Polovina nevoličů se o své neúčasti rozhodla až v posledním měsíci před volbami

Polovina z lidí, kteří nešli v květnu volit, měla jasno o své neúčasti již několik měsíců před volbami. Ostatní se definitivně rozhodli, že zůstanou doma, až později. Průzkum ukázal, že mezi květnovými nevoliči, kteří se o své neúčasti rozhodli až v posledním předvolebním měsíci, měla daleko nejvíce potenciálních hlasů sociální demokracie. (Pokračování textu…)

Rozhodování nevoličů

Nejčastěji uváděným důvodem neúčasti ve volbách bylo „obecné znechucení z politiky“. Asi desetina nevoličů otevřeně přiznává, že nikdy nechodí volit, další desetina uvádí jako hlavní důvod nezájem, další skoro desetina, že nebylo koho rozumného volit. „Obecné znechucení z politiky“ uvádí jako hlavní důvod své neúčasti skoro polovina nevoličů, kteří by potenciálně volili dvě hlavní levicové strany. (Pokračování textu…)

Motivy účasti voličů v nedávných volbách do poslanecké sněmovny

Nespokojenost s politickou situací nebo konkrétními politiky byla nejčastěji uváděným hlavním důvodem, proč lidé šli v květnu volit. Voliče VV a TOP 09 vedla k urnám také snaha dostat do politiky nové lidi, voliči pravicových stran ODS a TOP 09 zmiňují i obavu z rostoucího zadlužování země. Nespokojenost s politickou situací nebo konkrétními politiky byla nejčastěji uváděným hlavním důvodem, proč lidé šli v květnu volit. Voliče VV a TOP 09 vedla k urnám také snaha dostat do politiky nové lidi, voliči pravicových stran ODS a TOP 09 zmiňují i obavu z rostoucího zadlužování země.

Kdy se voliči rozhodovali o své volební účasti a o volbě konkrétní strany?

Zhruba pětina lidí se definitivně rozhodla, že se zúčastní voleb, až v posledním týdnu před 28. květnem 2010. A ještě víc, 25 % voličů, se v posledním týdnu definitivně rozhodlo, komu dá hlas. Průzkum přesvědčivě ukazuje, jak se v posledním měsíci dařilo získávat nerozhodnuté voliče či stoupence jiných stran především TOP 09 a straně Věci veřejné. Dvě nejsilnější strany výrazně v přílivu nových hlasů zaostávaly. (Pokračování textu…)

Volební potenciál stran před volbami

V květnových poslaneckých volbách svého potenciálu využily politické strany různou měrou. Ze zavedených stran na tom byly relativně dobře a téměř shodně ODS, KSČM a KDU-ČSL. Analýza prokazuje, že sociální demokraté měli šanci dosáhnout výrazně lepšího volebního výsledku. U nových stran svůj potenciál nejlépe zužitkovala strana TOP 09 a SPOZ. (Pokračování textu…)

Motivy volebního rozhodování voličů v parlamentních volbách

Jako nejdůležitější okolnosti pro volební rozhodování uvedli voliči krátkodobé cíle a konkrétní záměry stran pro nejbližší volební období. Voliči pravicových stran zdůrazňovali potřebu řešit ekonomickou krizi a zadlužování státu. U voličů nových stran TOP 09 a Věcí veřejných promluvila nespokojenost s politikou dvou největších stran a snaha zlepšit politickou kulturu. Tyto dva motivy se uplatnily především v posledních dnech před volbami a byly tak zdrojem volebního překvapení. (Pokračování textu…)

Názory občanů na rezignaci několika politických vůdců po volbách

Po parlamentních volbách rezignovali čtyři předsedové stran, které ve volbách neuspěly, anebo alespoň nesplnily očekávání. Podle mínění výrazné většiny občanů měli odstoupit Jiří Paroubek a Cyril Svoboda. Souhlas s odstoupením Ondřeje Lišky a Miloše Zemana je zřetelně slabší. S odchodem Jiřího Paroubka souhlasí i polovina voličů ČSSD (opačný názor má z nich třetina). (Pokračování textu…)

Přinese výsledek parlamentních voleb stabilitu a prosperitu?

Přesně polovina našich občanů se domnívá, že výsledek červnových parlamentních voleb přinese republice politickou stabilitu a opět polovina lidí věří, že budeme nyní lépe schopni řešit dlouhodobé problémy naší země. Zhruba 90 % lidí odpovídá na obě otázky shodně, konzistentně. Naději na stabilitu a řešení problémů spatřují ve výsledcích voleb hlavně červnoví voliči ODS a TOP 09, v poněkud menší míře i Věcí veřejných. (Pokračování textu…)

Hodnocení vývoje v zemi po volbách do poslanecké sněmovny

Situaci před volbami do poslanecké sněmovny charakterizovala výrazná nespokojenost s vývojem u nás. Po volbách jsou v populaci jako celku hlasy vyrovnané – třetina pro správný směr, třetina pro nesprávný, třetina lidí soudí, že situace u nás „nesměřuje nikam“. O obrat se postarali především lidé, kteří volili ODS, TOP 09 a z větší části i Věci veřejné. Voliči levice jsou stejně nespokojení, jako byli před volbami. (Pokračování textu…)

Účast a neúčast u nedávných voleb do Evropského parlamentu

Zatímco pro svou účast u evropských voleb se většina voličů rozhodla už alespoň měsíc před volbami a jen necelá třetina v posledním týdnu, nevoliči se častěji rozhodovali až v posledních dnech před volbami. Mezi důvody neúčasti dominuje obecné znechucení z politiky, které je častější zejména u těch nevoličů, kteří se rozhodovali alespoň měsíc před volbami. Ti lidé, kteří se pro neúčast rozhodli v posledním předvolebním týdnu nebo přímo v den voleb, častěji tvrdí, že nevolili, protože se nacházeli mimo své bydliště. (Pokračování textu…)