Význam voleb podle veřejného mínění roste, krajské i senátní volby však patří i nadále k méně důležitým

Nejdůležitějšími volbami z pohledu veřejnosti jsou prezidentské volby. Aktuálně přeskočily volby komunální, jež veřejnost dlouhodobě považovala za nejdůležitější. Za důležité považují lidé i volby do Poslanecké sněmovny. Krajské volby, navzdory probíhající kampani, za úvodní trojicí zaostávají. Senátní volby jsou na tom výrazně hůře a patří podle názoru veřejnosti, spolu s volbami do Evropského parlamentu, k nejméně důležitým volbám.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden metodou osobních rozhovorů (face-to-face) na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 31.8. – 13. 9. 2020. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1027 respondentů. Na výzkumu pracovalo 235 tazatelů (PAPI, CAPI).

Pár týdnů před krajskými volbami se STEM zajímal o to, jakou důležitost lidé přisuzují jednotlivým typům voleb. K hodnocení byla použita pětibodová škála, kdy 1 bod znamenal malou důležitost a 5 bodů největší důležitost.

Z výsledku průzkumu vyplývá, že za nejdůležitější lidé považují volbu prezidenta. S mírným odstupem následují volby obecních zastupitelů a poslanců. Zmíněné typy voleb ohodnotily 5 nebo 4 body na pětibodové škále více než dvě třetiny občanů. Krajské volby za touto trojicí zaostávají výraznějším rozdílem. Volby do Senátu a Evropského parlamentu jsou i nadále veřejností vnímány jako nejméně důležité. Je však třeba zdůraznit, že více než třetina občanů, která je aktuálně považuje za velmi důležité, přestavuje poměrně výrazný nárůst ve srovnání s průzkumy z let 2016 a 2017.

“Jak jsou podle Vašeho názoru obecně důležité jednotlivé volby?

Ohodnoťte, prosím, následující typy voleb pomocí pětibodové stupnice, kdy 1 bod znamená, že volby jsou málo důležité, 5 bodů znamená, že volby jsou velmi důležité”

Pramen: STEM, Trendy 09/2020, 1027 respondentů starších 18 let

Dlouhodobá časová řada STEM ukazuje, že v roce 2016 se zastavil pokles vnímání důležitosti voleb. Důležitost voleb do Senátu a Poslanecké sněmovny je dokonce podle posledního průzkumu z letošního září nejvýše od roku 2004.

Průzkum STEM rovněž potvrdil trend snižování rozdílů ve vnímání důležitosti mezi prezidentskými, komunálními a poslaneckými volbami. Veřejnost tyto volby aktuálně vnímá jako téměř stejně důležité. Od roku 2016 se zvyšuje i důležitost krajských voleb. Jejich odstup za první trojicí voleb se podle posledního průzkumu mírně snížil. Nejrychleji v poslední době roste podle mínění veřejnosti důležitost voleb do Senátu a Evropského parlamentu. I přesto tyto volby v porovnání s ostatními výrazně zaostávají.

“Jak jsou podle Vašeho názoru obecně důležité jednotlivé volby?

Ohodnoťte, prosím, následující typy voleb pomocí pětibodové stupnice, kdy 1 bod znamená, že volby jsou málo důležité, 5 bodů znamená, že volby jsou velmi důležité”

(uvedeny průměrné hodnoty zaokrouhlené na jedno desetinné místo)

Pramen: STEM, Trendy 2004–2020

V následující tabulce srovnáváme skutečnou volební účast a důležitost, jakou lidé různým volbám přisoudili v září 2020. Při porovnání skutečné volební účasti a deklarované důležitosti jednotlivých voleb je patrná souvislost. Nejvyšší volební účast byla ve 2. kole volby prezidenta a ve volbách do Poslanecké sněmovny. Tyto volby zároveň patří ve vnímání veřejnosti mezi nejdůležitější. Tomuto trendu se v poslední době mírně vymykají pouze volby do obecních zastupitelstev, které lidé podle průzkumu považují za relativně důležité, ale reálná volební účast byla nižší.

