předvolebního období před čtyřmi lety – příliš zájem o politiku nezvýšily. Výsledkem byla mimo jiné i nízká volební účast, která se v porovnání s volbami v roce 1998 propadla o plných 16 % (ze 74 na 58 %). Nejintenzivněji prožívali volební období lidé, kteří dali hlas ODS. V celém předchozím období se však stabilně o politiku nejvíce zajímali lidé, kteří se hlásili ke KSČM. Můžeme z toho soudit, že hlas dalo ODS skutečně převážně pevné, o politiku se silně zajímající voličské jádro této strany, zatímco vlažných stoupenců získala ODS poměrně málo. Číst dále


Televize, rozhlas, tisk – a mítinky

Klíčový význam přikládají voliči tomu, co se dozví prostřednictvím televize, tisku, z rozhlasových diskusí. Značný význam si pro volební rozhodování podržují také předvolební mítinky a jiné akce v rámci kampaně, i když – a naznačují to i odpovědi na jiné otázky – jejich význam v porovnání s minulými volbami poněkud klesá. Naproti tomu by politické strany zřejmě mohly uspořit na výdajích za billboardy i letáky adresované do schránek – těm voliči velkou váhu nepřisuzují. Mezi názory stoupenců nejsilnějších stran jsou jen zcela minimální rozdíly. Mírně se odlišují jen stoupenci KSČM větším důrazem na předvolební mítinky a nerozhodnutí celkově menším zájmem o všechny nejčastěji uvažované formy (TV, tisk, rozhlas, mítinky). Číst dále


Dvě pětiny voličů se rozhodují až v posledních dnech

Necelé tři pětiny lidí mají o své volbě jasno „už dávno předem“. Dlouho dopředu jsou rozhodnuti zejména lidé, kteří jsou také pevně rozhodnuti, že se voleb zúčastní. Většina lidí (přes 60 %) se rozhoduje spíše na základě znalostí záměrů a činnosti stran než pocitem a pověstí, jakou strany mají. Ještě výrazněji převažuje rozhodování podle vyjádření politiků a programových principů nad tím, co voliči pochytí z rozhovorů se svými přáteli a známými. Také rozumové, věcné rozhodování je příznačné hlavně pro lidi, kteří jsou jednoznačně odhodláni jít k volbám, než pro ty, kteří svou účast zatím zvažují. Racionální zvažování programových zásad a brzké rozhodnutí o volené straně jsou obvyklejší u stran, které mají silné voličské jádro a široký okruh kmenových stoupenců, tedy zejména pro ODS a KSČM. „Na poslední chvíli“ a často spíše podle rozhovorů se známými a přáteli volí nejvíce lidé, kteří nemají vyhraněnou přízeň k žádné straně. Číst dále