Dvě pětiny voličů se rozhodují až v posledních dnech

Necelé tři pětiny lidí mají o své volbě jasno „už dávno předem“. Dlouho dopředu jsou rozhodnuti zejména lidé, kteří jsou také pevně rozhodnuti, že se voleb zúčastní. Většina lidí (přes 60 %) se rozhoduje spíše na základě znalostí záměrů a činnosti stran než pocitem a pověstí, jakou strany mají. Ještě výrazněji převažuje rozhodování podle vyjádření politiků a programových principů nad tím, co voliči pochytí z rozhovorů se svými přáteli a známými. Také rozumové, věcné rozhodování je příznačné hlavně pro lidi, kteří jsou jednoznačně odhodláni jít k volbám, než pro ty, kteří svou účast zatím zvažují. Racionální zvažování programových zásad a brzké rozhodnutí o volené straně jsou obvyklejší u stran, které mají silné voličské jádro a široký okruh kmenových stoupenců, tedy zejména pro ODS a KSČM. „Na poslední chvíli“ a často spíše podle rozhovorů se známými a přáteli volí nejvíce lidé, kteří nemají vyhraněnou přízeň k žádné straně. Číst dále


Programy, osobnosti, zkušenosti

Největší význam mají pro rozhodování voličů volební programy a politické zaměření strany, tedy stanoviska a principy, které strana hájí (obě tyto možnosti uvedlo jako „rozhodující“ a „značnou“ zhruba 80 % dotázaných). S nevelkým odstupem následují zkušenosti s předchozím působením strany a osobnosti, které stranu reprezentují (v obou případech cca 70 % hodnocení „rozhodující nebo značný význam“). Mnohem méně se dají lidé ovlivnit volební kampaní a většinou jen podružnou roli hrají rady přátel, partnera apod. (jen pro 3 resp. 4 % voličů jsou tyto věci při volbě rozhodující). Porovnáme-li současný průzkum s lety 1996 a 1998, vidíme pouze nepodstatné změny. Poměrně málo se liší i stoupenci hlavních politických stran. Strany, které kladou větší důraz na ideové principy (ODS, KSČM), staví více na programu a ideových zásadách, váhající a nerozhodnutí občané se dají trochu více ovlivnit aférami a skandály. Číst dále


Voliči začínají pociťovat pevnější vztah ke stranám, kterým by dali hlas

Nejpevnější vztah ke „své“ straně mají tradičně stoupenci KSČM. Zřetelně slabší, ale přesto poměrně pevný vztah k volené straně mají také stoupenci ODS (opět v předvolebním období se výrazně aktivizují) a KDU-ČSL. V případě příznivců KDU-ČSL jde ovšem skutečně o vztah ke straně, kterou jako volenou v otevřené otázce jmenovali, tj. ke KDU-ČSL, nikoli o vztah ke Koalici – k ní jako celku mohou mít vztah mnohem vlažnější. Velmi vlažný vztah k volené straně naproti tomu stále projevují stoupenci Unie svobody i ti, kteří jmenovali jako volenou stranu přímo Koalici. Nepevným vztahem k volené straně se dlouhodobě vyznačovali také sympatizanti vládní ČSSD. Ti se – na rozdíl od příznivců Koalice – však před volbami pevněji přimykají ke své straně a zvyšují tak její vyhlídky na dobrý volební výsledek. Číst dále


Mezi stoupenci Koalice je mnohem víc bývalých voličů KDU-ČSL než voličů US a DEU

KSČM z voličů z roku 1998 neztratila téměř nikoho a zřetelně se posílila o přeběhlíky z řad dřívějších voličů ČSSD (dnes tvoří osminu příznivců KSČM) i z lidí, kteří před čtyřmi lety k volbám nešli anebo neměli volební právo. Velmi pevnou voličskou podporu mají také ODS a KDU-ČSL. Jejich řady opustila asi pětina voličů z roku 1998 (v případě KDU-ČSL se tím míní, že by „věrní“ dnes volili Koalici). Hůře jsou na tom sociální demokraté, kterým odešla skoro třetina voličů z roku 1998, i když tyto ztráty jsou kompenzovány novými potenciálními voliči zejména z řad lidí, kteří před čtyřmi roky nevolili. Nejzajímavější je patrně složení stoupenců současné Koalice. Jen polovina lidí, kteří v roce 1998 volili US nebo DEU, by dnes hlasovala pro Koalici. Plná pětina přešla k podpoře ODS, poměrně dost je i nerozhodnutých a váhajících. Mezi současnými příznivci Koalice je tak mnohem víc „kmenových“ voličů KDU-ČSL (36 %) než lidí, kteří volili Unii svobody nebo DEU (pouhých 15 %). Číst dále