Rostoucí počet lidí, kteří podle posledního průzkumu STEM považují volby do krajských zastupitelstev a Senátu za velmi důležité, by se mohl odrazit i ve vyšší skutečné volební účasti. Je však třeba vzít v potaz, že sběr dat probíhal na začátku září, tedy relativně dlouho před současnými volbami. Rovněž není jasné, do jaké míry ovlivní volební účast obavy voličů z onemocnění COVID-19.

Skutečná volební účast a deklarovaná důležitost

Volby Skutečná účast v % Deklarovaná důležitost
září 2020 v %*
Volba prezidenta republiky (2018, 1./2.kolo) 61,9/66,6 59,4
Poslanecká sněmovna (2017) 60,8 55,4
Obecní zastupitelstva (2018) 47,3 55,9
Krajská zastupitelstva (2016) 34,6 43,8
Senát (2018, 1./2.kolo) 42,3/16,5 27,6
Evropský parlament (2019) 28,7 26,8

* spočtena jako podíl hodnocení 5 body + ½ podílu hodnocení 4 body


Hodnocení prezidentských kandidátů po volbách – únor 2018

Mírně nadpoloviční většina veřejnosti po skončení voleb prezidenta republiky pozitivně hodnotila jak vítěze voleb Miloše Zemana (54 %), tak jeho protikandidáty z prvního kola Marka Hilšera (54 %) a Pavla Fischera (53 %). Poněkud nižší podíl příznivých názorů zjišťujeme u Jiřího Drahoše (48 %). Pátým v pomyslném pořadí je Michal Horáček (38 %). Podíl negativních hodnocení je nejvyšší v případě Mirka Topolánka (pouze 13 % pozitivních názorů).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 1. až 8. února 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1028 respondentů.

STEM se na začátku února ještě jednou zaměřil na osobnosti, které kandidovaly v prezidentských volbách, a zjišťoval jejich hodnocení veřejností bezprostředně po skončení druhého kola voleb. Výsledky odrážejí dojmy, pocity, které v lidech po skončení voleb prezidenta republiky kandidující osobnosti zanechaly, včetně reakcí na výsledky hlasování. Jedná se tedy spíše o celkové sympatie, které kandidáti u veřejnosti vyvolali.

Vítěz voleb Miloš Zeman má sympatie mírně nadpoloviční většiny veřejnosti (54 %). Stejný podíl přízně veřejnosti zjišťujeme u Marka Hilšera (54 %) a u Pavla Fischera (53 %), jen mírně nižší u Jiřího Drahoše (48 %).

Rozdíl mezi nimi je ovšem v intenzitě přízně: zatímco Miloše Zemana jednoznačně příznivě hodnotí skoro třetina (31 %) občanů, pak Marka Hilšera 14 % a Pavla Fischera 12 % veřejnosti. V intenzitě přízně Marka Hilšera a Pavla Fischera předčil Jiří Drahoš se skoro pětinovým podílem (18 %) jednoznačně příznivých hodnocení.

Po prezidentských volbách sympatie Michalu Horáčkovi vyjádřily skoro dvě pětiny veřejnosti (38 %), čtvrtina občanů Petru Hannigovi (24 %) a Jiřímu Hynkovi (24 %), pětina má příznivý názor na Vratislava Kulhánka (19 %). Mirka Topolánka pozitivně vidí pouze desetina dotázaných (13 %).

Negativní hodnocení jednoznačně převažuje především u Mirka Topolánka (84 %). Názor na kandidáta si přes reklamní kampaně nedokázala udělat přibližně pětina veřejnosti v případě Jiřího Hynka (23 %), Vratislava Kulhánka (21 %) a Petra Hanniga (17 %).

Pramen: STEM, Trendy 2/2018, 1028 respondentů

Pořadí prezidentských kandidátů v grafu je dáno procentní hodnotou součtu příznivých hodnocení.


Před prezidentskými volbami 2018

Analýza přináší soubor výzkumných podkladů pro klienta TV NOVA, který vznikl na základě výsledků čtyř samostatných reprezentativních výzkumů populace ČR starších 18 let s tématikou prezidentských voleb 2018. Soubor obsahuje hlavní výsledky šetření a umožňuje zachytit vývoj názorů a hodnocení veřejnosti tématu v čase. Prezidentské výzkumy probíhaly postupně od 1. 12. 2017 do 25. 1. 2018. Charakteristiky jednotlivých šetření jsou uvedeny vždy na začátku každé z kapitol, které výsledky z daného výzkumu obsahují.

