Stranické preference leden 2015

Situace na počátku nového roku 2015 ukazuje na sblížení pozice dvou nejsilnějších stran. Hnutí ANO na čele žebříčku preferencí ztratilo, ČSSD naopak získala. U ostatních stran jsou změny oproti prosinci 2014 jen drobné. KDU-ČSL si polepšila. Ve stranických preferencích získala TOP 09, její podpora však není dostatečně pevná. ODS ztrácí. Hnutí Úsvit by se do sněmovny nedostalo, zaznamenalo však nárůst přízně. Strany vládní koalice jsou nebývale silné – v modelu by souhrnně získaly 147 mandátů. Číst dále


Stranické preference prosinec 2014

Prosincové volební preference svědčí o tom, že občané rostoucí měrou váhají, komu dát svůj hlas. Narostl podíl nerozhodnutých, a tak ve stranických preferencích ztrácejí obě nejsilnější strany. ANO však je ve skupině pravděpodobných váhavých voličů pevnější než současná ČSSD. Ve volebním modelu se tak odstup mezi ČSSD a hnutím ANO zvýšil. Ostatní strany nevykazují výraznější vývoj. Ve volebním modelu ztratila vládní koalice oproti minulému měsíci 4 mandáty, nicméně zůstává velice silná (vykazuje celkem 140 mandátů). Číst dále


Komunální volby 2014

Třípětinová většina občanů (60 %) předpokládá, že se zúčastní komunálních voleb, pětina s účastí váhá (21 %). Strategie volby při výběru kandidátů do zastupitelstev měst a obcí není jednoznačná. Polovina veřejnosti (52 %) bude volit osobnosti z jedné kandidátky konkrétní strany nebo sdružení. Téměř polovina lidí (48 %) naopak bude vybírat z kandidátek různých stran a sdružení. Číst dále


Stranické preference září 2014

V září je vždy otázkou, zda přes prázdniny došlo v politických náladách obyvatel k významné změně. Data ukazují, že došlo k posunu, nikoli dramatickému zvratu. Hlavní politické síly oproti červnu získaly. Nadále veřejnost vkládá velké naděje do hnutí ANO, důležité je zlepšení pozice ČSSD. ODS a KSČM spíše stagnují, TOP 09 a Úsvit ve stranických preferencích mírně, ale soustavně klesají, přičemž výrazně ztrácejí na intenzitě podpory u rozhodnutých voličů. Celkově posilují stoupenci politického středu. Číst dále


Důvody nízké volební účasti ve volbách do EP

Nejnižší účast v historii českých eurovoleb měla za příčinu zřejmě nezájem lidí o Evropskou unii, doprovázený nepochopením toho, co nám EU přináší. Lidé k volbám do EP nepřišli také proto, že nerozumí tomu, co tato instituce řeší a mají málo informací o činnosti jimi zvolených zástupců v EP. Zhruba polovinu lidí, kteří k volebním urnám nepřišli, tvořili pravidelní nevoliči (nechodí k volbám do EP nebo k žádným volbám), další třetina se o své neúčasti rozhodla během posledního týdne či přímo v den voleb. Nejnižší účast v historii českých eurovoleb měla za příčinu zřejmě nezájem lidí o Evropskou unii, doprovázený nepochopením toho, co nám EU přináší. Lidé k volbám do EP nepřišli také proto, že nerozumí tomu, co tato instituce řeší a mají málo informací o činnosti jimi zvolených zástupců v EP. Zhruba polovinu lidí, kteří k volebním urnám nepřišli, tvořili pravidelní nevoliči (nechodí k volbám do EP nebo k žádným volbám), další třetina se o své neúčasti rozhodla během posledního týdne či přímo v den voleb. Číst dále


Stranické preference červen 2014

V červnovém volebním modelu STEM by se do Poslanecké sněmovny nedostalo hnutí Úsvit, sněmovna by tak byla složena ze šesti stran. Poslední tři měsíce před prázdninami ukazují na stabilizaci hlavních politických sil a ani červnová data nepřinášejí žádnou výraznou změnu. Je otázkou, jak tohoto „klidu na práci“ politické strany využijí. Atmosféra rozladění a pasivního očekávání nadále trvá, ochota zúčastnit se voleb je relativně nízká. Odstup mezi hnutím ANO na prvním místě a ČSSD na místě druhém se snížil a činí teď ve volebním modelu 8 procentních bodů. Číst dále


Stranické preference květen 2014

Květnové volební preference STEM zjišťoval těsně před volbami i po volbách do Evropského parlamentu. Byť vrcholilo volební klání, lidé byli spíše rozladěni, možná unavení a apatičtí. Zaznamenali jsme nejnižší ochotu zúčastnit se voleb do Poslanecké sněmovny od konce roku 2012. Na tuto „lhostejnost“ doplatila nejvíc ČSSD, komunisté oproti tomu mírně získali. Ostatní strany nezaznamenaly výraznější změny. Odstup mezi hnutím ANO na prvním místě a ČSSD na místě druhém se zvýšil a činí teď ve volebním modelu téměř 10 procentních bodů. Číst dále


Důvody pro volbu strany do Poslanecké sněmovny

Lidé v současnosti preferují některou z politických stran nejčastěji proto, že usiluje o změnu a reformy (91 %), nebo proto, že strana naslouchá občanům a zná jejich problémy (89 %). Dalšími důležitými motivy pro výběr jsou důvěryhodnost představitelů strany (85 %) a jasná strategie strany do budoucna (82 %). Naopak pouze jako východisko z nouze preferují některou z politických stran necelé dvě pětiny respondentů (37 %), což je nižší podíl než před rokem (2013: 43 %). Číst dále


Stranické preference duben 2014

Dubnové volební preference nepřinášejí žádné větší překvapení. ANO vede žebříček, následuje ČSSD se ztrátou sedmi procentních bodů, třetí KSČM, čtvrtá TOP 09, pátá KDU-ČSL. ODS mírně ztrácí a je na místě šestém, těsně před Úsvitem. Těchto sedm stran by se dostalo v dubnu do parlamentu. Předvolební kampaň do EP trochu oživila Piráty a Svobodné. Číst dále