Stranické preference ve volbách do Evropského parlamentu

Stranické preference voleb do Evropského parlamentu co do pořadí jednotlivých parlamentních stran v podstatě kopírují preference do Poslanecké sněmovny parlamentu ČR. Vezmeme-li v úvahu pouze voliče, kteří jsou ochotni se voleb do EP účastnit, zaujímá první místo ODS. Druhé místo patří KSČM. Na třetím místě se umístila ČSSD a na čtvrtém místě KDU-ČSL. Stranické preference voleb do Evropského parlamentu co do pořadí jednotlivých parlamentních stran v podstatě kopírují preference do Poslanecké sněmovny parlamentu ČR. Vezmeme-li v úvahu pouze voliče, kteří jsou ochotni se voleb do EP účastnit, zaujímá první místo ODS. Druhé místo patří KSČM. Na třetím místě se umístila ČSSD a na čtvrtém místě KDU-ČSL. Číst dále


Je pro rozhodování voličů ve volbách do EP důležitější strana nebo kandidát?

Často setkáváme s tím, že lidé v dotazu na motivaci své volby zdůrazňují vlastnosti kandidáta a méně se hlásí k čistě stranické volbě. Z výsledků voleb však víme, že ve skutečnosti u nás byla čistě stranická volba vždy silnější, než dotázaní ve výzkumech přiznávali. Výsledky posledního šetření naznačují, že podobná situace by mohla nastat i ve volbách do Evropského parlamentu. Číst dále


Radnice je podle lidí důležitější než parlament

Dvě třetiny lidí se domnívají, že volby do Poslanecké sněmovny jsou důležité (hodnotí je 4 nebo 5 body na pětibodové škále, kde 1=malá a 5=velká důležitost). Ještě větší význam však lidé přisuzují volbám do místních zastupitelstev (téměř 80 % bodů 4 nebo 5). Volby do krajských zastupitelstev jsou „o stupeň níže“ (polovina hodnocení 4 nebo 5 body) a za zcela nevýznamné považují lidé volby do Senátu. Těm přiřadilo 4 nebo 5 bodů důležitosti jen 22 % dotázaných. Lidé z menších měst dávají větší důraz na volby komunální, obyvatelstvo velkoměst staví výše volby do Poslanecké sněmovny.Dvě třetiny lidí se domnívají, že volby do Poslanecké sněmovny jsou důležité (hodnotí je 4 nebo 5 body na pětibodové škále, kde 1=malá a 5=velká důležitost). Ještě větší význam však lidé přisuzují volbám do místních zastupitelstev (téměř 80 % bodů 4 nebo 5). Volby do krajských zastupitelstev jsou „o stupeň níže“ (polovina hodnocení 4 nebo 5 body) a za zcela nevýznamné považují lidé volby do Senátu. Těm přiřadilo 4 nebo 5 bodů důležitosti jen 22 % dotázaných. Lidé z menších měst dávají větší důraz na volby komunální, obyvatelstvo velkoměst staví výše volby do Poslanecké sněmovny. Číst dále


Názory veřejnosti na způsob volby prezidenta

Funkce prezidenta je u nás spojována s velkou vážností a úctou a prezident by podle lidí měl stát mimo politické strany. Značná většina lidí, přes 80 %, požaduje, aby prezident byl volen přímo hlasy občanů. Téměř stejný podíl lidí by chtěl volit přímo již nástupce Václava Havla. Z kandidátů, kteří byli (na počátku září 2002) lidem nabídnuti, by nejvíce občanů považovalo za dobrého prezidenta Otakara Motejla, s mírným odstupem následuje Petr Pithart, menší okruh příznivců má Václav Klaus. Šance dalších nabízených kandidátů (T.Halík, M.Zeman, I.Wilhelm, R.Zahradník, V.Železný, J.Šiklová) by v přímé volbě byly již výrazně menší. Číst dále


Ve volbách šlo především o moc, říkají lidé

Volby byly hlavně bojem o moc – to je závěr, k němuž došla v době krátce po vyhlášení volebních výsledků třetina našich občanů. Dalších 15 % lidí volí jinou formulaci než přímé „boj o moc“, například „změna politického systému“ nebo „střetnutí levice a pravice“. Dohromady se tedy polovina voličů domnívá, že v letošních volbách nešlo ani tak o řešení nějakých věcných témat, ale že politické strany usilovaly především o to, jak získat co největší počet poslaneckých mandátů, a tudíž co největší podíl na řízení státu. Mnohem méně než jako mocenský zápas chápou lidé letošní parlamentní volby jako souboj o způsob řešení konkrétních problémů. Z celé řady jmenovaných věcných otázek vystupují do popředí tři: rozvoj ekonomiky (objevuje se vcelku rovnoměrně ve všech sociálních skupinách i mezi voliči všech politických stran), sociální jistoty (ty akcentují jako ústřední téma voleb zejména voliči levice, KSČM a ČSSD) a vstup do Evropské unie. Číst dále