TV NOVA, která je exkluzivním vlastníkem dat s právem jejich zveřejňování, dala souhlas, aby podklady zpracované STEM pro její potřeby, byly s časovým odstupem umístěny na webové stránce ústavu. Cílem je napomoci laické i odborné veřejnosti porozumět tomu, co se v souvislosti s prezidentskými volbami vlastně v České republice odehrálo.

Soubor výzkumných podkladů pro TV NOVA zde: Před_prezidentskými_volbami_2018


Názory na uspořádání vlády a povolební vyjednávání

Česká veřejnost nemá jednoznačný názor na uspořádání vlády, která by měla vzniknout na základě výsledků říjnových voleb do Poslanecké sněmovny. Dvě pětiny občanů (39 %) by preferovaly menšinovou vládu ANO s nějakou další stranou. Jasno nemají ani voliči samotného hnutí ANO. S výsledky povolebního vyjednávání politických stran o funkcích v Poslanecké sněmovně a nové vládě je nespokojena téměř třípětinová většina občanů (58 %).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 1. až 11. prosince 2017. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1027 respondentů.

STEM začátkem prosince zjišťoval názory české veřejnosti na to, jak by měla být sestavena vláda. V průběhu dotazování prezident Miloš Zeman jmenoval premiérem Andreje Babiše s tím, že předseda vítězného hnutí ANO sestaví menšinovou vládu. Vzhledem k tomu, že není zatím dojednána podpora pro tuto vládu v Poslanecké sněmovně, je zajímavé, jaké jsou preference vládního uspořádání mezi veřejností.

Představa občanů o složení vlády není jednoznačná, což nepřekvapí v kontextu výsledků voleb do Poslanecké sněmovny, které přinesly velkou diverzitu politických stran. Nejméně často lidé preferují menšinovou vládu pouze ANO, tedy stávající uspořádání vlády. Naopak nejvíce lidí považuje za nejlepší řešení menšinovou vládu ANO s nějakou stranou, přesto ani tento postoj nemá většinu. Pětina upřednostňuje většinovou vládu ANO, SPD a KSČM. Čtvrtina dotázaných je radikální, nelíbí se jí ani jedna z předložených variant a raději by šla znovu k volbám.

„Voliči každé ze stran mají jiné představy o vládě, která by měla vzejít z říjnových voleb. S ohledem na výsledky a dosavadní jednání se jako možné ukazují následující varianty. Kterou z nich Vy osobně upřednostňujete, nebo by Vám alespoň nejméně vadila?“

Pramen: STEM, Trendy 12/2017, 1027 respondentů starších 18 let

Z grafu na této straně je patrné, že voliči hnutí ANO nemají jednoznačné stanovisko k uspořádání vlády. Zhruba stejným podílem jsou zastoupeni ti, kteří preferují samostatnou menšinovou vládu ANO, a ti, kteří by v menšinové vládě ANO uvítali zastoupení ještě nějaké strany.

Naopak poměrně jednoznačný (a nikterak překvapivý) je postoj voličů KSČM a SPD, kteří preferují většinovou vládu ANO a právě SPD a KSČM.

Nejvíce roztříštěný je postoj voličů ČSSD, kteří by sice nejčastěji uvítali menšinovou vládu ANO a jiné strany, ale podobně často vyslovují negativní stanovisko ke všem předloženým variantám (a nikoliv zanedbatelné zastoupení mají i ostatní varianty).

Mezi voliči Pirátů a ODS má největší podporu varianta menšinové vlády ANO s další stranou (můžeme oprávněně předpokládat, že tito lidé mají většinou na mysli právě jejich stranu). Ovšem voliči ODS také často vyjadřují nesouhlas se všemi možnostmi a preferují nové volby.

Orientačně (vzhledem k velmi nízkým počtům dotázaných u těchto stran) můžeme uvést, že voliči TOP 09 nejčastěji upřednostňují nové volby, voliči KDU-ČSL a STAN nejčastěji volí variantu menšinové vlády ANO s další stranou.

