Hodnocení stavu společnosti

Stabilně nejlépe hodnocenými oblastmi jsou oblasti spjaté s demokratickými hodnotami charakteristickými pro otevřenou společnost: možnost uplatnit vlastní schopnosti, občanské svobody, rozvoj demokracie a práce obecních či městských úřadů. Od roku 2002 se také zlepšilo hodnocení všech aktérů politického života, prezidenta, parlamentu, vlády a premiéra. (Pokračování textu…)

Spokojenost s politickou situací se jen pomalu zvyšuje

Letošní lednový výzkum tedy potvrdil velmi pozvolný trend zvyšování spokojenosti, který začal od počátku roku 2000. Se současnou politikou je dnes spokojena téměř třetina dotázaných občanů. Vyšší podíl lidí spokojených s politickou situací byl pouze v období před krizovým rokem 1997. S politickou situací jsou výrazně častěji spokojeni stoupenci vládní ČSSD a jejího opozičního partnera ODS. Pro příznivce ODS je charakteristická dlouhodobá spokojenost s politikou. Naopak postoje stoupenců ČSSD se výrazně proměnily až po vzniku sociálně demokratické vlády. Tradičně pevní jsou ve svém názoru příznivci KSČM, kteří stabilně na politickém dění neshledávají vůbec nic dobrého. S tím, jak lidé…

Demokracie v České republice: zpráva z počátku třetího tisíciletí

Zhruba 60 % lidí je přesvědčeno o tom, že u nás není krize. Většina lidí si také myslí, že situace nevyžaduje ani vypsání nových parlamentních voleb. Tato společnost má podle mínění dvou třetin osob pevně zakotvené demokratické základy a zaručuje v dostatečné míře občanské svobody. Zároveň však pouhých 15 % lidí je spokojeno s vnitropolitickou situací a výrazně klesla důvěra v Poslaneckou sněmovnu, tedy v nejvyššího garanta zákonů demokratického státu. Trvá nespokojenost s chováním politických stran a velmi kriticky hodnotí lidé činnost politiků, jejich morálku, nepřiměřená privilegia, „chování vyšší kasty“.Zhruba 60 % lidí je přesvědčeno o tom, že u…

Současný režim hájí i mnoho lidí, kteří nejsou spokojeni s vnitropolitickou situací

V celém období existence samostatného českého státu u nás žije zhruba pětina lidí, kteří hodnotí současný a předlistopadový režim jako stejné. Podíl občanů, kteří s polistopadovým vývojem zásadně nesouhlasí a považují minulý režim za lepší než současný, přibývalo až do přelomu let 1997/1998 (až na 35 %) a až do poloviny roku 2000 jich bylo více než 30 %. Od počátku roku 2000 jich však opět začalo ubývat a v současné době tvoří asi čtvrtinu dospělé populace. Současný režim považuje za lepší než předlistopadový plná polovina lidí, kteří nejsou spokojeni se současnou vnitropolitickou situací. Z celé populace 37…

Střídání politických lídrů nevadí – spokojenost s politickou situací roste

Spokojenost veřejnosti s domácí politickou situací se rapidně zhoršila v období první vážné vládní krize v roce 1997 a nejhlouběji se propadla při štěpení ODS (konec roku 1998) a ohrožení menšinové vlády pod tlakem opozičně smluvního partnera (konec roku 1999). Průzkum z dubna však naznačuje zřetelné zlepšení. Zároveň se také zvýšil – na 50 % – podíl lidí, kteří se domnívají, že současné politické strany zaručují u nás demokratickou politiku. Podrobnější analýza ukazuje, že spokojenost s politickou situací se zvýšila v celém politickém spektru, přece je však patrné, že více důvodů ke spokojenosti mají stoupenci stran, které spolu uzavřely…

Po volbách : spokojenější stoupenci pravice, rozladění v táboře sociální demokracie

Podíl lidí, kterým se současná politická scéna líbí, se ustálil zhruba na pětině. Mění se však spokojenost stoupenců nejsilnějších politických stran a listopadové volby do krajských zastupitelstev a do třetiny senátních křesel se na těchto změnách zřetelně podílely. Pravice po podzimních volbách pookřála. Platí to jak o stoupencích ODS, tak čtyřkoalice. Jediným „velkým poraženým“ v podzimních volbách byla ČSSD. Projevilo se to jak na odlivu jejích nepevných stoupenců, tak i na zakolísání zbytku věrných. Jejich nespokojenost s politickými poměry vzrostla a rozladění se projevuje i směrem do vlastních stranických řad. Podíl lidí, kterým se současná politická scéna líbí,…