Většina lidí tvrdí, že se podrobně seznámí s programem strany, které dá hlas

Zhruba osmdesátiprocentní většina lidí tvrdí, že si podrobně přečte program strany, které nakonec dá ve volbách hlas. Je to sice o několik procent méně, než jsme zjišťovali před volbami v letech 1996 a 1998, přesto je to však číslo velmi vysoké a do určité míry zřejmě nadsazené. Část dotázaných míní „podrobným přečtením“ třeba to, že si přečte jen několik hlavních hesel, zestručněnou formu programu, anebo se někteří lidé prostě pouze stylizují do role pozorných a odpovědných voličů. Tři pětiny dotázaných uvedly, že se seznámí i s programy dalších stran. V porovnání s minulými lety se mírně snížil podíl lidí, kteří se hodlají zúčastnit politických mítinků a jiných akcí volené strany. V současné době slibuje účast na některé předvolební akci volené strany 43 % osob, účast na akci nějaké další strany předpokládá necelá pětina voličů. Mimořádně aktivní jsou v účasti na předvolebních mítincích a shromážděních stoupenci KSČM, kteří také této formě oslovení voličů přikládají větší význam než stoupenci jiných velkých politických stran. Číst dále


Volby do Poslanecké sněmovny a do obecních zastupitelstev jsou podle lidí nejdůležitější

Dvě třetiny lidí se domnívají, že volby do Poslanecké sněmovny jsou důležité (hodnotí je 4 nebo 5 body na pětibodové škále, kde 1=malá a 5=velká důležitost). Stejný význam přisuzují občané také volbám komunálním. Volby do krajských zastupitelstev jsou „o stupeň níže“ a za zcela nevýznamné považují lidé volby do Senátu. Těm přiřadilo 4 nebo 5 bodů důležitosti jen 17% dotázaných (viz graf na následující straně). Hierarchie důležitosti v různých sociodemografických skupinách zůstává zachována, i když celkové hodnocení významu voleb se posouvá. Zřetelný je jen větší důraz lidí z menších vesnic na komunální problematiku, zatímco lidé z velkých měst a osoby s vysokoškolským vzděláním spíše staví výše volby do Poslanecké sněmovny.Dvě třetiny lidí se domnívají, že volby do Poslanecké sněmovny jsou důležité (hodnotí je 4 nebo 5 body na pětibodové škále, kde 1=malá a 5=velká důležitost). Stejný význam přisuzují občané také volbám komunálním. Volby do krajských zastupitelstev jsou „o stupeň níže“ a za zcela nevýznamné považují lidé volby do Senátu. Těm přiřadilo 4 nebo 5 bodů důležitosti jen 17% dotázaných (viz graf na následující straně). Hierarchie důležitosti v různých sociodemografických skupinách zůstává zachována, i když celkové hodnocení významu voleb se posouvá. Zřetelný je jen větší důraz lidí z menších vesnic na komunální problematiku, zatímco lidé z velkých měst a osoby s vysokoškolským vzděláním spíše staví výše volby do Poslanecké sněmovny. Číst dále


Po volbách : spokojenější stoupenci pravice, rozladění v táboře sociální demokracie

Podíl lidí, kterým se současná politická scéna líbí, se ustálil zhruba na pětině. Mění se však spokojenost stoupenců nejsilnějších politických stran a listopadové volby do krajských zastupitelstev a do třetiny senátních křesel se na těchto změnách zřetelně podílely. Pravice po podzimních volbách pookřála. Platí to jak o stoupencích ODS, tak čtyřkoalice. Jediným „velkým poraženým“ v podzimních volbách byla ČSSD. Projevilo se to jak na odlivu jejích nepevných stoupenců, tak i na zakolísání zbytku věrných. Jejich nespokojenost s politickými poměry vzrostla a rozladění se projevuje i směrem do vlastních stranických řad. Podíl lidí, kterým se současná politická scéna líbí, se ustálil zhruba na pětině. Mění se však spokojenost stoupenců nejsilnějších politických stran a listopadové volby do krajských zastupitelstev a do třetiny senátních křesel se na těchto změnách zřetelně podílely. Pravice po podzimních volbách pookřála. Platí to jak o stoupencích ODS, tak čtyřkoalice. Jediným „velkým poraženým“ v podzimních volbách byla ČSSD. Projevilo se to jak na odlivu jejích nepevných stoupenců, tak i na zakolísání zbytku věrných. Jejich nespokojenost s politickými poměry vzrostla a rozladění se projevuje i směrem do vlastních stranických řad. Číst dále