„Voliči každé ze stran mají jiné představy o vládě, která by měla vzejít z říjnových voleb. S ohledem na výsledky a dosavadní jednání se jako možné ukazují následující varianty. Kterou z nich Vy osobně upřednostňujete, nebo by Vám alespoň nejméně vadila?“

Rozdíly mezi voliči různých stran

Pramen: STEM, Trendy 12/2017, 1027 respondentů starších 18 let

Poznámka: Vzhledem k nízkým četnostem u voličů některých stran (především STAN, TOP 09 a KDU-ČSL) jsou údaje v grafu pouze orientační.

V prosincovém průzkumu tazatelé STEM požádali dotázané, aby pomocí školních známek ohodnotili povolební vyjednávání jednotlivých politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně. Nejlepší průměrné známky dosáhlo vyjednávání hnutí ANO pod vedením předsedy Andreje Babiše. Velmi podobnou průměrnou známkou (zhruba „tři mínus“) lidé hodnotí vyjednávání Pirátů, KSČM a SPD. Poněkud hůře je hodnoceno vyjednávání Demokratického bloku a ČSSD (průměrná známka se blíží čtyřce).

Školní známkování povolebního vyjednávání různých stran

(průměrné známky od 1 do 5)

Pramen: STEM, Trendy 12/2017, 1027 respondentů starších 18 let

Pokud analyzujeme hodnocení povolebních vyjednávání jednotlivých stran vlastními voliči, zjišťujeme, že nejlepší průměrnou známku dávají „svým“ vyjednavačům voliči ANO a voliči KSČM. Naopak voliči ČSSD hodnotí vyjednávání svých zástupců kritičtěji než u ostatních voličských táborů.

Školní známkování povolebního vyjednávání různých stran vlastními voliči jednotlivých stran

(průměrné známky od 1 do 5)

Pramen: STEM, Trendy 12/2017, 1027 respondentů starších 18 let

Poznámka: Vzhledem k nízkým četnostem u voličů některých stran jsou údaje v grafu pouze orientační.

S výsledky povolebního vyjednávání politických stran je spokojena třetina občanů. Převažuje tedy negativní hodnocení, které má téměř třípětinovou většinu. Podle očekávání jsou nejčastěji spokojeni voliči hnutí ANO (68 %), kteří jsou jediným politickým táborem, kde spokojenost převažuje. Vyšší než průměr v populaci je ještě míra spokojenosti mezi voliči KSČM (41 %). Naopak zcela jednoznačná je převažující nespokojenost mezi voliči
KDU-ČSL, ODS, TOP 09 a ČSSD (podíly kolem 80% hranice). Poněkud nižší, stále však většinová, je nespokojenost mezi voliči STAN, SPD a Pirátů.

„Jste Vy osobně spokojen(a) s výsledky povolebního vyjednávání politických stran o obsazení funkcí v Poslanecké sněmovně a nové vládě?“

Pramen: STEM, Trendy 12/2017, 1027 respondentů starších 18 let


Ve veřejném mínění převažuje nespokojenost s výsledky voleb do PS a obavy z politické nestability, ovšem podobně lidé hodnotili i výsledky voleb v roce 2013

S výsledky říjnových voleb do Poslanecké sněmovny jsou spokojeny dvě pětiny občanů (43 %), podobně jako v roce 2013 je tedy podíl nespokojených vyšší než podíl spokojených. Necelá třetina veřejnosti (31 %) si s volebními výsledky identifikuje perspektivu politické stability. Občané naší země se neshodují v představách, kdy budeme mít novou vládu, třetina (31 %) čeká, že se tak stane do konce roku, třetina (31 %) sestavení vlády datuje do ledna či února, ale nejvíce lidí (38 %) se obává, že se tak stane ještě později či dokonce vůbec vláda nevznikne a budou předčasné volby.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 30. října až 9. listopadu 2017. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1022 respondentů.

