Přibližně každý čtvrtý volič v dubnu 2012 nepovažoval svou volbu do sněmovny v roce 2010 za správnou. Častěji se to týká lidí, kteří před dvěma lety volili některou z koaličních stran, zvláště těch, kteří dali hlas Věcem veřejným. Naopak dosti přesvědčeni o správnosti své volby jsou voliči opozičních stran. Číst dále
V posledních měsících přibývá lidí, kteří nevědí, koho by nyní volili, anebo naprosto odmítají účast ve volbách. V roce 2010 dvě pětiny z nich volily, většinou strany povolební koalice. Hlavním důvodem neúčasti je zklamání z politiky a z chování politiků. Poměrně značná část současných „nevoličů“ však na politiku dosud zcela nerezignovala. Číst dále
Nejdůležitější volby jsou podle Čechů ty, které rozhodují o obsazení obecních zastupitelstev. Těsně je následují volby do dolní komory parlamentu. O něco menší význam přisuzují lidé volbám prezidenta a volbám do zastupitelstev krajů. Mnohem menší důležitost mají podle lidí volby do Senátu a do Evropského parlamentu. Skutečná volební účast je s touto deklarovanou důležitostí v zásadě v korelaci – ukazuje se však, že voliče přitáhne k urnám zřejmě i intenzivní předvolební kampaň. Číst dále
Předloňských voleb do poslanecké sněmovny se zúčastnilo přes 62 % oprávněných voličů. Asi dvě třetiny z nich (65 %) stále svou volbu hodnotí jako správnou, 30 % nikoli. Výzkum zjistil také vysoký podíl lidí, kteří si dnes jen těžko vybírají stranu, které by dali hlas. V současnosti tvoří skoro dvě třetiny (64 %) oprávněných voličů, což je nejvíc od roku 2001, kdy STEM začal tuto otázku sledovat. Číst dále
Přibližně každý čtvrtý volič dnes nepovažuje svou loňskou volbu do sněmovny za správnou. Nejčastěji se to týká lidí, kteří se hlásí k politickému středu nebo se zařazují od něj spíše napravo, a zejména občanů, kteří před rokem volili Věci veřejné: mezi nimi své volební rozhodnutí neschvalují tři čtvrtiny. Celkově více přesvědčeni o správnosti své volby jsou voliči opozičních stran. Číst dále
Lidé, kteří aktuálně nevědí, koho by volili, nebo účast ve volbách odmítají, jsou zklamáni politikou a chováním politiků. Jejich negativní hodnocení současné politické situace je naprosto jednoznačné. Značná část těchto lidí ovšem na politiku a na volby nerezignuje úplně. Přibližně třetině (35 %) z nich není politika zcela lhostejná, a zároveň účast ve volbách zásadně nevylučují. Číst dále
Mírná většina (55 %) lidí je s tím, jak dopadly letošní volby v 27 senátních obvodech, spokojena. Necelá polovina (46 %) lidí si myslí, že současný stav, kdy koaliční většinu ve sněmovně kompenzuje levicová převaha v Senátu, prospěje vývoji v naší zemi. Dvě pětiny občanů mají názor opačný a zbylí soudí, že výsledek letošních senátních voleb na vývoj u nás nebude mít vliv. Číst dále
Dají se ovlivnit voliči předvolební kampaní? Polovina z nich označila alespoň jednu z nabízených forem kampaně za „velmi důležitou“ pro své rozhodování. Největší význam přikládají voliči vystupování politiků v televizních pořadech, případně jejich prezentaci v novinách nebo v rozhlase. Předvolební reklama má pro jejich rozhodování mnohem menší význam. Velký význam nemají pro naprostou většinu voličů zatím ani internet a diskuse na Facebooku. Číst dále
Polovina z lidí, kteří nešli v květnu volit, měla jasno o své neúčasti již několik měsíců před volbami. Ostatní se definitivně rozhodli, že zůstanou doma, až později. Průzkum ukázal, že mezi květnovými nevoliči, kteří se o své neúčasti rozhodli až v posledním předvolebním měsíci, měla daleko nejvíce potenciálních hlasů sociální demokracie. Číst dále
Nejčastěji uváděným důvodem neúčasti ve volbách bylo „obecné znechucení z politiky“. Asi desetina nevoličů otevřeně přiznává, že nikdy nechodí volit, další desetina uvádí jako hlavní důvod nezájem, další skoro desetina, že nebylo koho rozumného volit. „Obecné znechucení z politiky“ uvádí jako hlavní důvod své neúčasti skoro polovina nevoličů, kteří by potenciálně volili dvě hlavní levicové strany. Číst dále