Ve veřejném mínění převažuje nespokojenost s výsledky voleb do PS a obavy z politické nestability, ovšem podobně lidé hodnotili i výsledky voleb v roce 2013

S výsledky říjnových voleb do Poslanecké sněmovny jsou spokojeny dvě pětiny občanů (43 %), podobně jako v roce 2013 je tedy podíl nespokojených vyšší než podíl spokojených. Necelá třetina veřejnosti (31 %) si s volebními výsledky identifikuje perspektivu politické stability. Občané naší země se neshodují v představách, kdy budeme mít novou vládu, třetina (31 %) čeká, že se tak stane do konce roku, třetina (31 %) sestavení vlády datuje do ledna či února, ale nejvíce lidí (38 %) se obává, že se tak stane ještě později či dokonce vůbec vláda nevznikne a budou předčasné volby. Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden…

Jsou krajské volby důležité či ne?

Nejdůležitějšími volbami z pohledu veřejnosti jsou dlouhodobě volby komunální. Aktuálně se jim v míře důležitosti vyrovnaly volby prezidenta republiky. Dále lidé za důležité považují volby do Poslanecké sněmovny. Poněkud méně důležité jsou podle veřejného mínění krajské volby, jejichž hodnocení nezměnila ani skutečnost, že výzkum proběhl těsně po jejich skončení. Výrazně méně důležité jsou podle občanů volby do Senátu a do Evropského parlamentu. Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 13. až 21. října 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1054 respondentů.   Ve dnech bezprostředně…

Lidé jsou spíše nespokojeni s výsledky krajských voleb

S výsledky krajských voleb vyjadřuje nespokojenost mírně nadpoloviční většina občanů České republiky (s vyloučením obyvatel Prahy): 56 %. V porovnání s minulými krajskými volbami je nálada veřejnosti jiná, dříve byli lidé spíše spokojeni s tím, jak krajské volby dopadly. Mezi účastníky letošních krajských voleb je sice míra spokojenosti vyšší, ale nijak zásadně (52 % spokojených, 48 % nespokojených). Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 13. až 21. října 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1054 respondentů. V rámci série otázek průzkumu uskutečněného bezprostředně po krajských volbách…

Stranické preference leden 2015

Situace na počátku nového roku 2015 ukazuje na sblížení pozice dvou nejsilnějších stran. Hnutí ANO na čele žebříčku preferencí ztratilo, ČSSD naopak získala. U ostatních stran jsou změny oproti prosinci 2014 jen drobné. KDU-ČSL si polepšila. Ve stranických preferencích získala TOP 09, její podpora však není dostatečně pevná. ODS ztrácí. Hnutí Úsvit by se do sněmovny nedostalo, zaznamenalo však nárůst přízně. Strany vládní koalice jsou nebývale silné – v modelu by souhrnně získaly 147 mandátů. (Pokračování textu…)

Stranické preference prosinec 2014

Prosincové volební preference svědčí o tom, že občané rostoucí měrou váhají, komu dát svůj hlas. Narostl podíl nerozhodnutých, a tak ve stranických preferencích ztrácejí obě nejsilnější strany. ANO však je ve skupině pravděpodobných váhavých voličů pevnější než současná ČSSD. Ve volebním modelu se tak odstup mezi ČSSD a hnutím ANO zvýšil. Ostatní strany nevykazují výraznější vývoj. Ve volebním modelu ztratila vládní koalice oproti minulému měsíci 4 mandáty, nicméně zůstává velice silná (vykazuje celkem 140 mandátů). (Pokračování textu…)

Komunální volby 2014

Třípětinová většina občanů (60 %) předpokládá, že se zúčastní komunálních voleb, pětina s účastí váhá (21 %). Strategie volby při výběru kandidátů do zastupitelstev měst a obcí není jednoznačná. Polovina veřejnosti (52 %) bude volit osobnosti z jedné kandidátky konkrétní strany nebo sdružení. Téměř polovina lidí (48 %) naopak bude vybírat z kandidátek různých stran a sdružení. (Pokračování textu…)

Stranické preference září 2014

V září je vždy otázkou, zda přes prázdniny došlo v politických náladách obyvatel k významné změně. Data ukazují, že došlo k posunu, nikoli dramatickému zvratu. Hlavní politické síly oproti červnu získaly. Nadále veřejnost vkládá velké naděje do hnutí ANO, důležité je zlepšení pozice ČSSD. ODS a KSČM spíše stagnují, TOP 09 a Úsvit ve stranických preferencích mírně, ale soustavně klesají, přičemž výrazně ztrácejí na intenzitě podpory u rozhodnutých voličů. Celkově posilují stoupenci politického středu. (Pokračování textu…)

Důvody nízké volební účasti ve volbách do EP

Nejnižší účast v historii českých eurovoleb měla za příčinu zřejmě nezájem lidí o Evropskou unii, doprovázený nepochopením toho, co nám EU přináší. Lidé k volbám do EP nepřišli také proto, že nerozumí tomu, co tato instituce řeší a mají málo informací o činnosti jimi zvolených zástupců v EP. Zhruba polovinu lidí, kteří k volebním urnám nepřišli, tvořili pravidelní nevoliči (nechodí k volbám do EP nebo k žádným volbám), další třetina se o své neúčasti rozhodla během posledního týdne či přímo v den voleb. Nejnižší účast v historii českých eurovoleb měla za příčinu zřejmě nezájem lidí o Evropskou…

Stranické preference červen 2014

V červnovém volebním modelu STEM by se do Poslanecké sněmovny nedostalo hnutí Úsvit, sněmovna by tak byla složena ze šesti stran. Poslední tři měsíce před prázdninami ukazují na stabilizaci hlavních politických sil a ani červnová data nepřinášejí žádnou výraznou změnu. Je otázkou, jak tohoto „klidu na práci“ politické strany využijí. Atmosféra rozladění a pasivního očekávání nadále trvá, ochota zúčastnit se voleb je relativně nízká. Odstup mezi hnutím ANO na prvním místě a ČSSD na místě druhém se snížil a činí teď ve volebním modelu 8 procentních bodů. (Pokračování textu…)