Jak veřejnost hodnotila výsledky voleb do Poslanecké sněmovny zhruba dva týdny po konání voleb? Průzkum STEM ukazuje, že mezi občany převažuje spíše nespokojenost s volebními výsledky (57 %). Pokud však srovnáme aktuální stav se situací po předchozích volbách do Poslanecké sněmovny, zjišťujeme, že současná povolební nálada se v tomto ohledu zásadně neliší od roku 2013, kdy byl rovněž podíl nespokojených vyšší než podíl spokojených (59 % : 41 %).

Pramen: STEM, Trendy 11/2017, 1022 respondentů starších 18 let

Lidé, kteří k volbám do Poslanecké sněmovny přišli, jsou v hodnocení výsledků voleb rozděleni do dvou naprosto vyrovnaných táborů. Mezi nevoliči jasně převažuje nespokojenost s výsledky voleb. Analýza dat neukazuje významné rozdíly v závislosti na pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště.

Pramen: STEM, Trendy 11/2017, 1022 respondentů starších 18 let

Více než dvoutřetinová většina občanů (69 %) se nedomnívá, že výsledky voleb přinesou naší zemi politickou stabilitu. Po volbách v roce 2013 byla skepse u veřejnosti na podobné úrovni (72 %).

Pramen: STEM, Trendy 11/2017, 1022 respondentů starších 18 let

Lidé, kteří vyjádřili spokojenost s výsledky voleb do Poslanecké sněmovny, většinou očekávají politickou stabilitu v zemi, přesto i mezi nimi je nezanedbatelný podíl (39 %) těch, kteří si budoucím stabilním vývojem nejsou jisti. Mezi občany s výsledky nespokojenými je naprosto jednoznačná obava z politické nestability. Celkově můžeme shrnout, že polovina veřejnosti (52 %) je nespokojena s výsledkem voleb a neočekává politickou stabilitu, naopak čtvrtina (27 %) je spokojena a věří ve stabilitu. Téměř pětina občanů (17 %) je sice s výsledkem voleb spokojena, ale obává se, že volby nebudou znamenat pro naši zemi stabilitu do budoucna.

Pramen: STEM, Trendy 11/2017, 1022 respondentů starších 18 let

Na konci října prezident Miloš Zeman pověřil Andreje Babiše jako předsedu vítězné strany jednáním o sestavení vlády. Jak veřejnost hodnotí jeho perspektivy? Vůbec ne jednoznačně. Necelá třetina občanů (31 %) předpokládá, že budeme mít novou vládu do konce roku. Třetina lidí (31 %) čeká, že vláda bude sestavena někdy v lednu či únoru. Ovšem značný podíl lidí (38 %) se obává, že se tak stane ještě později či dokonce se vládu nepodaří sestavit vůbec a bude nutné vyhlásit nové volby. V porovnání s rokem 2013 je veřejnost poněkud skeptičtější, sestavení vlády Bohuslava Sobotky do konce roku 2013 čekaly dvě pětiny občanů (39 %), zhruba třetina měla reálný odhad na leden či únor a „pouze“ 29 % se obávalo, že vláda bude sestavena později než v únoru nebo dokonce budou nové volby.

Pramen: STEM, Trendy 11/2013, 11/2017

Lidé, kteří jsou s výsledky říjnových voleb spokojeni, jsou podle očekávání optimističtější v předpovídání vývoje ohledně sestavení nové vlády. Téměř polovina z nich (45 %) dokonce čeká, že by vláda mohla být již do konce roku. Přesto i mezi nimi najdeme skeptiky: desetina se kvůli zablokovanému povolebnímu vyjednávání obává předčasných voleb, desetina předpokládá dlouhodobé sestavování vlády.

Pramen: STEM, Trendy 11/2017, 1022 respondentů starších 18 let


Jsou krajské volby důležité či ne?

Nejdůležitějšími volbami z pohledu veřejnosti jsou dlouhodobě volby komunální. Aktuálně se jim v míře důležitosti vyrovnaly volby prezidenta republiky. Dále lidé za důležité považují volby do Poslanecké sněmovny. Poněkud méně důležité jsou podle veřejného mínění krajské volby, jejichž hodnocení nezměnila ani skutečnost, že výzkum proběhl těsně po jejich skončení. Výrazně méně důležité jsou podle občanů volby do Senátu a do Evropského parlamentu.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 13. až 21. října 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1054 respondentů.

