PREZIDENTŠTÍ KANDIDÁTI DESET DNÍ DO DRUHÉHO KOLA

POLOVINA LEDNA 2023

Výzkumný ústav STEM připravil analýzu volebních tendencí české veřejnosti zaměřenou na blížící se druhé kolo prezidentských voleb včetně konstrukce předvolebního modelu. Výzkum proběhl na mimořádně rozsáhlém souboru dotázaných (přes 2000 respondentů).

Analýza poukazuje na velikost a význam skupiny nerozhodnutých voličů pro výsledek voleb, a tím též při konstrukci modelu. Volební model pak potvrzuje pevnější výchozí pozici Petra Pavla pro druhé kolo prezidentských voleb.

Číst dále

PREZIDENTŠTÍ KANDIDÁTI DESET DNÍ DO VOLEB

ZAČÁTEK LEDNA 2023

Výzkumný ústav STEM připravil analýzu volebních tendencí české veřejnosti zaměřenou na blížící se prezidentské volby včetně konstrukce předvolebního modelu pro první i druhé kolo. Výzkum před prvním kolem proběhl na mimořádně rozsáhlém souboru dotázaných (přes 2000 respondentů).

Analýza poukazuje na velikost a význam skupiny nerozhodnutých voličů pro výsledek voleb, a tím též při konstrukci modelu. Volební model pak potvrzuje pevnou výchozí pozici Andreje Babiše pro první kolo prezidentských voleb i to, že ve druhém kole pro něj bude složité uspět. Výzkum zachycuje též vyrovnávání podpory Danuše Nerudové a Petra Pavla, kteří se velmi pravděpodobně v prvním kole utkají o pozici dalšího postupujícího kandidáta. Petr Pavel v našem aktuálním modelu získává větší podporu než Danuše Nerudová.

Číst dále

PREZIDENTŠTÍ KANDIDÁTI ŠEST TÝDNŮ PŘED VOLBAMI

ZAČÁTEK PROSINCE 2022

Výzkumný ústav STEM připravil analýzu volebních tendencí české veřejnosti zaměřenou na blížící se prezidentské volby včetně konstrukce předvolebního modelu pro první i druhé kolo. Prosincový výzkum proběhl na mimořádně rozsáhlém souboru dotázaných (přes 2500 respondentů).

Analýza poukazuje na velikost a význam skupiny nerozhodnutých voličů pro výsledek voleb, a tím též při konstrukci modelu. Volební model pak potvrzuje pevnou výchozí pozici Andreje Babiše pro první kolo prezidentských voleb i to, že ve druhém kole pro něj bude složité uspět. Výzkum zachycuje též nastupující podporu Danuše Nerudové, která se velmi pravděpodobně v prvním kole utká s Petrem Pavlem o pozici dalšího postupujícího kandidáta. Danuše Nerudová v našem aktuálním modelu získává větší podporu než Petr Pavel, jenž však svůj výsledek opírá o pevnější základy.

Číst dále

Co očekáváme od prezidenta?

Česká veřejnost chová k instituci svého prezidenta tradičně úctu a k jejímu nositeli váže značná očekávání. Přes negativně vnímaný vliv prezidenta Miloše Zemana se prezidentská instituce u podstatné většiny veřejnosti i na začátku roku 2022 těší velké vážnosti.

Ve společnosti převládá očekávání, že prezident nebude aktivním politickým hráčem. Velká většina soudí, že by měl boj opozice s vládou spíše moderovat, než do něj zasahovat, a mírná většina pak podporuje, aby se v politických otázkách soustředil na jejich morální a hodnotový prvek. Tento dojem zesiluje dále proměna veřejného mínění od názoru z dob prezidentování Václava Havla, že prezidentská funkce by měla být především službou lidem, k dnešnímu rozhodnému postoji, že prezident by měl hrát převážně reprezentativní roli.

Lidem také není lhostejné, kdo se stane příštím prezidentem. Neshodnou se ale příliš, jestli ve volbách budou rozhodující silou peníze a kampaň, či osobnost a program kandidátů. Z většiny Češi také nedůvěřují tomu, že ostatní lidé projeví při volbě prezidenta dobrý úsudek.

Číst dále

Před prezidentskými volbami 2018

Analýza přináší soubor výzkumných podkladů pro klienta TV NOVA, který vznikl na základě výsledků čtyř samostatných reprezentativních výzkumů populace ČR starších 18 let s tématikou prezidentských voleb 2018. Soubor obsahuje hlavní výsledky šetření a umožňuje zachytit vývoj názorů a hodnocení veřejnosti tématu v čase. Prezidentské výzkumy probíhaly postupně od 1. 12. 2017 do 25. 1. 2018. Charakteristiky jednotlivých šetření jsou uvedeny vždy na začátku každé z kapitol, které výsledky z daného výzkumu obsahují.

Číst dále

Volba prezidenta

Téměř 80 % Čechů považuje zavedení přímé volby hlavy státu za správné rozhodnutí. Podle bezmála 90 % občanů by prezident měl být důsledně nadstranický. Aby měl náš politický systém silného prezidenta s rozsáhlými výkonnými pravomocemi si přeje 60 % lidí. Přímou volbu schvalují častěji příznivci levicových stran. Především stoupenci SPOZ chtějí silného prezidenta, opačný názor zastávají zejména sympatizanti TOP 09. Číst dále


Hodnocení prezidentských voleb

S celkovými výsledky prezidentských voleb je spokojena mírně nadpoloviční většina občanů (53 %). Největší část občanů – více než dvě pětiny (44 %) – označila prezidentské volby především jako souboj osobností. Téměř třetina veřejnosti (30 %) si myslí, že šlo hlavně o souboj levice a pravice, a nejmenší část – čtvrtina (26 %) – ve volbách viděla především rozhodování o dalším směřování naší země. Číst dále


Přímá volba prezidenta

Více než 80 % Čechů považuje zavedení přímé volby hlavy státu za správné rozhodnutí. Podle dvou třetin občanů měly historicky první přímé volby prezidenta důstojný průběh, stejný podíl se domnívá, že většina se snažila volit odpovědně a bez předsudků. Poněkud kritičtější jsou k zavedení přímé volby i k odpovědné volbě občanů stoupenci ODS. Číst dále


Preference prezidentských kandidátů

Velká většina české veřejnosti vyjadřuje zájem zúčastnit se volby prezidenta republiky, jen minimum občanů svou účast přímo vylučuje. Začátkem září, před začátkem hlavní prezidentské kampaně, má nejlepší vyhlídky Jan Fischer, což potvrzují výsledky i jiných průzkumů. Výzkum STEM blíže prozkoumává také obecnou přijatelnost kandidátů. Poté, co se Jan Švejnar rozhodl nekandidovat, za favorizovaným Fischerem s odstupy následují v pořadí Miloš Zeman, Jiří Dienstbier, Karel Schwarzenberg a Přemysl Sobotka. Číst dále