Důvody proč někteří lidé nevolí, nebo volit odmítají

V posledních měsících přibývá lidí, kteří nevědí, koho by nyní volili, anebo naprosto odmítají účast ve volbách. V roce 2010 dvě pětiny z nich volily, většinou strany povolební koalice. Hlavním důvodem neúčasti je zklamání z politiky a z chování politiků. Poměrně značná část současných „nevoličů“ však na politiku dosud zcela nerezignovala. Číst dále


Důležitost jednotlivých typů voleb, vč. volby prezidenta republiky

Nejdůležitější volby jsou podle Čechů ty, které rozhodují o obsazení obecních zastupitelstev. Těsně je následují volby do dolní komory parlamentu. O něco menší význam přisuzují lidé volbám prezidenta a volbám do zastupitelstev krajů. Mnohem menší důležitost mají podle lidí volby do Senátu a do Evropského parlamentu. Skutečná volební účast je s touto deklarovanou důležitostí v zásadě v korelaci – ukazuje se však, že voliče přitáhne k urnám zřejmě i intenzivní předvolební kampaň. Číst dále


Jak voliči nyní reflektují vlastní volbu v roce 2010

Předloňských voleb do poslanecké sněmovny se zúčastnilo přes 62 % oprávněných voličů. Asi dvě třetiny z nich (65 %) stále svou volbu hodnotí jako správnou, 30 % nikoli. Výzkum zjistil také vysoký podíl lidí, kteří si dnes jen těžko vybírají stranu, které by dali hlas. V současnosti tvoří skoro dvě třetiny (64 %) oprávněných voličů, což je nejvíc od roku 2001, kdy STEM začal tuto otázku sledovat. Číst dále


Jak voliči po roce hodnotí svou volbu do poslanecké sněmovny

Přibližně každý čtvrtý volič dnes nepovažuje svou loňskou volbu do sněmovny za správnou. Nejčastěji se to týká lidí, kteří se hlásí k politickému středu nebo se zařazují od něj spíše napravo, a zejména občanů, kteří před rokem volili Věci veřejné: mezi nimi své volební rozhodnutí neschvalují tři čtvrtiny. Celkově více přesvědčeni o správnosti své volby jsou voliči opozičních stran. Číst dále


Důvody, které vedou k nerozhodnosti voličů a k neúčasti ve volbách

Lidé, kteří aktuálně nevědí, koho by volili, nebo účast ve volbách odmítají, jsou zklamáni politikou a chováním politiků. Jejich negativní hodnocení současné politické situace je naprosto jednoznačné. Značná část těchto lidí ovšem na politiku a na volby nerezignuje úplně. Přibližně třetině (35 %) z nich není politika zcela lhostejná, a zároveň účast ve volbách zásadně nevylučují. Číst dále


Hodnocení výsledků říjnových voleb do senátu

Mírná většina (55 %) lidí je s tím, jak dopadly letošní volby v 27 senátních obvodech, spokojena. Necelá polovina (46 %) lidí si myslí, že současný stav, kdy koaliční většinu ve sněmovně kompenzuje levicová převaha v Senátu, prospěje vývoji v naší zemi. Dvě pětiny občanů mají názor opačný a zbylí soudí, že výsledek letošních senátních voleb na vývoj u nás nebude mít vliv. Číst dále


Vliv jednotlivých forem kampaně na rozhodování voličů před květnovými volbami

Dají se ovlivnit voliči předvolební kampaní? Polovina z nich označila alespoň jednu z nabízených forem kampaně za „velmi důležitou“ pro své rozhodování. Největší význam přikládají voliči vystupování politiků v televizních pořadech, případně jejich prezentaci v novinách nebo v rozhlase. Předvolební reklama má pro jejich rozhodování mnohem menší význam. Velký význam nemají pro naprostou většinu voličů zatím ani internet a diskuse na Facebooku. Číst dále


Polovina nevoličů se o své neúčasti rozhodla až v posledním měsíci před volbami

Polovina z lidí, kteří nešli v květnu volit, měla jasno o své neúčasti již několik měsíců před volbami. Ostatní se definitivně rozhodli, že zůstanou doma, až později. Průzkum ukázal, že mezi květnovými nevoliči, kteří se o své neúčasti rozhodli až v posledním předvolebním měsíci, měla daleko nejvíce potenciálních hlasů sociální demokracie. Číst dále


Rozhodování nevoličů

Nejčastěji uváděným důvodem neúčasti ve volbách bylo „obecné znechucení z politiky“. Asi desetina nevoličů otevřeně přiznává, že nikdy nechodí volit, další desetina uvádí jako hlavní důvod nezájem, další skoro desetina, že nebylo koho rozumného volit. „Obecné znechucení z politiky“ uvádí jako hlavní důvod své neúčasti skoro polovina nevoličů, kteří by potenciálně volili dvě hlavní levicové strany. Číst dále


Motivy účasti voličů v nedávných volbách do poslanecké sněmovny

Nespokojenost s politickou situací nebo konkrétními politiky byla nejčastěji uváděným hlavním důvodem, proč lidé šli v květnu volit. Voliče VV a TOP 09 vedla k urnám také snaha dostat do politiky nové lidi, voliči pravicových stran ODS a TOP 09 zmiňují i obavu z rostoucího zadlužování země. Nespokojenost s politickou situací nebo konkrétními politiky byla nejčastěji uváděným hlavním důvodem, proč lidé šli v květnu volit. Voliče VV a TOP 09 vedla k urnám také snaha dostat do politiky nové lidi, voliči pravicových stran ODS a TOP 09 zmiňují i obavu z rostoucího zadlužování země. Číst dále