 

Ve dnech bezprostředně po krajských volbách se STEM zajímal o to, jakou důležitost lidé přisuzují jednotlivým typům voleb. K hodnocení byla použita pětibodová škála, kdy 1 bod znamenal malou důležitost a 5 bodů největší důležitost.

Z průzkumu vyplývá, že lidé nejčastěji za důležité považují shodně volby prezidenta a volby do obecních zastupitelstev (téměř dvě třetiny veřejnosti jim přisoudily první nebo druhý stupeň na pětibodové stupnici důležitosti). Poněkud méně důležité jsou volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. S výraznějším odstupem následují volby do krajských zastupitelstev. Nejméně důležité jsou podle občanů volby do Senátu a do Evropského parlamentu (téměř třetina lidí jim udělila pouze 1 bod znamenající malou důležitost).

Pramen: STEM, Trendy 10/2016, 1054 respondentů starších 18 let

Pokud porovnáme důležitost, jakou lidé přisuzují různým volbám, s tím, jaká je skutečná volební účast, vidíme jasnou souvislost. Nejnižší byla účast ve volbách do Senátu (především v druhém kole) a Evropského parlamentu. Nejvyšší byla v roce 2013 v prezidentských volbách, kdy lidé poprvé volili hlavu státu přímým hlasováním, dále ve volbách do Poslanecké sněmovny na podzim 2013, poté následuje účast v komunálních volbách a ve volbách do krajských zastupitelstev.

Porovnání skutečné volební účasti s mírou důležitosti, kterou jim lidé podle průzkumu STEM přisuzují, ukazuje, že krajských voleb se pravděpodobně zúčastnili pouze ti, kteří tyto volby považují za velmi důležité. Podobně je tomu u voleb do Senátu a Evropského parlamentu. Naopak voleb do Poslanecké sněmovny a voleb prezidenta se účastní i část občanů, kteří jim nepřisuzují důležitost zásadní, ale jen průměrnou.

Skutečná volební účast a deklarovaná důležitost

Volby Skutečná účast
v %
Deklarovaná důležitost
v říjnu 2016 v %*
Volba prezidenta republiky (2013, 1./2. kolo) 61,3/59,1 50,6
Poslanecká sněmovna (2013) 59,5 45,5
Obecní zastupitelstva (2014) 44,5 50,6
Krajská zastupitelstva (2016) 34,6 34,6
Senát (2016, 1./2. kolo) 33,5/15,4 16,6
Evropský parlament (2014) 18,2 16,7

* spočtena jako podíl hodnocení 5 body + ½ podílu hodnocení 4 body

Pokud se zaměříme na vývoj hodnocení důležitosti krajských voleb v dlouhodobé časové řadě STEM, je třeba zdůraznit, že od roku 2012, kdy se konaly minulé volby do krajských zastupitelstev, míra důležitosti těchto voleb ve veřejném mínění postupně oslabuje a neposílilo ji ani letošní konání krajských voleb spolu s předvolební kampaní a vyhlášením výsledků.

Celkově můžeme konstatovat, že od posledního průzkumu v říjnu 2014 se míra důležitosti mírně snížila u všech typů voleb, s výjimkou voleb prezidenta republiky.

Pokles u komunálních voleb můžeme interpretovat spíše jako návrat k předchozím dlouhodobě stabilním hodnotám, vyšší průměrná hodnota v říjnu 2014 souvisí se skutečností, že právě v tomto měsíci se konaly volby do obecních zastupitelstev.

Ovšem v případě voleb do Evropského parlamentu pozorujeme dlouhodobý pokles míry důležitosti těchto voleb. U senátních voleb se v posledních dvou průzkumech nepotvrzuje předchozí růst subjektivně pociťované důležitosti voleb do horní komory parlamentu.

Pramen: STEM, Trendy 2004-2016


Lidé jsou spíše nespokojeni s výsledky krajských voleb

S výsledky krajských voleb vyjadřuje nespokojenost mírně nadpoloviční většina občanů České republiky (s vyloučením obyvatel Prahy): 56 %. V porovnání s minulými krajskými volbami je nálada veřejnosti jiná, dříve byli lidé spíše spokojeni s tím, jak krajské volby dopadly. Mezi účastníky letošních krajských voleb je sice míra spokojenosti vyšší, ale nijak zásadně (52 % spokojených, 48 % nespokojených).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 13. až 21. října 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1054 respondentů.

