Názory občanů na rezignaci několika politických vůdců po volbách

Po parlamentních volbách rezignovali čtyři předsedové stran, které ve volbách neuspěly, anebo alespoň nesplnily očekávání. Podle mínění výrazné většiny občanů měli odstoupit Jiří Paroubek a Cyril Svoboda. Souhlas s odstoupením Ondřeje Lišky a Miloše Zemana je zřetelně slabší. S odchodem Jiřího Paroubka souhlasí i polovina voličů ČSSD (opačný názor má z nich třetina). Číst dále


Přinese výsledek parlamentních voleb stabilitu a prosperitu?

Přesně polovina našich občanů se domnívá, že výsledek červnových parlamentních voleb přinese republice politickou stabilitu a opět polovina lidí věří, že budeme nyní lépe schopni řešit dlouhodobé problémy naší země. Zhruba 90 % lidí odpovídá na obě otázky shodně, konzistentně. Naději na stabilitu a řešení problémů spatřují ve výsledcích voleb hlavně červnoví voliči ODS a TOP 09, v poněkud menší míře i Věcí veřejných. Číst dále


Hodnocení vývoje v zemi po volbách do poslanecké sněmovny

Situaci před volbami do poslanecké sněmovny charakterizovala výrazná nespokojenost s vývojem u nás. Po volbách jsou v populaci jako celku hlasy vyrovnané – třetina pro správný směr, třetina pro nesprávný, třetina lidí soudí, že situace u nás „nesměřuje nikam“. O obrat se postarali především lidé, kteří volili ODS, TOP 09 a z větší části i Věci veřejné. Voliči levice jsou stejně nespokojení, jako byli před volbami. Číst dále


Účast a neúčast u nedávných voleb do Evropského parlamentu

Zatímco pro svou účast u evropských voleb se většina voličů rozhodla už alespoň měsíc před volbami a jen necelá třetina v posledním týdnu, nevoliči se častěji rozhodovali až v posledních dnech před volbami. Mezi důvody neúčasti dominuje obecné znechucení z politiky, které je častější zejména u těch nevoličů, kteří se rozhodovali alespoň měsíc před volbami. Ti lidé, kteří se pro neúčast rozhodli v posledním předvolebním týdnu nebo přímo v den voleb, častěji tvrdí, že nevolili, protože se nacházeli mimo své bydliště. Číst dále


Kdy a jak se rozhodovali čeští voliči ve volbách do Evropského parlamentu

Ve volbách do Evropského parlamentu při nízké volební účasti sehráli významnou roli kmenoví voliči stran. Zhruba 40 % lidí se však rozhodovalo až v průběhu posledního měsíce. V samotném závěru volební kampaně se více uplatnily neparlamentní strany a mírně získala ODS proti ČSSD. V rozhodování lidí dominovaly zkušenosti z domácí politiky. Asi pětina lidí volila „proti někomu“ – šli vyjádřit nesouhlas s jednou z hlavních politických stran, anebo obecně volili alternativu k hlavním stranám. Číst dále


Volby do EP

Počátkem května – zhruba měsíc před volbami do Evropského parlamentu jsou dvě pětiny (41 %) českých občanů ochotny se těchto voleb zúčastnit a další téměř dvě pětiny (37 %) svou účast zvažují. Čtyři parlamentní strany překračují pětiprocentní hranici pro zisk mandátů, podíl hlasů pro Stranu zelených se pohybuje kolem 3 %. Ve stranických preferencích (tj. mezi všemi dotázanými) vede o tři body ČSSD před ODS (24 % : 21 %). Vyhlídky malých stran byly na počátku května chabé. Číst dále


Analýza přesunů voličů mezi volbami do PSP v roce 2006 a nedávnými krajskými volbami

Desetina lidí, kteří v červnu 2006 odevzdali do poslanecké sněmovny hlas ODS, přešla v krajských volbách v říjnu 2008 na stranu sociální demokracie. ČSSD výrazně zabodovala i mezi těmi, kteří v roce 2006 vůbec nevolili. Z lidí, kteří v roce 2006 u volebních uren scházeli, se krajských voleb zúčastnilo skoro 30 % – a téměř tři pětiny z nich hlasovaly pro ČSSD. Číst dále


Druhá prezidentská volba

Václava Klause si jako prezidenta České republiky na dalších pět let přeje 66 % občanů. Čtyři měsíce před volbou prezidenta poslanci a senátory je karta s Klausovým protikandidátem stále nepopsaná a dvě třetiny lidí (68 %) ani nevěří, že opozice dokáže najít tak silnou osobnost, aby se mohla Václavu Klausovi v prezidentských volbách důstojně postavit. Václava Klause si jako prezidenta České republiky na dalších pět let přeje 66 % občanů. Čtyři měsíce před volbou prezidenta poslanci a senátory je karta s Klausovým protikandidátem stále nepopsaná a dvě třetiny lidí (68 %) ani nevěří, že opozice dokáže najít tak silnou osobnost, aby se mohla Václavu Klausovi v prezidentských volbách důstojně postavit. Číst dále