Jak voliči po roce hodnotí svou volbu do poslanecké sněmovny

Přibližně každý čtvrtý volič dnes nepovažuje svou loňskou volbu do sněmovny za správnou. Nejčastěji se to týká lidí, kteří se hlásí k politickému středu nebo se zařazují od něj spíše napravo, a zejména občanů, kteří před rokem volili Věci veřejné: mezi nimi své volební rozhodnutí neschvalují tři čtvrtiny. Celkově více přesvědčeni o správnosti své volby jsou voliči opozičních stran. Číst dále


Důvody, které vedou k nerozhodnosti voličů a k neúčasti ve volbách

Lidé, kteří aktuálně nevědí, koho by volili, nebo účast ve volbách odmítají, jsou zklamáni politikou a chováním politiků. Jejich negativní hodnocení současné politické situace je naprosto jednoznačné. Značná část těchto lidí ovšem na politiku a na volby nerezignuje úplně. Přibližně třetině (35 %) z nich není politika zcela lhostejná, a zároveň účast ve volbách zásadně nevylučují. Číst dále


Hodnocení výsledků říjnových voleb do senátu

Mírná většina (55 %) lidí je s tím, jak dopadly letošní volby v 27 senátních obvodech, spokojena. Necelá polovina (46 %) lidí si myslí, že současný stav, kdy koaliční většinu ve sněmovně kompenzuje levicová převaha v Senátu, prospěje vývoji v naší zemi. Dvě pětiny občanů mají názor opačný a zbylí soudí, že výsledek letošních senátních voleb na vývoj u nás nebude mít vliv. Číst dále


Vliv jednotlivých forem kampaně na rozhodování voličů před květnovými volbami

Dají se ovlivnit voliči předvolební kampaní? Polovina z nich označila alespoň jednu z nabízených forem kampaně za „velmi důležitou“ pro své rozhodování. Největší význam přikládají voliči vystupování politiků v televizních pořadech, případně jejich prezentaci v novinách nebo v rozhlase. Předvolební reklama má pro jejich rozhodování mnohem menší význam. Velký význam nemají pro naprostou většinu voličů zatím ani internet a diskuse na Facebooku. Číst dále


Polovina nevoličů se o své neúčasti rozhodla až v posledním měsíci před volbami

Polovina z lidí, kteří nešli v květnu volit, měla jasno o své neúčasti již několik měsíců před volbami. Ostatní se definitivně rozhodli, že zůstanou doma, až později. Průzkum ukázal, že mezi květnovými nevoliči, kteří se o své neúčasti rozhodli až v posledním předvolebním měsíci, měla daleko nejvíce potenciálních hlasů sociální demokracie. Číst dále


Rozhodování nevoličů

Nejčastěji uváděným důvodem neúčasti ve volbách bylo „obecné znechucení z politiky“. Asi desetina nevoličů otevřeně přiznává, že nikdy nechodí volit, další desetina uvádí jako hlavní důvod nezájem, další skoro desetina, že nebylo koho rozumného volit. „Obecné znechucení z politiky“ uvádí jako hlavní důvod své neúčasti skoro polovina nevoličů, kteří by potenciálně volili dvě hlavní levicové strany. Číst dále


Motivy účasti voličů v nedávných volbách do poslanecké sněmovny

Nespokojenost s politickou situací nebo konkrétními politiky byla nejčastěji uváděným hlavním důvodem, proč lidé šli v květnu volit. Voliče VV a TOP 09 vedla k urnám také snaha dostat do politiky nové lidi, voliči pravicových stran ODS a TOP 09 zmiňují i obavu z rostoucího zadlužování země. Nespokojenost s politickou situací nebo konkrétními politiky byla nejčastěji uváděným hlavním důvodem, proč lidé šli v květnu volit. Voliče VV a TOP 09 vedla k urnám také snaha dostat do politiky nové lidi, voliči pravicových stran ODS a TOP 09 zmiňují i obavu z rostoucího zadlužování země. Číst dále


Kdy se voliči rozhodovali o své volební účasti a o volbě konkrétní strany?

Zhruba pětina lidí se definitivně rozhodla, že se zúčastní voleb, až v posledním týdnu před 28. květnem 2010. A ještě víc, 25 % voličů, se v posledním týdnu definitivně rozhodlo, komu dá hlas. Průzkum přesvědčivě ukazuje, jak se v posledním měsíci dařilo získávat nerozhodnuté voliče či stoupence jiných stran především TOP 09 a straně Věci veřejné. Dvě nejsilnější strany výrazně v přílivu nových hlasů zaostávaly. Číst dále


Volební potenciál stran před volbami

V květnových poslaneckých volbách svého potenciálu využily politické strany různou měrou. Ze zavedených stran na tom byly relativně dobře a téměř shodně ODS, KSČM a KDU-ČSL. Analýza prokazuje, že sociální demokraté měli šanci dosáhnout výrazně lepšího volebního výsledku. U nových stran svůj potenciál nejlépe zužitkovala strana TOP 09 a SPOZ. Číst dále


Motivy volebního rozhodování voličů v parlamentních volbách

Jako nejdůležitější okolnosti pro volební rozhodování uvedli voliči krátkodobé cíle a konkrétní záměry stran pro nejbližší volební období. Voliči pravicových stran zdůrazňovali potřebu řešit ekonomickou krizi a zadlužování státu. U voličů nových stran TOP 09 a Věcí veřejných promluvila nespokojenost s politikou dvou největších stran a snaha zlepšit politickou kulturu. Tyto dva motivy se uplatnily především v posledních dnech před volbami a byly tak zdrojem volebního překvapení. Číst dále