Stranické preference červen 2014

V červnovém volebním modelu STEM by se do Poslanecké sněmovny nedostalo hnutí Úsvit, sněmovna by tak byla složena ze šesti stran. Poslední tři měsíce před prázdninami ukazují na stabilizaci hlavních politických sil a ani červnová data nepřinášejí žádnou výraznou změnu. Je otázkou, jak tohoto „klidu na práci“ politické strany využijí. Atmosféra rozladění a pasivního očekávání nadále trvá, ochota zúčastnit se voleb je relativně nízká. Odstup mezi hnutím ANO na prvním místě a ČSSD na místě druhém se snížil a činí teď ve volebním modelu 8 procentních bodů. Číst dále

Stranické preference květen 2014

Květnové volební preference STEM zjišťoval těsně před volbami i po volbách do Evropského parlamentu. Byť vrcholilo volební klání, lidé byli spíše rozladěni, možná unavení a apatičtí. Zaznamenali jsme nejnižší ochotu zúčastnit se voleb do Poslanecké sněmovny od konce roku 2012. Na tuto „lhostejnost“ doplatila nejvíc ČSSD, komunisté oproti tomu mírně získali. Ostatní strany nezaznamenaly výraznější změny. Odstup mezi hnutím ANO na prvním místě a ČSSD na místě druhém se zvýšil a činí teď ve volebním modelu téměř 10 procentních bodů. Číst dále

Důvody pro volbu strany do Poslanecké sněmovny

Lidé v současnosti preferují některou z politických stran nejčastěji proto, že usiluje o změnu a reformy (91 %), nebo proto, že strana naslouchá občanům a zná jejich problémy (89 %). Dalšími důležitými motivy pro výběr jsou důvěryhodnost představitelů strany (85 %) a jasná strategie strany do budoucna (82 %). Naopak pouze jako východisko z nouze preferují některou z politických stran necelé dvě pětiny respondentů (37 %), což je nižší podíl než před rokem (2013: 43 %). Číst dále

Stranické preference duben 2014

Dubnové volební preference nepřinášejí žádné větší překvapení. ANO vede žebříček, následuje ČSSD se ztrátou sedmi procentních bodů, třetí KSČM, čtvrtá TOP 09, pátá KDU-ČSL. ODS mírně ztrácí a je na místě šestém, těsně před Úsvitem. Těchto sedm stran by se dostalo v dubnu do parlamentu. Předvolební kampaň do EP trochu oživila Piráty a Svobodné. Číst dále

Stranické preference březen 2014

Zatímco minulý měsíc data STEM zračila váhání obyvatel, nyní je situace přehlednější. Ve volebním modelu hnutí ANO pokračuje v růstu a upevňuje svoji vedoucí pozici. ČSSD již dále neroste, komunisté ztrácejí, ostatní strany vykazují víceméně stálou podporu. Levicové strany ztrácejí i na intenzitě podpory. Oproti tomu ANO je schopno od voleb získávat další nové příznivce napříč politickým spektrem. Číst dále

Důležitost voleb

Nejdůležitějšími volbami z pohledu veřejnosti jsou dlouhodobě volby komunální. Lidé však za důležité považují i volby do Parlamentu, volby prezidenta republiky a krajské volby. Výrazně méně důležité jsou podle občanů volby do Senátu a do Evropského parlamentu. Jelikož se blíží termín „evropských“ voleb, stojí za pozornost, že důležitost těchto voleb se podle veřejnosti v posledních letech postupně snižuje. Číst dále

Rozhodování voličů o hlasování ve volbách

Zhruba čtvrtina lidí se definitivně rozhodla, že se zúčastní voleb, až v posledním týdnu před volbami nebo přímo v den voleb. A ještě víc, třetina voličů, se definitivně rozhodla, komu dá hlas, v posledním týdnu nebo v den voleb. Povolební listopadový průzkum přesvědčivě ukazuje, jak se v posledním měsíci a hlavně pak v posledním týdnu před volbami dařilo získávat voliče především nováčkům na politické scéně: hnutí ANO a Úsvitu přímé demokracie. Potvrdilo se, že „pevné“ politické strany s tradičním silným jádrem voličů jsou KSČM a KDU-ČSL. Na pevném jádru skončily také ČSSD i ODS – nepodařilo se jim přitáhnout na samém konci kampaně přelétavé a váhající voliče. Zhruba čtvrtina lidí se definitivně rozhodla, že se zúčastní voleb, až v posledním týdnu před volbami nebo přímo v den voleb. A ještě víc, třetina voličů, se definitivně rozhodla, komu dá hlas, v posledním týdnu nebo v den voleb. Povolební listopadový průzkum přesvědčivě ukazuje, jak se v posledním měsíci a hlavně pak v posledním týdnu před volbami dařilo získávat voliče především nováčkům na politické scéně: hnutí ANO a Úsvitu přímé demokracie. Potvrdilo se, že „pevné“ politické strany s tradičním silným jádrem voličů jsou KSČM a KDU-ČSL. Na pevném jádru skončily také ČSSD i ODS – nepodařilo se jim přitáhnout na samém konci kampaně přelétavé a váhající voliče. Číst dále

Důvody volby strany

Dva týdny před volbami byly hlavními důvody volby určité strany pro třicet procent voličů program a politika strany a pro téměř stejně velkou část šance provést potřebné změny, kterou podle nich tato strana má. Tuto šanci viděli hlavně stoupenci hnutí ANO. Početné stoupence ANO a TOP 09 oslovili také volební lídři těchto stran. Průzkum potvrdil, že ODS zbyli hlavně ti, kteří stranu volili vždy i v minulosti. Číst dále

Volby očekávání

Co lidé očekávali od předčasných voleb? Skoro polovina z těch, kteří čtrnáct dní před volbami uváděli, že půjdou volit, chtěla celkově zlepšit fungování státu a řešit dlouhodobé problémy země. Méně často zmiňovali lidé sociální jistoty, životní úroveň či hospodářský růst. A jen necelých deset procent očekávalo od voleb, že se objeví nové tváře v politice. Číst dále

Volební neúčast

Měsíc před předčasnými volbami do Poslanecké sněmovny říká pětina lidí, že se těchto voleb nezúčastní. Nejčastější důvody pro to jsou, že není koho rozumného volit (28 %), nebo neznají žádného politika, kterému by důvěřovali (22 %), případně mají pocit, že svou účastí ve volbách stejně nic neovlivní (19 %). Více než tři čtvrtiny (77 %) těch, kteří nechtějí jít letos k volbám, nebyli volit ani v roce 2010. Ti, kteří u minulých voleb v roce 2010 byli, volili často Věci veřejné a dále pak ODS či TOP 09, čili strany, které následně vytvořily vládní koalici. Nadprůměrně jsou mezi pravděpodobnými nevoliči zastoupeni lidé, kteří se názorově zařazují do politického středu. Číst dále