V rámci série otázek průzkumu uskutečněného bezprostředně po krajských volbách se STEM (podobně jako u předchozích krajských voleb) zajímal o základní spokojenost veřejnosti s výsledkem voleb. Svůj názor měli možnost vyjádřit jak ti, kteří se krajských voleb účastnili, tak ti, kteří k volbám nepřišli (z otázky byli vyloučeni pouze obyvatelé Prahy, kde se krajské volby nekonají).

Mírně nadpoloviční většina dotázaných (56 %) vyjádřila nespokojenost s výsledkem nedávných krajských voleb. Naopak spokojeny jsou více než dvě pětiny občanů (44 %).

Pramen: STEM, Trendy 2016/10, 1054 respondentů (893 respondentů s vyloučením obyvatel Prahy)

V porovnání s předchozími volbami do krajských zastupitelstev je míra spokojenosti s letošními volbami nižší než v minulosti. Po krajských volbách v letech 2008 a 2012 byla zhruba třípětinová většina veřejnosti s výsledkem voleb spokojena. Letošní povolební situace tedy u části veřejnosti vyvolává rozpaky, nejistotu (oproti minulosti vysoký podíl „spíše nespokojených“).

Pramen: STEM, Trendy 2008/11, 2012/11, 2016/10 (bez obyvatel Prahy)

Lidé, kteří považovali za důležité vyjádřit své preference v krajských volbách a přišli do volebních místností, jsou v názoru na výsledek voleb rozděleni, polovina je spokojena, polovina nikoliv. Analýza dat naznačuje, že častěji jsou s výsledky voleb spokojeni voliči hnutí ANO a KDU-ČSL. Nejméně spokojeni jsou voliči KSČM. Voliči ČSSD se v hodnocení rozdělují do dvou vyrovnaných táborů.

Mezi občany, kteří ke krajským volbám nepřišli, převažuje nespokojenost s jejich výsledky (64 %). U lidí, kteří k volbám nepřišli kvůli tomu, že jsou celkově politikou znechuceni, je míra nespokojenosti s výsledky voleb nejvyšší (81 %).

Pramen: STEM, Trendy 2016/10, 1054 respondentů (893 respondentů s vyloučením obyvatel Prahy)

Vzhledem k nízkému počtu dotázaných v jednotlivých krajích můžeme pouze orientačně uvést, že mezi kraji nejsou zásadní rozdíly ve spokojenosti s výsledky voleb. Zjištěná data orientačně ukazují jen mírně vyšší spokojenost v kraji Vysočina, Jihomoravském, Pardubickém a Libereckém kraji, naopak nižší v Královehradeckém kraji.


Stranické preference leden 2015

Situace na počátku nového roku 2015 ukazuje na sblížení pozice dvou nejsilnějších stran. Hnutí ANO na čele žebříčku preferencí ztratilo, ČSSD naopak získala. U ostatních stran jsou změny oproti prosinci 2014 jen drobné. KDU-ČSL si polepšila. Ve stranických preferencích získala TOP 09, její podpora však není dostatečně pevná. ODS ztrácí. Hnutí Úsvit by se do sněmovny nedostalo, zaznamenalo však nárůst přízně. Strany vládní koalice jsou nebývale silné – v modelu by souhrnně získaly 147 mandátů. Číst dále


Stranické preference prosinec 2014

Prosincové volební preference svědčí o tom, že občané rostoucí měrou váhají, komu dát svůj hlas. Narostl podíl nerozhodnutých, a tak ve stranických preferencích ztrácejí obě nejsilnější strany. ANO však je ve skupině pravděpodobných váhavých voličů pevnější než současná ČSSD. Ve volebním modelu se tak odstup mezi ČSSD a hnutím ANO zvýšil. Ostatní strany nevykazují výraznější vývoj. Ve volebním modelu ztratila vládní koalice oproti minulému měsíci 4 mandáty, nicméně zůstává velice silná (vykazuje celkem 140 mandátů). Číst dále