Dotázaní občané se ve výzkumu STEM rozdělili do dvou vyrovnaných táborů v názoru na to, zda přímá volba prezidenta bude pro daňové poplatníky nákladné a zbytečné „představení“. Téměř 90 % lidí je pro určení maximálního objemu finančních prostředků, které by mohli kandidáti na prezidenta vynaložit na volební kampaň. Obecně však podle většiny veřejnosti (62 %) v kampani spíše rozhoduje program a názory kandidátů než peníze a masivnost kampaně. Číst dále
Rozhodnutí o zavedení přímé volby prezidenta schvalují tři čtvrtiny lidí. Jen polovina občanů však věří, že voliči budou skutečně odpovědně posuzovat kandidáty, ostatní se přiklánějí spíše k tomu, že lidé podlehnou populistickým slibům. Přímá volba posílila stoupence názoru, že bychom měli mít v čele země silného prezidenta s rozsáhlými výkonnými pravomocemi. Tento názor nyní hájí 70 % lidí. Číst dále
Nejdůležitější volby jsou podle Čechů ty, které rozhodují o obsazení obecních zastupitelstev. Těsně je následují volby do dolní komory parlamentu. O něco menší význam přisuzují lidé volbám prezidenta a volbám do zastupitelstev krajů. Mnohem menší důležitost mají podle lidí volby do Senátu a do Evropského parlamentu. Skutečná volební účast je s touto deklarovanou důležitostí v zásadě v korelaci – ukazuje se však, že voliče přitáhne k urnám zřejmě i intenzivní předvolební kampaň. Číst dále
Václava Klause si jako prezidenta České republiky na dalších pět let přeje 66 % občanů. Čtyři měsíce před volbou prezidenta poslanci a senátory je karta s Klausovým protikandidátem stále nepopsaná a dvě třetiny lidí (68 %) ani nevěří, že opozice dokáže najít tak silnou osobnost, aby se mohla Václavu Klausovi v prezidentských volbách důstojně postavit. Václava Klause si jako prezidenta České republiky na dalších pět let přeje 66 % občanů. Čtyři měsíce před volbou prezidenta poslanci a senátory je karta s Klausovým protikandidátem stále nepopsaná a dvě třetiny lidí (68 %) ani nevěří, že opozice dokáže najít tak silnou osobnost, aby se mohla Václavu Klausovi v prezidentských volbách důstojně postavit. Číst dále
V pátek proběhne třetí pokus českého parlamentu zvolit nástupce Václava Havla. Pokud se nepodaří zvolit prezidenta, bude zřejmě nutné změnit českou ústavu ve prospěch přímé volby prezidenta. Taková změna by byla po vůli i české veřejnosti, která má již delší dobu jasný názor. Více jak 80 % Čechů se domnívá od roku 1998, že by u nás měl být prezident volen přímo, hlasováním všech občanů. Po předchozích neúspěšných dvou kolech prezidentské volby, se v únoru počet lidí preferujících přímou volbu prezidenta, zvýšil až k hranici 90 %. Číst dále
Žebříčky popularity politiků, publikované výzkumy veřejného mínění, odrážejí vždy dva aspekty – kvalitu hodnocení daného politika a míru jeho známosti mezi občany. Vazba mezi těmito dvěma hledisky není ovšem jednoznačná. K tomu, aby se politik stal oblíbeným, je zapotřebí, aby byl mezi lidmi dostatečně známým. U opačných hodnocení to ale neplatí, i méně viditelná osobnost může mít, a velmi často také má, pověst nepopulárního politika. Stejně tak nelze usuzovat, že čím se politik stává viditelnějším, tím jeho popularita stoupá. Známých a málo oblíbených politiků měla naše polistopadová historie celou řadu. Číst dále
Z finalistů prvního kola volby prezidenta byl počátkem ledna veřejností lépe hodnocen Petr Pithart, který zaznamenal své nejlepší hodnocení vůbec. Hodnocení Václava Klause se také postupně zlepšovala a nyní je nejlepší od roku 1997. Významně si polepšil i současný kandidát ČSSD na prezidenta – Miloš Zeman. Číst dále
Funkce prezidenta je u nás spojována s velkou vážností a úctou a prezident by podle lidí měl stát mimo politické strany. Značná většina lidí, přes 80 %, požaduje, aby prezident byl volen přímo hlasy občanů. Téměř stejný podíl lidí by chtěl volit přímo již nástupce Václava Havla. Z kandidátů, kteří byli (na počátku září 2002) lidem nabídnuti, by nejvíce občanů považovalo za dobrého prezidenta Otakara Motejla, s mírným odstupem následuje Petr Pithart, menší okruh příznivců má Václav Klaus. Šance dalších nabízených kandidátů (T.Halík, M.Zeman, I.Wilhelm, R.Zahradník, V.Železný, J.Šiklová) by v přímé volbě byly již výrazně menší. Číst dále
STEM nabídl občanům sedm osobností, o nichž se v souvislosti s volbou Havlova nástupce již mluvilo, a vyzval občany, aby je seřadili od prvního po sedmého podle toho, jak rádi by je viděli příštích pět let na Hradě. Za nejpřijatelnějšího kandidáta z vybrané sedmičky považují občané senátora Václava Fischera. Václav Fischer však dosud nikdy úmysl kandidovat na prezidenta veřejně nepotvrdil, a tak se vážným uchazečem stává předseda Senátu Petr Pithart. Oba tito politici se opírají o široký okruh příznivců z různých politických stran. Za vedoucí dvojicí je s odstupem na třetí pozici šéf ODS Václav Klaus, jehož podpora je soustředěna převážně v okruhu stoupenců ODS, zatímco druhého výrazného politického vůdce, premiéra ČSSD Miloše Zemana, odsunují až na šestou pozici duchovní Tomáš Halík a expředseda AV ČR Rudolf Zahradník. Naděje Halíka a zvláště pak Zahradníka by se zvýšily, jestliže by byli známi všem voličům – podobně jako jejich hlavní konkurenti. Malá známost mezi občany je nevýhodou i socioložky Jiřiny Šiklové, jejíž obliba u veřejnosti je však dosti nevýrazná. Číst dále